Léčba hyperparatyreózy a hypoparatyreózy: léky a operace

Cílem léčby onemocnění příštítných tělísek je zmírnit příznaky a vrátit hladinu vápníku a fosforu do normálu.

Léčba hypoparatyreózy zahrnuje zvýšený příjem vápníku a tomu přizpůsobenou dietu.

• Doplňky vápníku ve formě tablet nebo nápojů. Doporučená denní dávka je 1,5–2 g vápníku denně. Při vysokém příjmu vápníku jsou běžné vedlejší účinky, jako jsou zažívací potíže nebo zácpa.
• Substituce vitaminu D obvykle ve formě kalcitriolu. Přípravky jsou k dispozici ve formě kapslí, kapek nebo sprejů pod jazyk. Minimální denní příjem vitaminu D je 2000 IU, při léčbě hypoparatyreózy se doporučuje až 25 000 IU denně. Vitamin D pomáhá tělu vstřebávat vápník a vylučovat fosfor.
• Užívání hořčíku. Při snížené hladině hořčíku v krvi se zvýrazňuje nedostatek vápníku a také příznaky hypoparatyreózy, jako je tetanie.
• Thiazidová diuretika pomáhají snižovat množství vápníku vylučovaného močí.

Dieta vhodná pro léčbu hypoparatyreózy

Potraviny bohaté na vápník:

• mléčné výrobky
• zelená listová zelenina
• brokolice
• pomerančové šťávy
• obiloviny

Vyhýbání se potravinám obsahujícím fosfor:

• nealkoholické nápoje, které obsahují fosfor ve formě kyseliny fosforečné
• zpracované masné výrobky
• tvrdé sýry
• ořechy
• celozrnné výrobky

Léčba primární hyperparatyreózy zahrnuje sledování onemocnění a vyčkávání (tzv. metoda watch and wait), medikaci nebo operaci.

Sledování a vyčkávání je možné, pokud je hladina vápníku v krvi jen mírně zvýšená, je zachována správná funkce ledvin bez nefrolitiázy (ledvinových kamenů), denzita kostní tkáně je normální nebo jen mírně pod normou a nejsou žádné další závažné příznaky onemocnění.

Léky

Kalcimimetika jsou přípravky, které pouze napodobují vápník cirkulující v krvi. Kalcimimetika se vážou na receptory příštítných tělísek. Příštítná tělíska jsou tak "oklamána", aby vylučovala méně parathormonu.

Přípravek dokáže oklamat příštítná tělíska, aby uvolňovala méně parathormonu.

Jedním z takových léků je například cinakalcet. Nejčastěji se kombinuje s analogy vitaminu D.

Mezi časté nežádoucí účinky cinakalcetu patří bolesti kloubů a svalů, průjem, nevolnost a infekce dýchacích cest.

Ženy po menopauze trpí ostoporotickou bolestí mnohem častěji než ženy s vysokou hladinou estrogenů. Při současné hyperparatyreóze lze osteoporózu výrazně zmírnit hormonální substituční léčbou.

Jedná se však pouze o podpůrnou léčbu, která neřeší problém příštítných tělísek.

Nevýhodou této léčby je, že dlouhodobé užívání hormonální substituční terapie zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin a rakoviny prsu.

Mezi další nežádoucí účinky této léčby patří bolestivost a citlivost prsů, závratě a bolesti hlavy.

Bisfosfonáty jsou léky, které chrání strukturu hydroxyapatitu v kostech a zabraňují tak úbytku vápníku z kostí. Bisfosfonáty se používají v první linii léčby osteoporózy způsobené hyperparatyreózou.

Pozitivním účinkem léku je snížení výskytu patologických zlomenin kostí. Mezi nežádoucí účinky patří zvýšení krevního tlaku nebo riziko vzniku žaludečních vředů.

Chirurgické řešení

Chirurgický zákrok, při kterém je odstraněna tkáň příštítných tělísek, je ve většině případů jedním z léků primární hyperparatyreózy. Stačí odstranit pouze žlázy, které jsou zvětšené nebo postižené nádorem, např. adenomem.

Pokud jsou postiženy všechny čtyři žlázy, odstraní se pouze tři nebo tři s částí čtvrté žlázy. Ponechá se alespoň malé množství funkční příštítné tkáně, která produkuje parathormon.

Mezi možné komplikace a rizika operace patří:

• Poškození nervů, které ovládají hlasivky. Tyto nervy procházejí v těsné blízkosti oblasti, ve které chirurg operuje. Může snadno dojít k jejich neúmyslnému poškození. Výsledkem je ztráta hlasu pacienta.
• Extrémní snížení hladiny vápníku, které vyžaduje náhradu vápníku a vitaminu D. K tomuto stavu dochází v důsledku odstranění všech čtyř žláz nebo poškození malého množství tkáně příštítných tělísek, které zůstalo. Tělo již nedokáže samo produkovat dostatek parathormonu k udržení normální hladiny vápníku.