Šilhání: Co víme o zabíhání jednoho či obou očí? Dá se napravit?

Šilhání je typické pro různé oční poruchy a poruchy ve vývoji binokulárního vidění. Odborně jde o strabismus. Nejčastěji se symptom projeví již v raném dětství u kojenců nebo batolat.

Jaké formy známe?

Jde o chybu, při které dochází ke ztrátě koordinovaného pohybu očí. Jedno se odchyluje od směru pozorování toho druhého. Oči nefixují stejný bod. Šilhání je třeba řešit hned, jak se na něj přijde. Jedním z důvodů je i to, že někdy může být tento stav způsoben nervovou nebo i infekční chorobou.

Známe tyto formy strabismu:

• konvergentní
• divergentní
• vertikální
• fixní
• alternující

Strabismus jako takový má několik forem. Nejčastější je konvergentní strabismus. Přítomné šilhání jednoho oka, které zabíhá směrem dovnitř. Kromě toho se vyskytují i ​​divergentní formy, kdy oko zabíhá směrem ven. Může se objevit také vertikální forma, při které se odchyluje vertikálně nahoru nebo dolů.

Někdy postihuje šilhání vždy totéž oko, tehdy se mluví o fixním strabismu. Může ovšem existovat i alternující strabismus, kdy zabíhání postihuje střídavě obě oči.

Pokud není šilhavost korigována a léčena, může dojít ke zhoršení stavu a například k amblyopii neboli tupozrakosti. V tomto případě jsou zrakové podněty z oka inhibovány a ignorovány centrálním nervovým systémem. Dítě tak přestává vidět na oko, které je šilháním postiženo.

Také je časté i klesání všeobecné zrakové ostrosti, kdy nastává excentrická retinální fixace. Právě proto je třeba nepodcenit tento příznak a léčit jej.

Nejčastěji je tento problém spojen se šilhavostí. Což je oční onemocnění, při kterém je narušeno binokulární vidění. U postiženého člověka nastává dvojité vidění.

Obě oči při této nemoci nesměřují současně stejným směrem k objektu, na který chce člověk zaostřit. Příčinou může být porucha přímo hybnosti okohybných svalů nebo porucha koordinace očí v mozku. Léčba je konzervativní formou nebo chirurgickou.

Jiné příčiny šilhání

Postižení tohoto typu nenastává pouze u očních vad. Častokrát je jedním z příznaků diabetické neuropatie. Dojde-li k postižení okohybných nervů v důsledku tohoto onemocnění, šilhání se vyskytne v dospělosti.

Člověk nemůže ovládat obě oči najednou. A to se projevuje právě strabismem, dvojitým viděním a někdy i padáním víčka. Diabetická neuropatie postihuje funkce i struktury nervu.

Někdy se šilhání vyskytuje i při některých infekčních onemocněních, například při vrozené toxoplazmóze, kdy se setkáváme se šilháním již u dětí. Toxoplazmóza je parazitární onemocnění způsobené parazitem Toxoplasma Gondia.

V asymptomatické a latentní formě se dokonce vyskytuje nemoc až u třetiny populace. Naplno propukne zejména u lidí s oslabenou imunitou. Šilhání nastává v případě této nemoci zejména v novorozeneckém období, někdy může být postižen i sluch.

Jinou příčinou šilhání je úraz. Při úrazech hlavy může vzniknout poškození mozkové tkáně, nervů. Porucha nastává i následkem krvácení do lebkové dutiny a mozku, ale také zakrvácením okohybného svalu.

Příčinu je třeba někdy hledat i v nádorovém onemocnění. Výskyt a umístění nádoru způsobuje útlak, ale i poškození nervových nebo svalových vláken v dané oblasti.