Meteosenzitivita a meteolabilita: Jak nás ovlivňuje počasí?

Meteosenzitivita je zcela normální a fyziologická reakce každého člověka. Meteolabilita je přehnaná citlivost na změny počasí, tj. patologicky zvýšená meteosenzitivita. Taková reakce již není běžná a typická pro všechny lidi.

Jste meteorezistentní nebo meteolabilní?

Člověk je emocionální bytost. Je normální, když jeho emoce a nálada podléhají změnám a přizpůsobují se okolnímu světu.

Například když je krásně slunečno, je snazší být v dobré a pozitivní náladě, naše starosti se zvládají o něco lépe. Pokud je naopak počasí zamračené, mrholí a prší, mnozí lidé mají pochmurnější náladu a jsou náchylnější k depresím.

Změny nálady podle počasí jsou normální fyziologickou reakcí mysli. Tato reakce na změny počasí se nazývá meteosenzitivita a je považována za normu.

Lidé, kteří jsou změnami počasí ovlivněni pouze emocionálně a náladově, se nazývají meteostabilní nebo meteorezistentní.

Důležité je, že se jejich zdravotní stav nemění. Fyzicky se cítí stejně za slunečných, deštivých i větrných dnů. Jejich zdravotní problémy se při změně počasí nezhoršují.

Pokud při změně počasí nebo klimatu kromě změny nálady pociťujete i fyzické potíže, pravděpodobně se již jedná o meteolabilitu.

Výraz "labilita" znamená nestálost nebo proměnlivost.

Meteolabilní lidé jsou v některé zahraniční literatuře označováni také jako "meteopati".

Kdo je nejvíce ohrožen tím, že podlehne meteolabilitě?

Nejnovější statistiky ukazují, že přecitlivělost na změny povětrnostních podmínek je v moderní době poměrně častou patologií.

V mírném pásmu, kde se střídají všechna čtyři roční období, trpí meteolabilitou přibližně každý třetí člověk.

Věkové rozdíly nejsou tak alarmující jako rozdíly mezi pohlavími. Až 70 % populace meteolabilních lidí tvoří ženy. Kromě změn počasí reaguje něžné pohlaví prudčeji na úplňky a novoluní, magnetické bouře a výkyvy atmosférického tlaku.

Pokud pocházíte z venkovských oblastí, zdravotní problémy se vám možná při změnách klimatu vyhýbají. Naopak lidé z města jsou k meteosenzitivitě náchylnější.

Jde o již známý rozdíl v životním stylu, který je na venkově zdravější, vyrovnanější a klidnější. Lidé na venkově mají více pohybu na čerstvém vzduchu a méně stresu.

Několik důvodů, proč mají lidé žijící ve městě vyšší riziko, že se stanou meteosenzitivní osobou:

• příliš mnoho stresujících podnětů, více hluku a světelného smogu
• sedavý způsob života, nárůst počtu lidí zabývajících se duševní prací
• nevhodná strava, vynechávání jídel, více možností rychlého občerstvení, které není vyvážené, což způsobuje nedostatek makro- a mikroživin
• zhoršená situace v oblasti životního prostředí, průmysl a četné technické podniky se zvýšenou prašností a chemickým znečištěním ovzduší, riziko kontaminace podzemních vod atd.

Co se týče doby zhoršení příznaků onemocnění, jsou statistiky rovněž dobře známé.

U naprosté většiny (tj. až 90 % meteopatů) dochází ke zhoršení zdravotního stavu přímo při náhlé změně klimatu. Zbývajících 10 % meteopatů "čeká" na příznaky v průměru 1 až 2 dny.

Malé procento lidí jsou tzv. proroci.

Určitě jste se také setkali s člověkem, který dokázal předpovědět sníh, déšť nebo mlhu na dva dny dopředu na základě svých bolavých kolen.

Jaké potíže může počasí zhoršit?

Změny povětrnostních podmínek nejvíce ovlivňují pacienty s kardiovaskulárními, kloubními, gastrointestinálními, neurologickými a endokrinními onemocněními.

U pacientů s těmito chronickými onemocněními je meteolabilita obzvláště výrazná. Výkyvy ve změnách počasí u nich také vyvolávají dlouhodobě stabilizované zdravotní problémy.

Nejčastější meteorologické nešvary

1. Kolísání atmosférického tlaku

Tato změna se týká především kardiovaskulárních onemocnění, vysokého krevního tlaku (hypertenze), onemocnění kostí a kloubů, starších úrazů hlavy a hrudníku, infekčních onemocnění dýchacího systému, ORL problémů, gastrointestinálních onemocnění a zvýšeného nitrolebního tlaku.

Potíže mohou působit i onemocnění spojená se snížením koncentrace kyslíku ve tkáních, jako je obstrukční plicní nemoc, astma, zápal plic, plicní emfyzém, vrozené srdeční vady a anémie.

Změny vnějšího tlaku vzduchu ovlivňují například tlak v tělních dutinách, vlhkost kůže, počet leukocytů v krvi a další.

Pokud jsou rozdíly v atmosférickém tlaku malé, většina zdravých lidí je ani nepocítí. Mohou se cítit hůře, když jsou změny tlaku velké a náhlé.

Emočně labilnější lidé však mohou pociťovat psychickou nepohodu i při menších změnách atmosférického tlaku, např. špatnou náladu, úzkost, potíže se spánkem apod.

U pacientů s nemocným srdcem může prudká změna tlaku způsobit arytmii a kolísání krevního tlaku.

Pacienti s revmatoidní artritidou trpí nepříjemnou bolestí. Osoby s předchozím úrazem hrudníku nebo chronickým zánětem pohrudnice pociťují intenzivní bolest na hrudi.

2. Náhlá změna teploty prostředí

V této situaci se ozývají neurologická onemocnění, kardiovaskulární choroby a autoimunitní onemocnění. Při poklesu teploty může dojít ke zhoršení vleklého infekčního zánětu.

Nejideálnější teplota pro lidský organismus se pohybuje kolem 22–24 °C. Vyšší okolní teploty způsobují pokles krevního tlaku, zvýšené pocení. To vede ke ztrátě tělesných tekutin a dehydrataci organismu.

Krev se stává hustší a viskóznější. Tím se zhoršuje prokrvení orgánů a zvyšuje se riziko trombózy, tj. tvorby sraženin v žilním systému.

Nepříznivé jsou také příliš nízké teploty, kdy dochází k rozšíření cév, tj. vazodilataci. Tento stav je nebezpečný pro osoby s cévním a srdečním onemocněním, které mohou začít pociťovat bolesti hlavy a další příznaky.

Největší potíže však způsobují prudké skoky okolních teplot o více než 4 °C. Rychlé změny teploty způsobují poruchy imunitního systému a termoregulačních center.

Takový šok pro organismus může být spojen s rozvojem respiračních a autoimunitních onemocnění.

3. Výkyvy vlhkosti vzduchu

Změnu pocítí lidé s chronickým kožním onemocněním, s cévními chorobami a lidé s onemocněním dýchacích cest.

Zvýšená vlhkost je stresovým faktorem zejména pro kardiovaskulární systém. Změny vlhkosti proto mohou zhoršit problémy s vysokým krevním tlakem, srdečními chorobami a aterosklerózou cév.

4. Změna povětrnostních podmínek

Větrné počasí potrápí lidi s kožními chorobami, očními chorobami, neurologickými a respiračními problémy.

Během teplého léta může být mírný vánek osvěžující, ale vítr rychlejší než 6 m/s má jiný účinek. Lidé s onemocněním nervového systému nebo lidé s poruchami nálady se mohou cítit podráždění a úzkostní.

Pokud fouká silný vítr v zimě, ještě více znásobuje pocit chladu. Zejména chronická zánětlivá onemocnění dýchacího systému se pak zhoršují. Mohou se objevit i silné migrény nebo bolesti hlavy.

Samotné vystavení větru přímo způsobuje vysychání sliznic očí, nosu, rtů nebo ústní dutiny. Na suchých místech se tvoří trhliny, které jsou náchylné k bakteriální infekci.

5. Příliš mnoho slunečního UV záření

Zvýšená aktivita slunečního záření může zhoršit kožní onemocnění, autoimunitní a onkologická onemocnění.

Již dlouho je známo, že nedostatek slunečního záření může být příčinou špatné nálady, neuróz, zhoršené imunity a onemocnění způsobených hypovitaminózou vitaminu D.

Na druhou stranu vystavení silnému slunečnímu záření může vyvolat vznik fotodermatitidy, způsobit úpal, dehydrataci a dokonce i růst nádorů.

6. Změna elektromagnetického pole Země a magnetické bouře

Tyto změny je obtížnější předvídat. Nevyskytují se v běžné předpovědi počasí, ale mohou mít vliv na lidské zdraví. Jedná se především o onemocnění CNS a mozku, např. starší úrazy hlavy.

7. Cyklus ročních období

Při změně ročních období dochází u mnoha lidí ke zhoršení zdravotního stavu. V cyklu podzim-zima se to týká zejména oslabené imunity, bakteriálních zánětů a onemocnění trávicího traktu. Při střídání jara a léta může docházet k vyčerpání a chronické únavě.

Meteoneuróza, problém mladých a zdravých lidí

Někdy se meteorologické vlivy projeví i u zcela zdravého člověka, který netrpí chronickými chorobami. Náhlá změna počasí může způsobit, že začne trpět onemocněními, o kterých dříve nevěděl.

V tomto případě se jedná o meteoneurózu. Je charakterizována neschopností organismu přizpůsobit se vnějším podmínkám v důsledku porušení neuroendokrinní regulace.

Kdy meteoneuróza vzniká?

Rizikové faktory jsou následující:

• sedavý způsob života
• pobyt v uzavřeném prostoru s nedostatečným přístupem čerstvého vzduchu
• nadváha
• návyky, jako je kouření a alkoholismus, nadměrné pití kávy
• přejídání
• zvýšený psychický stres
• nedostatek fyzické aktivity
• stres
• genetické predispozice

Lze meteolabilitu léčit?

Při snaze řešit meteolabilitu je důležité si uvědomit, že každý organismus reaguje na změny počasí jinak.

Reakce organismu je ovlivněna mnoha proměnnými, jako je věk, pohlaví, chronická onemocnění, typ osobnosti, emoční dispozice atd.

Proto má přístup k léčbě povětrnostní nestability své zavedené standardy. V některých bodech může být u každého člověka jiný.

Zmírnění meteosenzitivity, tedy výkyvů nálad u dospělých pacientů, bude zahrnovat následující kroky:

• zvýšení fyzické aktivity
• otužování
• chůze a cvičení na čerstvém vzduchu, např. rychlá chůze, běh, lyžování
• omezení kouření, pití alkoholu a kávy

Velmi důležitým bodem při zvládání meteolability je kvalitní noční odpočinek.

Poruchy spánku, např. nespavost, potíže s usínáním, časté probouzení, krátká doba spánku a spánková apnoe, zhoršují adaptabilitu a připravenost organismu na klimatické změny.

Příznivě působí léčivé koupele. Takové koupele si můžete připravit i doma. Nejvhodnější je mírně osvěžující koupel o teplotě kolem 20 °C. Na studenou vodu si zvykejte postupně.

Pokud chlad zhoršuje vaše zdravotní potíže, neměla by teplota vody ve vaně klesnout pod 30 °C. Léčivá koupel netrvá déle než 5 minut a je nejlepší ji absolvovat hned ráno.

Teplá koupel večer po náročném dni působí uklidňujícím dojmem. Teplota vody může být až 38 °C. Taková koupel je vhodná před spaním a procedura může trvat 30–40 minut.

Relaxační účinek lze zvýšit přidáním bylinek, aromatických olejů nebo koupelových solí.

Takový léčebný režim by měl zahrnovat alespoň 15 koupelí, nejlépe dvakrát ročně, v březnu a říjnu.

Nadváha je jedním z významných rizikových faktorů meteolability. Pokud trpíte nadváhou, měli byste přehodnotit své stravovací návyky.

Zejména v době nepříznivého počasí není vhodné konzumovat tučná, těžká, přeslazená jídla, jídla z rychlého občerstvení a polotovary. Zatěžují žaludek a posouvají krevní oběh do trávicích orgánů, čímž zhoršují průtok krve do mozku.

Tím zvyšujete svou malátnost, zhoršujete únavu, migrénu a špatnou náladu.

Kousek hořké čokolády na zvládnutí mírné deprese je samozřejmě povolen.

Strava, která vám přinese rovnováhu, by měla obsahovat jídla z čerstvé zeleniny, ovoce, obilovin, libového masa a ryb, fermentovaných mléčných výrobků, vajec a rostlinných olejů.

Meteosenzitivita v těhotenství

Během těhotenství dochází v těle nastávající maminky k významným změnám, které ovlivňují i její schopnost přizpůsobit se vnějším podmínkám. Jedná se především o hormonální výkyvy, které narušují její ustálené biorytmy.

Protože tělo nastávající maminky pracuje za dva, má zvýšenou spotřebu kyslíku. Při nízkém atmosférickém tlaku se projevuje nízký krevní tlak a zhoršuje se prokrvení tkání, což má negativní vliv na srdce, trávicí trakt a nervový systém.

V tomto období mohou být matky nervóznější, unavenější, mohou trpět nespavostí a depresemi.

Meteosenzitivita u dětí

Novorozenci jsou nejcitlivější na změny počasí a zejména okolní teploty.

Přílišné teplo rychle vede k přehřátí a dehydrataci, což je pro miminko velmi nebezpečné. Rozdíly v tlaku mohou vyvolat nepříjemné příznaky v oblasti trávicího traktu.

Meteosenzitivita se u dětí do jednoho roku projevuje letargií, plačtivostí, střevními kolikami a nechutenstvím.

U starších dětí se meteosenzitivita nejčastěji projevuje poruchami nervového systému, které působí ruku v ruce s psychologickými faktory z okolí dítěte.

Výskyt migrén, bolestí hlavy, úzkostí, depresí a dalších obtíží může být vyvolán stresem ze školních povinností, zkoušek, přijímacích zkoušek apod.

V té době se zvyšuje přecitlivělost na změny vnějšího prostředí. Přímo úměrně tomu se zvyšuje i počet meteosenzitivních pacientů mezi dětmi a dospívajícími.