Toto musíte vidět! Ověřené rady: Jak zvládnout podzimní depresi?

Změny počasí mohou nedostatečnou adaptací u senzitivnějších lidí způsobit nadměrnou únavu, ztrátu energie a životní síly, zvýšenou spavost a celkově špatnou náladu. Není to však onemocnění v pravém slova smyslu.

Jedná se o takzvanou lidově nazývanou "podzimní depresi“. Souvisí s přizpůsobováním se lidského těla výkyvům počasí, které jsou na podzim nejrozmanitější. Může také docházet ke zhoršení již existující deprese.

Depresí trpí mnohem více lidí, než by se mohlo zdát. V období podzimu se její projevy znásobují a také stoupá počet sebevražd.

Proč tomu tak je?

Co s sebou přináší podzim?

Podzim je jedním ze čtyř ročních období. Představuje přechod z letních měsíců do zimních. Z astronomického hlediska začíná podzimní rovnodenností.

Na severní polokouli je to kolem 23. září a na jižní přibližně 21. září. Končí se zimním slunovratem, který na severní polokouli nastane kolem 21. prosince a na jižní polokouli asi 21. června. Protože gregoriánský kalendář se nemusí shodovat s postavením Země na oběžné dráze, mohou se data rovnodennosti a slunovratu o den lišit.

Podzim nikdy nezažijí lidé žijící na rovníku.

Podzimní počasí

Po sluncem zalitém létě se postupně ochlazuje a přichází sychravý podzim. Nižší teploty, více srážek, změny tlaku a vlhkosti vzduchu způsobující časté mlhy, změny front a změny povětrnostních podmínek spolu s kratšími dny a delšími nocemi jsou pro podzim typické.

Ve srovnání s letními měsíci se podzim jeví smutnějším obdobím.

Vliv změn na lidský organismus

Už od pradávna se člověk musel přizpůsobovat různým podmínkám. V minulosti to bylo hlavně z důvodu samotného přežití. Po celou dobu vývoje lidstva se však stále musíme adaptovat na změny, které mají neskutečně rychlé tempo.

Jedná se o evoluční adaptační proces. Kromě toho se přizpůsobujeme během života různým změnám v práci či v životě. Méně významné, ale stálé změny se týkají i počasí, které má prokazatelný vliv na zdraví a psychiku člověka.

Výrazněji ovlivňuje senzitivnější lidi (meteosenzitivní).

Podzimní deprese - mýty a fakta

Faktem zůstává, že změny v počasí mají jistý vliv na lidský organismus. Podzim a zimní období ovlivňují více právě nedostatkem světla, rozmanitostí změn povětrnostních podmínek a nedostatkem vitamínů během těchto období.

Mýtem je, že podzim bezpodmínečně znamená depresi. U vysokého počtu lidí více než výše uvedené způsobuje depresivní příznaky právě autosugesce.

Nedostatek světla

Sluneční paprsky, konkrétně UV záření, způsobuje syntézu vitamínu D a následně produkci serotoninu – hormonu štěstí.

Kratší dny, deštivé počasí mají za následek méně světla a slunce. Tím pádem se tvoří i méně vitamínu D, což vede ke špatné náladě a depresi.

Inverze

Inverze je meteorologický jev ovlivňující teplotu vzduchu. Inverze konkrétněji znamená vyšší teplotu vzduchu ve výškách a nízkou teplotu vzduchu v nížinách. Vzduch ve výškách má nižší hustotu než v níže postavených částech.

Teplotní inverze zatěžují hlavně pacienty se srdečně-cévními onemocněními a dýchacími obtížemi.

Jsou živnou půdou pro mikroorganismy. I proto na podzim přibývá počet infekcí. V kombinaci se sníženou imunitou z nedostatku vitamínů se jedná o období, které se manifestuje zvýšeným počtem onemocnění.

Změny vlhkosti vzduchu

Při nárůstu vlhkosti vzduchu se zhoršuje ztuhlost svalů, což nejvíce postihuje pacienty s onemocněním svalů, šlach a páteře. Ztuhlost má za následek bolest, případně mravenčení v určité části těla.

Zvýšená vlhkost způsobuje nebo zhoršuje otoky, negativně ovlivňuje astmatiky, kardiaky, pacienty s onemocněním žil.

Po psychické stránce lze pozorovat nárůst stresu, únavu, malátnost, nevýkonnost, nespavost a zvýšené množství depresí.

Změny tlaku vzduchu

Změny barometrického tlaku (tlak vyvíjený vzduchem v okolí) zjevně ovlivňují naše zdraví. Mechanismus jejich účinku není zcela znám, ale spojitost je patrná. Změny tlaku ovlivňují v první řadě fyzické zdraví.

Znají to hlavně pacienti s chronickými bolestivými onemocněními jako například revma, zánětlivá onemocnění svalů a kloubů, onkologickými bolestmi či bolestmi zad a migrénami.

Podzim s sebou přináší změny tlaku a zhoršuje tak již zmíněné nemoci. Většinou se jedná o bolestivé stavy, které následně ovlivňují i psychické rozpoložení člověka. Každá bolest způsobuje špatnou náladu, depresi.

Síla sugesce a senzitivní jedinci

Podzim je obecně považován za období depresí a vyššího počtu sebevražd.

Tato ne zcela pravdivá informace není nová a koluje informačními toky už dlouhá léta, proto ji většina lidí zná. Už jen to, že přichází podzim a s ním stupňující se deprese, je negativní informací, která negativně ovlivňuje myšlení člověka. Ve většině případů se tento počáteční negativistický postoj může odrazit na celopodzimní náladě člověka.

Když si sami vsugerujeme, že je to tak, tak tomu tak i bude. Síla myšlenky a síla sugesce člověka je neskutečně velká. Proto si někdy za svůj smutek můžeme tak trochu i my sami.

Podzim s sebou přináší změny, na které reagují hlavně meteosenzitivní jedinci. Nejsou ale zdaleka až tak závažné, aby vyvolaly depresi. Na vzniku deprese se podílejí i jiné faktory a většinou ty jsou jejím spouštěčem. Podzimní počasí ji může prohloubit, ale nikdy ne způsobit.

Sugesce – podnět

Sugesce z latinského suggestio je podnět vedoucí k podnětu (reakci).

Pod pojmem podnět rozumíme obvykle nějaké tvrzení (například, že podzim je období depresí), které je formulováno a dáváno do povědomí lidí tak, aby vyvolalo původně smýšlený účinek nebo výsledek. Uskutečňuje se někým vsugerovaný jev (lidé, budou na podzim depresivní, čemuž je vede prvotní informace).

Dělení sugesce:

1. Sugesce může být ze strany jiných osob, které se jí snaží člověka nebo teoreticky i "oběť" zmanipulovat. Tento jev pozorujeme často ve světě reklam.
   Firma prodávající nějaký výrobek své potencionální klienty natolik zmanipuluje reklamou a pozitivní informací (ne vždy pravdivou) o daném produktu, až jimi dosáhne jeho koupi. Ohroženější jsou lidé s náchylností přebírání myšlenek jiných. Tomuto jevu říkáme sugestibilita.
   Týká se hlavně dětí či lidí s nízkou sebedůvěrou a inteligencí.
2. Autosugesce znamená, že nějaká osoba si sama vsugeruje ať už negativní, nebo pozitivní myšlenku.
   Na základě prvotní sugesce se odehrává další průběh (děj). Závěr je takový, jaký osoba prvotně očekávala. Autosugesce je nebezpečná hlavně u negativisticky založených lidí, kteří neustále očekávají negativní dopad. Sami o sobě tvrdí, že jsou věční smolaři a že se jim nic nedaří. Pokud ale nenajdou chybu sami v sobě a nezačnou myslet pozitivně, tak jimi i zůstanou.

Meteosenzitivita – citlivost na změny počasí

Meteosenzitivita není smyšleným pojmem. To potvrdí hlavně ti, kteří již několik dní před změnou počasí vědí, že k ní dojde, aniž by sledovali předpověď. Je to fyzická i psychická přecitlivělost nebo reakce organismu na změny počasí.

Meteorologickými změnami a vlivy atmosférického prostředí na člověka se zabývá vědní obor, který se nazývá bioklimatologie.

Některé jedince například bolí hlava nebo dříve poraněná část těla (například končetiny po zlomeninách, pooperační jizvy, fantomové bolesti – bolesti amputované části těla), když má pršet nebo být zataženo. V deštivém počasí je zaznamenán i nárůst migrenózních bolestí, zvýšený počet epileptických záchvatů a rovněž se zhoršují i ​​psychiatrické poruchy.

Zvyšuje se agresivita.

Velký vliv na člověka má také měsíc a jeho fáze.

Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o úplňku. Plně jako takový ovlivňuje i vodu (příliv a odliv). Jelikož se lidské tělo skládá převážně z vody, jeho účinky se projevují i ​​na nás. Většinou se jedná o změny nálad a chování, lidé jsou nervóznější, agresivnější, stoupá kriminalita a násilné trestné činy, zhoršují se psychiatrické poruchy.

Jak se vypořádat s depresí na podzim?

1. Pozitivní myšlení

Pozitivní myšlení je základem štěstí. V podstatě jde o pozitivní pohled na život a svět kolem nás.

Stejně jako funguje vliv sugesce například ve světě reklam, tak dokážeme sugescí i dopomoci k dobré náladě, k pozitivnímu myšlení a léčbě nejen "podzimní deprese". Lze ji považovat i za jednu z metod v léčbě deprese jako onemocnění a i při léčbě jiných psychiatrických onemocnění.

Jedinou myšlenkou a sugescí samozřejmě nedosáhneme toho, že problém neexistuje. Těžko ho vymažeme ho z hlavy a mysli, a tím i z našeho života.

Pozitivní myšlení znamená, že si myšlenky v hlavě utřídíme do smysluplného celku, určíme si priority a najdeme možná řešení.

Někomu k tomu dopomáhá samota a čas utřídit si myšlenky, někdo jde za klidem do přírody. Jiný si pustí uklidňující hudbu, při které může přemýšlet a relaxovat.

V některých případech na to jednotlivec nestačí sám nebo není dostatečně silný na to, aby přehodnotil myšlenky a dal šanci těm pozitivním před negativními, které se prodírají na povrch.

V takových případech může být nápomocná rodina či přátelé, kteří nás podporují. Někdy se ovšem právě ti, co by při nás měli stát, chovají přesně opačně. Tehdy bychom se měli obrátit na odborníka (bod 2, 3).

2. Coaching (z angl. trénování, vedení)

Coaching je proces hledání individuálních řešení pro jednotlivce, poradenství a jeho rozvoj v konkrétní oblasti a zpětné vazby ze strany klienta. Člověk na to není sám, pomáhá mu jeho coach (trenér).

Kouč není psychiatr ani psycholog. Je to člověk, kterého lze považovat za rovnocenného partnera nebo důvěrníka.

Pokud máte problém v určité oblasti, který sami nezvládáte a který narůstá, je velmi vhodné kontaktovat coache. Ten za pomoci tvůrčího procesu podněcuje klienta k tomu, aby našel vlastní řešení. Nic mu nepodsouvá, neovlivňuje jej vlastními názory. Směřuje jej k osobnostnímu růstu tak, aby sám našel cestu, kterou potřebuje najít.

3. Psychoterapie a psychohygiena

Psychoterapie je léčba narušené činnosti organismu za pomoci psychologických prostředků. Může to být rozhovor, učení či činnosti.

Psychohygienou rozumíme cestu k duševnímu zdraví.

Oba pojmy spolu úzce souvisí. Zabývá se jimi vědní disciplína psychologie a zčásti i psychiatrie. Odborník od pacienta získává během rozhovoru důležité anamnestické informace, pomocí kterých je schopen identifikovat hlavní problém, příčinné souvislosti a následně nám umí pomoci jej řešit.

Rozhovor může být mezi pacientem a psychologem. Velmi populární jsou také skupinová sezení.

Skupina je tvořena psychologem, který vede sezení, a několika klienty. Mají rozličné problémy, ale jeden cíl. Skupina diskutuje, nahlas hovoří o svých problémech a vzájemně se podporují, pomáhají si rozhovorem, zkušenostmi a radami.

4. Zájmové činnosti

Každý jeden z nás má nějaké zájmy a činnosti, které rád dělá nebo dělal před tím, než ho popadla deprese. I ten, co tvrdí, že ho nic nebaví, nebo je o tom minimálně přesvědčen, sám ví, že tomu tak není. Ví, že existuje něco, co ho činí šťastným.

Může to být sport, vaření, tanec, hudba, čtení knihy, návštěva kina či divadla, kreslení, hra na hudebním nástroji nebo procházka.

Sport a fyzická aktivita jsou velmi prospěšné pro zdraví. A to nejen fyzické, kdy spalujeme kalorie a prokrvujeme organismus. Sport napomáhá k celkové duševní vyrovnanosti a dobrému psychickému rozpoložení.

Přečtěte si také články: 
Jak se zbavit stresu v létě
Jak si sestavit tréninkový plán

Je velmi důležité, abychom alespoň sami před sebou přiznali, že existuje něco, co nás naplňuje. Čím dříve na to přijdeme nebo to sami před sebou přiznáme, tím dříve budeme mít naději na zlepšení stavu - i kdyby jen na chvíli.

Někteří při své oblíbené činnosti umí přemýšlet s otevřenější myslí nebo alespoň potlačí negativní myšlenky na jistý čas.

5. Relaxace

Relaxace znamená stav nebo proces uvolňování psychického a fyzického napětí. Tento pojem zahrnuje širokou škálu možností. Dokonce známe mnohé podkategorie nebo odvětví. Mají jeden cíl, a to uvolnění.

• masáže
• wellness/koupele
• relaxační cvičení (např. jóga)
• tanec (biodynamické masáže)
• dechová cvičení
• meditace (mantra)
• muzikoterapie
• aromaterapie – esenciální oleje (např. levandulový)

6. Fototerapie a koloroterapie

Fototerapie je léčba světlem a je velmi populární. Velký význam má hlavně na podzim, kdy se dny zkracují, počasí je sychravé a slunečního světla ubývá.

Jeho pozitivní účinky jsou prokázány pro správné fungování organismu. Využívá se k tomu polarizované světlo (má stupeň polarizace více než 99 %). Vděčíme za to skupině vědců, kteří dokázali oddělit jednotlivé vlnové délky spektra, čímž vzniklo toto světlo s léčebnými účinky.

Polarizované světlo se nachází například v biostimulačních lampách, které se využívají hlavně k regeneraci ran, akné, ekzémů či při bolestech svalů.

Podstatou léčby je schopnost světla aktivovat schopnosti organismu se léčit, zvyšuje se imunita. Světlo zvyšuje produkci endorfinů, tedy i serotoninu (takzvaného hormonu štěstí), kterého na podzim ubývá.

Koloroterapie je méně známá léčba barvami.

Je vědecky dokázáno, že barvy umí aktivovat centrální nervový systém a vlivem hormonů působit na chemickou rovnováhu v těle. Koloroterapie se používá také jako forma prevence i jako doplňková léčba při mnoha psychických obtížích a depresivních stavech.

Působení barevného spektra se většinou využívá ve formě lamp.

Někteří lidé si lampy zapínají před spaním, protože mají mimo jiné vliv na klidný spánek. V terapii barvami jsou vhodné také mandaly. Mandaly jsou kruhovité barevné obrazce, které si nemocný většinou kreslí sám, přičemž si zvolí barvy. Jsou to energetické obrazy, vytvořené s láskou, malované srdcem, vedené intuicí.

Léčba barvami zahrnuje i oblékání se do barevnějšího šatu, který pozvedne náladu. Vyměňte šedočerné odstíny za zářivější barvy, případně pastelové, které uklidňují.

7. Zdravá strava

Strava ovlivňuje celý náš organismus. Pokud je strava zdravá a vyvážená, podporuje to imunitní systém a celkové pochody v těle. V první řadě bychom se měli vyhnout nezdravým a tučným jídlům spolu se slazenými nápoji (nespavost), alkoholem (deprese), ale sbohem bychom měli dát i jiným zlozvykům (cigarety, káva, drogy).

Vyvážená strava znamená stravovat se v menších množstvích a častěji (doporučuje se 5x denně). Měli bychom upřednostnit zeleninu a ovoce. Vhodné jsou například i ryby (selen – imunita, omega-3 mastné kyseliny – podporují správnou činnost mozku a ovlivňují psychickou pohodu), libové maso, ovesné vločky (podporují trávení)

Pozor!

Sladkosti při depresi nepomáhají. Spousta lidí konzumuje během špatné nálady nadměrné množství čokolády, což však není správné. V daném okamžiku lze pocítit úlevu, ale pouze chvilkovou.

Zvýšený příjem cukrů ⇒ zvýšený energetický příjem ⇒ nespavost ⇒ únava ⇒ fyzické a psychické vyčerpání ⇒ deprese.

Přečtěte si také článek o správném stravování.

8. Vitamíny

Během podzimních dnů nezapomínejte ani na vitamíny. Změny počasí s sebou přinášejí také nutnost adaptování a časté výkyvy počasí způsobují sníženou imunitu a zvýšenou nemocnost. Některé vitamíny však přímo působí na psychické rozpoložení a jejich nedostatek vede k nervozitě, náladovosti, depresím a jiným.

Vitamin C (nebo i kyselina L-askorbová) je nezbytný pro správné fungování celého organismu.

Pozitivně ovlivňuje chod životních funkcí, přispívá k celkové imunitě a jeho nedostatek kromě zvýšené nemocnosti lze pozorovat i projevem neklidného chování.

U „podzimních depresí“ je důležitý tedy ze dvou důvodů, a těmi je vliv na fyzické problémy hlavně při snížené imunitě, ale i správné fungování psychiky. Najdeme ho v citrusových plodech, v kiwi, ananasu, borůvkách, v zelí, špenátu, květáku a v mnoha dalších druzích ovoce a zeleniny.

Největší množství vitamínu C neobsahuje citron, jak si to lidé myslí. Nejvyšší podíl vitamínu C mají jahody.

Vitamin B, ve vodě rozpustný vitamín.

Existuje více podskupin (B1 až B12) tohoto vitamínu. Všechny podskupiny spolu v jedné tabletě nazýváme B-komplex.

Jednotlivé vitamíny skupiny B se navzájem doplňují a umocňuje se společně jejich účinek. U depresí se někdy jedná pouze o nedostatek vitamínu B1, jehož nedostatek způsobuje poruchy nálad, úzkostné a depresivní stavy, podrážděnost nepohodu a neklid.

Vitamin B6 zase udržuje dobrou náladu hlavně u žen během těžkých období jako menstruace a menopauza. Jeho příjem je důležitý hlavně během zimních období.

Vitamin D je v tucích rozpustný vitamín. Vytváří se endogenně v lidském těle. Jeho syntézu způsobuje sluneční záření (UV záření) hlavně v letních měsících.

Během chladných období (do této skupiny patří i podzim) je jeho tvorba nižší.

Tento nedostatek způsobuje zároveň nižší tvorbu serotoninu – hormonu štěstí. Proto je velmi důležité během sychravých dnů k jeho doplnění ve formě tablet. Ve stravě ho najdeme v rybách (losos, makrela, sleď, tuňák, sardinky), ve vejcích, v mase, v játrech, v mléčných výrobcích. Vysoký podíl vitamínu D najdeme také v kakaovém másle.

Vitamin D je nezbytný i pro správné fungování mozkové činnosti. Působí preventivně v léčbě neurologických i psychiatrických chorob. Dokonce se používá jako doplňková metoda při léčbě poruch nálady. Mimo jiné má pozitivní účinek na imunitní systém, který je při změnách počasí namáhán.

Magazínový článek o vitamínu D: Vitamin D, jaro, léto a slunce. Naše zdraví, pevné kosti či silná imunita

9. Bylinná terapie

Mezi přírodní antidepresiva řadíme několik bylin.

Patří sem například:

• třezalka tečkovaná – této rostlině patří prvenství v antidepresivním účinku. Potlačuje úzkost, napětí, zklidňuje a působí příznivě na klidný spánek. Je číslem jedna v boji proti podzimní depresi
• meduňka lékařská – uklidňuje psychické napětí, ovlivňuje klidný spánek
• ženšen – zmiňuje strach, stres, únavu a uklidňuje
• bobkový list – pomáhá při depresích a psychickém napětí
• sleziník červený
• srdečník obecný

Na co bychom na podzim neměli zapomenout?

Při podzimní depresi bychom měli v první řadě vědět, jestli jsme měli depresivní příznaky již před jejím zahájením, případně zda máme diagnostikovánu depresi.

Měli bychom přehodnotit, zda jde skutečně o depresi jako takovou (zdiagnostikovanou psychiatrem), nebo jen o špatnou náladu ze sychravého počasí, nedostatku vitamínů nebo jiných faktorů, které přímo souvisí s tímto obdobím (meteosenzitivní lidé, sugesce).

V případě, že smutná nálada se objevuje pouze během podzimu, je velmi jednoduché s ní bojovat.

Deprese, jejíž příznaky jsou intenzivní a přetrvává během celého roku, patří do rukou psychiatra ve spolupráci s psychologem.