Pylová sezóna útočí: Alergie na pyl, projevy, léčba?

Slyšeli jste už o pylové sezóně? A co je to alergie na pyl? Jak se projevuje?

Kdo má problém se sennou rýmou, zná i pojem pylový kalendář či pylové zprávy.
Jsou důležité pro přehled aktuálních alergenů v ovzduší.
Pro více informací čtěte náš článek.

Alergické reakce jsou nejčastější poruchou imunitního systému. Vzhledem k jejich celosvětově vysokému výskytu se považují za civilizační onemocnění. Jejich nebezpečí spočívá v náhlém vzniku a neschopnosti dopředu vědět, jak se bude stav vyvíjet.

Alergie jsou ve větší míře pozorovány v rozvinutých zemích, kde jimi trpí více než 20 % obyvatelstva.

Počet pacientů s pozitivní alergickou anamnézou má stoupající tendenci. Výjimkou nejsou ani děti. V roce 2000 bylo pacientů s alergií jen kolem 0,5 až 10 %. To znamená, že počet se do dnešního dne minimálně zdvojnásobil.

Projevy a důsledky alergií se liší v závislosti na několika faktorech. Mohou probíhat od banálních reakcí až po závažné. V některých případech, při vzniku anafylaktické reakce, končí smrtí pacienta. Více než polovina z těchto reakcí vzniká rychle, bez varování a mimo zdravotnické zařízení.

Zajímavé:
U malých dětí je nejčastější formou alergie atopický ekzém. Mladiství a lidé ve středním věku trpí spíše sennou rýmou (alergie na pyl, trávy, houby, roztoči, zvířecí srst, potraviny, léky...).

Pylová alergie patří mezi nejfrekventovanější formu alergie v období dospívání a dospělosti. Trpí jí hlavně astmatici, z nichž až 80 % má současně i sennou rýmu. Pylová zrna jsou hned po trávových nejčastějším alergenem.

Nevýhodou alergie na pyl je fakt, že se mu lze jen těžko vyhnout, a to hlavně během sezóny.

Pylová alergie je jen částí onemocnění zvaného "senná rýma"

Pylová alergie je jen podkategorií alergických onemocnění, která souhrnně nazýváme alergická nebo senná rýma – odborně polinóza (lat. pollinosis). Také se označuje také jako alergická rinitida. Polinózu způsobuje několik alergenů, jejichž projevy jsou totožné. Jedním z nich je také zmíněný pyl.

Pylová zrna z bližšího pohledu. Co to vlastně je?

Pylová zrna (granum pollinis) se tvoří v prašníku kvetoucích rostlin z důvodu jejich další reprodukce. Zrno je pouhým okem neviditelné a v průměru dosahuje asi 0,05 mm. Nejmenší z nich se nacházejí v květech pomněnek a mají asi jen 0,006 mm.

Liší se nejen velikostí, ale také tvarem, strukturou jejich povrchu a barevností.

Pyl se skládá z velkého množství pylových zrn. Jen jedna tyčinka obsahuje kolem 100 000. Pylová zrna jsou vlastně samčí pohlavní buňky a během opylení se dostávají na bliznu květu.

Zároveň, aby splňovaly kritéria alergenu, musí obsahovat bílkoviny, které mají funkci takzvaného antigenu. Antigen je látka spouštějící imunitní reakci.

Zrna jsou pak přenášena větrem, vodou, hmyzem (včelami) nebo obratlovci. Při větrném přenosu zrn z květiny se mnoho z nich rozptýlí do ovzduší. Právě ty nejčastěji způsobují alergické reakce. Ze vzduchu velmi snadno dostávají na kůži, do očí, úst, nosu a až do plic člověka.

Co se děje v organismu člověka při kontaktu s pylem?

Alergická reakce se nevyskytuje u každého člověka. Na jejím vzniku se podílejí vnější i vnitřní faktory. Mezi vnitřní faktory patří abnormální reaktivita imunitního systému daná genetickou predispozicí.

Mezi vnější faktory řadíme přímou expozici alergenu.

Alergeny, mezi něž patří i pyl, jsou z hlediska své stavby jednoduché nízkomolekulární látky. Řadíme je mezi exogenní (vnější), nekompletní antigeny.

V podstatě jde o neškodné látky, které se teprve po proniknutí do organismu vážou na bílkoviny. Tím se z nich stávají kompletní antigeny. U vnímavého jedince (alergika) způsobují nepřiměřenou zánětlivou reakci.

U pylových alergií jde konkrétně o imunopatologickou reakci II. typu.

V podstatě se jedná o obrannou reakci. Tělo se při ní začíná bránit vůči cizorodé látce, a to tvorbou protilátek, konkrétně imunoglobulinů typu E (IgE). Jejich zvýšená koncentrace se běžně zjišťuje v krvi alergiků.

Po kontaktu pylu jako alergenu se živým organismem se může dít následující:

1. žádná reakce (normální odpověď organismu na kontakt s cizí látkou)
2. alergická reakce (přehnaná odpověď organismu na kontakt s cizí látkou)

Jak se projevuje alergie na pyl?

Antigen vytváří reakci v místě, kde působí. Jelikož pylová zrna jsou velmi malá a jejich četnost a rozptyl ve vzduchu je vysoký, tak se projevy pylové alergie odrážejí na více systémech současně.

Kontakt pylu s kůží způsobuje její lokální zánět

Kontakt pylu s kůží je pro její velikost velmi častý. Lze pozorovat lokální reakce na kůži ve formě ekzémů. Postižená místa jsou zarudlá, drsnější a svědí.

Ekzematózní ložiska se vyskytují na místech, která nebyla zahalena oděvem, a také v místech, kde je kůže jemnější. Nejčastěji se jedná o obličejovou část, hlavně tváře, ale také o pokožku hlavy.

Často odhaleným místem v jarním období jsou horní a dolní končetiny, převážně loketní a podkolenní jamky.

Slzení je vyvoláno zánětem očních spojivek

Kontaktu s očními spojivkami je o něco snazší se vyhnout nošením brýlí. To se však nedá neustále, nebo se na brýle jednoduše zapomene.

Tehdy dochází k reakci pylu se žírnými buňkami oční spojivky a k jejímu zánětu.

Navenek se zánět spojivek projevuje silným svěděním a slzením očí, které jsou zarudlé a mírně oteklé.

Zánětlivá reakce nosohltanu uvolňuje vodnatý sekret a ucpává nos

Předtím, než se vdechnutý vzduch spolu s pylovými částečkami dostane do plic, přechází přes nosní dutinu.

Funkce nosu je hlavně filtrační z důvodu ochrany plic. Proto se zde některé částečky zachytí a vyvolávají zánětlivou reakci s uvolňováním histaminu.

Celý tento děj se projevuje neustálým kýcháním a tvorbou vodnatého sekretu v nose. Některé částečky se buď přes nosohltan, nebo přímo dostávají do hrdla. To vyvolává jeho škrábání a svědění vyzařující až do uší.

Pylová alergie může vyvolat až astmatický stav

Kontakt s plícemi a následný projev průduškového astmatu se nevyskytuje u všech pacientů s pylovou alergií.

Jedná se o závažnější formu alergie. Zužují se průdušky, pacient má pocit nedostatku vzduchu, dýchání je ztíženo, kašle a jsou slyšitelné pískoty při dýchání podobné jako při astmatickém záchvatu.

Zajímavé:
I přes vyhýbání se zdroji alergenu (strom, květ, tráva), což je na 100 % prakticky nemožné, se může pyl dostat až k vám. Prostřednictvím větru procestují pylová zrna až stovky kilometrů, mnohdy ve výškách až do 5000 km.

Kde a kdy se nachází nejvíce pylových částeček:

• nejvíce pylových částeček se nachází ve vzduchu během pylové sezóny (jaro, léto)
• nejvíce pylových částeček se nachází ve vzduchu během slunečných dnů a větrného počasí
• nejvíce pylových částeček se nachází ve vzduchu kolem oběda a v odpoledních hodinách
• nejvíce pylových částeček se nachází na okrajích lesů

Zajímavé:
V blízkosti vodních ploch a také hlavně po dešti se nachází ve vzduchu nejméně pylových částeček. Ale jako všude, i tady je háček. Nízké koncentrace pylů v takovém počasí střídají naopak vysoké koncentrace plísňových spor, které mohou také působit jako alergeny u senzitivních jedinců.

Jak se co nejefektivněji chránit?

• během pylové sezóny je lepší pobývat v uzavřeném prostředí (dům, práce), pokud je to možné, alespoň pro silnější alergiky
• v prostředí, ve kterém žijete, je nejlepší si pořídit čističku vzduchu, která zachytává pylové částečky a filtruje vzduch
• nedoporučuje se příliš větrat, je lepší zavírat okna, nebo si pořídit protipylovou síťku na okna
• procházky v přírodě je nutno omezit, při větrném počasí zcela eliminovat (nejméně pylu je v ovzduší po dešti nebo brzy ráno)
• v kritickém období působení pylů je vhodné se častěji sprchovat (i vlasy) kvůli smytí alergenů zachycených na těle
• častější používání krémů na obličej, odkrytá místa kůže a nošení brýlí by mělo být součástí životního styluje nezbytné užívání léků proti alergii podle ordinace lékaře
• pokud máte přepsaný sprej na dýchání, je nemyslitelné jít bez něj byť jen na krok, hlavně pokud víte, že máte těžší formu alergie