Infekční mononukleóza: Léčba léky i dietou a režimovými opatřeními

Vzhledem k etiologii onemocnění virem není účinná léčba antibiotiky. V případě léčby infekční mononukleózy se primárně jedná o symptomatickou terapii (léčbu příznaků a projevů).

Je stanoven klidový režim, omezení nadměrné fyzické aktivity, dieta bez zátěže jater a dostatečný pitný režim. Farmakoterapií (analgetika, antipyretika) se snižují bolestivé projevy a vysoké teploty.

Samotný průběh léčby vždy záleží na závažnosti příznaků.

Ve většině případů stačí návštěvy (kontroly) lékaře ve spojení s domácí léčbou. Má-li však onemocnění vážný průběh, je nutná hospitalizace pacienta na infekčním oddělení v nemocnici.

Jedná se zejména o případy, kdy dochází k problémům s dýcháním, polykáním, intenzivní bolesti břicha či dlouhotrvajícími vysokými horečkám.

V rámci jaterní diety je třeba omezit alkohol, nadměrný příjem jednoduchého cukru a soli, smažená a tučná jídla. Základem zdravé životosprávy je příjem potravin bohatých na živiny, minerály, vitamíny a bílkoviny.

Jako prevenci dehydratace je zapotřebí pitný režim ve formě čisté vody a neslazených čajů. Podporující je i pití bylinných čajů na regeneraci jater. Je však vhodná konzultace s lékařem.

Jaterní dietu se doporučuje dodržovat alespoň 3 měsíce.

Životospráva zejména záleží na úspěšnosti léčby a kontrolních krevních a jaterních testech. Změny krevních testů se normalizují přibližně do 2–3 měsíců.

Příznaky infekční mononukleózy málokdy trvají déle než 4 měsíce. Většina pacientů s mononukleózou se zotaví z prvních nepříjemných projevů do 4 týdnů.

Po vyléčení však zůstává Epsteina a Barrové virus nadále v lidském organismu v latentní (skryté) formě. Imunitní systém si již vybuduje imunitu vůči tomuto druhu viru, takže reaktivace viru je vzácná.

Pokud se tak však stane, mluví se o reaktivované mononukleóze.