5 tipů: Jak se v létě vyhnout problémům a udržet si zdraví?

Nesmíme zapomínat, že léto je čas prázdnin. Proto je to období zvýšeného rizika úrazů zejména pro děti a mladistvé. Jsou však i jiné problémy, které mohou ohrozit různé skupiny lidí. Od nejmenších až po ty ostatní.

Jak se chovat, abychom v létě zůstali fit?

Toto téma vyvolává mnoho otázek. Ti, kteří mají nepříjemnou zkušenost, odpověď nepotřebují. Ne každým nástrahám se lze vyhnout, ale neměly by se ignorovat.

1. Pitný režim

Fenomén v podobě pitného režimu zajímá asi každého člověka, kterému záleží na vlastním zdraví.

Jak často, jaké množství a co vlastně pít, aby člověk zabránil dehydrataci organismu? Jednoduché by bylo pít tehdy, když jsme žízniví. Pít tolik, abychom žízeň zahnali, a to, co nám chutná.

Lidské tělo tvoří 75 % vody, ostatní jsou tuhé látky.

Všechno záleží zejména na tom, v jakém prostředí se pohybujeme. Tedy na teplotě okolního prostředí. Ne vždy bývá v létě teplo. Zdržujeme se i v klimatizovaných a studených místnostech. Dehydratace může nastat i v chladných měsících a v prostředí s nízkou teplotou. Je to způsobeno močopudným účinkem chladu. Tehdy se tekutiny ztrácejí z těla častým močením.

Voda je potřebná k vyživování organismu a odstraňování odpadních látek. V létě ztrácí tělo mnoho minerálů i pocením. Proto pokud mluvíme o pitném režimu, nejlepší nápoj je čistá minerální voda a nejlépe nesycená. Umělými nápoji se do organismu dostávají chemikálie. Tělo se tak musí detoxikovat a nakonec je musí vyloučit z těla ven.

K tomu slouží voda, která působí jako rozpouštědlo těchto látek. Organismus se tak zbytečně zatěžuje.

Totéž platí o kávě nebo čaji, které obsahují kofein a tein. Látky s diuretickým, močopudným, účinkem.

Dehydratace se může projevit jako nedostatek energie nebo snadná unavitelnost.

Nedostatek vody v těle způsobuje zvýšenou produkci antidiuretického, tedy protimočopudného hormonu. Organismus se tím snaží zadržet v těle co nejvíc vody. To má za následek stažení cév a zvýšení krevního tlaku.

Naproti tomu alkohol produkci tohoto hormonu snižuje. To znamená, že je to další nevhodný nápoj pro dodržování pitného režimu. Jeho pravidelná konzumace, třeba i malého množství, dehydrataci prohlubuje.

Jednu sklenici alkoholu nebo kávy je třeba nahradit třemi sklenicemi čisté vody.

Příznaky dehydratace jsou různé

Od psychických až po srdečně-cévní.

Nejčastější příznaky uvádíme v tabulce

Dýcháním v tělesném klidu ztrácí organismus přibližně 700 ml vody. Při sportovní aktivitě to může být až 5krát více. Pocením to bývá asi 500 ml a v letních vedrech až do 1000 ml vody. Močením za normálních podmínek bývá tato ztráta kolem 750 ml.

Pití alkoholu a kávy nebo čaje však toto množství zvyšuje.

Za normálních okolností, během teplého počasí nebo následkem hodinové sportovní aktivity, mohou být ztráty tělesné vody až 6 litrů.

V tabulce uvádíme denní potřebu vody

Hodnoty platí za normálních podmínek. Bez velké fyzické námahy, při teplotě vzduchu kolem 20 °C a jeho vlhkosti kolem 60 až 80 %.

Tabulka znázorňuje denní potřebu vody podle věku

Z tabulky vyplývá, že přibližně 70 kg vážící dospělý člověk potřebuje denně 1,4 až 3,15 litru tekutin. Avšak s ohledem na zdraví je spodní hranice nedostatečná. Proto se doporučuje 2,5 až 3 litry vody denně.

Pokud si to shrneme, tak platí:

Pít je třeba minerální, nesycené vody nebo bylinkové čaje. Samozřejmě neslazené. Nápoj nesmí být studený. Nejlepší je vlažný.

Jelikož v noci spíme a pít se nedá, je třeba se napít hned ráno. Alespoň dva šálky vody. Není třeba je vypít najednou. Během dne tekutiny doplňovat dle potřeby, ale nečekat na pocit žízně. To už je varovný signál a u starých lidí se dokonce vytrácí.

Nejlepší v pravidelných intervalech.

1 sklenice vody (3 dcl) za hodinu.

Přečtěte si více o dehydrataci v našem článku.

2. Opalování

Vystavování pokožky slunci, aby byla tmavší, patří u většiny lidí k letnímu rituálu. Má své kladné účinky na zdraví organismu. I zde platí, že se to nesmí přehánět.

Opalování je činnost, během které je pokožka vystavována ultrafialovému záření.

Během nadměrného opalování hrozí lehké popáleniny. Může vyvolat rakovinu kůže. Největší riziko hrozí během poledních hodin. Tehdy je slunce na obloze nejvýš a jeho paprsky dopadají kolměji na zemský povrch.

Pozitivním účinkem slunění je tvorba vitamínu D. Je to spíše hormon, protože si jej tělo vytváří samo. Je velmi důležitý pro posílení imunitního systému. Dokonce účinnější než vitamín C. Má příznivý účinek na hustotu kostí a zdraví chrupu.

Dokonce působí protirakovinotvorně a je účinný při některých onemocněních kůže.

Jak tedy zajistit, abychom využili jen příznivých účinků slunění?

V zásadě platí, že mezi 11. a 15. hodinou by se opalovat vůbec nemělo. Úvodních 10 až 15 minut letního slunění bez ochranného krému zajistí dostatečné množství vitamínu D. Potom je třeba se natřít ochranným krémem s faktorem 15 a více, aby byla pokožka chráněna.

Při tomto způsobu opalování alespoň 2krát do týdne se vytvoří dostatek vitamínu D. Jeho zásoba stačí na přibližně 2 až 4 měsíce. Pokud je však již člověk více opálen nebo je tmavší pleti, bude jeho organismus vytvářet tohoto vitamínu méně.

Více pigmentu v jejich pokožce bude totiž vytvářet filtr a propouštět méně slunečního záření.

Přečtěte si více o opalování v našem magazínu.

3. Pozor na přehřátí nebo úpal

Bývají způsobeny nadměrnými teplotami prostředí. Kromě toho má zásadní na jejich vzniku podíl i dehydratace.

Z tohoto důvodu se mohou často vyskytnout při nadměrné fyzické aktivitě. Zejména sportující veřejnost se musí mít na pozoru. Dvojnásob platí dodržování pitného režimu.

Přehřátí vzniká, když se kvůli vysoké venkovní teplotě nebo zvýšené vnitřní produkci tepla nestačí organismus sám ochlazovat. To bývá způsobeno dehydratací. Teplota tělesného jádra se tehdy zvýší nad normální hodnoty.

Tepelný úpal je vlastně přehřátí organismu se selháním termoregulace. Přidružuje se také selhávání důležitých tělesných orgánů. Úpal může být námahový nebo klasický.

Námahový vzniká následkem velké tělesné námahy.

Klasický zase v důsledku vystavení vysokým venkovním teplotám.

Objektivní příznaky přehřátí jsou:

• slabost
• zvracení
• pocení
• zrychlený puls
• zvýšený krevní tlak
• teplota většinou ne více než 41 °C

Příznaky tepelného úpalu:

• teplota obvykle více než 41 °C
• zvýšený puls
• mohou být přítomny křeče a poruchy vědomí
• halucinace
• suchá a horká kůže
• zrychlené dýchání
• snížený výdej moči až úplná absence močení

Z tohoto vyplývá, jak je v teplém počasí důležité dodržovat pitný režim. Je třeba se ochlazovat alespoň pobytem na stinných místech. Obzvlášť důležité je to u lidí s velkým fyzickým výdejem nebo sportovců.

Pokud to není nevyhnutelné, je lepší se nevystavovat vysokým venkovním teplotám.

Více se o úpalu dočtete v našem článku.

4. Pozor na úrazy

Letní období patří k rizikovým z hlediska úrazovosti. Jelikož je to období letních prázdnin, je ohrožena skupina zejména dětí a mládeže.

Je to období tepla, takže to táhne k vodě trochu se osvěžit. Vyhnout se problémům znamená nepřeceňovat své schopnosti.

Plavat jen tolik, kolik dokážeme, a tam, kde jsme schopni. Na otevřených vodních plochách bez dohledu plavčíka se to slabším plavcům nedoporučuje. Rovněž plavání v řekách, kde působí různé proudy, není mnohdy vhodné ani pro ty zdatnější. Když už, tak je lepší plavat podél břehu. V případě jakýchkoli problémů může člověk snáze vylézt z vody ven.

Samozřejmě se doporučuje ochlazovat se v bazénech s odborným dohledem. I zde je však třeba řídit se pokyny a nepřeceňovat své síly.

Nebezpečné jsou také skoky do vody. Zejména do těch vod, které dostatečně člověk nezná. Při chybném odhadu hloubky hrozí úrazy páteře a hlavy.

Úraz je definován jako náhlé trvalé či dočasné poškození organismu mechanickými, chemickými nebo biologickými vlivy.

Během léta existuje mnoho aktivit se zvýšeným rizikem úrazů. Bývají iniciovány zejména přeceňováním svých schopností nebo únavou. Samozřejmě nebývají vždy zapříčiněny vlastní chybou.

V každém případě nelze podceňovat nebezpečí. Je lepší riziko snižovat. Například při jízdě na kole používat ochrannou přilbu. Pohybovat se v terénu, který známe. Při sportovních aktivitách poslouchat své tělo a nepřeceňovat své síly. Neplavat v neznámých vodách a neskákat do vody, když neznáme hloubku.

Rizikové aktivity dětí během léta

Rizikovou skupinou jsou děti. Zde uvádíme aktivity, které jsou pro děti během léta nejrizikovější.

Nafukovací atrakce, i když se to nezdá, patří do této skupiny. V roce 2010 přinesla statistika v USA v průměru 31 úrazů za den. Vznikaly zejména při skákání, pádu vedle atrakce nebo při srážce s jinou osobou. Jako prevence se doporučuje dozor, případně se snažit vyhnout se hraní více dětí na atrakci. Důležité je dodržování pokynů výrobce nebo provozovatele.

Bazény jsou mnohdy jedinou možností, jak se osvěžit. Nesmí se však nic podcenit. Dětem hrozí nebezpečí také v dětském bazénu s hloubkou vody méně než 5 cm. Jako nejhlavnější prevence je znalost plavání. Děti by měly absolvovat odborný plavecký výcvik.

Nutností během pobytu dětí v bazénu je přítomnost dospělé osoby. Je třeba se snažit předejít náhodnému pádu do bazénu.

Dětské bazény se nedoporučuje nechávat po vykoupání naplněné vodou.

Okolí domu a zahrada představují pro děti také velké riziko. Zejména, když není okolo přítomen někdo z dospělých. Je třeba zabránit tomu, aby děti přišly do kontaktu s pracovními stroji nebo nářadím.

Kola nebo jiná vlastní silou poháněná vozidla jsou během léta velmi oblíbená i u dětí. Ve Švédsku tvoří úrazy nejmladší populace na kolech až 60 %. Základním pravidlem by mělo být používání přilby. I podle zákona. Helma zmenšuje riziko poranění hlavy až o 85 %.

Přítomnost dospělého je nutností a pohyb mimo silnic s veřejnou dopravou samozřejmostí.

Aktivity na kolečkových bruslích nebo skateboardech jsou oblíbené u mladších i těch starších. Důležitý je prostor pro nerušenou aktivitu. Nejlepší je vymezené místo mimo kontakt s vozidly nebo jinou dopravou. Při této činnosti je rovněž nutnost nošení přilby a ostatních ochranných prostředků.

Například chráničů kolen a loktů.

5. Přechod z tepla do chladu

Nejčastěji bývá způsoben přechodem do studené vody nebo klimatizací zchlazených prostor. Ať už ve veřejných budovách, nebo dopravních prostředcích.

Ne všude se však klimatizace používá správně. To může způsobit nemalé zdravotní problémy. Vznikají záněty horních cest dýchacích, podchlazení až teplotní šok.

Klimatizace vysušuje vzduch, a tím i dýchací cesty. Je vhodné používat spolu s klimatizací i zvlhčovače vzduchu.

S chlazením prostor se to nesmí přehánět. Rozdíl teploty mezi vnějším a vnitřním prostředím by neměl být větší než 5–7 °C.

Při přechodu z teplého prostředí do chladné vody je třeba nejprve absolvovat aklimatizační osvěžení. Na koupališti pod sprchou před vstupem do bazénu. Pokud sprcha v dosahu není, je třeba do vody vstupovat pomalu, s postupným ochlazováním těla.

Více užitečných informací:
Léto, slunce, teplo, voda, naše zdraví a úrazy, onemocnění či ostatní typické letní problémy