Syndrom nemocné budovy: Způsobuje únavu, stres a zdravotní potíže?

Žijeme v době, kdy většinu času trávíme v interiéru. Domy či jiné budovy na nás působí různými vlivy.

Od klimatizace, přes mikroorganismy, až po stavební materiál, z něhož jsou budovy postaveny. To vše může ovlivňovat naši fyzickou pohodu, ale i zdraví.

Původní funkce domů a budov, ochránit nás, se tak vytrácí. Naopak, může se stát původcem různých obtíží a problémů.

Co je syndrom nemocné budovy?

Těžko mluvit o nemoci. Je to spíše fenomén, který se projevuje výskytem zdravotních potíží či nepříjemných pocitů, a to bez zjevné či jasné příčiny.

Objevuje se u lidí, kteří tráví většinu času uvnitř různých budov. Jejich potíže jsou nespecifické. Jde například o bolesti hlavy, únavu, dýchací potíže, ale i vyrážky a podobně.

Za řadou nespecifických problémů a diskomfortu stojí často budova, a ne nemoc.

Tyto potíže se se zvyšující se frekvencí začaly vyskytovat zejména po roce 1970. Připisuje se to jevu, kdy se staré, přirozeně větrané domy začaly nahrazovat novými, energeticky výhodnými a vzduchotěsnými.

Tento fenomén byl pojmenován různě. Mluvilo se o domovní nemoci či syndromu úřednických očí.

V roce 1982 Světová zdravotnická organizace uznala název: syndrom nemocných budov.

Tento pojem se dosud používá nejčastěji. Známá je také zkratka v angličtině: SBS – sick building syndrome.

Příčiny SBS nebyly dosud určeny. Jeho stanovení je na základě potíží a příznaků. Ty jsou samozřejmě v různých typech budov odlišné.

Kdy lze uvažovat o syndromu nemocné budovy?

O tomto syndromu můžeme mluvit, pokud se u více než 20 % uživatelů budovy projeví podobné symptomy a přetrvávají více než dva týdny. Příčina jejich potíží je neznámá a po opuštění budovy se příznaky vytrácejí.

O syndrom nemocné budovy se nejedná, pokud známe příčinu. Jde například o infekce způsobené pobytem ve zdravotnickém zařízení, potíže vyvolané cigaretovým kouřem, otravy způsobené emisemi ze stavebních materiálů nebo jako důsledek vlhka, či jiných teplotních změn.

Jaké jsou příznaky SBS?

Často jsou to celkové nebo systémové příznaky, jako nespecifické bolesti, únava a celková slabost. Zhoršení chronické choroby či alergie může mít také na svědomí právě budova, ve které se nacházíme. Nervozita a porucha soustředěnosti nemusí být jen důsledkem vysokého pracovního nasazení, ale i důsledkem SBS.

Nejčastější příznaky vyskytující se při SBS:

• podráždění, pálení, řezání očí, rozmazané vidění
• podrážděná nosní sliznice, krvácení z nosu
• sucho a bolest v krku, potíže při polykání
• dýchací potíže, ucpaný nos, kašel, ztráta hlasu
• podrážděná pokožka, vyrážky
• bolest hlavy, bolest svalů
• únava, podrážděnost, porucha koncentrace

Jak rozeznat "nemocnou budovu"?

Určit syndrom nemocné budovy či samotnou nemocnou budovu není jednoduché. Problémy a potíže se u každého jedince projevují rozdílně. Přesto existuje několik znaků, které jsou charakteristické pro nemocnou budovu.

Většinou jde o budovy postavené po roce 1960. V budově se nachází klimatizace, blikající či jinak nevhodné osvětlení, chemické znečištění, cigaretový kouř, počítače a monitory. Často je interiér vybaven čalouněným nábytkem, regály, kartotékami, koberci.

Změny teploty nebo vlhkosti během dne také přispívají k faktorům způsobujícím syndrom nemocné budovy. Stejně tak i nedostatečný úklid nebo údržba. Uživatelé budovy si také často stěžují na hluk či nedostatečné osvětlení.

Vlhkost vzduchu by se měla pohybovat v hodnotách mezi 30 až 70 procent. Při nižších hodnotách se víří jemné prachové částice a vysychají sliznice, které tak ztrácejí svoji samočisticí schopnost a obranyschopnost. Vyšší vlhkost je zase ideálním prostředím pro množení různých mikroorganismů a plísní.

O souvislosti zdraví s vlhkem či teplotními rozdíly se také dočtete v článku o letních nachlazeních u dětí.

Zajímavé informace se také dočtete v článku o legionelle.

Jak se vyhnout syndromu nemocné budovy?

Vyhnout se tomuto stále více vyskytujícímu se fenoménu je značně komplikované. V podstatě stačí zamezit trávení času v budově, která způsobuje tento syndrom. Změna bydlení či práce však není jednoduchá.

Co se týče prevence, začíná již při samotné realizaci stavby. Důležité jsou technické parametry, které musí budova splňovat v souvislosti s účelem, pro který bude využívána. Je nutné zohlednit faktory jako hlučnost, přirozené i vnitřní osvětlení a zejména způsob údržby budovy.

Faktory, které přispívají ke zvýšenému riziku SBS:

• velké kancelářské prostory
• nedostatečná či nevhodná izolace
• nedostatečné nebo naopak intenzivní denní osvětlení
• otevřené regály, kartotéky
• použití nevhodných nátěrů, lepidel, tmelů
• nevhodné osvětlení zářivkami, blikání

K častým důvodům syndromu patří i probíhající rekonstrukce během pracovních hodin či užívání budov krátce po jejich dokončení. Také směs chemických emisí vznikajících následkem malování, obkládání či omítání, i to značně ovlivňuje zdraví i celkový komfort.

Vliv ventilace a klimatizace na syndrom nemocné budovy

Správné fungování ventilace či klimatizace zajišťuje čistotu, optimální teplotu a vlhkost vzduchu. Pokud systémy fungují nesprávně, může vznikat nerovnováha mezi jednotlivými místnostmi. Tělo tak zažívá teplotní šok, při kterém se oslabuje imunita.

Dalším problémem může být nedostatečná nebo zanedbaná údržba. Klimatizace tak může být zdrojem nečistot či mikroorganismů.

Přečtěte si také magazínové články:
Klimatizace a její vliv na naše zdraví
Jak používat či nastavit klimatizaci správně a aby nám neškodila?

Další zajímavé zdroje

• enviromagazin.sk - odborný článek Syndrom nemocných budov - v pdf
• vzbb.sk - článek Syndrom nemocných budov - v pdf
• stromzdravia.sk - portál o zdravém životě