Jak správně postupovat při dopravní nehodě? Přehled zranění

Dopravní nehoda s sebou přináší škodu na majetku. Tu nechce nikdo, avšak jak je to s poraněními, s ohrožením zdraví a života?

Článek přináší přehled informací, co dělat a jak postupovat při dopravní nehodě.
Koho volat při škodní události a při nehodě se zraněním?
A přehled nejčastějších zranění u chodců i členů posádky vozů.

Čtěte s námi a budete mít přehled nejpotřebnějších informací.

Čím větší je stres, tím je víc chyb. Každý řidič osobního motorového vozidla by proto měl vědět základy postupů při nehodě.

Dopravní nehoda je událost v silničním provozu, která se stane v přímé souvislosti s vozidlem a při které dojde k poranění nebo až k usmrcení jejího přímého nebo nepřímého účastníka.

Pod pojmem účastník dopravní nehody se rozumí každá osoba, která se zúčastnila dopravní nehody, ať už aktivně, nebo pasivně (svědek, kolem jedoucí vozidlo).

Účastníkovi nebo svědkovi dopravní nehody...
vyplývají ze zákona určité povinnosti,
a to nejen ohlásit dopravní nehodu na policii,
jak si to většina ohlašovatelů myslí!
V případě zranění osob jsou ze zákona povinní:
poskytnout první pomoc podle svých schopností a možností,
a teprve následně neprodleně přivolat záchranné složky.

Koho přivolat při dopravní nehodě?

• PZ – Policejní sbor 158
  • při jakékoli dopravní nehodě či škodní události
• ZZS – záchranná zdravotní služba 155
  • při dopravních nehodách s poškozením zdraví
  • při dopravních nehodách se závažným mechanismem
    • také i v případě zdánlivě bez zranění
• HZS - hasičský a záchranný sbor 150
  • při jakékoli vážnější dopravní nehodě, pokud to situace vyžaduje
    • zaklíněná osoba
    • hořící nebo kouřící auto
    • při úniku kapalin z vozidla
    • převrácené vozidlo
    • pokud vozidlo tvoří překážku v plynulosti provozu
    • a jiné situace, které vyhodnotí hasič na tísňové lince

Při banální dopravní nehodě, například na parkovišti, kdy nedojde ke zraněním osoby, není nutná záchranná služba ani hasiči. V takovém případě je dostačující přivolání policie za účelem dořešení škodné události.

Při dopravní nehodě s lehkým zraněním (odřenina na ruce) je možné vyhledat zdravotní pomoc po vlastní ose (nejbližší zdravotnické zařízení).

Při vážnějších dopravních nehodách je třeba kontaktovat záchrannou zdravotní službu a také hasičský záchranný sbor.

Je to zejména tehdy, došlo-li k vážnějším zraněním a poškozením zdraví, nebo při dopravních nehodách bez zjevných zranění se závažným mechanismem.

Co je integrovaný záchranný systém – IZS?

Základním právním předpisem je zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému. Integrovaný záchranný systém (IZS) existuje v Česku od roku 2001, ačkoliv jeho základy vznikly již v roce 1993. Hlavním koordinátorem integrovaného záchranného systému v Česku je Hasičský záchranný sbor České republiky.

Jedná se o systém tvořený více záchrannými složkami, které v případě ohrožení života, zdraví, majetku ale i životního prostředí, zajišťují rychlou aktivaci a koordinaci potřebných sil a prostředků při poskytování nezbytné pomoci a řešení dané situace.

Tyto složky lze kontaktovat na jednotném telefonním čísle 112.

Složky IZS v tabulce

Povinnosti účastníka a svědka dopravní nehody

Povinnosti účastníků dopravní nehody stanoví § 47 zákona č. 361/2000 Sb - Zákon o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů.

Jaké povinnosti vznikají účastníkovi dopravní nehody?

Řidič, který je účastníkem dopravní nehody, je povinen, je-li to možné, neprodleně zastavit své vozidlo na krajnici tak, aby nebyl překážkou v silničním provozu. V některých případech při vážnějších dopravních nehodách může být vozidlo nepojízdné.

Účastník nehody by se měl zdržet požití alkoholu nebo jiné návykové látky z důvodu újmy na zjišťování, zda před jízdou nebo během jízdy požil alkohol nebo jinou návykovou látku.

Po odstavení vozidla na krajnici je nutno vypnout motor, vytáhnout klíčky ze zapalování, zapnout čtyři blinkry, obléct si výstražnou vestu a položit výstražný trojúhelník asi 50 metrů za vozidlem, na dálnici 80 metrů.

Je-li to v jeho silách a pokud mu to jeho zdravotní stav dovoluje, měl by poskytnout bezodkladnou první pomoc ostatním zraněným osobám a přivolat potřebné záchranné složky.

První pomoc neposkytuje jen v případě, že by se sám vystavil nebezpečí (hořící vozidlo, nestabilní poloha vozidla s možností převrácení či pádu…).

Jaké povinnosti vznikají svědkovi dopravní nehody?

Osoba, která je svědkem dopravní nehody, je povinna, je-li to možné, neprodleně zastavit své vozidlo na krajnici tak, aby nebyl překážkou v silničním provozu.

Po odstavení vozidla na krajnici je nutno vypnout motor, vytáhnout klíčky ze zapalování, zapnout čtyři směrovky, obléct si výstražnou vestu a položit výstražný trojúhelník asi 50 m za vozidlem, na dálnici 80 m.

Je-li to pro svědka nehody bezpečné, je povinen poskytnout bezodkladnou první pomoc všem zraněným účastníkům, jejíž bezprostřední neposkytnutí by je mohlo ohrozit na životě (např. zastavení velkého vnějšího krvácení), a teprve potom přivolat potřebné záchranné složky.

Do jejich příchodu poskytuje i nadále potřebnou pomoc a ošetřuje zranění, která účastníky neohrožují na životě, proto není nutné je provést hned (nakládání provizorních dlah, šátkových obvazů, ošetřování menších ran).

Opustit místo nehody by měl až po dojetí specializované pomoci.

Dopravní nehody se závažným poškozením zdraví a mechanismem úrazu

Záchrannou zdravotní službu lidé volají vždy, když vidí, že je osoba zraněna.

Samozřejmě měli by tak činit i nadále, a to hlavně při závažných poraněních, jako jsou:

• vážné úrazy hlavy s poruchou vědomí
• poranění hrudníku s poruchami dýchání
• poranění břicha se závažným krvácením nebo s rozvojem šokového stavu
• mnohočetné zlomeniny končetin i bez viditelného vnějšího krvácení
• úrazy páteře a míchy s neurologickými projevy (poruchy hybnosti a citlivosti končetin).

Existují však případy, kdy účastník dopravní nehody vyjde z havarovaného vozidla, je při vědomí, normálně komunikuje, chodí, na nic si nestěžuje, nekrvácí, ale přesto může být za nějakou dobu mrtvý.

Zdánlivě nezraněná osoba může mít závažná až smrtelná vnitřní poranění v souvislosti s nehodou, o kterých nemusí tušit ani ona, ani okolí.

Stává se tak hlavně při závažných mechanismech dopravní nehody.

Zajímavé, vycházející z reálných zkušeností:
Pokud jste na místě dopravní nehody nenašli pacienta, ale našli jste jeho obuv, jsou jen dvě možnosti.
Na místě nehody již byly záchranné složky a pacient se nachází v bezpečí zdravotnického zařízení.
Je to však třeba vždy ověřit na čísle 155.
V případě, že tato dopravní nehoda ještě nebyla hlášena, je téměř jisté,
že pacient byl z vozidla vymrštěn takovou enormní silou,
že boty zůstaly v blízkosti vozidla (ve vozidle) a zraněná (ve většině případů již mrtvá) osoba se nachází až několik metrů někde v okolí vozidla.
Fakt, že se účastník dopravní nehody vyzuje a naboso odkráčí domů, je sice možný, ale nepravděpodobný.

Závažné mechanismy dopravní nehody:

• jakákoli dopravní nehoda ve vysoké rychlosti (např. na rychlostních silnicích)
• čelní srážky dvou vozidel (rychlosti jednotlivých vozidel se sčítají, tj. má-li vozidlo č. 1 rychlost 70 km/hod a vozidlo č. 2 rychlost 80 km/hod, jde o dopravní nehodu v rychlosti 150 km/hod, čemuž odpovídají i zranění)
• náraz vozidla do pevné překážky, hlavně ve vysoké rychlosti (náraz do zvířete, sloupu, zdi, domu, jiného stojícího vozidla)
• vylétnutí a následné otáčení se vozidla, které předchází jeho konečnou polohu (vychází z popisu nehody účastníka nebo svědka, případně ze stop, které zanechalo vozidlo na silniční komunikaci)
• vylétnutí řidiče nebo spolujezdce z vozidla, let osoby vzduchem (tyto osoby nacházíme bezprostředně po nárazu mimo vozidlo)
• vůz na střeše a na boku (dochází k němu při vyšších rychlostech)
• zaklíněná osoba
• sražení nechráněné osoby (chodec, bruslař, cyklista, motocyklista)

Vážná poranění chodců – nejrizikovějších účastníků silničního provozu

Poranění chodců v souvislosti s jejich střetem s dopravním prostředkem patří mezi nejzávažnější a nejednou smrtelná.

Chodci jako přímí účastníci silničního provozu (přecházející silnici) jsou zároveň i jeho nejohroženějšími členy.

Je to proto, že nejsou nijak chráněni proti nárazům dopravních prostředků. Vždyť koho by už jen napadlo, dát si přilbu a chrániče při přecházení přes přechod pro chodce?

K úrazům chodců dochází třemi způsoby, resp. ve třech fázích, jak uvádí tabulka

Ne vždy bývá příčinou úmrtí prvotní náraz v první fázi nehody.

Nejednou ještě živý člověk může letět vzduchem a smrtelné poranění mu způsobí až následný pád na zem, náraz o sloup nebo letící předmět. Poranění letícími předměty jsou většinou banální.

Třetí fáze, a to sražení již sraženého chodce jiným vozidlem, je méně častá, avšak závažná.

Nejčastější poranění chodců

Poranění chodců při dopravních nehodách jsou většinou vážná. Jejich závažnost závisí na několika faktorech.

Nejzávažnějším aspektem je rychlost jedoucího vozidla, nicméně u chodce již rychlost 50 km/hod způsobuje vážné následky.

Kinetická energie vozidla (hmotnost/rychlost) hraje významnou roli. Neméně důležitý je typ vozidla (osobní, nákladní, kamion, vlak), kde nejde jen o velikost vozidla, ale i o typ karoserie.

Důležitým faktorem je i vztah chodce k vozovce, tedy jeho poloha (přední, zadní boční, stojící, sedící, ležící). To, jaké konečné zranění chodec utrpí, závisí i na tom, zda stojí, nebo je v pohybu – případně kterou nohou vykročil.

Zajímavé:
Při sražení chodce celým vozidlem dochází ke dvěma typům zranění, a to v závislosti na tom, co byl ujetý koly nebo podvozkem.
Na podvozku (i když povrch je hladký) vyčnívají různé části (výfuk), které mohou způsobit rozličná zranění.
Po přejetí chodce koly dochází k těžkým drtivým poraněním kostí, měkkých tkání a vnitřních orgánů, to bývá neslučitelné se životem.

Jaká nejčastější zranění vznikají u chodců? Uvádí tabulka

Dopravní nehody a poranění řidiče a spolujezdce v motorovém vozidle

Druh a vážnost poranění posádky motorového vozidla závisí na několika faktorech.

Co se týče závažnosti, je důležitým faktorem rychlost a kinetická energie vozidla. Roli hraje samotný mechanismus dopravní nehody a intenzita působící síly.

Zajímavé:
Pojem whiplash znamená v překladu tzv. švihnutí bičem.
U deceleračních mechanismů, tedy při změně rychlosti na nulu, je hlava řidiče vyhozena směrem dopředu, následně se vyrovnává a letí dozadu.
Dochází k tomu u jezdce motorového vozidla se špatnou nebo nízko nastavenou opěrkou hlavy.
Tento mechanismus způsobuje těžké poranění krční páteře a míchy.

Druh zranění je odvozen od polohy účastníka nehody, tedy zda se jedná o jezdce, nebo spolujezdce. Sedadlo, na kterém postižený sedí v době nehody, hraje významnou roli v rozmanitosti poranění.

Důležitým aspektem je také použití bezpečnostních pásů a aktivace airbagů. Ty na jedné straně život zachraňují, ale na druhé straně bývají příčinou některých méně vážných poranění.

Zajímavé:
Bezpečnostní pásy jsou naprosto bezvýznamné při bočních nárazech.
Dá se říci, že jejich význam je ochranný jen při čelních srážkách.
Čím laterálněji (bočněji) se nachází vozidlo, se kterým došlo ke srážce, tím menší protektivní účinek pásy splňují.

K úrazům posádky vozidla dochází třemi způsoby, resp. ve třech fázích, jak uvádí tabulka

Ke třetí fázi dopravní nehody s poraněním jezdce nebo spolujezdce dochází málokdy. Situace při nehodě, že řidič nebo spolujezdec neměli zapnutý bezpečnostní pás, a následně byli vymrštěni ven z auta, je známkou toho, že rychlost vozidla byla příliš vysoká.

V takovém případě je pacient většinou po dopadu na zem dávno mrtev.

Nejčastější poranění posádky havarovaného vozidla

Rozdíly ve výsledných poraněních řidiče a spolujezdce jsou přímo závislé na odlišnostech v interiéru motorového vozidla na místě jezdce a ostatních členů posádky.

Dobrým příkladem je volant a časté nárazy hrudníku nepřipoutaného řidiče na volant, které v případě spolujezdce chybí.

Zaklínění dolních končetin pod pedály je také typické pro jezdce.

Zajímavé:
Řidič automobilu je oproti spolujezdci v menší výhodě, a to i tehdy, není-li připoután.
Těsně před střetem dvou vozidel nebo vozidla s pevnými překážkami je řidič levou nohou zapřen do brzdového pedálu a rukama silně drží volant.
Tato síla může do jisté míry zbrzdit pohyb jeho těla. Platí to ovšem pouze v menších rychlostech.
Ve vysoké rychlosti je tato brzdící síla zanedbatelná.

Tabulka uvádí nejčastější poranění

Jaká poranění nám mohou způsobit bezpečnostní pásy a airbagy?

Spousta lidí se během jízdy nerado připoutává pásy. Argumentují tím, že pásy jsou nebezpečnější, a způsobují horší poranění, než by nás stála jízda bez nich.

Něco málo pravdy na tom je. I bezpečnostní pás a airbag způsobují jisté typy zranění. Je ale třeba myslet na to, jaká by ta poranění mohla být bez nich!

Poranění způsobená bezpečnostními pásy:

• pruhovité oděrky na přední části hrudníku a břicha, kopírující pás
• časté jsou zlomeniny klíční kosti
• kontuze hrudníku, vyražený dech

Poranění způsobená bezpečnostními pásy při vysoké rychlosti:

• zlomenina žeber při vyšší rychlosti
• zlomenina hrudní kosti při vysoké rychlosti
• kontuze až roztržení plicní tkáně
• pneumotorax/hemotorax
• otřes srdce, ruptura aorty
• krvácení do hrudní dutiny

Poranění způsobená při vystřelení airbagu:

• nejčastější jsou poranění obličeje a obličejového skeletu (typicky zlomenina nosu)
• kontuze hrudníku a plic
• kontuze až roztržení srdce a aorty
• zlomeniny hrudní kosti
• zlomeniny žeber
• pneumotorax/hemotorax
• krvácení do hrudní dutiny

Pozor:
Výše uvedená poranění airbagem jsou výsledkem vzájemného nesouladu mezi pásy a airbagy.
Někteří lidé si myslí, že když mají airbag, nepotřebují být připoutáni.
Omyl!
Pásy nás drží při nárazu v dostatečné vzdálenosti od vystřelených airbagů, které tlumí náraz.
Jen vzájemnou kombinací těchto dvou prvků budeme dostatečně chráněni!

Další zajímavé zdroje

• mdcr.cz - Dopravní nehody Ministerstvo dopravy
• policie.cz - Postup viníka dopravní nehody