Co je to trombóza cestovatelů: Příčiny a příznaky? Jak se jí vyhnout?

Co je to trombóza cestovatelů? Víte, že se jedná o nadměrnou tvorbu krevních sraženin? Ale jak se pojí s cestováním?

Jaké má příčiny, projevy a rizika?
Dá se jí zabránit?
Pro více informací čtěte s námi...

Cestovní ruch je nejrychleji se rozvíjející odvětví vůbec. Momentálně je na vzestupu a tvoří až 30 % všech světových služeb, které lidé rádi využívají.

Nejrychlejším a stále nejoblíbenějším způsobem přepravy je letecká přeprava. Navzdory mnoha leteckým nehodám, katastrofám a teroristickým útokům na letadla, o kterých je možné se dozvědět z médií, jsou letadla stále považována za nejbezpečnější dopravní prostředky.

Ale jsou opravdu tak bezpečná, jak si myslíme?

Jaká zdravotní rizika podstupujeme v souvislosti s letem?

I ta nejpohodlnější přeprava má svá slabá místa. Její slabiny vyplývají z prostředí a podmínek, které jsou na palubě letadla. Ani ta nejluxusnější letecká společnost neumí většinu z nich ovlivnit. Bohužel některé změny by totiž ohrozily bezpečnost letu jako takovou.

1. Stísněné prostory – Zvyšují riziko šíření infekcí kapénkami nebo přímým kontaktem, způsobují útlak některých částí těla a zhoršují jejich prokrvení, zabraňují pohybu, zvyšují riziko otoků dolních končetin a vzniku trombóz.
2. Suchý vzduch – Způsobuje škrábání v krku, dráždění ke kašlání, rychlejší šíření mikroorganismů a vznik infekcí.
3. Změny barometrického tlaku – Způsobují zvýšení krevního tlaku, praskání cév, krvácení, krvácení pooperační rány, hučení v uších, poškození ušních bubínků, zhoršují respirační a kardiální onemocnění, způsobují vznik plicní embolie.
4. Způsob přepravy – Vyvolává strach, bušení srdce, poruchy srdečního rytmu, úzkostné stavy, záchvaty paniky, nevolnost, zvracení.

Zajímavé:
Vědecké studie potvrdily zvýšené riziko tvorby krevních sraženin a vzniku žilní trombózy během letu. Stoupá až čtyřnásobně. O něco menší je v případě, že sedíte na sedadle v uličce. Tam je možnost většího pohybu nohou. Nejvhodnější a nejprostornější jsou sedadla u nouzových východů. Ta jsou však často zpoplatněna, protože i letecké společnosti jsou si vědomy jejich výhod.

Jak je na tom pozemní doprava?

V souvislosti se žilní trombózou a cestováním v pozemních dopravních prostředcích je situace podobná. Zvýšenou tvorbou krevních sraženin v dolních končetinách mohou trpět hlavně ti, kteří cestují pravidelně delší trasy.

Jsou to převážně řidiči z povolání (taxikáři, řidiči kamionů...).

Chcete vědět více o trombóze cestovatelů?
Jaké jsou predispoziční faktory jejího vzniku?
Jak se projevuje a zda se může komplikovat?
Existuje její účinná prevence a jaké jsou možnosti léčby?
Čtěte s námi dál.

Co je to trombóza cestovatelů?

Trombóza cestovatelů je hloubková žilní trombóza dolních končetin objevující se v souvislosti s cestováním, které obvykle trvá 4 a více hodin.

Popularita mezikontinentálních letů tedy s sebou přináší i zvýšené riziko tromboembolismu. Několikahodinové cesty letadlem zvýšily turistům nejen možnosti poznávat dříve nepoznané země, ale také stouply i případy syndromu ekonomické třídy, což je jiný název pro trombózu cestovatelů.

Vlivem souhry více faktorů, které vznikají během delších cest, se v hloubkovém žilním systému tvoří krevní sraženina (trombus).

Trombus vytváří překážku v cévě, čímž dochází k její obturaci a omezení nebo úplnému zastavení krevního průtoku touto oblastí.

Krev v postižené končetině nemůže normálně odtékat, což vyvolává další změny a s nimi související projevy.

Predispozice a faktory podněcující vznik cestovatelské trombózy

Ke vzniku krevní sraženiny v souvislosti s cestováním dochází u disponovaných jedinců. Jedná se o lidi, kteří mají predispozici (předpoklad) pro vznik tohoto onemocnění již před cestou.

Předpokladem rozumíme většinou aktuální stav pacienta a jeho přidružená onemocnění.

Samotný let přitom vytváří podmínky evokující vznik trombózy. Nedostatek místa, nemožnost pohybovat končetinami, jejich nucená poloha a spuštění dolů, změny barometrického tlaku – to vše přispívá k jejímu vzniku.

Zajímavé:
K žilní trombóze dolních končetin dochází během letu, ale mnohem častěji se projevuje cca do týdne po letu.

Za fyziologických okolností se krev v cévách nesráží. Velkou roli zde sehrává také tzv. Virchowova triáda, která v sobě zahrnuje tři základní komponenty pro vznik žilní trombózy. Jsou to poruchy srážení krve, poškození cévní stěny a poruchy průtoku krve v cévách.

Virchowova triáda:

• poruchy srážení krve – poruchy hemokoagulace (trombofilní stav, tromboembolie v anamnéze, zvýšená tvorba sraženin vlivem hormonálních léků, drog...)
• poškození cévní stěny – poškození cévního endotelu (cukrovka, varixy, záněty žil, poranění, operace...)
• poruchy krevního průtoku – krevní stáze (imobilita a poloha končetin, varixy, těsné oblečení...)

Tabulka rizikových faktorů tromboembolismu

Zajímavé informace obsahují také články:

• Trombóza: Onemocnění starých? Ohrožuje i mladé. + Příčiny a projevy
• Hluboká žilní trombóza
• Tromboflebitida povrchových žil
• Tromboembolická nemoc
• Chronické venózní onemocnění
• Chronická žilní nedostatečnost

Jak se projevuje trombóza cestovatelů?

Výše uvedené faktory způsobují, že v dolních končetinách stagnuje krev (zadržuje se, zastavuje se).

Tomuto jevu říkáme krevní stáze.

Dochází k němu vlivem fixní polohy končetin, které jsou několik hodin spuštěny, vlivem gravitace, která krev směřuje dolů. Přispívá k tomu i selhání svalové pumpy pro nedostatek pohybu a imobilizaci nohou.

Nahromaděná krev způsobuje zvětšení objemu končetin asi o 4 %.

Tato "objemnost" je viditelná pouhým okem. Jeví se jako otok končetin.

Žilní stáze je prohlubována poklesem barometrického tlaku v kabině, s následným snížením množství kyslíku v krvi (hypoxie). Pokles tlaku má také za následek aktivaci koagulačního systému – hypertrombotický stav. V praxi to znamená, že dochází ke zvýšené tvorbě krevních sraženin.

Pokud krevní sraženina ucpe cévu, dochází k ischemii tkáně, která jí byla dříve vyživována. To se projevuje bolestivostí postižené končetiny (častěji levá).

Projevy cestovatelské trombózy:

1. otok postižené končetiny
2. bolestivost postižené končetiny
3. mravenčení, brnění, snížená citlivost v končetině
4. změna teploty končetiny – postižená končetina je na dotek studenější než zdravá
5. změna barvy končetiny (začíná v oblasti prstů, prochází směrem vzhůru) - v úvodu bledost, později zmodrání (cyanóza)

5 komplikací, které mohou nastat v souvislosti s cestovatelskou trombózou

Nejčastější akutní komplikací cestovatelské trombózy je plicní embolie, a nejběžnější chronickou komplikací bez pochyb posttrombotický syndrom.

Přesto mohou vznikat i méně časté a stejně závažné až život ohrožující komplikace.

1. Plicní embolie

Opodstatněně je nejzávažnější komplikací žilní trombózy plicní embolie s 15% úmrtností. Až 80 % případů vzniká právě na podkladě trombózy dolních končetin.

Dochází k ní v případě, že se krevní sraženina (trombus) nebo její část, vzniklá v cévě dolní končetiny, odtrhne a krevním řečištěm putuje dál. Sraženina putující krevním oběhem se nazývá embolus.

Embolus se dostává do pravé síně srdce, odtud do pravé komory a nakonec do jedné nebo více plicních cév. Ty mechanicky ucpává, čímž způsobuje závažné poškození plic.

Projevy plicní embolie:

• náhlá smrt
• náhle vzniklá píchavá bolest na hrudi na postižené straně
• klidová dušnost zhoršující se při námaze
• výrazná bledost ve tváři
• namodralé zbarvení rtů
• studený pot
• bušení srdce – palpitace
• zrychlená činnost srdce

2. Cévní mozková příhoda

V případě zanesení embolu do mozkové cévy vzniká cévní mozková příhoda, mrtvice či mozkový infarkt.

Ucpání mozkové arterie způsobuje neprokrvení a neprokysličení dané části mozku, její ischemii a postupné odumírání.

Včasná trombolytická léčba (rozpuštění sraženiny) je nezbytná nejen k záchraně života postiženého pacienta, ale také k zamezení trvalé invaliditě z důvodu ochrnutí končetin a poruch řeči, případně zraku.

Projevy cévní mozkové příhody:

• náhlá smrt
• náhle vzniklé bezvědomí
• parestézie až ochrnutí poloviny těla
• poruchy chůze, pády
• poruchy řeči (nesrozumitelná řeč, naprostá neschopnost mluvit)
• poruchy zraku až slepota
• poruchy polykání
• bledost ve tváři
• studený pot
• nevolnost, zvracení
• většinou vysoký krevní tlak

3. Akutní srdeční infarkt

Akutní infarkt myokardu vzniká na stejném podkladu jako plicní embolie a mozková příhoda. Trombus putující krevním oběhem však neprojde srdcem k mozkovým a plicním cévám, ale ucpává koronární tepny zajišťující výživu srdečního svalu (myokardu).

Navzdory významným pokrokům v léčbě infarktů může být jeho vznik příčinou rychlého úmrtí s nemožností včasné léčby.

Náhlá smrt při embolizaci do koronárních cév vzniká převážně u postižení více cév naráz s následnou ischemií velké části srdečního svalu. To způsobuje výraznou poruchu srdeční činnosti a zastavení srdce.

Projevy akutního infarktu myokardu:

• náhlá smrt
• náhle vzniklé bezvědomí
• náhle vzniklá tlaková nebo palčivá bolest na hrudi ve středu (vyzařuje do krku, zad, končetin a žaludku)
• náhle vzniklá bolest v oblasti žaludku (infarkt spodní stěny srdce, u diabetiků)
• různé poruchy rytmu (individuální závažnost)
• dušnost v různém rozsahu
• návaly studeného potu
• bledost ve tváři
• v některých případech periferní cyanóza
• nevolnost, zvracení

4. Phlegmasia coerulea dolens

Při podcenění tromboembolismu dolních končetin nebo při nevědomosti projevů a pozdní diagnostice a léčbě stav progreduje. Neprokrvení a následná ischemie cév dolních končetin vede k postupnému, nezvratnému odumírání tkání.

Závažnou formou žilní trombózy je phlegmasia cerulea dolens, což v překladu znamená bolestivý modrý edém. Tato forma nebo pozdní léčba vedou k odumření končetiny s nutností amputace.

Amputace končetiny je při takto závažných stavech nutností, aby gangréna nepostupovala výše a nedošlo k septickému stavu (lidově otrava krve).

Projevy phlegmasia cerulea dolens:

• náhle vzniklá bolest v postižené končetině silné intenzity
• výrazný otok končetiny
• modré zbarvení končetiny

5. Posttrombotický syndrom

Posttrombotický syndrom patří k nejtěžším chronickým komplikacím tromboembolismu na dolních končetinách.

Vzniká na poškozené cévě (cévní stenóza) s destrukcí příslušné chlopně a s tendencí k žilní hypertenzi (zvýšenému tlaku v žíle).

Kromě nepříjemných projevů posttrombotického stavu trápí pacienty také vysoké riziko recidivy trombózy v poškozené cévy a také riziko vzniku výše uvedených akutních komplikací.

Projevy posttrombotického syndromu:

• chronické bolesti postižené končetiny
• poruchy chůze v souvislosti s bolestí
• nespavost, časté noční buzení
• deprese
• otok
• kožní změny (změny barvy, ulcerace – tvorba vředů, mokvání, hnisání)

Prevence, diagnostika a léčba

Do jisté míry lze předcházet vzniku některých onemocnění. Stejně to platí i při trombóze cestovatelů.

Zvlášť opatrní by měli být rizikoví pacienti. Lidé s vysokým rizikemu kterých se vyskytuje několik závažných predispozic, by měli zvážit delší lety.

Základní preventivní opatření:

• pohyb končetin (sehnutí a vystření nohou, protažení vždy když je to možné)
• masáž dolních končetin, pokud to dovoluje situace
• antitrombotické (kompresivní) punčochy
• pitný režim, hydratace, vynechání antidiuretik
• nepožívání sedativ a antihypnotik
• vynechání alkoholu, cigaret před cestou
• preventivní podání heparinu lékařem před cestou u disponovaných pacientů
• preventivní užití kyseliny acetylsalicylové (acylpyrin, anopyrin, medipyrin) před cestou u disponovaných pacientů

Je možné ji léčit?

Po správné diagnostice, která se odvíjí na základě projevů, cévního (Doppler) a krevního vyšetření (hladina D-dimeru), je možné zahájit léčbu.

Premedikace antitrombotickými léky je možná ještě před stanovením přesné diagnózy, pokud neexistuje u konkrétního pacienta žádná kontraindikace.

Zajímavé:
Zvýšená hladina D-dimeru v krvi je pouze orientačním parametrem. Jeho výkyvy způsobují také zánětlivé procesy v těle.

V léčbě se používá antitrombotická a trombolytická léčba.

Ta působí na krevní sraženinu, kterou rozpouští, uvolňuje obturovanou cévu a obnovuje prokrvení. Při včasném podání léků se stav upraví.

V případě závažného stavu s nekrózou tkání se indikuje amputace dolní končetiny. Výši amputace indikuje cévní chirurg.