Jak souvisí kouření a chronický zánět průdušek? + Příznaky a rizika

Otázka zní: Jak souvisí kouření a respirační onemocnění, jako je například i zánět průdušek?
Jak se tento dlouhodobý zánět projevuje a jaké má komplikace?
Poznejte kouření z jiného pohledu.

Nejzávažnější a nejčastější příčinou jejího vzniku je zlozvyk, bez kterého se dá žít. Kouření je tou příčinou, která kromě chronické plicní choroby vyvolává mnoho jiných nepříjemných a zákeřných onemocnění, jako je například rakovina plic.

Kuřáci si neuvědomují, nebo si nechtějí připustit, že kouření má významné negativní účinky na jejich tělo. Kromě zdraví je kouření zatěžující i ekonomicky. Nejen rostoucí cenou za cigarety. Hlavní ekonomickou zátěží je pro člověka samotného i pro stát období, kdy začíná léčba komplikací kouření.

Léčba je nákladná, kuřák se stává invalidním. V pozdních stádiích je paralyzován dušností a neschopností normálně dýchat. Hlavní složkou chronické obstrukční plicní nemoci je chronický zánět průdušek, o kterém v řádcích níže naleznete více informací.

Chronický zánět průdušek

Spolu s rozedmou plic je jednou ze složek chronické obstrukční plicní nemoci. Může probíhat i samostatně v jednoduché formě, jako následek neléčených, nedoléčených nebo častých akutních zánětů průdušek v dětství, ale také v dospělosti.

Jeho hlavní příčina je opakované, časté vystavování sliznice dýchacích cest účinkům škodlivých plynů a částic, což způsobuje zánět. V pozdějších stádiích se potíže stupňují a jednoduchá forma se mění na obstrukční bronchitidu, která v případě zanedbání může zapříčinit selhávání dýchání, srdce a v konečném důsledku i smrt. Proto je včasná léčba úspěchem k zamezení komplikací.

Chronická bronchitida se dělí:

• Jednoduchá (neobstrukční) chronická bronchitida označuje ranní kašlání a vykašlávání hlenů.
• Chronická obstrukční bronchitida s dušností (hlavně expirační výdechové dyspnoe). Dušnost je nejdříve námahová, v pozdějším stádiu i v klidu. Přítomno je celodenní vykašlávání hlenů (sputa) i hnisavého (na podkladě bakteriální resp. virové infekce).

Příčiny chronického zánětu průdušek jsou různé a jsou ovlivňovány vnitřními i vnějšími faktory:

• Vnitřní faktory, takzvané endogenní, mezi něž patří věk (lidé nad 40 let), pohlaví (muži jsou postiženi více) a genetické, imunologické příčiny
• Vnější faktory, takzvané exogenní, do kterých se zahrnuje kouření, znečištění životního prostředí, pracovní prostředí a recidivující (opakující se) infekty (záněty) dolních cest dýchacích

Dlouhodobé působení vnějších vlivů způsobuje remodelaci (změna typu epitelu) sliznice dolních cest dýchacích, následně zvýšenou míru produkce hlenů. Pro porušenou samočisticí funkci, hromadění hlenu a pro poruchu funkcionalitu okolního podpůrného aparátu a stažení hladké svaloviny dýchacích cest vzniká zúžení průměru (průsvitu) průdušek (bronchy) a průdušinek (bronchioly).

Toto zúžení narušuje funkci dýchání. Hromadění hlenu má za následek bakteriální i virové záněty, které následně zhoršuje celkový zdravotní stav na základě selhání dýchání.

Jak se projevuje chronický zánět průdušek

Kašel a vykašlávání hlenu patří k hlavním příznakům zánětu průdušek (bronchitidy). Pro určení diagnózy chronické bronchitidy je třeba, aby potíže trvaly tři měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech. Pokud jste zpozorovali tyto příznaky v uvedeném trvání, je důležité lékařské vyšetření. Praktický lékař vás pošle k odbornému plicnímu vyšetření.

Příznaky chronické bronchitidy:

• kašel s vykašláváním sputa (hlenu)
• hypersekrece hlenu (nadměrná tvorba)
• dušnost (dyspnoe)
• hypoxémie (nedostatek kyslíku v krvi), až cyanóza (zmodrání rtů, konečků prstů)

Diagnóza chronického zánětu průdušek

Diagnostika chronického zánětu průdušek probíhá na základě informací od pacienta. Zároveň se provádějí vyšetření, která určí lékař specialista, v tomto případě plicní lékař, pneumolog.

Hlavní diagnostické metody:

• Anamnéza (kouření, pracovní prostředí, domácí prostředí, kašel jeho opakování, vykašlávání hlenu, dušnost – odborně dyspnoe)
• Vyšetření poslechem (fonendoskopem – jsou slyšet pískoty, vrzoty, prodloužení výdechu)
• Funkční vyšetření plic (spirometrie)
• Odběr krve (vyšetření krevních plynů)
• Vyšetření sputa (mikrobiální vyšetření hlenu)
• RTG plic
• Bronchoskopie při diferenciální diagnostice k vyloučení jiných onemocnění

Zajímavostí je, že více než 90 % lidí s bronchitidou udává v anamnéze kouření. Stejně je tomu i s pasivním kouřením. Kromě toho negativně ovlivňuje pracovní prostředí s vysokým výskytem prachu, kouře a jiných chemických složek v ovzduší. Topení dřevem a jeho nevhodné přizpůsobení také přispívá k opakovaným zánětům průdušek.

Komplikace chronického zánětu průdušek

Jak již bylo řečeno, chronická bronchitida je začleněna pod chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Její komplikací není jen onemocnění plic samotné, ale negativně působí také systémově. Zapříčiňuje další vážná onemocnění, která v její součinnosti zhoršují celkový zdravotní stav nemocného.

Hlavní komplikace CHOPN:

• rakovina plic
• ICHS a jiná kardiovaskulární onemocnění
• chronické srdeční selhávání
• plicní hypertenze
• diabetes mellitus (cukrovka) a metabolický syndrom
• anémie
• spánková apnoe
• deprese
• systémový zánět
• dysfunkce kosterního svalstva a malnutrice (podvýživa)
• osteoporóza

Kouření

Podle statistik je na světě 1,1 miliardy kuřáků a do roku 2025 se jejich počet zvýší o 1,6 miliardy lidí. Úmrtnost v souvislosti s kouřením je v dnešní době alarmující, neboť ve světě na jeho následky zemře 3,5 milionu lidí. V roce 2025 to má být přibližně 10 milionů.

Kouření je problémem zdravotním, ekonomickým, sociálním. Nikotin způsobuje závislost silnější než tvrdé drogy. Způsobuje zbytečná předčasná úmrtí a jeho následkem jsou desítky onemocnění v rámci srdečně-cévního, dýchacího systému, trávicího traktu, ústní dutiny a jiná onemocnění a komplikace.

Pravdou je, že více než 80 % kuřáků začalo kouřit v dětství. Hranice 9 let bývá první zkušeností s kouřením a děti v rané pubertě už pravidelně kouří. Závislost v dětském věku vzniká mnohem rychleji než v dospělosti, a přitom stačí denně 5 cigaret.

Při denní konzumaci přibližně 20–30 cigaret denně po dobu 30 let je délka života kratší o 8 let než u nekuřáků. Lidi, co následkem kouření umírají ve středním věku (35.–69. rok), kouření okradlo o 20–25 let života. To je smutný údaj pro naprosto zbytečnou smrt. Na přímé následky kouření umírá v průměru 50 % kuřáků.

Pokud jste kuřák, měli byste si přečíst také následující údaje o onemocněních, která kouření nejčastěji způsobuje. Pro představu je vyjádření i v přibližných procentech.

• Nádorová onemocnění jsou zastoupena přibližným 30% podílem. Nejčastější jsou nádorová onemocnění plic, úst, rtů, hrtanu, jícnu, žaludku, slinivky břišní, tlustého střeva, konečníku, jater, močového měchýře, prsu, děložního čípku.
• U kardiovaskulárních onemocnění je to přibližně 20% zastoupení. V tomto případě je to ateroskleróza, ischemická choroba srdeční a ischemická choroba dolních končetin.
• Nejvyšší procento, a to 75 % u kuřáků, udržují onemocnění jako chronická bronchitida, následně chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN), do které se řadí i rozedma plic.
• Komplikace v rámci nervové soustavy, cévní mozkové příhody, snižuje imunitu a má za následek řadu jiných onemocnění.
• Kouření výrazně zvyšuje spotřebu vitamínů A, C, E a prvku selenu.

Zvláštní kategorií je kouření během těhotenství. Ohrožuje těhotenství, mohou nastat komplikace při porodu. Je příčinou nízké porodní hmotnosti, závislosti plodu, novorozence na nikotinu. Zvyšuje riziko porodní úmrtnosti dětí. A způsobuje řadu jiných onemocnění.

Víte, co obsahuje cigaretový kouř?

Cigaretový kouř obsahuje řadu chemických látek a sloučenin. Z celkového počtu přibližně 4000 (92 % plynných a 8 % pevných) je 100 složek rakovinotvorných. Oxid uhelnatý (CO) se asi 200krát snáze váže na hemoglobin v krvi, což brání kyslíku k navázání. Tím de facto zhoršuje okysličení orgánů.

Některé nebezpečné chemické látky obsažené v cigaretovém kouři:

• dibenzantracen
• benspyren
• dimethylnitrosamin
• diethylnitrosoamin
• NNK (methylnitrosoamino-butanon)
• NNN (nitrosonornikotin)
• vinylchlorid
• hydrazin
• arsen
• rtuť
• nikl
• olovo
• polonium 210
• kadmium
• benzen
• toluen
• naftalen
• formaldehyd
• čpavek

Při hoření cigarety vznikají dva druhy kouře. Hlavní (primární) proud kouře je vdechován při šlukování. Druhý (sekundární) proud kouře je o to nebezpečnější, že při nižší teplotě spalování jsou v něm obsaženy vyšší koncentrace nebezpečných látek než v primárním vdechovaném proudu kouře.

Například koncentrace čpavku je 78x vyšší, 52x více dimethylnitrozaminů, 16x více naftalenu, 3,4x více benzopyrenu, 2,5x více CO, 1,7x více dehtu a tak by se dalo pokračovat. Proto je nebezpečné pasivní kouření a vystavení se kouři v uzavřeném nevětraném prostoru.

V cigaretovém kouři se nacházejí i malá množství radioaktivních karcinogenů. Izotop olova a polonia - 210. Radiochemik Edward Martell National Center for Atmospheric Research (NCAR) zjistil, že radioaktivní látky z cigaretového kouře se ukládají v místě větvení průdušek. Danou problematiku obsahu polonia v cigaretovém kouři si můžete prostudovat i v článku Cancer research UK (anglický článek).

Včasná prevence kouření, informování veřejnosti, a hlavně mládeže o jeho rizicích a komplikacích by mohlo do budoucna snížit zastoupení kuřáků, které má stále narůstající tendenci. Podle různých statistických údajů by až 75 % kuřáků chtělo přestat kouřit, ale jejich závislost je silnější a nedokážou si s kouřením poradit. V případě zájmu přestat existují různé praktiky na odvykání. Pomoci vám umí i váš lékař. V případě vypuknutí potíží je však nejúčinnější přestat s kouřením rázně a okamžitě. Nejlepší je s ním ani nezačít.

A pro motivaci uvádíme:

• za 20 minut se znormalizuje krevní tlak
• po 8 hodinách je hladina CO na poloviční úrovni a hladina kyslíku stoupá do normálních hodnot
• 48 hodin znamená, že se nikotin dostává z těla ven a upravuje se vnímání čichu a chuti
• po 72. hodině se vám vrací energie a dýchání bude také lepší
• pokud byste nekouřili 2 týdny, tak věřte, že se vám zlepší cirkulace krve
• za 9 měsíců ustupuje kašel, upravuje se dechový objem plic
• po roce nekouření se snižuje riziko infarktu myokardu na polovinu
• při výdrži nad 5 let si snížíte riziko cévní mozkové příhody
• a po 10 letech nekouření je riziko onemocnění rakovinou plic jako u nekuřáka