Diagnóza s názvem srdeční infarkt: Jaká je léčba a směrování pacienta?

Akutní infarkt myokardu je náhle vzniklý stav, při kterém v důsledku nedokrvení srdeční svaloviny dochází k jejímu odumření.

Jak a kde se léčí pacient se srdečním infarktem?

Myokard je pojmenování pro srdeční svalovinu, která vytváří pravidelné stahy srdce. Tím zabezpečuje průtok krve cévami.

Poškozený srdeční sval neplní plnohodnotně svou funkci pumpování krve cévním systémem. Důsledkem je vážné ohrožení života.

Akutní infarkt myokardu spolu s nestabilní anginou pectoris a náhlou smrtí, v důsledku poruchy prokrvení srdečního svalu, tvoří takzvaný akutní koronární syndrom.

Osud pacientů se vzniklým infarktem myokardu ve velké míře závisí na funkci levé srdeční komory. Proto je důležité co nejrychlejší zprůchodnění cévy, která tento sval zásobuje.

Typické a nejčastější příznaky pro infarkt myokardu jsou:

• bolest na hrudi, která je tlakového nebo svíravého charakteru
• obvykle se bolest šíří do levé části těla, zejména ramena, krku či čelisti
• pocit nedostatku vzduchu
• pocit na zvracení či zvracení samotné
• pocení, bledost, úzkost a strach ze smrti

Více o akutním koronárním syndromu, příznacích, které znamenají akutní infarkt myokardu, ale i o onemocněních, která mohou infarkt napodobovat, se dočtete v našem magazínovém článku: První pomoc při infarktu myokardu.

O dalším vývoji stavu pacienta i jeho zotavení rozhodují zejména první minuty. Ve fázi od vzniku infarktu až po odpovídající léčbu hrají důležitou roli zejména lékaři prvního kontaktu a samozřejmě záchranná zdravotní služba.

Důležitá je i laická první pomoc, včetně zajištění odborné péče přivoláním záchranné služby.

Co dělat při podezření na infarkt

Pokud máte jakékoli podezření, uložte postiženého do pohodlné polohy a pokuste se ho uklidnit. Přivolejte záchrannou zdravotní službu. Vyvětrejte, uvolněte postiženému oděv kolem krku či pasu.

Na dotazy operátora tísňové linky odpovídejte klidně a ochotně. I když vám mohou přijít zbytečné či bizarní, jedná se o důležité informace, které nejlépe určí řešení a další postup ošetření pacienta.

Pokud je pacient léčen na ischemickou chorobu srdeční, pravděpodobně užívá i léky jako anopyrin a nitroglycerin. Podání těchto léků může být přínosem, avšak určité riziko může nastat při nízkém tlaku.

Nitroglycerin patří do skupiny léků zvaných nitráty. Ty způsobují rozšíření cév a tím výrazný pokles tlaku. Proto je jejich podání nevhodné při hodnotě tlaku nižším než 90 mmHg systolického (srdečního) tlaku. Jinak by mohl nastat výrazný pokles prokrvení mozku a následný kolaps.

Jiné možné příčiny bolesti na hrudi

Jak postupuje přivolaná odborná pomoc

Členové týmu záchranné zdravotní služby i operátoři tísňové linky postupují na základě odborných zásad. Na základě jejich doporučení je při infarktu myokardu prioritou co nejvíce minimalizovat čas, který proběhne od vzniku infarktu po dobu zprůchodnění postižené cévy.

Jedná se o takzvaný celkový ischemický čas.

Důležitá je anamnéza, která by měla být krátká a cílená. Od pacienta je třeba zjistit charakter, šíření i trvání bolesti, kterou pociťuje.

Jedním z nejdůležitějších vyšetření je EKG záznam, který významně ovlivňuje postup léčby i směrování pacienta. Důležité je však i vyšetření základních životních funkcí, jako je tlak, puls, dýchání, stav okysličení, hladina cukru v krvi i teplota.

V neposlední řadě jsou podstatné i informace o pacientovi. Mluvíme o takzvané anamnéze. Alergie, věk, na co se léčí i předešlý prodělaný infarkt nebo mrtvice jsou důležité informace, které rozhodují o dalším postupu.

Směrování pacienta s infarktem myokardu

O směrování postiženého rozhodují informace jako zejména obraz EKG, trvání bolesti, předpokládaný čas převozu i stav pacienta. Podle okolností jsou možnosti: kardiocentrum, lokální nemocnice, popřípadě lokální nemocnice s následným překladem do kardiocentra.

Převoz pacienta do určitého zdravotního zařízení závisí na mnoha faktorech.

Kardiocentrum

Kardiocentrum je specializované zdravotní zařízení, které je komplexně vybaveno pro léčbu akutního infarktu myokardu. Toto zařízení se může jinak nazývat i PCI centrum. PCI je zkratka pro perkutánní koronární intervenci (percutaneous coronary intervention).

V překladu tato zkratka znamená léčebný zásah na postižených cévách, které zásobují srdeční svalovinu. Jednodušeji řečeno výkon zprůchodnění postižené cévy a obnovení průtoku krve přes ni.

K tomu, aby byl pacient převezen a přijat do kardiocentra, musí splňovat určitá kritéria. Časový interval mezi vznikem infarktu a předpokládaným časem provedení by neměl přesahovat 120 minut. Na EKG musí být nález, který odpovídá obrazu pro akutní infarkt myokardu.

Stav pacienta i ostatní důležité informace musí být zkonzultovány s příslušným lékařem kardiocentra. Na základě obrazu EKG a ostatních důležitých informací tak doporučí směrování, popřípadě upřesní léčbu.

Pro urychlení transportu pacienta a zkrácení již zmíněného ischemického času se využívá i letecká zdravotní služba. Musí být však vhodné letové podmínky.

Lokální nemocnice

V případě, že převoz pacienta není možný do určitého intervalu, je možné pacienta převézt do spádové nemocnice. Zde se podá léčba – takzvaná fibrinolýza. Následně je opět po konzultaci s kardiocentrem možný převoz za účelem zprůchodnění cévy, obvykle do 24 hodin. I v tomto případě však vše záleží na okolnostech a stavu pacienta.

Každá bolest na hrudi by měla být sledována a vyšetřena ve zdravotním zařízení. Pokud má pacient určitý diskomfort na hrudi, ale chybí nález na EKG či jiné známky infarktu, bývá pacient obvykle převezen na pozorování a vyšetření do spádové nemocnice.

Obvodní lékař

V některých případech může mít infarkt myokardu netypický či tichý průběh. Je to zejména u starších lidí nebo u pacientů s cukrovkou. Proto se může stát, že pacient nepřipisuje svému stavu takovou vážnost a rozhodne se svůj stav řešit prostřednictvím svého obvodního lékaře nebo lékaře na pohotovosti.

Tehdy je obrovským přínosem, pokud má lékař k dispozici EKG přístroj. Může díky tomu diagnostikovat infarkt a zajistit spuštění celého managementu rychlého převozu do kardiocentra.

Samozřejmě jakékoli zdržení, ať už u praktického lékaře, na internistické, nebo příjmové ambulanci jsou nežádoucí. Proto při jakýchkoli pochybnostech raději volejte záchrannou zdravotní službu.

Ne každá bolest musí znamenat infarkt. Přesto by měla být jakákoli bolest na hrudi vyšetřena ve zdravotnickém zařízení.

Přečtěte si také zajímavý magazínový článek: Život po infarktu