Bouře a ničivá síla blesku: Jak může ohrozit zdraví a život?

V minulosti hněv bohů či pomsta přírody, dnes meteorologický jev – blesk. Dnes už víme, že hromy a blesky nezpůsobuje kladivo Thora ani Diův hněv. Ale obávat se ničivé síly tohoto úkazu je třeba i v současné moderní době.

Blesky a hromy jako společníci bouře

Bouře vzniká po nahromadění se typických bouřkových oblaků, takzvaných kumulonimbus. Ty se vytvářejí následkem nestabilních vzduchových hmot teplého a vlhkého vzduchu.

Vzduch začne stoupat do horních chladných vrstev, zde se ochladí, vodní pára kondenzuje a vznikne bouřkový oblak.

Bouře lze rozdělit na:

Vlhký vzduch, který stoupá vzhůru od přehřáté země, se v oblaku rychle ochlazuje. Po překročení minusové teploty se vytvoří z vodní kapičky led, který je záporně nabitý. Tato částečka ledu je obalena tenkou vrstvou vody, která je nabitá kladně.

Uvnitř oblaku tyto částečky na sebe narážejí a led se odděluje od kapek vody. Kladně nabitá kapička stoupá vzhůru, záporné nabitý led klesá dolů.

Stálá cirkulace zapříčiní distribuci elektrických nábojů. Oblak se indukuje a vzniká napětí. Po překročení dielektrické pevnosti dochází k elektrickému výboji – blesku. Tak dochází k vyrovnání potenciálů a odstranění napětí.

Zajímavé: Bouře se nejčastěji vyskytují v horách. Zde mají dramatičtější průběh s větší frekvencí blesků.

Je třeba se bát hromu či blesku?

Bouři doprovází hrom i blesk. Dva jevy, které se projeví v jiných časech, ale mají stejného původce. Hrom je zvukový efekt blesku a vzniká jeho přechodem atmosférou. Je zapříčiněn prudkým zvyšováním teploty a explozivním rozpínáním a následně smršťováním vzduchu.

Samotný blesk je opticky jev, který doprovází náhlý výboj atmosférické elektřiny. Zvuk se šíří pomaleji než světlo. Proto se nám zdá, že nejdříve udeří blesk a později hrom. Oba však vznikají ve stejnou dobu.

Blesk může nastat uvnitř oblaku, mezi dvěma rozdílně nabitými oblaky, nebo mezi oblakem a Zemí (25 % blesků). Tehdy probíhá svojí dráhou, tak zvaným kanálem, z oblaku do země a následně vzniká ihned silnější zpětný výboj ze země do oblak.

Jak vypočítat vzdálenost bouře

Když víme, že rychlost šíření zvuku je 330 m/s, snadno si umíme vypočítat vzdálenost bouře. Stačí tuto hodnotu vynásobit časem, který uplyne mezi zábleskem a zahřměním.

Například čas mezi bleskem a hromem je 5 vteřin. 5 x 330 je 1650. To znamená, že bouře je do nás vzdálena 1650 metrů.

Jako jiný vzorec můžeme použít vteřiny mezi bleskem a hromem dělené 3. Tak vypočítáme přibližnou vzdálenost v kilometrech.

Síla a parametry blesku:

• napětí 30 až 100 milionů voltů
• intenzita 20 až 200 tisíc ampérů
• délka blesku 1-3 km
• teplota 10 000 až 30 000 stupňů
• rychlost oblak – země 300 km/h.

Zajímavé: Pokud udeří do země, může se šířit po zemském povrchu až do vzdálenosti 300 metrů, a to v podobě takzvaných zemních proudů.

Mýty a co jste možná o blesku nevěděli

Bouře a blesky jsou dodnes opředeny mnoha nesprávnými názory a pověrami. Množství informací o blescích nejsou správné a často mají od pravdy pořádně daleko.

Blesk je přitahován kovovými předměty, které na sobě nosíme – mýtus

Nošením kovových předmětů, jako jsou například golfové nebo trekingové hole či šperky, blesk na sebe nepřitáhneme. Pokud však do nás opravdu udeří blesk, tyto předměty nám způsobí vážné popáleniny a umožní blesku proniknout skrz pokožku do těla. Proto se doporučuje tyto předměty odložit nebo uschovat například do středu batohu.

Blesk vždy udeří jen do nejvyššího bodu – mýtus

Blesk může zasáhnout kdekoli. Pokud je však v blízkosti věž vysoká například 500 metrů, blesk z bouře vzdálené méně než 500 metrů zasáhne s vysokou pravděpodobností právě tuto věž.

Nikdy se však nespoléhejte na to, že do vás neudeří blesk, pokud jsou v blízkosti vysoké objekty. Úder blesku je nevyzpytatelný.

Blesk udeří jen do vodivých předmětů – mýtus

To, kam sestupující kanál blesku udeří, rozhoduje až ve chvíli, kdy se přiblíží k zemi. A tak zasáhne cokoli, co se v tomto daném místě vyskytne. Ať už je to kov, nebo jiný materiál.

Je však pravda, že může přeskočit na vodivější cestu. Ale až tehdy, když je několik centimetrů blízko.

Co se děje s lidským tělem při zasažení bleskem

Poranění, která vznikají při zasažení blesku, jsou tvořena celou škálou možných poruch a potíží. Samozřejmě záleží na dráze blesku a jiných faktorech.

Pokožka člověka klade proudu poměrně vysoký odpor. Díky tomu v mnoha případech blesk sklouzne po pokožce a nezpůsobí vážná poranění. Platí to však jen v případě, že s pokožkou nejsou v kontaktu vodivé předměty jako například mobilní telefon a podobně. Ty umožní proniknout blesku do těla a také způsobit vážné popáleniny.

Typy zásahu bleskem můžeme rozdělit na:

Možná jste nevěděli: Při zasažení hlavním nebo takzvaným přímým bleskem bývají poranění často smrtelná.

Zástava činnosti srdce

Porucha srdečně-cévního systému je nejčastější příčinou smrti. Elektrický proud blesku způsobí zástavu elektrické činnosti srdce nebo jeho fibrilaci. Bývá zejména při přímém zásahu.

Zástava dýchání

Blesk může ochromit dýchací centrum. U postiženého tak vzniká porucha dýchání s následnou poruchou srdeční činnosti.

Popáleniny

Při určitých situacích mohou být poraněné osoby postiženy pouze popáleninami. Bývá to zejména, pokud se blesk odvede sklouznutím po povrchu těla. Většinou jde o popáleniny l. až ll. stupně, ale místo vstupu a výstupu může být těžce popáleno.

Neurologické poruchy

Poranění bleskem s sebou přináší i neurologické potíže jako například porucha vědomí, zmatenost, epileptické křeče, ztráta paměti, poruchy vidění, bolest či točení hlavy. Převážně však jde o dočasné poruchy.

Nepřímá poranění

Do této kategorie zařazujeme poranění, která vznikla sekundárním způsobem. Tedy ne přímo působením blesku. Jde například o pády ze skal, zlomeniny, prasknutí ušního bubínku a tak dále.

První pomoc při poranění bleskem

V první řadě vždy myslíme na svou bezpečnost a k raněnému přistupujeme až po vymizení nebezpečí!

• zkontrolujeme životní funkce, při poruše dýchání a srdeční činnosti začněte s oživováním
• ošetřete popáleniny a ostatní vzniklá poranění
• proveďte protišoková opatření, sledujete pacienta
• přivolejte pomoc, zajistěte převoz do nemocnice

Kde se nejčastěji vyskytují blesky

Bouře jsou nejzrádnější v horských oblastech. V horách se nejen počasí velmi rychle mění, ale bouře v těchto lokalitách mají silnější průběh.

Nejčastěji jsou bouřemi ohroženi a poraněni turisté, horolezci či horští cyklisté. Ti se nejvíce zdržují v rizikových oblastech nad úrovní lesa, vrcholcích hor a otevřených skalnatých terénech.

Zásady bezpečnosti a prevence před zasažením blesku

V první řadě je třeba myslet na prevenci a sledovat předpověď počasí. Na túry vyrazte v ranních hodinách, abyste odpoledne, když je největší výskyt bouří, byly již na sestupu, nejlépe pak v bezpečí chaty nebo jiné budovy. Trasu je třeba si předem naplánovat a přizpůsobit počasí.

Během túry sledujte změny počasí. Pokud venku zůstane dusno, větrno a začnou přibývat oblaka, opusťte hřebeny hor a otevřená prostranství. Tehdy je na čase vyhledat bezpečný úkryt. Také opusťte místa, kde se nacházejí ocelová lana a řetězy, nebo alespoň dodržte bezpečnou vzdálenost.

V největším bezpečí budete, přečkáte-li bouři v chatě, útulně nebo v autě. V chatě ani autě však neseďte blízko oken, nedotýkejte se rádia ani jiné elektroniky.

Za relativně bezpečná místa se považuje les, přístřešky a bivakové boudy.

Rozhodnete-li se ukrýt se v jeskyni, měla by mít dostatečný odstup od prostoru nad hlavou a bočními stěnami. Také je třeba, abyste byli v co největší vzdálenosti od ústí jeskyně.

Zajímavé: Menší skalní výklenky a převisy nás jako úkryt lákají, ale vzhledem k šíření elektrického proudu po stěně skály jsou nebezpečné.

Pokud si stoupnete příliš hluboko do jeskyně nebo pod převis, může vás zasáhnout boční vývoj blesku elektřiny, která se šíří mokrým povrchem skály. Relativně bezpečná vzdálenost od stěn je půl až jeden metr.

Avšak stojíte-li blízko vchodu do jeskyně, hrozí vám přímý zásah bleskem. Ten by se za normálních okolností šířil po povrchu stěny dovnitř a zase ven. Takto si z vás blesk může udělat hromosvod mezi stropem a podlahou.

V takových úkrytech se tedy držte co nejdál od vchodu i stěn. V takovém relativně bezpečném prostoru se posaďte na izolující materiál, jako například lano či batoh, a spojte končetiny.

Podívejme se spolu na všechny letní problémy:
Naše zdraví v létě - slunce, teplo, úrazy a onemocnění

Co když se ocitnete během bouřky v otevřeném prostoru?

Pokud jste přece jen nestihli najít dostatečný úkryt a jste na otevřeném prostranství, vyhledejte alespoň prohlubeň. Podle možnosti ne příliš mokrou. Zde zaujměte sníženou polohu. Vyhněte se korytům řek a vysloveně zamokřeným místům.

U skupiny lidí se doporučuje dodržení odstupu mezi osobami několik metrů. Nacházíte-li se tedy ve skupině více osob, rozptylte se, aby vzdálenost mezi vámi byla alespoň 3 metry.

Poloha při bezprostředním ohrožení

Pokud jste se nestihli dostat během bouřky do bezpečí, pociťujete určité vzrušení, nebo máte pocit, že vám vstávají chlupy na těle, nacházíte se v silně elektrickém prostředí a úder blesku je vysoce pravděpodobný.

• stůjte s patami u sebe. Hlavu skloňte co nejníže. Oči zavřete, uši přikryjte rukama.
• v této poloze zabezpečíte přesměrování případného přímého zásahu bleskem na záda, zadní část těla a nohy. Tak máte vysokou šanci přežít.
• takto zůstaňte, dokud neustoupí znaky svědčící o tom, že se nacházíte v možné dráze blesku.
• nikdy si nelehejte na zem! Nohy mějte u sebe, abyste minimalizovali krokové napětí.

Pravidlo 30/30

S tímto pravidlem se setkáváme ve spojení s posouzením nebezpečí blesku.

První část hovoří o tom, že pokud mezi bleskem a hromem napočítáme do 30, bouře je dostatečně blízko na to, aby nás ohrozila. Druhá část nám připomíná, že po posledním zahřmění či záblesku je třeba v úkrytu vyčkat ještě alespoň 30 minut.

Co je krokové napětí?

Krokové napětí znamená, že rozkročený člověk přemosťuje rozdílné potenciály mezi nohama a může jím protékat proud smrtelné intenzity.

Podobná situace může nastat mezi rozpaženýma rukama, nebo mezi rukou a nohou. Když stojíme pod nízkým převisem nebo pod stromem, proud může protékat mezi hlavou a nohama, což je nejnebezpečnější případ, neboť proud projde celým tělem a zasáhne všechny důležité orgány.

Co je Eliášův oheň?

Je to vybíjení statické elektřiny. Můžeme ho pozorovat na vyčnívajících předmětech jako namodralé plamínky nebo jiskry. Je to znak vysoké intenzity elektrického pole a varovný signál před úderem blesku. Lidem v blízkosti se mohou ježit chlupy či brnět prsty.

V minulosti námořníci spatřili tento úkaz na stožárech lodí. Nesprávně si ho však vysvětlovali. Mysleli si, že je to znamení ochrany před úderem blesku.

Kdy pominulo nebezpečí úderu bleskem?

Mnoho případů zranění bleskem nastalo, když si lidé mysleli, že bouře skončila. Zde je třeba myslet na pravidlo: vyčkat alespoň 30 minut po posledním záblesku či zahřmění a neopouštět bezpečí úkrytu. Tehdy je již bouře pravděpodobně vzdálena 10 km a riziko úderu bleskem klesá. 

Další zajímavé zdroje

• solen.sk - odborný článek o úrazu elektrickým proudem a bleskem