Trápí vás žaludeční vředy? Toto jsou jejich nejčastější příčiny

Při zpracování stravy v žaludku je nutná kyselina chlorovodíková. Před její kyselostí pH (1–2) ochraňuje sliznici žaludku hlenovitá, tuková vrstva zvaná mucin.

Kromě něj jsou přítomny i jiné protektivní faktory.

Pokud není zajištěna dostatečná ochrana sliznice, žaludeční kyselina na ni agresivně působí a narušuje ji. K nejčastějším příčinám vzniku vředového onemocnění patří Helicobacter pylori.

Kromě něj ale známe i ostatní příčiny, které mohou za vznik obtíží. V následujících řádcích se dozvíte více o rizicích a příčinách tohoto onemocnění.

Vředová choroba žaludku a dvanáctníku

Na jejím vzniku se podílí několik faktorů.

Jako hlavní příčina se udává narušení protektivních (obranných) faktorů sliznice. Na sliznici trávicího traktu působí agresivní faktory, které ji poškozují. Opakované záněty sliznice následně způsobují eroze a v konečném důsledku i vředy.

Tabulka se znázorněním faktorů pro vznik vředové choroby

Vřed se může vytvořit všude tam, kde má negativní vliv nízké pH kyseliny.

Nejprve se jedná o povrchové poškození, takzvanou erozi sliznice.
Později se na jejím místě může vytvořit vřed.

Peptický vřed se může vyskytnout na více místech jako refluxní vřed jícnu, žaludeční vřed, duodenální vřed nebo i v místě zvaném Meckelův divertikl.

Více informací o vředové chorobě se dočtete v článku žaludeční vředy.

Hlavní příčiny vzniku

Během života onemocní vředem přibližně 10 % populace. Nejvyšší výskyt je ve středním věku.

Při vzniku vředového onemocnění je zapotřebí více faktorů.
Jako primární příčina se uvádí Helicobacter pylori.
Mezi sekundární příčiny se mohou zařadit například vředy způsobené léky nebo stresem.

Prof. MUDr. Zdeněk Mařatka DrSc. v Klinické gastroenterologii (rok 1988) uvádí dělení na akutní vřed a chronické vředové onemocnění. Do akutních zařazuje právě stresové vředy a do chronických ty, jejichž příčinou je helicobacter.

V minulosti platilo pravidlo:
"Bez kyseliny není vředu"
V dnešní době se změnilo na:
"Bez helikobakterie není vředu"

Rizikové faktory:

• Helicobacter pylori odpovídá za vznik chronické gastritidy a rakoviny žaludku (infikováno po 50. roce 50 % populace, po léčbě klesá riziko na 5 %)
• léky (NSA nesteroidní antirevmatika, kyselina acetylsalicylová, kortikoidy)
• rodinná anamnéza (výskyt vředového onemocnění v rodině)
• kouření
• alkoholismus
• věk nad 50 let
• diabetes mellitus (cukrovka)
• krevní skupina 0
• zvýšená hladina pepsinogenu I
• jiná onemocnění (například plic, cév, jater)
• gastrinomy (Zollinger-Ellisonův syndrom)
• špatná životospráva (kořeněná strava, nepravidelné stravování, příliš horká jídla, silná káva na lačný žaludek, dlouho louhované čaje, spálená strava například při grilování dráždí žaludeční sliznici)
• nevhodné socio-ekonomické a hygienické podmínky

Nejčastější příčiny vzniku:

• Helicobacter pylori
• léky jako NSA nesteroidní antirevmatika, kyselina acetylsalicylová, kortikoidy
• akutní a dlouhodobý stres
• genetická predispozice
• kouření
• alkohol
• zvýšená tvorba hormonu gastrinu (gastrinom, Zollinger-Ellisonův syndrom)
• následek jiných onemocnění (onemocnění jater, cév, plicní onemocnění, cukrovka)

Helicobacter pylori

Helicobacter pylori je bakterie, která kolonizuje žaludeční sliznici.

Výskyt infekce touto bakterií se odhaduje na 30–55 % populace. Je přítomen u 85–95 % duodenálních vředů (duodena) a přibližně u 65–80 % vředů žaludku.

Byl objeven v roce 1982. Světovou zdravotnickou organizací byl klasifikován jako karcinogen 1. třídy. V roce 2005 získali Nobelovu cenu za fyziologii a objev příčiny žaludečních vředů Australané Barry Marshall a Robin Warren.

Předpokládá se, že je jím infikováno 50 % populace. Přenos se zajišťuje orálně-orální cestou (z úst do úst), a to přenosem přímým (líbání) nebo nepřímým (kontaminované potraviny, příbor).

Nejčastěji se infikuje v dětském období od matky, ale nové infekce se vyskytují také v dospělosti (hlavně u osob s poruchou imunity).

Helicobacter produkuje látky (proteázy a fosfolipázy), které narušují ochrannou hlenovou vrstvu. Kromě toho provokují zvýšenou tvorbu gastrinu, který je zodpovědný za produkci kyseliny chlorovodíkové (HCl).

Bakterie obsahují enzym, který narušuje účinnost lokální imunity. Tato schopnost bakterií způsobuje opakované lokální záněty sliznice gastro-duodena (žaludku a dvanáctníku), po čase vzniká jako následek vřed.

Výskyt Helicobacter pylori je podmíněn:

• věkem (hlavně u starších lidí)
• nízkou socio-ekonomickou úrovní
• vyšší je v rodinách s vředovou chorobou duodena
• vyšší u Afričanů, v oblasti jižní Asie, Brazílie, u černé rasy
• nižší v rozvinutých zemích

Užívání nesteroidních antirevmatik

Léky, jako jsou NSA, tedy nesteroidní antirevmatika (například ibuprofen, diklofenak, používají se k utišení bolesti, hlavně svalů, kloubů a při zánětlivých onemocněních), způsobují nižší tvorbu prostaglandinů (v žaludku působí jako protektivní faktor, snižují vylučování HCl a naopak).

Současné užívání NSA a léků na ředění krve je vysokým rizikovým faktorem při potížích se žaludkem.

Dlouhodobý a akutní stres

Mezi další významné vlivy, které negativně působí při vzniku vředové choroby, patří stres. Ten může být dlouhodobý nebo akutní.

Dlouhodobý špatný psychický stav je jedním z rizikových faktorů a také jednou z příčin vzniku vředů.

Akutní stres způsobuje vznik erozí a také vředů. Nejčastěji u pacientů při šoku, po úrazech, po chirurgickém zákroku, při sepsi. Vřed způsobený následkem popálenin se nazývá Curlingův vřed. Po úrazech nebo chirurgických zákrocích se označuje jako Cushingův vřed.

Součást jiných onemocnění

Na vzniku vředové choroby se spolupodílejí i onemocnění ostatních systémů, například:

• srdečně-cévní onemocnění, která ovlivňují hlavně mikrocirkulaci na úrovni žaludeční sliznice
• chronická obstrukční plicní nemoc, při které je výskyt vředové choroby přibližně ve 25% zastoupení
• onemocnění jater
• ledvinové selhávání
• chronická pankreatitida, přibližně ve 20 % přítomný výskyt vředového onemocnění, a to hlavně pro sníženou tvorbu pankreatického bikarbonátu, který má protektivní vliv na sliznici žaludku

Životospráva

Víme, že špatná životospráva má vliv na trávicí potíže a také na vznik vředové choroby.

Jak jste si již všimli, negativním činitelem je dlouhodobý stres. Dostatek nočního spánku má naopak preventivní vliv.

Při léčbě vředové choroby je fyzický, psychický klid a dostatečný spánek režimovým opatřením. Dieta je v případě léčby podmínkou.

Potřebné je hlídat pravidelný příjem stravy, dostatečný obsah vlákniny a omezení kořeněných jídel. Čili, feferonky, maďarské papriky sliznici žaludku nedráždí.

Kouření a příjem alkoholu (hlavně koncentrovaného) negativně ovlivňuje sliznici žaludku a prospívá k tvorbě erozí a vředů.

Káva by se neměla pít na lačný žaludek. Příliš horké jídlo škodí sliznici žaludku a vhodné není ani naopak příliš chladné jídlo.

Komplikace

V dnešní době jsou méně časté než v minulosti, a to i díky účinné konzervativní léčbě. Někdy může vředové onemocnění probíhat skrytě, bez příznaků (latentní vřed). V tom případě mohou být jeho komplikace prvním projevem.

Řadíme do nich:

• Krvácení, které se projevuje zvracením krve (hemateméza) nebo černou stolicí (meléna).
• Při intenzivním nebo dlouhodobém krvácení může vzniknout anémie a v horším případě hemoragický šok (zmatenost, dezorientace, nízký krevní tlak, zrychlený puls, studený pot, poruchy vědomí, kolaps).
• Perforace je průnik vředu přes stěnu trávicího traktu a vyústění až do břišní dutiny, za následek to může mít zánět pobřišnice (peritonitidu).
• Penetrace je situace, kdy vřed pronikne do blízkého orgánu (játra, slinivka).
• Stenóza bulbu duodena je zúžení počáteční části dvanáctníku (místo s nejčastějším výskytem vředu) následkem jeho zjizvení v místě chronického vředu. V místě zúžení může vzniknout obstrukce (překážka, ucpání průchodu).

Tabulka rizikových faktorů pro vznik perforace vředu

Příznaky peptických vředů

Není pravidlem, že přítomnost vředu musí vyvolávat nějaké příznaky.

Při jeho skryté formě může být komplikace prvním příznakem. V případě výskytu potíží je dobré vyhledat lékaře. Odborný lékař se nazývá gastroenterolog. A včasnou léčbou se můžete vyhnout pozdějším problémům.

Příznaky, které se mohou vyskytnout při vředové chorobě:

• bolest v horní části břicha (epigastrium) v oblasti žaludku (pálivá, ostrá, někdy tupá, záleží na lokalitě vředu)
  • žaludeční vřed bolí po jídle (hubnutí)
  • duodenální vřed bolí hodinu až hodinu a půl po příjmu stravy, tedy nalačno (přibírání), v noci jako noční hladová bolest. U diabetiků se čas prodlužuje i na 4 hodiny (důvodem je pomalejší vyprazdňování žaludku)
  • vyzařování bolesti pod levý žeberní oblouk – náznak žaludečního vředu
  • vyzařování bolestí pod pravý žeberní oblouk – náznak duodenálního vředu
• pálení žáhy
• pocit na zvracení (nauzea), zvracení (vomitus)
• zvracení krve (hemateméza)
• tmavá až černá stolice (meléna) značí krvácení z vyšších částí trávicího traktu
• anémie
• nadýmání, pocit plnosti
• únava, ospalost, slabost
• nechutenství, hubnutí
• nadměrné slinění
• hnilobně zapáchající stolice

Prevence

Do preventivních opatření by mělo být zahrnuto diagnostikování přítomnosti bakterie Helicobacter pylori, zejména při dlouhodobých obtížích, a její léčba.

Následně užívání léků chránících sliznici žaludku v případě užívání NSA a jiných agresivních léků. Nebo jejich náhrada za jiný neagresivní druh léku. S tím dokáže poradit praktický lékař nebo gastroenterolog.

Na vzniku vředové choroby se podílí také dlouhodobá psychická zátěž nebo akutní stres. Také pracovní přetížení a nedostatek odpočinku a spánku.

Proto bychom měli myslet i na chvíli odpočinku a zdravou dávku nočního spánku.

Větší pozor by si měli dávat lidé, jejichž rodinná anamnéza je pozitivní a vyskytují se v ní onemocnění, jako je infekce helicobacter nebo vředové onemocnění.

Při výběru vhodného stavu je třeba myslet na obsah vlákniny. Máte-li žaludeční problémy, vyhněte se kořením.

Chutná vám chilli a feferonky? Nemusíte se obávat, nemají negativní vliv na sliznici žaludku.

Pravidelné stravování je zaručeně zdravější než jedno, dvě bohatá jídla za den. Nezapomeňte, že přijímání příliš horké či naopak studené stravy není vhodné.

Pozor by si měli dávat kávičkáři. Příliš silná ranní káva na lačný žaludek je nesprávným krokem do nového dne. Při louhování čajů by se měl dodržovat doporučený čas. Při dlouhém louhování se uvolňuje příliš mnoho sedimentu, který následně v žaludku dráždí sliznici.

Kouření a alkohol je třeba omezit a v případě již přítomných žaludečních potíží zcela vynechat.