Kdy je černá stolice normální a kdy vyhledat lékaře? Krev ve stolici

Černá stolice není častým fenoménem. Vyskytuje se jako jeden z příznaků onemocnění, ale také jako projev užívání některých doplňků stravy či léčiv.

Co je stolice a co všechno obsahuje?

Stolice je výsledným produktem trávení. Až 70 % stolice tvoří voda, nestrávené zbytky potravy, odumřelé střevní buňky a samozřejmě bakterie. Za normálních okolností je vlivem žlučových barviv zbarvená do hněda.

Základy procesu trávení

Proces trávení začíná již v žaludku (gaster, ventriculus), který má určitou resorpční schopnost. Zde se vstřebává určité množství vody, soli, některá léčiva a alkohol. Potrava se rytmickými stahy žaludku promíchává. Vzniká chymus (potrava promíchaná se žaludeční šťávou) a postupuje do dvanáctníku (duodena), ve kterém se štěpí většina tuků.

Odtud jde do nižších častí trávicího traktu. V tenkém střevě (intestinum tenue) se dokončuje proces štěpení bílkovin, tuků, mastných kyselin, amyláz, vitamínů a jednoduchých cukrů. V tlustém střevě (intestinum crassum, colon) se nacházejí ještě nestrávené zbytky potravy. Během asi 6 až 12 hodin se z tohoto obsahu vstřebává voda, minerální látky a cukry. Do obsahu zbytků potravy se přidává hlenovitý sekret, který stolici lepí dohromady a tímto zahušťuje.

Ve střevní sliznici se nachází přirozená střevní mikroflóra. Jejím účinkem dochází k procesu kvašení a hnilobnému rozkladu. Střevní bakterie kvasí tuky, cukry a celulózu, která je jinak pro člověka obtížně stravitelná. Jako vedlejší produkt kvašení vznikají ve střevě různé plyny. Jde o vodík, oxid uhličitý a plyn, kterému "vděčíme" za typický zápach výkalů – metan. Hnilobnému rozkladu zase podléhají bílkoviny. Výsledným produktem je stolice.

Stolice

Vzhled stolice závisí na několika faktorech. Hlavně závisí na druhu potravy, množství a druhu přijatých tekutin, léků a doplňků stravy, životním stylu (fyzická aktivita), věku, přidružených onemocněních a aktuálním zdravotním, ale i psychickém stavu (průjem při stresu). Odhaluje nám nejen stav trávicí soustavy, ale hodně vypovídá i o celkovém zdravotním stavu.

• U stolice je třeba si všímat mj. jejího množství, které závisí na množství přijaté potravy. Nemůžeme čekat, že chronicky nemocný člověk, který téměř nepřijímá stravu, bude mít pravidelnou stolici. Pacienti, hlavně starší lidé a primárně ležící (snížená střevní peristaltika), mají problém se zácpou (obstipace).

• Konzistence stolice závisí na množství přijatých tekutin a množství tekutin resorbovaných v trávicím traktu. Stolice může mít vodnatou, kašovitou nebo formovanou konzistenci. Podíl zde mají také bakterie a jiná onemocnění.

• Barva stolice odhaluje mnohá onemocnění nejen orgánů podílejících se na trávení. Stolice má za normálních okolností hnědou barvu. Při onemocněních jater bývá výrazně bledá (cholická), při infekcích, například salmonelových, je její zbarvení dozelena. Při krvácení z vyšších partií trávicího traktu a jiných krváceních vidíme černou stolici.

• Vyprazdňování stolice se nazývá defekace a jeho četnost je individuální. Normálně bychom měli mít stolici 1–2x za 2 dny až 2–3x za týden. Pokud má někdo stolici pravidelně častěji, nejde o patologický děj. Pokud pravidelně defekujete 1x do týdne a méně, je třeba zvážit možnost, že důvodem je nějaký chorobný proces (celiakie). Ostražití bychom měli být, pokud se výrazně změní její frekventovanost od dosavadní normy.

• Zápach je v první řadě indikátorem množství střevních bakterií, hnilobných procesů, ale i chorobných procesů v těle (celiakie, infekce, m. Crohn). Čím víc zapáchající je stolice, tím nezdravější je námi přijatá strava. Při delší konzumaci ovoce a zeleniny se zápach zmírňuje.

• Ve stolici můžeme najít i různé příměsi. Nejčastěji je to příměs čerstvé krve například při hemeroidech nebo poraněních řitního otvoru či koncové části střeva. U některých patologických procesů se v ní objevuje i příměs hlenu (zácpa, celiakie, divertikulitida, m. Crohn, ulcerózní kolitida, bakteriální příčiny). Obsahuje také zbytky nestrávených jídel (slupky z jadérek, hroznů, papriky aj.). U malých dětí najdeme občas ve stolici nestrávený, polknutý předmět (korálek, část nějaké hračky).

TIP: Stolice – co bychom o ní měli vědět?

Nejčastější příčiny černého zbarvení stolice

Černá stolice svou barvou připomíná dehet. Většinou je mazlavá, ale může mít i normální konzistenci, přičemž se mění jen její barva. V případě, že ji způsobuje krvácení z horních částí trávicí soustavy, většinou nepříjemně zapáchá. Pokud je příčinou strava, zápach je normální jako běžně.

Černá stolice novorozenců

Maminky, které už měly miminko, určitě vědí, že černá stolice u novorozenců je naprosto normální. Nazývá se smolka (meconium). Je to černá, mazlavá až do zelena barvená stolice, spíše kašovité konzistence. Jelikož střevo novorozence neobsahuje přítomnost bakterií, je tato stolice bez zápachu.

Na jejím vzhledu se podílejí všechny látky, které plod (novorozenec) spolkl během svého "pobytu" v děloze. Jde hlavně o spolknutí plodové vody, drobných střevních a kožních epitelií, žlučového barviva (bilirubinu), hlenu a lanuga. Plodová voda se přes střevo plodu opětovně vstřebává do krve a je vylučována močí.

Je to první stolice novorozence a v některých případech může pár dní přetrvávat. Pokud černá stolice přetrvává nebo se objeví v kojeneckém či batolecím věku, jde o patologický jev a je třeba vyhledat neonatologa, případně pediatra.

Potraviny zbarvující stolici do černa

Stolice může získat černé zbarvení i při konzumaci nadměrného množství některých potravin. Jedná se hlavně o potraviny, které obsahují vysoký podíl barviv. Barviva jsou buď přírodně v některých druzích ovoce či zeleniny, nebo syntetická (polotovary).

• červená řepa
• borůvky
• lékořice
• špenát
• červené víno

Léky a výživové doplňky

• železo (Fe)
• carbosorb (černé uhlí)
• mořské řasy (jako součást detoxikační kúry)

Onemocnění trávicí soustavy

Černá stolice (meléna) je známkou krvácení z gastrointestinálního traktu. Konkrétněji z jeho vyšších partií. Je to vlastně natrávená krev, která má nepříjemný zápach. Při krvácení z nižších partií trávicího traktu se meléna nevyskytuje. Ve stolici se nachází příměs čerstvé krve, která se vzhledem k lokalizaci svého zdroje ještě nestihla natrávit.

• Jícnové varixy jsou rozšíření jícnových žil. Na příčině jejich vzniku je nejčastěji portální (jaterní) hypertenze při onemocnění jater jako například jaterní cirhóza, nádor na játrech, alkoholová hepatopatie. Alkoholismus nejčastěji vede ke vzniku tohoto onemocnění. Krvácení z jícnových varixů je velmi nebezpečný stav, protože při prasknutí jícnové cévy hrozí masivní, obtížně zastavitelné krvácení i v nemocničním prostředí. Vyznačují se vysokou mortalitou. Pokud pacient přežil, polknutá krev se natráví a vyloučí stolicí v typickém černém zbarvení.

• Nejčastější chorobnou příčinou meleny je krvácení z gastroduodenálního vředu. Gastroduodenální vřed je vředové onemocnění sliznice žaludku nebo dvanáctníku. Vzniká jako následek erozivního procesu na jejich sliznici vlivem nezdravé stravy, užívání velkého množství léků, abúzem alkoholu, ale je vyvoláno i bakteriemi (Helicobacter pylori). Následkem prasknutí vředu nemocný masivně zvrací čerstvou krev (hemateméza). Zbývající, nevyvrácená, krev postupuje dalšími částmi střeva, až se vyloučí stolicí.

• Mezi onemocnění, která mohou způsobit krvácení ze žaludku, patří také rakovina žaludku. Zhoubný nádor (ale také nezhoubný) svým tlakem a přerůstáním může způsobit nahlodání krevní cévy a její rupturu. Perforovaná céva krvácí, což se projevuje podobně jako u žaludečních a duodenálních vředů, zvracením krve a silnými bolestmi v epigastriu (oblast žaludku).

• Zánětlivé procesy a vznik ulcerací (vředů) nebo nádorů se může objevit i na tenkém střevě. Většinou se jedná o malé vřídky a lokální zánětlivý proces, který nezpůsobuje masivní krvácení. Takové krvácení se projevuje jen nálezem hemoglobinu ve stolici a říkáme mu okultní (skryté) krvácení. Při nálezu hemoglobinu ve stolici se dalšími diagnostickými metodami pátrá po zdroji (rakovina tenkého nebo tlustého střeva). Nádor v oblasti tenkého střeva může, stejně jako jakýkoli jiný nádor v těle, poškodit cévu s následným krvácením.

Jiné onemocnění a krvácivé stavy, které mohou způsobit melénu

• lupus erythematodes
• infekční mononukleóza
• hemofilie
• diseminovaná intravaskulární koagilopatie (DIC)
• hemolytická nemoc novorozence
• hemolytická anémie
• trombocytopenie
• trombocytopatie
• trombocytopenická purpura
• von Willebrandova choroba
• leukémie
• nádorová onemocnění
• hemoragické horečky

Rada na závěr

Je nutno si pamatovat, že černá stolice ne vždy znamená krvácení z gastrointestinálního traktu. Její zbarvení ovlivňují složky potravy. Pokud jste měli jednu černou stolici a ta další byla v pořádku, nemáte žádné potíže. Její zbarvení bylo pravděpodobně podmíněno potravou.

Meléna zapříčiněná krvácením se zpravidla opakuje, zapáchá a je doprovázena i jinými obtížemi podle toho, které onemocnění ji vyvolalo. Nejčastější doprovodné příznaky jsou například bolesti (vřed, nádor), jiné krvácivé projevy (lupus erythematodes), slabost, malátnost, únava, snížená fyzická aktivita (anémie, leukémie), dušnost (anémie), teploty (bakteriální infekce, hemoragické horečky) a jiné.

Při asymptomatickém průběhu onemocnění, které vyvolalo melénu, která přetrvává, se dříve či později objeví příznaky zapříčiněné krevními ztrátami (slabost, malátnost, únava, spavost, závratě, bledost, pocení, nízký krevní tlak, zvýšená srdeční aktivita, mdloby, kolaps, tma se před očima, později dezorientací, poruchami vědomí až příznaky šoku a jiné…).