Rakovina slinivky brišní: Príciny, príznaky, stadia, vyšetrení a lécba?

Nádory a rakovina slinivky brišní: Co bychom meli vedet? Jaké jsou prognózy onkologu?

+ Odpovedi na casté dotazy...

Jaké jsou príciny a príznaky, vcetne stádií?
Jak se vyšetruje a lécí?
Informace ohledne úmrtnosti a prežívání,
ale také jiné zajímavosti v clánku.

Pankreas = slinivka brišní.

Zhoubné a nezhoubné nádory slinivky brišní nazýváme pankreatické neoplazmy (novotvary). Bohužel práve ty nezhoubné jsou velmi vzácné a výskyt zhoubných nádoru slinivky brišní (rakoviny slinivky) postavil Ceskou republiku na druhé místo, co se týce jejich incidence.

Zároven u nás jde o osmý nejcastejší typ nádoru, ctvrtý nejcastejší nádor trávicího traktu a první s nejvyšší mortalitou.

Zbytek evropských zemí ale na tom není o nic lépe.

Prectete si také:
Je nádor a rakovina totéž?

Incidence (výskyt) rakoviny slinivky brišní - duktálního karcinomu je vysoká

Pod pojmem rakovina slinivky brišní rozumíme nekolik zhoubných nádoru slinivky brišní, ale toto obecné pojmenování se zároven v bežné praxi používá i pro duktální adenokarcinom, který tvorí asi 80 až 90 % zhoubných onemocnení slinivky brišní vubec.

Tabulka s prehledem nezhoubných a zhoubných nádoru

Tento záludný typ nádoru s vysokou mortalitou se vyskytuje všude ve svete, a je ctvrtou nejcastejší prícinou úmrtí na onkologické onemocnení vubec.
Podobná císla jsou i v jiných evropských státech, vysoký výskyt je zaznamenán i ve Švédsku, Norsku, Finsku a prakticky v celé severní a strední Evrope.
Méne casto se s ním setkáváme v Turecku, Íránu, Afghánistánu, Pákistánu, na Arabském poloostrove, v Africe, ci Asii.

Co se týce individuálních zvláštností pacientu trpících tímto závažným onemocnením, je až 2x casteji pozorováno u mužu než u žen.
U mladých lidí je pomerne vzácný, a až 70 % prípadu tvorí starí lidé v duchodovém veku.

Proc je rakovina slinivky brišní tak nebezpecná? Proc na ni umírá více než 95 % nemocných?

V cem spocívá záludnost rakoviny slinivky brišní?

Hlavní zásadou pri všech onemocneních bývá vcasná diagnostika, což je v prípade rakoviny slinivky brišní rarita. Pokud se diagnostikuje dríve, vetšinou se jedná o náhodu.

Pozdní diagnostika duktálního karcinomu je zaprícinena asymptomatickým prubehem v prvních fázích onemocnení. První projevy se dostavují až v pokrocilém stadiu.

Dalším významným problémem je vysoká mortalita behem operace. Ani pokroky v operacních technikách tato císla nesnížily.

Navíc v dobe, kdy se rakovina zjistí, je již na operaci pozde. Toto infaustní onemocnení se vyznacuje také inoperabilitou v pokrocilém stadiu.

Rychlá progrese a casná tvorba metastáz v játrech a lymfatických uzlinách je problémem císlo 3. O operaci, která je ve vetšine prípadu stejne nemožná, se po vzniku metastáz ani neuvažuje. Jejich vznikem se stav pacienta rapidne zhoršuje a pridružují se komplikace související s poruchou funkce jater.

Lécba je témer nemožná, a to nejen z chirurgického hlediska. Tyto karcinomy se vyznacují rezistencí na chemoterapii a radioterapii. Práve proto pocet pacientu, kterí vyhledávají jiné alternativní možnosti lécby, stále stoupá.

Príciny vzniku duktálního karcinomu neznáme, jen predpokládáme

Etiologie (prícina) duktálního karcinomu je neznámá. Pacienti s touto diagnózou však mají spolecné nekteré anamnestické údaje, které jsou zároven považovány za rizikové faktory vzniku nádoru a také za predpokládané príciny jeho vzniku.

U více pacientu s rakovinou slinivky brišní se vyskytuje koexistence hned nekolika zároven.

Rizikové faktory, predpokládané príciny:

1. alkoholické nápoje (alkohol ? karcinogen), kourení (dehet ? karcinogen, nikotin ? návyková nekarcinogenní látka)
2. špatné stravovací návyky (strava s vysokým obsahem masa, bohatá na živocišné tuky)
3. obezita (zvyšuje vznik rakoviny slinivky brišní o 12 %)
4. genetická predispozice (4 až 16 % - jsou zaznamenány genové mutace BRCA2, DPC4, STK, p16, p53 a PALB2)
5. jiné onemocnení slinivky brišní v predchorobí, hlavne cukrovka (dvojnásobne vyšší riziko) a pankreatitida (považovaná za prekancerózu)
6. dlouhodobý vliv karcinogenních látek (azbest, ionizující zárení)

Symptomy onemocnení jsou prognosticky špatným znamením

Duktální adenokarcinom je velmi progresivní typ nádoru, který se v prvních stádiích nijak neprojevuje. Jeho zachycení v úvodu onemocnení bývá casto náhodné, napr. pri pocítacové tomografii bricha z jiného duvodu (úraz, žlucníková kolika).

Vznik symptomu je známkou pokrocilého až terminálního (posledního, koncového) stadia.

Které symptomy pozorujeme u pacientu s rakovinou slinivky brišní?

Rakovina slinivky brišní se typicky zacne projevovat úbytkem telesné hmotnosti, který bývá v popredí a mnohdy jde o první projev onemocnení vubec. Hubnutí progreduje, vzniká výrazná kachexie, která spolu s ostatní symptomatologií pripomíná pankreatitidu.

Zajímavé:
Prícina nádorové kachexie (podvýživy), která doprovází i ostatní onkologická onemocnení, je neobjasnená.
Dosahuje velmi vysokého stupne.
Predpokládá se, že vzniká na podklade úplného vycerpání živého organismu, a to zvýšením bazálního metabolismu (zvýšený energetický výdej zpusobený zhoubným onemocnením).

Pridružuje se celková symptomatologie jako napríklad slabost, nadmerná únava, a vegetativní symptomatologie, pro kterou je charakteristická nevolnost, nauzea, zvracení, zrychlená cinnost srdce, nízký krevní tlak, bledost, pocení.

Nesnesitelné bolesti jsou lokalizovány v horním kvadrantu bricha, více vlevo, podobne jako pri pankreatitide, a také jako pri pankreatitide jsou ukrutné až tangující iniciované jídlem. Pacienti netolerují polohu v leže na zádech, protože zintenzivnuje bolest.

Vynucují si polohu na levém boku s pokrcenými dolními koncetinami nebo polohu na ctyrech koncetinách.

Pokrocilost stavu s sebou prináší i další príznaky jako žluté zbarvení kuže, sliznic a ocí. Ty se dostavují u 20 % nemocných v prípade, že je nádor lokalizován na ocase slinivky brišní (cauda pankreatis).

Nejcastejší lokalizací nádoru však zustává hlava slinivky brišní (caput pankreatis), která je postižena až v 70–80 % prípadu a processus uncinatus. V tomto prípade ikterus nepozorujeme, jen v prípade obstrukce žlucových vývodu a jater metastázou.

Ascites (voda v brišní dutine), splenomegalie (zvetšení sleziny) a hepatomegalie (zvetšení jater) bývají témer vždy známkou metastázování primonádoru. Rakovina slinivky brišní nejcasteji metastazuje práve do jater, což má za následek práve tyto projevy.

Tabulka se základní symptomatologii duktálního karcinomu

Která vyšetrení jsou nezbytná pro konecné dodiagnostikování?

Konecnou diagnózu nelze vyslovit pouze na základe pozitivních anamnestických údaju, rizikových faktoru a symptomu.

Ty jsou podobné pri více onemocneních jako napríklad pankreatitida, cysta slinivky brišní, absces slinivky brišní, jiné nádory žaludku, žlucníku a bricha.

Co nám odhalí vyšetrení krve?

Bežné odbery krve provádené na ambulanci praktického lékare jsou casto negativní, a proto ani lékar, ani pacient nemusí tušit, že se ve slinivce brišní vytvárí zhoubný proces. Mezi nespecifické zmeny v krevním obraze nemocného radíme anémii a zvýšené amylázy a lipázy.

Casto bývá pozorována zrychlená sedimentace.
To ovšem ješte neznamená rakovinu. Tyto zmeny se vyskytují i pri jiných onemocneních.

Standardní krevní odbery se pri podezrení lékare na rakovinu slinivky brišní, nebo jiné onkologické onemocnení, doplnují o vyšetrení onkomarkeru.
Bývají pozitivne nalezeny nespecifické onkomarkery (Ca 19-9, Ca 125, CEA a nekteré další). Onkomarker C19-9 má nejvyšší afinitu pri nádorech slinivky brišní. Bývá zvýšen až u 90 % pacientu s touto diagnózou. Jeho koncentrace je prímo úmerná stadiu.
Stále jsme však nedospeli k záveru duktální adenokarcinom. Tato vyšetrení ale hodne napovídají a lékare smerují správnou cestou.

Zobrazovací vyšetrovací metody

Vyšetrení krve se doplnují o zobrazovací vyšetrovací metody, mezi než patrí endoskopická retrográdní cholangiopankreatografie ERCP, pocítacová tomografie (CT), magnetická rezonance (MRI) a v soucasnosti velmi casto využívaná magnetickorezonancní cholangiopankreatografie (MRCP).

• ultrasonografie – je sonografické vyšetrení, které za pomoci sonografu odhaluje vnitrní pomery orgánu brišní dutiny. Pri rakovine slinivky brišní není toto vyšetrení dostatecné, protože zachytí karcinom pouze v prípade, že dosahuje velikosti >1,5cm.
• ERCP – je endoskopické vyšetrení, pri kterém se kombinovanou metodou za pomoci endoskopu a rentgenového zárení vyšetrují orgány trávicí soustavy. Endoskop je lékarský nástroj trubkovitého tvaru, je zakoncený kamerou s vlastním osvetlením. Zavádí se po znecitlivení pres dutinu ústní. Vyšetrení sice není príjemné, ale dokáže odhalit ruzná onemocnení vnitrních orgánu trávicího traktu, vcetne slinivky brišní, bez použití skalpelu. Na endoskop lze pripevnit klešte, které umožnují i ??odber materiálu pro další vyšetrení (biopsie).
• CT – je neinvazivní radiologická vyšetrovací metoda, která za pomoci rentgenového zárení umožnuje lékari detailní náhled na vnitrní orgány. Dokáže zachytit ruzné morfologické (tvarové) anomálie (odlišnosti), a také patologické procesy (zánet, tumor, absces).
• PET-CT – je pozitronová emisní tomografie. Jedná se o nejmodernejší zobrazovací metodu, která není bežne ve zdravotnických zarízeních. Disponují jí izotopcenta. Používá se k vyšetrení stadia a prubehu onemocnení, pooperacní recidivy a metastázování duktálního karcinomu
• MRI – je neinvazivní radiologická vyšetrovací metoda, modernejší než CT. Pacient je uložen do silného magnetického pole, pricemž je prístrojem do jeho tela vyslán radiofrekvencní impuls. Impuls trvá krátce a po jeho skoncení se snímá signál, který vytvorí obraz pacientova tela se všemi detaily. Jedná se o jednu z nejpodrobnejších vyšetrovacích metod vubec.
• MRCP – je medicínská zobrazovací metoda, která využívá magnetické pole k zobrazení vnitrních orgánu. Využívá se hlavne k vizualizaci žlucových a pankreatických vývodu. Její výhodou je i zobrazení okolního parenchymu vnitrních orgánu, proto je jednou z nejpoužívanejších technik pri podezrení na rakovinu slinivky brišní. Postupne nahrazuje ERCP, protože výsledek je totožný a vyšetrení MRCP méne invazivní pro pacienty.

Invazivní vyšetrovací metody

K invazivním vyšetrovacím metodám patrí i ERCP s odberem materiálu. Ten lze získat také chirurgickým výkonem nebo punkcí. Následne je materiál odeslán k dalšímu zkoumání.

Duležité je i cytologické vyšetrení perkutánním odberem (odber nabodnutím materiálu pres kuži). Histologickým vyšetrením (vyšetrením tkáne pod mikroskopem) se zjištuje prítomnost onkogenu Ki-ras, supresorového genu a BRCA2 genu.

Prežívání pacienta s rakovinou slinivky brišní: Vyhlídky na život

Pacienti s duktálním adenokarcinomem mají velmi negativní vyhlídky do budoucnosti. Jedná se o velmi progresivní nádor s casným metastázováním a délka prežívání se pohybuje od nekolika mesícu do maximálne 5 let. Je prímo úmerná stadiu onemocnení, ve kterém bylo zachyceno. Špatná prognóza je také u pacientu s operabilním karcinomem, z duvodu vzniku recidiv.

Prežívání pacientu se podarí zlepšit pouze v prípade, že odhalíme presnou prícinu jeho vzniku, porozumíme komunikaci nádorových bunek s naším imunitním systémem a pochopíme mechanismus, jakým nádor pusobí.

Do té doby zbývá jen doufat, že toto stále záhadné onemocnení neonemocníme, prípadne se zachytí vcas.

Stadia karcinomu slinivky brišní:

• I. stádium tzv. lokální karcinom – je možné jeho chirurgické odstranení, doba prežití se pohybuje od 17 do 24 mesícu
• II. stádium: hranicní karcinom – je možné jeho chirurgické odstranení, doba prežití se pohybuje od 14 do 20 mesícu, asi 10 % pacientu prežívá >20 mesícu
• III. stádium, pokrocilý karcinom – tretí nebo pokrocilé stadium neumožnuje chirurgické odstranení karcinomu, doba prežití se pohybuje od 8 do 14 mesícu
• IV. terminální stadium, metastazující karcinom – absolutne inoperabilní a infaustní stav, doba prežití není vyšší než 6 mesícu

Jaké šance a možnosti lécby nabízí dnešní medicína?

První chirurgickou resekci hlavy slinivky brišní provedl v roce 1934 americký chirurg Alan Whipple.

V dnešní dobe, i pres výrazné medicínské pokroky, se chirurgická resekce karcinomu i nadále považuje za jedinou úcinnou metodu v lécbe nádoru slinivky brišní. Jejím hlavním cílem je úplné odstranení nádoru v nadeji, že nedojde k recidive onemocnení.

V nekterých prípadech je resekce následována chemoterapií, s cílem zamezení vzniku recidivy. V minulosti casto kombinované chirurgické rešení s následným ozarováním se témer nepoužívá, s výjimkou v USA.

Resekce je možná pouze v prvním a druhém stadiu onemocnení, pricemž je absolutne kontraindikována pri potvrzení metastáz. To znamená, že se provádí jen asi u 10 % pacientu. Tito pacienti musí splnovat kritéria National Comprehensive Cancer Network.

Mezi základní kritéria možnosti chirurgické lécby patrí:

• neprítomnost metastáz
• neprítomnost poškození cév (VMS nebo vena portae)
• prítomnost tukového telesa kolem tepenných odstupu (truncus coeliacus) z aorty 
• prítomnost tukového telesa kolem hlavní jaterní tepny
• prítomnost tukového telesa kolem arteria mesenterica superior, což je hlavní brišní tepna odstupující z brišní aorty

Duležité:
U pacientu s karcinomem slinivky brišní v pokrocilém stádiu a s kontraindikací chirurgické resekce je indikován paliativní chirurgický výkon s cílem snížení bolesti, úpravy žloutenky a snahou o obnovení strevní pasáže.

Lidé stále více využívají alternativní zpusoby lécby

Alternativní homeopatické zpusoby lécby ruzných druhu rakoviny zažívají velký boom. Týká se to hlavne tech onemocnení, na které je dnešní medicína krátká, a mezi než jednoznacne patrí i rakovina slinivky brišní.

Pokud nepomuže, tak nezabije

Zpusob lécby navrhuje vždy lékar, ale pacient nemusí souhlasit. Vždy je to na konkrétním cloveku, jak se rozhodne. V prípade duktálního karcinomu opravdu mnoho možností neexistuje, a proto se pacienti snaží pomoci si, jak se dá.

Existuje spousta literatury, ve které jsou ty nejruznejší zpusoby lécby rakoviny. Zda opravdu fungují, není zcela jisté. Jisté ale je, že všude po svete existují prípady lidí, kterým se podarilo jakoby zázrakem vylécit. Alternativní zpusoby mají jeden zásadní spolecný jmenovatel, a tím je zmena stravy.

Knihy zamerené na lécbu rakoviny se shodují v nekterých bodech, co se týce stravování.

Hlavní zásady stravování pri rakovine slinivky brišní:

• absolutní abstinence alkoholu, cigaret a jiných drog
• vynechání cukru – prokazatelne zpusobují nekteré druhy rakoviny (príjem pouze ve forme cerstvého ovoce a zeleniny)

Prectete si také:
Cukr, náš nejsladší neprítel

• vynechání mastného a cerveného masa
• vynechání živocišných tuku
• vynechání nebo minimální príjem tuku (rostlinného charakteru)
• vynechání solí, korení a dochucovadel (pouze v cerstvé forme, napr. petržel)
• príjem bílkovin ve forme libového masa pripravovaného na vode nebo páre
• príjem cerstvého ovoce
• príjem cerstvé zeleniny nebo pripravované na páre
• dostatecný príjem tekutin (cistá voda, bylinné caje, 100% ovocné štávy bez pridaných cukru naredené s vodou)

Další zajímavé zdroje

• spido.sk - Onkologie
• solen.cz - Nádory pankreatu
• slovenskachirurgia.sk - Karcinom pankreatu - diagnostika a lécba