Listerie a kontaminované potraviny: Proč vzniká, jak se projevuje?

Listerióza je onemocnění, které způsobuje vážné zdravotní potíže. Je rizikem hlavě pro těhotné ženy a lidi s oslabenou imunitou. Představuje velké nebezpečí pro plod, kdy je příčinou retardace a jiných závažných následků. V některých neléčených případech končí smrtí.

Listerióza

Listerióza (listeriosis) je onemocnění způsobené mikroorganismy z rodu Corynebacteriaceae, konkrétně jde o bakterii Lysteria monocytogens. V některých ojedinělých případech i bakterií Listeria ivanovii.

Zajímavé:
Bakterie je mimořádně odolná vůči vnějším vlivům a různým teplotám. Toleruje chlad až do 1 °C. Ještě více se jí daří při těch vysokých (30 °C až 37 °C). Přežívá až při 40 °C. Největší riziko představuje při horkých, letních dnech.

Toto bakteriální onemocnění je při včasné diagnostice velmi dobře léčitelné antibiotiky. Pozitivní reakce jsou zaznamenány hlavně na penicilinová antibiotika.

Neléčené onemocnění, pozdě léčené onemocnění nebo onemocnění u rizikových lidí může však způsobit těžké septické stavy, následky s poškozením mozku, ale i jiných orgánů, a dokonce smrt jedince.

Jak se můžeme nakazit?

Rezervoárem tohoto onemocnění jsou nakažená zvířata, ale i člověk. Jedná se hlavně o savce (volně žijící, domácí). Bakterie se nachází v jejich střevní flóře a je vylučována stolicí. Výjimkou nejsou ani ptáci, či dokonce plazi. Nachází se také volně v přírodě.

Přenos listerie

Listerióza se přenáší hlavně výkaly (kompost), ale i nedostatečně upravenými potravinami z nakažených zvířat. Je velmi odolná vůči vnějším vlivům a teplotám. Dlouho přežívá v půdě a kontaminované vodě.

Proto je možné se nakazit nejen prostřednictvím potravy živočišné, ale také rostlinné.

Podle výše uvedeného je samozřejmé, že infekce se do těla dostává hlavně přes ústa a sliznice.

Nejčastěji je to potravinami obsahujícími bakterii listerie. Je to ale možné i fekálně-orálním přenosem, tedy ústy, která přišla do kontaktu například se špinavýma rukama od stolice při nedostatečné hygieně.

Další vstupní branou je porušený kožní kryt, například poranění ruky při práci na zahradě. Bakterie se do krve dostane z kontaminované vody, půdy či kompostu.

Je možný, ba dokonce ne sporadický, přenos z matky na plod přes placentu. Proto u infikované matky je ohrožen i plod právě transplacentárním přenosem nebo během samotného porodu. Z tohoto důvodu zařazujeme těhotné ženy mezi rizikovou kategorii nemocných listerií.

Nejméně častou bránou vstupu infekce je dýchací systém a oční spojivky. Navzdory raritnosti je možné onemocnět i tímto způsobem.

Potraviny nejčastěji obsahující listerii

Potraviny, které mohou obsahovat tuto mimořádně rezistentní bakterii, zastupují opravdu široké množství. V první řadě jsou to výrobky z nakažených zvířat jako například masné či mléčné produkty. Sekundární kontaminací sem lze zařadit také rostlinné výrobky.

Kvůli výborné přilnavosti listerie na různé povrchy je třeba být obezřetní i při čištění jídelních potřeb (talíře, vidličky, lžičky, hlavně prkénka na krájení). Pouze opláchnutí nádobí mírně teplou vodou nestačí.

Živočišné produkty

• svalové maso
• klobásy
• párky
• slanina
• sýry (zrající, plísňové, ovčí)
• brynza
• nepasterizované mléko
• jogurty
• máslo
• ryby (filety, losos)
• vakuově balené produkty

Rostlinné produkty – hnojené

• kapusta
• rajče
• paprika
• okurka
• saláty

Riziková skupina lidí

Nejohroženější skupinou jsou těhotné ženy, plod těhotné matky, malé děti, staří lidé, polymorbidní lidé (s více onemocněními) a imunodeficientní pacienti (onkologicky nemocní, HIV).

Těhotné ženy

U těhotných žen ve většině případů onemocnění probíhá se zvýšenou teplotou. Méně často přechází do sepse – lidově takzvaná otrava krve, tedy přemnožení bakterie v krevním oběhu s možností šokového stavu a selhání jednotlivých orgánů.

Ve většině případů těhotenství končí potratem nebo předčasným porodem mrtvého novorozence. Předčasný porod živého děťátka s sebou nese následky popsané níže.

Plod nakažené matky

Plod je na tom hůře než matka. Novorozenec je křehká bytost s nízkou obranyschopností. Po napadení malého tělíčka vzniká závažná infekce s vysokými teplotami, sepse.

Zajímavé:
Častou komplikací bývá meningitida (zánět mozkových blan). Stav může skončit smrtí. V případě přežití děťátka hrozí mentální retardace různého stupně. Stupeň retardace závisí na včasné diagnostice, celkovém průběhu onemocnění, léčby a samozřejmě vytrvalosti malého človíčka.

Stejně častá jsou i jiná poškození mozku. Po prodělání listeriózy je vysoce pravděpodobné, že děťátko bude trpět epilepsií.

Jedná se o neurologické onemocnění zapříčiněné poruchou nervových vzruchů v mozku, které má za následek krátkodobé stavy bezvědomí s křečovou aktivitou. Probíhat může samostatně nebo v kombinaci s mentální retardací, kdy jsou záchvaty velmi časté (i několikrát za den).

Lidé s imunodeficitem (oslabení obranyschopnosti)

Imunodeficientní lidé jsou rizikovou skupinou téměř u všech onemocnění. Stejně tomu je i u listeriózy. Oslabený imunitní systém není schopen bojovat proti infekci tak jako imunitní systém zdravého člověka. Proto průběh onemocnění bývá závažnější, delší a komplikovanější.

Léčba nemusí být úspěšná.

Do skupiny imunodeficientních lidí patří lidé, kteří jsou z nějakého důvodu léčeni imunosupresivními léky. Ty se používají k potlačení imunity u jedinců trpících například vrozenými autoimunitními onemocněními, při některých alergických onemocněních nebo před transplantací orgánů.

Také sem patří ti, jejichž imunita je snížena následkem získaného chorobného stavu. Jedná se například o onkologicky nemocné či lidi s HIV.

Průběh onemocnění u takových lidí je mnohem obtížnější.

Projevy onemocnění, prevence a léčba

Od nakažení se do prvních příznaků většinou uběhne týden až měsíc. Následně se objevují první symptomy listeriózy. Průběh může být v některých málo případech i asymptomatický.

Pokud se projevy onemocnění manifestují, většinou se jedná o horečnatý stav s dalšími příznaky, které bývají různorodé. Velmi často imitují jiná onemocnění. Proto v rámci diferenciální diagnostiky není anamnéza dostačující.

Důkaz listerie je nejpřesnější kultivačním vyšetřením, a to stěrem z konečníku a odebráním stolice. Listerie lze dokázat i v moči nebo sérologickým vyšetřením krve.

Příznaky onemocnění

• horečka, třesavka, sepse
• nadměrné pocení
• únava, spavost
• malátnost, slabost, vyčerpání
• snížená fyzická výkonnost
• vyrážky na kůži až puchýře
• nevolnost, zvracení
• bolesti hlavy
• bolesti břicha
• průjmy
• zvětšení regionálních uzlin
• příznaky meningitidy
• příznaky angíny
• příznaky infekční mononukleózy
• příznaky břišního tyfu
• zvětšení sleziny a jater
• nekrózy na slezině, játrech, ledvinách a plicích
• předčasný porod, mrtvý plod, potrat

Prevence

Před nakažením se tímto onemocněním je možno se chránit. Informovanost by měla být základem hlavně u těhotných žen, které mohou ohrozit dva životy. Ten svůj a život svého nenarozeného děťátka.

• informovanost
• správné zpracování potravin
• pasterizace
• správné skladování potravin (teplota < 5 °C, chladírenské boxy nemají dostatečně nízkou teplotu!)
• oddělené skladování potravin
• dostatečná tepelná úprava potravin (teplota varu > 70 °C)
• likvidace exspirovaných potravin
• správné stolování
• správné hygienické návyky
• používání ochranných pomůcek (zdravotnictví, zemědělství)
• přísná inspekce potravin

Kdo je nejvíce ohrožen?

Nejvíce ohroženou skupinou lidí jsou ti, kteří jsou v přímém kontaktu s nemocným zvířetem. Řeč je hlavně o veterinářích, ošetřovatelích a pracovnících na farmách. Ti se nejčastěji nakazí při poranění a porušení kožního krytu, ústy a respiračním systémem.

Riziko je vyšší i u zdravotnických pracovníků, kteří přicházejí do kontaktu s kontaminovaným materiálem (laboranti) nebo zdravotnických pracovníků prvního kontaktu (záchranáři, obvodní lékaři).

Pak se častěji mohou nakazit i lidé z nižších sociálních vrstev. Nemají správné hygienické návyky nebo možnosti. Většinou se jedná o jedince nejen s nízkým hygienickým standardem, ale i slabou informovaností o možnostech nákazy.

Léčba

Léčba listeriózy je antibiotická a vysoce individuální u každého jedince, s přihlédnutím k jeho věku, váze, celkovému stavu a přidruženým onemocněním. Nejvíce osvědčená antibiotika proti listerii monocytogens jsou penicilin, ampicilin nebo makrolidová antibiotika.

Léčba většinou trvá trochu déle než u jiných infekcí. Doba léčení se pohybuje od 2 do 4 týdnů. Málokdy zabírá na jedno antibiotikum. Mnohdy jde o více kombinaci antibiotik, aby byla efektivní.

Pod dohledem lékaře (infektolog, gynekolog, neonatolog, pediatr) by měly být těhotné ženy, nakažení novorozenci, malé děti, staří lidé, imunodeficientní pacienti a kdokoli s těžkým průběhem onemocnění.

Podívejme se spolu na všechny letní problémy:
Naše zdraví v létě - slunce, teplo, úrazy a onemocnění