Trápí vás senná neboli alergická rýma?

Senná rýma ztrpčuje jarní či letní dny nejednoho člověka. Nepříjemně zasahuje do kvality života. Řadí se mezi civilizační onemocnění. Je nutné ji včasně diagnostikovat a adekvátně léčit. Domácí recepty nejsou dostačující.

Alergická rýma – co je to a co ji způsobuje

Senná rýma je synonymum pro alergickou rýmu nebo polinózu. Je jedním z příkladů běžné a slabé alergie. Je to vlastně alergické onemocnění dýchacích cest zapříčiněné pylem.

Předpokládá se, že tímto onemocněním trpí více než 30 % populace světa, všech věkových kategorií.

Je vyvolávána alergeny, které na nás působí z vnějšího prostředí. Alergen je látka, která v organismu vyvolává alergickou reakci. Spouštěčem je přehnaná odpověď organismu na jejich přítomnost.

Velká část populace trpí příznaky senné rýmy při vystavení se působení pylu, který se nachází ve vzduchu. Spouštěčem však mohou být i jiné alergeny.

Různé alergeny, které vyvolávají přehnanou reakci:

• roztoči
• plísně
• houby
• zvířata
• potraviny
• léky
• a již zmíněný pyl

Alergická reakce je přehnaná reakce imunitního systému našeho organismu na antigeny (látky vyvolávající tvorbu protilátek). Ty jsou běžně přítomny v našem prostředí.

Způsobuje ji nesprávná aktivace protilátek ze skupiny imunoglobulinu E (IgE) vlivem daného alergenu. Spektrum projevů alergických reakcí je široké, od obyčejné rýmy po anafylaktický šok, který může skončit až fatálně.

Přečtěte si také: Článek o anafylaktickém šoku. 

Její podstatou je alergický zánět, který postihuje sliznici horních cest dýchacích. Ten způsobuje obturaci neboli ucpání nosu a sekreci hlenů.

Hlavní roli hraje vazodilatace – rozšíření cév pod sliznicí, odkud se vede signál poškození epitelu. Tedy povrchu sliznice přes trojklaný nerv až po mozkovou kůru, vyvolávaje komplexní odpověď na podráždění sliznice nosu.

Ta sestává z pocitu svědění nosu a kýchání. Dále se přidružuje sekrece – výtok z nosu.

Podívejme se spolu na všechny letní problémy:
Naše zdraví v létě - slunce, teplo, úrazy a onemocnění

Příznaky alergické rýmy

Většina postižených trpí sezónní rýmou, ale projevy bývají také celoroční. U asi třetiny se onemocnění projevuje i astmatem. Ve výjimečných případech je astma dominující.

U asi 90 % sezónních astmatiků se zjistí i alergická rýma. Naproti tomu samotné astma bez rýmy se u polinotiků (lidí postižených sennou rýmou, polinózou) nevyskytuje skoro vůbec.

Nejvíce se senná rýma vyskytuje mezi 10. a 40. rokem života. 

Alergická rýma je doprovázena typickými symptomy, jako svědění nosu, jeho ucpání, výtok s kýcháním. V několika případech bývá doprovázena i příznaky z okolních orgánů – jako zánět hltanu, zánět středního ucha či zánět očních spojivek. Pokud jste však alergii předtím nikdy neměli, nedají se příznaky senné rýmy určit správně napoprvé.

Tyto symptomy mohou poukazovat na skutečnost, že se jedná o sennou rýmu:

• zánět nosní sliznice
• spojený s rýmou
• ucpaným nosem
• svědění a slzení očí
• zarudnutím očí
• otok očních víček
• kýchání, běžné je intenzivní kýchání trvající i několik minut
• kašel
• zúžení průdušnice nebo průdušek spojený s dušností a pískáním při dýchání
• ekzém, vyrážka a jiné kožní projevy
• celková slabost a únava

Časté je dráždivé škrábání v hrdle, uších a nepříjemný kašel. Asi třetina pacientů trpí orálním alergickým syndromem, který charakterizuje svědění nebo pálení sliznice úst či rtů, vznikající po konzumaci určitých druhů ovoce nebo zeleniny.

Neléčená senná rýma má podstatný vliv na kvalitu života postiženého člověka. Spouští se reflexně. Časté a intenzivní kýchání nelze vůbec zastavit. Následný výtok z nosu či svědění očí značně negativně ovlivňuje jakoukoli činnost.

Znemožňuje postiženému se soustředit. Ucpaný nos ztěžuje dýchání i během spánku. Takový člověk je často nevyspalý, a tím je negativně postižen i jeho psychický stav.

Trpíte sezónní, nebo celoroční rýmou?

Alergická rýma se podle spouštěcích alergenů a převažujícího výskytu dělí na sezónní a celoroční. Vzhledem k terapeutické strategii se však v současnosti používá dělení na intermitentní (přechodnou) a perzistující (přetrvávající).

Pokud se rýma objevuje jen sporadicky, tedy ne každý den, má-li pacient příznaky vždy několik dní a několik dní bez obtíží, označuje se jako intermitentní.

Rýma, při které projevy přetrvávají každý den, se nazývá perzistující. Za perzistující se považuje rýma, která se projevuje více než 4 dny v týdnu a trvá déle než cca 4 týdny.

Obě mají různou intenzitu projevů. Proto se dělí na mírnou (neobtěžující) a na těžkou (obtěžující). Formy alergické rýmy spolu s její intenzitou nejsou neměnné. Proto je kdykoli možný přechod z jedné formy do druhé.

Sezónní rýmu si nezaměňujme s intermitentní nebo celoroční s perzistující. Obě dělení se vzájemně nevylučují. Například i sezónní rýma může mít přechodný nebo přetrvávající charakter. Onemocnění je často vázáno na určité roční období, jenže přetrvávání alergického zánětu sliznice je potvrzeno i týdny po kontaktu s alergenem.

V tabulce uvádíme klasifikaci rýmy podle revize směrnic z roku 2010

Vliv na ostatní onemocnění

Samostatnou kapitolou je vliv senné rýmy na ostatní alergická onemocnění, a to hlavně na bronchiální astma. Děti s chronickým astmatem a alergickou rýmou mají o polovinu více hospitalizací kvůli zhoršení astmatu než malí pacienti s astmatem bez alergické rýmy.

Včasná a účinná léčba redukuje tento počet až téměř o 80 %. Bylo potvrzeno, že alergická rýma je nezávislým rizikovým faktorem pro vznik bronchiálního astmatu, a to až 3,5krát vyšším než u pacientů bez rýmy.

U atopických pacientů bez rýmy překvapivě absentuje vzestup rizika vzniku astmatu, ale naopak je u nich téměř 3násobný nárůst relativního rizika v přítomnosti nealergické rýmy. Rýma je proto považována za nezávislý rizikový faktor astmatu.

Atopie je dědičně založený sklon k alergii, má proto rodinný výskyt. Typickými projevy jsou atopický ekzém (atopická dermatitida), pylová alergie (alergická rýma a alergický zánět spojivek a alergické astma). Atopici mají vrozenou schopnost tvořit ve zvýšeném množství protilátky ve třídě IgE. Tyto protilátky reagují na alergeny vnějšího prostředí (pyl, plíseň, roztoči).

Léčba alergické rýmy

V důsledku vzájemné interakce mezi horními a dolními dýchacími cestami u člověka má přibližně 80 % pacientů s astmatem současně i rýmu a 10 až 40 % pacientů s rýmou má také astma. Proto je potřeba cílených vyšetření na astma v případě výskytu rýmy a naopak.

Cílem léčby je identifikovat alergen, stanovit míru postižení dýchacích cest a intenzitu lokálních komplikací. Podílet by se na tom mělo několik odborných lékářů, jako imunolog–alergolog, pneumolog a otorinolaryngolog.

Identifikace alergenu je z hlediska určení rizika klíčová.

Alergici si často sami ordinují uvolňující kapky do nosu. Po počáteční úlevě je ale po pár minutách vše po starém. Jejich časté používání časem zhoršuje ucpání nosu a vede až k závislosti.

Tento stav se jmenuje medikamentózní rýma – způsobuje ji časté užívání léků snižujících prokrvení sliznice nosu. Tyto léky je třeba užívat jen během nealergické rýmy. Při alergii by se běžné kapky neměly užívat vůbec.

Alergickou rýmu je třeba léčit léky k tomu určenými, proto při obtížích je třeba vyhledat lékaře. Je to alergie a neléčený člověk se stává citlivý na stále více alergenů.

A tak rýma, která ho trápila jen sezónně, začíná pro něj představovat celoroční problém.

Jelikož je senná rýma způsobená kontaktem s alergeny, je dobré se jim vyhýbat. Je proto třeba vědět, jaký alergen ji vyvolává.

Pokud trpíte alergickou rýmou, je dobré dodržovat tyto zásady:

• během pylové sezóny je třeba omezit větrání
  • aby se do domácnosti nedostalo mnoho alergenů a nezpůsobily potíže
• doporučuje se nosit sluneční brýle
  • aby se snížilo riziko přímého kontaktu očí s pylem
  • zvýší se tak šance na zabránění jejich otoku, svědění nebo bolesti
• vhodné je častěji se sprchovat
  • abyste smyli z těla alergenu látky
• omezit kouření nebo přestat kouřit úplně

Pro farmakologickou léčbu rýmy se používají antihistaminika, která jsou indikována u každé formy alergické rýmy. Jejich moderní forma je kardiologicky bezpečná a má protialergické a protizánětlivé účinky. Velmi účinná je dlouhodobá preventivní aplikace antihistaminik. Jejich podávání jen při projevech onemocnění je méně účinné.

Zánětlivou reakci nosní sliznice nejlépe potlačují intranasální kortikosteroidy. Jejich účinek je komplexní. Jsou zapotřebí zejména při obturaci – ucpání nosu otokem jeho sliznice.

Uplatňují se i pomocná farmaka, jako nosní olej s obsahem rostlinných silic a obsahem vitamínů A a E, minerální voda ve sprejové formě a roztoky mořské vody.

Je doporučeno aplikovat je před podáním antihistaminik a kortikosteroidů – očištěním sliznice pomáhají jejich lepší účinnosti.

Alergenová imunoterapie je jedinou léčbou zaměřenou na příčinu vzniku onemocnění zasahující do jeho přirozeného vývoje. Její použití se zvažuje všude tam, kde byl prokázán kauzální alergen. Sice nenahrazuje farmakoterapii, ale postupně ji redukuje.

Její největší síla spočívá v prevenci. Zabraňuje vzniku nových senzibilizací a předchází rozvoji alergického onemocnění.

Ve většině zemí v Evropě existuje pylová informační služba, která sleduje obsah pylů v ovzduší.