Jaké jsou možnosti léčby roztroušené sklerózy?

Roztroušená skleróza (RS) je závažné, zánětlivé, neurodegenerativní onemocnění, které postihuje převážně mladou populaci. Typický je geografický výskyt.
Zánětlivý proces v centrální nervové soustavě narušuje myelinové obaly, tedy obaly nervových vláken.
Nechráněná nervová vlákna jsou dále poškozována zánětem a sklerotizují.

V mozku a míše bývá ne jedno, ale několik takových roztroušených zánětlivých ložisek. Z toho plyne i název roztroušená mozkomíšní skleróza.

Projevy onemocnění a léčba

Projevy roztroušené sklerózy jsou v úvodu nespecifické. Většinou dominuje nevysvětlitelná únava.

S progresí stavu přibývají nejrozmanitější symptomy, které jsou u různých pacientů individuální.
Rozmanitost příznaků je způsobena různými lokalizacemi zánětlivých ložisek u jednotlivých pacientů - tzv. heterogenní průběh.

TIP: Poznejte varovné příznaky roztroušené sklerózy

Léčba onemocnění jako takového dosud neexistuje, ale máme k dispozici několik léků zmírňujících rozvoj onemocnění, počet relapsů a zmírňujících projevy.
Mnoho preparátů je ve stadiu výzkumu.

Kromě medikamentů mají nemocní možnost léčby plazmaferézou a transplantací kostní dřeně, tedy terapie kmenovými buňkami.

Důležitou součástí léčby roztroušené sklerózy je neurorehabilitace a fyzioterapie pod dohledem specialisty.

Dá se roztroušená skleróza léčit? Kdy a jaká terapie je vhodná?

Doposud neexistuje žádný lék na sclerosis multiplex!

Roztroušená mozkomíšní skleróza je záludná, progresivní nemoc s velmi nepříznivými vyhlídkami. Léčba tohoto onemocnění jako takového zatím neexistuje.

Cílem medikamentózní terapie je jen snížení pracovní neschopnosti (disability). Podávaná léčiva minimalizují počet relapsů a do jisté míry zpomalují progresi stavu.

Cílem všech dosavadních, ale i probíhajících výzkumů je najít lék, který by zastavil zánětlivý proces v centrální nervové soustavě a zároveň aktivoval remyelizační procesy poškozených nervových (obnova myelinového obalu na poškozeném axonu).

Léčba relapsů při roztroušené skleróze

Relaps znamená objevení se nějakého příznaku nebo celého souboru příznaků. Za relaps se považuje i jejich náhlé zhoršení.

Pro roztroušenou sklerózu je typické právě střídání relapsů s remisemi. Remise je naopak zmírnění projevů onemocnění až jejich vymizení.

Léčba zpomalující progresi onemocnění

V léčbě roztroušené sklerózy se využívají modifikující léky první a druhé linie. Jedná se o léčiva patřící do skupiny zvané DMT (disease modifying therapy).

U pacientů, kteří podstoupili tuto terapii, je o něco nižší pravděpodobnost rychlého postupu onemocnění než u pacientů neléčených.

Také se používá k potlačování relapsů. Agresivní léčba DMT výrazně snižuje míru relapsu a zároveň zpomaluje tvorbu nových lézí.

Důležité: Užívání DMT je však spojeno s určitými zdravotními riziky. Jako každý lék má své nežádoucí účinky jako například bolesti hlavy, bolesti zad, zvýšení jaterních enzymů, chřipkové projevy či sinusitida. Z těch závažnějších jsou to například poruchy srdečního rytmu (AV blokáda), makulární edém a různé infekce.

Kortikosteroidy – léky moderní generace

Kortikosteroidy jsou považovány za léky moderní generace. Jejich objev je považován za jeden z největších milníků medicíny. Dosud jsou molekuly tohoto léčiva nepostradatelné.

Mají protizánětlivý, protiotokový a imunosupresivní účinek. Používají k potlačování nervového zánětu, čímž snižují počet relapsů.

Při atacích se podává do žíly methylprednisolon (solu-medrol) v dávce 0,5 g. Následně se podává v tabletové formě buď methylprednison, nebo prednison s postupným snižováním dávky, až úplným vynecháním léku.

• Solu–medrol má důležitý význam při zánětlivých a imunitních procesech v těle. Konkrétně potlačuje zánět a jeho projevy. Výsledky léčby jsou závislé na dávce léku a době jejího trvání.
• Prednison je syntetický steroidní hormon používaný k potlačování imunitní odpovědi.

β-interferony hrají důležitou roli v regulaci imunity

Ke snížení progrese onemocnění se podávají imunomodulátory, konkrétně β-interferony. Podávají se hlavně pacientům s častými atakami relapsů.

Tyto látky mají důležitou roli v regulaci imunitního systému. Jsou vázány na lékařský předpis a finančně náročné, avšak patří mezi nejběžněji používané léky při roztroušené skleróze.

Léky v tabletové formě podávané ústy:

• Copaxon - Jeho doporučená dávka je 40 mg a podává se 3x týdně. Mezi jednotlivými injekcemi by tedy měl být časový odstup minimálně 48 hodin. Dosud není známo, jak dlouho je nutné injekce brát. Žádaného výsledku bylo ale dosaženo přibližně po 3 měsících. Tento lék napomáhá blokovat útoky na imunitní systém, konkrétně na myelinový obal, a prodlužuje čas mezi jednotlivými relapsy.
• Gilenya - Tento lék výrazně snižuje míru recidivy roztroušené sklerózy. Jeho účinná látka zabraňuje T-buňkám (bílé krvinky) přecházet z lymfatických uzlin do centrální nervové soustavy (mozek a mícha) prostřednictvím blokování aktivity T-receptorů. Tím omezuje poškození myelinu a zajišťuje ochranu axonu.
• Tecfidera - Používá se k léčbě relaps-remitující roztroušené sklerózy. To je onemocnění, u kterého dochází k častým relapsům a remisím. Mechanismus účinku tohoto léku není zcela znám. Preklinické a klinické studie prokázaly protizánětlivé a imunomodulační vlastnosti. Podle nich lék zprostředkovává aktivace transkripční dráhy nukleárního faktoru.
• Aubagio - Snižuje míru recidivy relapsů roztroušené sklerózy. Napomáhá chránit CNS vůči útokům imunitního systému tak, že omezuje zvyšování počtu lymfocytů (bílých krvinek). Tím vlastně omezuje zánětlivý proces vedoucí k poškození nervů při skleróze.
• Mayzent - Na základě výzkumů se prokázalo, že lék snižuje míru recidiv onemocnění a zpomaluje jeho progresi, včetně izolovaného syndromu, relaps-remitentní formy, a také aktivního sekundárního progresivního onemocnění u dospělých.

Biologické léky přinášejí inovativní léčbu i tam, kde klasická léčba selhala

Léčiva v koncentrovaném infuzním roztoku podávaná nitrožilně:

• Ocrevus je léčivo koncentrované v infuzním roztoku. Podává se pacientům k léčbě relaps-remitujících progresivních forem sklerózy. Klinické studie prokázaly pozitivní efekt v léčbě. Bylo dosaženo snížené míry relapsů a zpomalila se progrese obou forem onemocnění.
• Tysabri obsahuje rekombinantní humanizovanou protilátku natalizumab, která je určena k blokování aktivity a pohybu potenciálně škodlivých imunitních buněk z krevního oběhu do mozku a míchy.
• Lemtrada upravuje reakce imunitního systému tak, že omezuje poškození nervů způsobené lymfocyty. Účinná látka se naváže na lymfocyty. Následně způsobí jejich usmrcení a nahradí je novými. Mechanismus účinku není zcela objasněn, ale výsledky jsou přesto pozitivní. Přípravek snižuje počet relapsů roztroušené sklerózy a zároveň tlumí některé její projevy. Je vázán na lékařský předpis, a je dostupný pouze od registrovaných poskytovatelů pro pacienty zařazené ve speciálním programu (monitorování bezpečnosti léků).

Chemoterapie není jen k léčbě rakoviny

Cytostatika jsou léky, které se primárně používají k léčbě onkologických onemocnění. Lidé terapii těmito látkami znají hlavně pod názvem chemoterapie.

Cytostatika nebo i chemoterapeutika mají schopnost zničit nádorem změněnou tkáň (podobně jako antibiotikum ničí bakteriální infekci).

Jelikož nádorová tkáň je velmi podobná té nenádorové, dochází k poškození i zdravých buněk.

V léčbě roztroušené sklerózy se využívají v případě, že nezabírají léky první linie, stav progreduje a pacient mívá časté relapsy.

• Onkotrone patří mezi léky nazývané také cytostatika. Ty jsou známé svým využitím při nejrůznějších onkologických onemocněních. Jeho použití při léčbě roztroušené sklerózy je mimořádně omezené. Využívá se jen zřídka. Indikaci určuje výhradně lékař při závažných a pokročilých formách roztroušené sklerózy. Přestože se používá k léčbě rakoviny, jedním z jeho nežádoucích účinků je vznik rakoviny krve.

Dostaňte projevy roztroušené sklerózy pod kontrolu – léčba příznaků onemocnění

Při mozkomíšní skleróze je velmi důležitá i symptomatologická léčba. Jedná se o léčbu, která napomáhá pacientovi žít plnohodnotněji tím, že eliminuje nebo utlumí projevy onemocnění.

Jelikož u roztroušené sklerózy dominuje široké spektrum nejrůznějších projevů, je tato léčba u každého pacienta vysoce individuální.

Léčba únavy doprovázející každou roztroušenou sklerózu

Únava je subjektivní pocit pacienta, který je doprovázen objektivními projevy.

Zároveň je považována za signalizátor řady onemocnění. Jedním z nich je i roztroušená skleróza, u které se jedná o jeden z prvotních symptomů začátku onemocnění.

Zajímavé:
L-karnitin je látka dobře známá všem těm, kteří se pokoušejí redukovat svoji váhu. Jedná se o známý spalovač tuků.
U lidí s roztroušenou sklerózou a výraznou únavou byla zjištěna nízká hladina L-karnitinu v krvi.
To vedlo k výzkumu, který prokázal, že acetyl-L-karnitin účinkuje proti únavě lépe než některé léky.
Další studie však nebyly natolik přesvědčivé. Uvidíme, co ukáže další výzkum.

K její léčbě se doporučují léky podporující bdělost.

• Amatadin (Gocovri, Oxmolex) - Agonistický účinek na dopamin, tedy zvyšuje účinky dopaminu v mozku. Zvyšuje se jeho mimobuněčná koncentrace a zároveň se blokuje jeho zpětné vychytávání do neuronů. Dosud nebyl zjištěn negativní účinek na geny. Má však negativní dopad na plod, proto se nepodává těhotným ženám. Studie ohledně rakovinotvorného účinku nebyly provedeny.
• Modafinil (Provigil) - Patří do skupiny léků nazývaných také centrálně působící sympatomimetika. Studie získané in vitro i in vivo naznačují, že se přípravek váže na transportér dopaminu a zpomaluje jeho zpětné vstřebávání. Ovlivňuje části mozku, které jsou zodpovědné za regulaci spánku, bdělosti, probouzení a ostražitosti. Využívá se k léčbě únavy, ale také hypersomnie (nadměrného spánku), narkolepsie či spánkové apnoe.
• Metylfenidát (Ritalin) – Jde o amfetaminový derivát, tedy má stimulující účinek podobně jako drogy – amfetaminy. Zvyšuje hladinu dopaminu v mozku, čímž aktivuje centrální nervovou soustavu. Používá se nejen k léčbě únavy, ale také u pacientů trpících narkolepsií nebo ADHD (hyperaktivita s poruchou soustředění).

Důležitým aspektem je antidepresivní terapie

Deprese je patologický stav, kdy pacient trpí chorobným smutkem.

U roztroušené sklerózy to není jen smutek ze závažné diagnózy, který lze považovat za normální a přirozený, ale i patologický smutek způsobený lézemi v mozku.

Nejčastěji používanými antidepresivy jsou látky, které známe pod souhrnným názvem SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu).

• Citalopram - Používá se při léčbě těžkých depresí. Léčivo je třeba užívat minimálně 2 týdny, aby se dostavil požadovaný efekt. Léčba je dlouhodobá, dávkování vysoce individuální. Přerušení léčby je pomalé, s postupným snižováním dávek.
• Paroxetin – Pravděpodobně pomáhá zvýšit hladinu serotoninu v mozku, dokázáno to však není. Léčba by měla být v trvání 3 až 6 měsíců.
• Sertralin actavis - Zvyšuje hladinu serotoninu v mozku. Předchází depresím, léčí depresi, zabraňuje recidivám a inhibuje suicidální (sebevražedné) myšlenky.

Ztuhlost svalů a svalové křeče

Při roztroušené skleróze není svalová ztuhlost, případně svalové křeče ničím neobvyklým.

Tyto nepříjemné pocity a stavy pomáhají zmírnit léky patřící do skupiny svalových relaxancí (myorelaxancia).

Jedná se o látky, které uvolňují svalové napětí a spasmy. Vedou ke svalovému uvolnění.

Mechanismus účinku spočívá v blokování acetylcholinu (neurotransmiter – molekula nervového systému) na nervosvalové ploténce.

• Baklofen (Baclofen, Gabapentin, Lioresal) je indikován při spastických svalových onemocněních po stabilizaci stavu, kvůli nežádoucím účinkům. Snižuje zvýšené kosterně-svalové napětí. Sekundární potlačuje bolesti spojené se svalovými spasmy.
• Tizanidin (Sirdalud, Zanaflex) patří mezi centrálně působící myorelaxancia. Uvolňuje spasticitu při neurologických onemocněních, čímž podobně jako baklofen mírní i bolest.
• Botulotoxin je známý také jako klobásový jed. Často se používá v estetické medicíně k vyhlazení vrásek. U pacientů s roztroušenou sklerózou zmírňuje spasticitu kosterních svalů, zmírňuje třes, a dokonce pomáhá při hyperreflexi močového měchýře.

Zajímavé:
K léčbě středně těžké a těžké spasticity při roztroušené skleróze se využívá také konopí – marihuana.
Ta obsahuje účinné látky tetrahydrokanabinol (THC) a kanabidiol (CBD). Ty zmírňují spasticitu, působí proti křečím, proti bolesti, zmírňují nevolnost a zvracení.
Prokázaly se i psychoprotektivní účinky (léčba deprese).

Léčba zkvalitňující chůzi

Dalfampridin je známější pod komerčním názvem Ampyra. Patří mezi blokátory draslíkových kanálů.

Pomáhá zlepšovat motorické, ale i senzorické funkce pacientům s roztroušenou sklerózou, a tím zvýšit rychlost chůze. Jedná se zatím o jediný lék na trhu pomáhající pacientům se sklerózou s chůzí.

Ostatní léky využívané v potlačování projevů roztroušené sklerózy

Kromě výše uvedených preparátů se v léčbě roztroušené sklerózy využívají i další léky.

• léky potlačující bolest
• léky proti nespavosti
• léky na kontrolu činnosti střev
• léky na kontrolu činnosti močového měchýře
• léky na sexuální dysfunkci

Plazmaferéza a léčba kmenovými buňkami

Léky nejsou jedinou alternativou, jak pacientům se roztroušenou sklerózou zlepšit život. Moderní medicína nabízí několik možností.

Plazmaferéza – léčba autoimunních onemocnění, včetně sklerózy

Plazmaferéza je léčebná metoda, při které dochází k oddělení krevní plazmy od ostatních krevních elementů. Škodlivé látky v odebrané krevní plazmě jsou mimotělně eliminovány a vyléčená plazma se vrací do těla pacienta.

Tato léčba se používá nejen u pacientů se sklerózou, ale také při jiných autoimunních onemocněních.

Terapie vlastními kmenovými a mezenchymálními buňkami

Transplantace kmenových buněk se v medicíně využívá už celá desetiletí. Primárně se za její pomoci léčí zhoubná krevní onemocnění. Pacienti podstupují nejprve chemoterapii, která mimo jiné likviduje i imunitní systém. Následně se transplantačně pacientovi podají kmenové buňky. Dostává je i ve formě infuze.

Aby byla terapie vůbec možná, je třeba najít vhodného dárce, což bývá často problém. Řešením je odběr pupečníkové krve. V případě rozvoje konkrétního onemocnění je pak možná transplantace vlastními kmenovými buňkami.

Zajímavé: V roce 2015 byla zveřejněna studie Dr. Burta, který provedl výzkum se 151 pacienty trpícími roztroušenou sklerózou. Výzkumná skupina podstoupila léčbu vlastními kmenovými buňkami, přičemž byli sledováni až po dobu 4 let. Během tohoto čtyřletého období až 87 % přežilo bez progrese stavu. Tento výzkum je významným přínosem pro všechny pacienty trpící tímto záludným onemocněním. Ale ne každý je vhodným kandidátem.

V současnosti více se využívá infuzní terapie s mezenchymálními buňkami z různých zdrojů (kostní dřeň, tuková tkáň).

Rehabilitace a její význam v léčbě sklerózy

Rehabilitace je velmi důležitým aspektem léčby sklerózy.

Má velký význam nejen jako doplněk medikamentózní léčby. Je také považována za komplexní terapii, která zlepšuje nejen fyzický, ale také psychický stav pacienta.

Tuto formu terapie provádí školený personál. Tím může být neurolog a fyzioterapeut, ale také zdravotnický pracovník s konkrétní specializací (psychiatr, logoped, ergoterapeut, protetik…). Záleží na konkrétních projevech konkrétního pacienta.

Způsoby rehabilitace:

• Neurorehabilitace – Tato forma rehabilitace by měla být zahájena hned po zdiagnostikování roztroušené sklerózy. Je zaměřena na stimulaci nervové soustavy a následnou aktivaci rezervních nervových vláken poškozených drah. Využívá se k tomu jedinečná vlastnost nervové soustavy, tzv. neuroplasticita. To znamená, že nervová vlákna mají schopnost reagovat na podněty a přizpůsobovat se jim.
• Fyzioterapie – Tato metoda se zabývá cviky. Plán by měl být vypracován pro konkrétního pacienta s ohledem na stadium onemocnění a jeho celkový zdravotní stav. Při aktivním stadiu se doporučuje jen polohování. Nejčastěji jsou využívány antispastické polohy podle Bobáta. Ve stadiu remise jsou vhodné facilitační techniky, jako je například Vojtova metoda, cílené pohyby, ergoterapie, logopedie a jiné.