Bolest není nemoc, ale její projev. Kdy ji můžete zvládnout bez pomoci lékaře?

Bolest můžeme vnímat jako přirozené upozornění, že v našem těle není něco v pořádku. Slouží k ochraně těla před poškozením nebo signalizuje nemoc, zranění, poruchu nebo jiné poškození různých částí těla.

Je důležité rozlišovat, že bolest sama o sobě není nemoc.

Ve většině případů je doprovodným příznakem nebo projevem nemoci či poškození organismu.

Bolest je způsobena aktivací nervového systému. Je vyvolána podrážděním bílkovinného receptoru v postižené oblasti. Signál se pak šíří nervovými drahami a dostává se do centrálního nervového systému (míchy a mozku). V tomto okamžiku je signál zaznamenán a vnímán jako bolest.

Jaké typy bolesti známe?

Existuje několik typů bolesti. V závislosti na příčině bolesti můžete pociťovat několik typů současně.

Typy bolesti:

• Akutní – náhlá, trvající několik dní až maximálně 6 měsíců
• Chronická – dlouhodobá, trvající déle než 6 měsíců až několik let
• Intermitentní – opakující se, s přestávkami
• Trvalá – bez přerušení
• Lokalizovaná – bolest určitého místa
• Generalizovaná – všeobecná, nelze určit místo
• Nociceptorová – při poškození tkáně
• Neurologická – při poškození nervových drah

Existuje také několik způsobů, jak bolest vnímáme. Můžeme ji popsat jako bodavou, tupou, pulzující, pichlavou, svíravou, palčivou, ostrou a další.

Subjektivní vnímání bolesti vede u každého člověka k jiné reakci na tento projev. Zatímco někteří lidé mají poměrně vysoký práh bolesti a snášejí ji lépe, jiní ji vnímají mnohem citlivěji a jsou zranitelnější.

Bolest má kromě fyzické stránky života člověka velký vliv i na stránku psychickou. Silná, dlouhodobá nebo pravidelně se opakující bolest vede k vyčerpání, psychické únavě a celkovému oslabení organismu.

To může mít za následek výrazné snížení kvality života.

Jak přistupovat k léčbě bolesti?

Nejúčinnějším způsobem, jak bolesti předcházet nebo jak již vzniklou bolest zvládat, je identifikovat její příčinu. Jakmile známe příčinu bolesti, zaměříme se na její odstranění. To samozřejmě přinese i úlevu od bolesti.

V ostatních případech, kdy příčinu bolesti neznáme nebo kdy je odstranění příčiny obtížný a zdlouhavý proces, léčíme bolest jako symptom.

Mohu bolest zvládnout doma, nebo musím navštívit lékaře?

Počáteční snaha o zmírnění bolesti je ve většině případů na pacientovi. Nejčastěji v domácím prostředí a pomocí osvědčených metod, ať už se jedná o užívání léků, nebo nefarmakologický přístup.

Nejčastějším typem bolesti, se kterým se setkáváme v každodenním životě, je akutní krátkodobá lokální bolest. Pokud racionálně vyhodnotíte, že vaše bolest není silná, nepřetrvává delší dobu a neindikuje vážné zranění nebo onemocnění, pravděpodobně není třeba navštívit lékaře.

Kdy je důležité, aby váš stav posoudil lékař?

Lékaře navštivte, pokud pociťujete jakoukoli bolest, která je neočekávaná, silná, nemá zjevnou příčinu nebo přetrvává delší dobu. Také pokud vás bolest omezuje v každodenních činnostech, v práci nebo během spánku.

Okamžitě kontaktujte lékaře nebo vyhledejte lékařskou pomoc:

• Pokud je bolest důsledkem úrazu nebo nehody, která může způsobit významné poškození těla, včetně silného nebo nekontrolovatelného krvácení, zlomenin nebo úrazu hlavy.
• V případě akutní a ostré vnitřní bolesti, která může naznačovat závažný problém (např. prasknutí střeva).
• Pokud je bolest lokalizovaná v oblasti hrudníku, zad, ramen, krku doprovázená problémy s dýcháním, závratěmi, nevolností, celkovou slabostí a tlakem na hrudi (srdeční problémy nebo infarkt).

Bolest lze zmírnit nebo léčit dvěma způsoby – farmakologicky nebo nefarmakologicky.

Nefarmakologický přístup k léčbě bolesti

Nefarmakologický přístup k léčbě bolesti je soubor opatření a činností, které mohou pomoci zmírnit bolest bez použití léků.

Nefarmakologický přístup k léčbě bolesti lze použít samostatně nebo jako doplňkovou léčbu ke zlepšení účinku souběžné farmakologické léčby (použití léků).

V závislosti na typu bolesti a postiženém místě lze použít následující postupy:

• Studené obklady, zejména na postižená místa s otokem a zánětem
• Teplé obklady nebo náplasti, zejména při svalové ztuhlosti nebo křečích
• Omezení činností, které způsobují bolestivé záchvaty
• Pravidelné cvičení a fyzická aktivita
• Odpočinek a snížení hladiny stresu
• Regulace hmotnosti a změna životního stylu

Doplňkovou léčbou bolesti jsou také masáže, akupunktura, specializovaná cvičení nebo meditace či chirurgický zákrok. Tyto činnosti by měly být vždy prováděny pod dohledem lékaře nebo kvalifikovaného odborníka.

Farmakologický přístup k léčbě bolesti

Farmakologický přístup k léčbě bolesti spočívá v užívání léků. K tlumení bolesti se používají léky zvané analgetika.

V současné době je na trhu k dispozici velké množství analgetik různých typů, pro různé účely a s různými mechanismy účinku.

Lze je také nalézt v různých lékových formách. Nejčastěji se jedná o tablety, tobolky, šumivé tablety pro přípravu perorálního roztoku, čípky, krémy, masti nebo náplasti.

Analgetika, která se podávají injekčně, jsou obvykle v rukou lékaře.

Léková forma ovlivňuje způsob a cestu podání léku. Je rozhodující pro vlastní účinek léku a rychlost nástupu účinku. Z hlediska rychlosti nástupu účinku patří mezi nejrychleji vstřebatelné perorální lékové formy například šumivé tablety nebo tobolky s tekutým obsahem.

Pro správnou volbu lékové formy je rozhodující také povaha a místo bolesti.

Bolest hlavy – tablety, tobolky – systémový účinek.
Bolest v kříži – krém, mast, náplast – lokální působení.

Podle mechanismu účinku rozlišujeme několik základních skupin léčiv s analgetickým účinkem:

• anilidy
• nesteroidní protizánětlivé léky
• deriváty kyseliny salicylové
• pyrazolony
• a opioidy

Příklady léčiv s analgetickým účinkem jsou uvedeny v tabulce

Analgetika se často kombinují s dalšími léky, aby se podpořil a urychlil jejich účinek.

V případě paracetamolu nebo ibuprofenu je to například kofein nebo guaifenesin. Léky obsahující tuto kombinaci jsou dostupné přímo na trhu.

Kromě toho se lze setkat také s kombinací paracetamolu a ibuprofenu, která zvyšuje analgetický účinek. Léky určené k léčbě nachlazení často kombinují analgetikum s dekongestivem, jako je pseudoefedrin.

Z jakých analgetik si mohu v lékárně vybrat?

Při léčbě drobné bolesti je pacient v pozici samoléčitele.

K tomu slouží léky, které jsou na trhu dostupné bez nutnosti lékařského předpisu. Tyto léky se v praxi používají již dlouhou dobu, což potvrzuje jejich bezpečné a účinné užívání i bez lékařského dohledu. Proto jim mohl být přiznán status volně prodejných léků (OTC).

Z volně prodejných analgetik se nejčastěji setkáváme s léky obsahujícími paracetamol, ibuprofen, dexibuprofen, naproxen, diklofenak, kyselinu acetylsalicylovou a propyfenazon.

V závislosti na typu a místě bolesti se účinnost a síla těchto analgetik liší. Základní indikace jednotlivých analgetik jsou shrnuty v následujících částech tohoto článku.

Analgetika na předpis

Na druhé straně máme analgetika na předpis. Jedná se o stejně účinné a bezpečné léky, ale jejich užívání musí být z různých důvodů pod kontrolou lékaře.

Jsou například k dispozici v lékové formě, která vyžaduje k podání lékaře nebo zdravotnického pracovníka (injekční lékové formy). Existují také léky se složitým dávkováním, léky s dávkováním, které musí být přizpůsobeno individuálním potřebám pacienta, nově objevené léky, návykové léky (opioidní analgetika) a další.

Jaké jsou nejčastější indikace jednotlivých analgetik?

Víte, jaký typ analgetika zvládne určitý typ bolesti?
Nejčastější příklady...

Paracetamol

Paracetamol má kromě analgetického účinku také antipyretický účinek. To znamená, že snižuje zvýšenou tělesnou teplotu.

Používá se ke zmírnění mírné až středně silné bolesti.

Například:
bolesti hlavy a zubů
bolesti svalů a kloubů (pokud není přítomen zánět)
menstruační bolesti

Ibuprofen

Ibuprofen má stejně jako paracetamol antipyretický účinek a působí také protizánětlivě. Patří do skupiny nesteroidních protizánětlivých léčiv.

Ulevuje od:
bolesti, která je doprovázena zánětem
bolesti hlavy, bolesti zubů
bolesti páteře, bolesti svalů
bolesti některých nervů
menstruační bolesti
používá se také při migréně

Dexibuprofen

K léčbě mírné až středně silné bolesti.

bolest svalů
bolest z nachlazení
bolest páteře
bolest hlavy a zubů
menstruační bolest

Naproxen

Jeho protizánětlivý účinek se používá také při léčbě bolesti.

Používá se při:
bolesti hlavy a zubů
bolesti svalů, kloubů a páteře
poúrazové a pooperační bolesti
gynekologické a menstruační bolesti
migréně

Kyselina acetylsalicylová

V dávce 500 mg se používá při mírné až středně silné bolesti.

bolesti hlavy a zubů
bolesti svalů a kloubů, bolesti páteře
menstruační bolesti

Kyselina acetylsalicylová vykazuje také antipyretický a protizánětlivý účinek.

Dávka 100 mg se používá jako prevence vzniku krevních sraženin.

Propyfenazon

bolest hlavy a zubů
bolest při nachlazení
pooperační bolest
menstruační bolest
a migréna

Propyfenazon je na trhu dostupný pouze v kombinaci s jiným analgetikem (např. paracetamolem).

Zajímavý článek:
Bolest hlavy: Někdy je neškodná, ale kdy znamená vážný problém?

Diklofenak

Diklofenak se používá k léčbě zánětlivých a bolestivých stavů.

Například bolesti páteře,
poranění šlach, svalů a kloubů.

Velmi často se také vyskytuje ve formě mastí, krémů a gelů určených k lokálnímu použití.

Metamizol

Metamizol je v současné době dostupný pouze v lécích vydávaných na lékařský předpis.

Používá se na doporučení lékaře k léčbě silné akutní nebo přetrvávající bolesti nebo k tlumení horečky.

Opioidní analgetika (anodyna)

Mezi analgetika s nejsilnějším účinkem patří opioidy.

Používají se k léčbě akutních, silných, prudkých bolestí a bolestí v terminálních stadiích onemocnění (např. rakoviny).

Opioidy jsou přísně kontrolovány pod dohledem lékaře.

Užívání opioidů je přísně kontrolováno a vždy pod dohledem lékaře. Důvodem je především riziko závažných nežádoucích účinků a možný vznik závislosti a tolerance spojené s jejich užíváním.

Kodein, který patří do skupiny opioidů a používá se v kombinaci s jinými léky k tlumení suchého dráždivého kašle, najdete v nabídce volně prodejných léků. Kodein má pouze slabý analgetický účinek a má nižší riziko nežádoucích účinků.

Bolest v těhotenství

Těhotné ženy představují v léčbě bolesti zvláštní kategorii. Při tlumení bolesti musí myslet nejen na sebe, ale i na své nenarozené dítě.

Bolest v těhotenství může vzniknout z různých důvodů. Je způsobena akutními stavy, jako je úraz nebo infekce, nebo již existujícími zdravotními problémy a nemocemi matky.

Kromě toho rozeznáváme také bolest způsobenou samotným těhotenstvím.

Léčba bolesti v těhotenství je důležitým aspektem, zejména v případě přetrvávající a dlouhodobé bolesti. Může mít významný dopad na psychické zdraví ženy, a tím potenciálně nepříznivě ovlivnit průběh těhotenství.

První volbou léčby bolesti v těhotenství by měla být nefarmakologická léčba a zavedení vhodných režimových opatření. Ta jsme zmínili v části věnované nefarmakologické léčbě.

Farmakologická léčba by měla být během těhotenství zvolena v případě, že to stav ženy vyžaduje a není jiná volba než medikace.

V těhotenství je užívání mnoha léků kontraindikováno.

Zároveň mějte na paměti, že v těhotenství je užívání mnoha léků kontraindikováno nebo možnost jejich užívání závisí na tom, ve kterém trimestru těhotenství se nacházíte.

Mnoho léků přechází přes placentární membránu do krve plodu a může nepříznivě ovlivnit jeho vývoj.

Jakoukoli léčbu analgetiky v těhotenství je třeba předem konzultovat s lékařem. Lékař rozhodne o typu léku, délce užívání a provede následné kontroly zdravotního stavu ženy.

Lékař zároveň zjistí příčinu vaší bolesti, nikoli pouze léčit samotný příznak.

Tabulka uvádí možné použití analgetik v těhotenství

Přečtěte si také: Jste těhotná a trápí vás bolest hlavy?

Z kombinovaných přípravků lze v těhotenství užívat paracetamol + kofein. Užívání by však mělo být pouze jednorázové nebo krátkodobé.

Bolest a kojení

Výběr analgetika během kojení závisí především na vlastnostech léku – biologickém poločasu.

Biologický poločas = doba, za kterou lék ztratí polovinu svého účinku.

Čím kratší je biologický poločas léku, tím vhodnější je jeho použití během kojení.

Pokud žena užije analgetikum s krátkým biologickým poločasem (např. 2 hodiny) těsně po kojení, při dalším kojení již většina léku v těle není přítomna.

Obecně se doporučuje, aby žena 3 hodiny po užití léku nekojila. Pokud je přípravek během kojení kontraindikován, je třeba kojení přerušit na 24–72 hodin (v závislosti na vlastnostech přípravku).

Tabulka uvádí možnosti použití analgetik během kojení

Při užívání analgetik v těhotenství a při kojení mějte na paměti tato základní pravidla:

• Přísně dodržujte dávkování.
• Léky užívejte pouze jednorázově nebo krátkodobě.
• Poraďte se s lékařem.
• Berte v úvahu možný výskyt nežádoucích účinků.

Léčba bolesti během těhotenství a kojení je nejen možná, ale v některých případech i nutná. Při užívání jakéhokoli léku (nejen analgetik) v tomto období je nutné posoudit lék zejména z hlediska bezpečnosti pro ženu, plod a dítě.