Spála a její typické příznaky: Jak ji včas rozpoznat?

Spála (scarlatina) je jedním z nejčastějších dětských infekčních onemocnění vyskytujících se ve věku 3–10 let.

Patří mezi bakteriální onemocnění. Projevuje se exantémem (výsevem na kůži). Je způsobeno ß-hemolytickým streptokokem skupiny A (Streptococcus pyogenes). Jedná se o kmeny produkující erytrogenní toxin (SPE-A), které mají několik antigenních typů.

V minulosti měla spála těžký průběh a závažné komplikace.

Epidemiologie aneb jak se může dítě nakazit?

Výskyt je vyšší na jaře a přenáší se především v kolektivech. Zdrojem nákazy je nemocný člověk nebo bacilonosič (člověk, který nemoc přenáší, ale v současné době je bez příznaků).

Nejčastější formou přenosu je vzdušnou kapénkovou infekcí přes nosohltan. Méně často se přenese přímým kontaktem nebo kontaminovanými předměty.

Vzácně dochází k přenosu spály poraněnou kůží. U této formy onemocnění chybí angína nebo se vyvine později.

Streptokok produkuje několik typů toxinů. Dětský organismus si proti nim vytváří protilátky a tak vzniká imunita.

Pokud se však dítě nakazí jinými typy streptokoků a tělo jiné toxiny nerozpozná, onemocnění přichází opět s angínou nebo s vyrážkou. Spála se proto může klidně opakovat i několikrát do roka.

Inkubační doba je obvykle 3 dny, v rozmezí od 1 do 6 dnů.

Onemocnění podléhá oznamovací povinnosti.

Spála má nezaměnitelné projevy!

Spála se projevuje jako streptokoková angína (faryngitida – zánět hrtanu, tonzilitida – zánět mandlí). Je provázena horečkou a brzy se přidruží drobná světle červená makulopapulózní vyrážka. Ta se objevuje během 1–6 dnů.

Při podezření na spálu lékař zkontroluje dítěti krk a uzliny. Pomocí anamnézy (rozhovoru) se zeptá doprovázející osoby na tělesnou teplotu dítěte, zda mělo zimnici, nevolnost (pocit na zvracení), zda rádo jí (objeví se ztráta chuti k jídlu).

Poté se soustředí na vyšetření kůže.

Jemný makulózní výsev na horní části hrudníku je zvýrazněn (akcentován) v záhybech (krk, axily – paže, inguinae – třísla, podbřišek, loketní jamky). V těchto lokalitách mohou být lineární petechie – Pastiovo znamení. Erytém (zarudnutí) mizí, odeznívá během 4–5 dnů.

Zajímavé je, že dlaně rukou a plosky nohou jsou bez exantému, ale kůže na nich se odlupuje. Olupování je někdy jediným příznakem probíhající infekce.

Obličej bývá červený s periorálním vzhledem (blednutí kolem úst).

V dutině ústní jsou přítomny typické projevy.

• červený hltan
• Forschheimerovy skvrny (drobné červené petechie na tvrdém a měkkém patře a uvule)
• a projevy na jazyku:
  • bílý jazyk s červenými papulkami na začátku
    • bílý jahodový jazyk
  • 4. den se hyperkeratotická membrána odlupuje a je červená
    • malinově červený jazyk

Kůže je drsná (cutis anserina), projevuje se jako "husí kůže".

Objevuje se Šrámkův příznak, tj. drobné bělavé papulky na kůži kolem nehtového lůžka a ušních boltců.

Po dokončení výsevu se kůže jemně odlupuje.

Příznaky lze rozdělit na:

• Celkové
• V dutině ústní
• Kožní

Příznaky jsou shrnuty v následující tabulce

+ o příznacích:

• Horečka – Obvykle se objeví nečekaně. Je doprovázena zimnicí a nevolností. Když vyrážka ustoupí, teplota obvykle klesne.
• Zvracení a nevolnost – Jsou běžné u dětí a přicházejí bezprostředně po zvýšení tělesné teploty.
• Angína – Objevuje se krátce po zvýšení teploty. Na mandlích se objevují čepy a hnisavé povlaky. Na začátku onemocnění je jazyk pokryt bílým povlakem. Za dva až tři dny se povlak odlupuje a vzniká typický, tzv. malinový jazyk.
• Lymfadenopatie – Lymfatické uzliny na krku jsou zvětšené a na dotek bolestivé.
• Vyrážka – Objevuje se 12 až 24 hodin po propuknutí nemoci. Nejprve se objevuje v podbřišku, později na trupu a rychle se šíří na další části těla.
• Odlupování kůže – Po 3–4 dnech začne vyrážka ustupovat. Kůže se začne olupovat v důsledku zvýšeného rohovatění kůže.

Jak se diagnostikuje spála?

Diagnosticky je rozhodující klinický obraz tonzilitidy s exantémem, leukocytózou (zvýšeným počtem leukocytů) s posunem doleva a eozinofilií.

CRP (C-reaktivní protein) bývá zvýšený. Může být také zachycena streptokoková angína (ale nemusí být již vždy zachycena) a pozitivita antistreptolyzinové sérologie (ASLO). Jedná se o protilátky, které tělo vytváří proti produktu streptokokové angíny (streptolyzinu O).

Hladiny ASLO se zvyšují na konci 1. týdne onemocnění. Vrcholu dosahují mezi 3. a 5. týdnem. Postupně klesají.

Je spála léčitelná?

V současné době je při včasné léčbě antibiotiky průběh spály mírný. Angína má katarální charakter, vyrážek je málo a snadno uniknou pozornosti.

Před podáním antibiotik se doporučuje kultivace (výtěr) z krku.

V léčbě se uplatňují antibiotika: peniciliny, cefalosporiny nebo azitromycin či klaritromycin. Mírný průběh nevyžaduje hospitalizaci.

Může být spála zaměněna za jiné onemocnění?

Před stanovením diagnózy lékař vyšetří krev na přítomnost streptokoka a odebere výtěr z krku. Onemocnění se může podobat jiným běžně se vyskytujícím nemocem:

• Zarděnky a spalničky – Vyrážka postupuje z hlavy na trup a díky očkování je jejich výskyt u dětí velmi vzácný.
• Virový ekzantém – Vyrážka, která doprovází virové onemocnění.
• Toxoalergický ekzantém – Vyrážka způsobená vnějším působením alergenů.

Jaké jsou komplikace spály?

Včasné odhalení a léčba spály s sebou nenese téměř žádná rizika. Opak však může nastat, pokud je onemocnění zachyceno v pozdním stadiu.

Tabulka s komplikacemi

Častou komplikací, i když po objevu penicilinu velmi vzácnou, je revmatická horečka.

Projevuje se postižením kloubů, srdce a mozku.

Vzniká 2–3 týdny po překonání nemoci.

Jaká je prevence spály?

Nakažený člověk, nejčastěji dítě, by měl být vyloučen z kolektivu a izolován v domácím prostředí alespoň na několik dní. Všem osobám, které byly v kontaktu s nakaženou osobou, by měl být odebrán výtěr z krku k prokázání přítomnosti streptokoka. V případě pozitivního nálezu je třeba je léčit antibiotiky.