Koupání v jezírkách a na koupalištích: Přináší zdravotní rizika?

V horkých letních dnech to více táhne k vodě. Při výběru lokality je však třeba být důslední. Kromě příjemných zážitků si totiž můžeme sebou přinést i různé zdravotní potíže.

Přírodní vodní plochy versus umělá koupaliště

Obojí přinášejí určitou míru ohrožení. Voda v bazénech na koupalištích by měla být pravidelně sledována a ošetřována. Problém nastává při přeplnění bazénu větším množstvím lidí. Samozřejmě záleží také na jejich chování, stavu toalet a okolí.

Umělé vodní plochy mají výhodu v tom, že nejsou tak přeplněné. Plusem také je, že jsou většinu teplotně chladnější. To se různým bakteriím tolik nelíbí. Nevýhodou však je větší riziko přítomnosti mikroorganismů či sinic.

Podle čeho si vybrat bezpečné koupaliště nebo vodní nádrž?

Ať už se rozhodnete trávit čas a zrelaxovat u přírodní, či umělé nádrže, ověřte si stav a kvalitu vody. Můžete tak učinit na stránce ÚZIS.

Ten spolu s 14 krajskými hygienickými stanicemi sleduje situaci na koupalištích a vodních plochách, využívaných ke koupání a relaxaci. Ročně zkontroluje desítky umělých koupališť a přírodních ploch. Podle zákonem daných kritérií tak stanoví vody určené ke koupání. Ty jsou sledovány i podle evropských požadavků.

Pro každou z takových vod je každoročně vypracován takzvaný profil vody určené ke koupání. Obsahuje informace nejen o míře environmentálního znečištění, ale také o fyzikálních, geografických a hydrologických vlastnostech vody.

Úřad dále sleduje i prostředí, personální zabezpečení, provozní řád a podobně.

Jaká jsou rizika koupání v nevyhovující vodě?

Koupání v takových vodách s sebou přináší riziko kontaktu s různými choroboplodnými zárodky a jinými mikroorganismy. Ty mohou ohrozit zdraví dospělých, ale zejména dětí a lidí s oslabenou imunitou.

Střevní nákazy, zažívací potíže

Ve vodě se nejčastěji nacházejí různé bakterie, které se za normálních okolností vyskytují ve stolici. Malé množství nemusí pro dospělého jedince znamenat žádné obtíže. Ve zvýšené míře nebo u dětí však snadno vyvolají průjmová onemocnění, nevolnost a zvracení.

Virová onemocnění

Nejčastěji jsou to virová onemocnění jater. Jedná se o onemocnění nazvané hepatitida typu A, jejíž vznik je typický při nedostatečné hygieně nebo prostřednictvím kontaminovaných potravin. Známá je také pod názvem nemoc špinavých rukou. Více o této nemoci si můžete přečíst v článku Žloutenka a způsoby přenosu.

Nákaza parazitárními červy

Riziko představuje i přítomnost améb. Améby, jinak zvané i měňavky, jsou jednobuněčné organismy, které se běžně nacházejí v životním prostředí. U člověka vyvolává infekci jen jeden druh – Negleria fowleri. I když onemocnění vyvolané tímto organismem nebývá časté, u osob s oslabenou imunitou mohou vyvolat střevní potíže, ale také zánět mozku či mozkových blan.

U lidí, kteří nosí kontaktní čočky, mohou vyvolávat zanícení rohovky zvané acanthamebová keratitida.

Před vstupem do bazénů a lázní si vždy odstraňte kontaktní čočky.

K méně nebezpečným, ale o to častějším amébovým onemocněním patří amébová dysentérie. Vyskytuje se však v (sub)tropických oblastech. Více o této nákaze se dočtete v článku Očkování, jeho význam před cestou do zahraničí - cizokrajné nákazy.

Mykotické infekce

Nejčastějším mykotickým onemocněním jsou infekce způsobující bakterie Candida albicans. Tyto bakterie jsou běžnou součástí přirozené ženské mikroflóry, ovšem pokud dojde k jejich přemnožení, vyvolají nepříjemné svědění a pálení v intimní oblasti. Později může nastat přítomnost vaginálního výtoku či bolestivého močení. Přečtěte si také článek Kvasinková infekce pochvy. 

Jiné mikroskopické plísně, houby a kvasinky

Při kontaktu s nimi mohou děti, ale i dospělí dostat povrchová onemocnění kůže, nehtů, vlasů či sliznic. Jedná se o různé typy dermatitid a alergií.

Sinice

Jsou to mikroorganismy zelené až modrozelené barvy. Obsahují látky, které mohou způsobit alergické reakce, dýchací potíže, nevolnost, zvracení nebo průjmy.

Do průhledné láhve naberte vzorek vody a nechte 15 minut na světle. Pokud se na hladině vytvoří barevný prstenec, pravděpodobně se jedná o sinice.

Leptospiróza

Toto onemocnění vyvolává bakterie Leptospira, která se dostává do vody prostřednictvím výkalů hlodavců a některých domácích zvířat. Příznaky se projeví v závislosti na závažnosti stavu.

Informace naleznete: v článku o nemoci Leptospiróza.

Jak se vyvarovat zdravotním potížím při koupání

Při výběru lokality, kam se chystáte za vodou a plaváním, dbejte na bezpečnost. Rekreujte se pouze na oficiálně provozovaných koupalištích a na vodních plochách, jejichž kvalita je monitorována orgány veřejného zdravotnictví. Ověřte si nejen čistotu vody, ale také čistotu prostředí či úroveň služeb.

Riziko zdravotních potíží minimalizujte preventivními opatřeními:

• před a po každém vstupu do vody se osprchujte, umyjte se mýdlem
• dětem zdůrazněte, aby nepily vodu, ve které se koupou
• nevstupujte do vody, která již na pohled působí odpudivě, nebo zapáchá
• nekupte se ve vodách, kde se nacházejí uhynulé ryby či jiná zvířata
• po dokoupání se převlečte do sucha

Abyste sami nebyli přispěvateli znehodnocení vody, dodržujte určité zásady:

• do vody vstupujte vždy po sprše
• nevstupujte do vody, pokud máte průjmové nebo jiné přenosné onemocnění
• menším dětem dávejte do bazénu koupací plavky
• starším připomínejte potřebu vyprázdnění se, při hře totiž často zapomínají

Podívejme se spolu na všechny letní problémy:
Naše zdraví v létě - slunce, teplo, úrazy a onemocnění

Další zajímavé zdroje

• zzz.sk - článek o koupání a rizicích koupání