Příznaky spojené s očima

Oteklé víčko: Doprovází alergie i různá nemocnění?

Oteklé víčko

Oční víčka jsou citlivá na zánět. Kromě bolesti je snadno patrný i otok, jiný příznak může být zarudnutí. Místo očního víčka je citlivé a jeho onemocnění člověk citlivě také vnímá. Za otokem mohou být různé příčiny, nikoli jen zánět.

Mžitky před očima: Co mohou značit záblesky a světýlka před očima?

Mžitky před očima

I bez zřejmé chorobné příčiny občas vzniká stav, kdy nastanou mžitky před očima. Nebo se vyskytuje jiný zrakový vjem. Fosfeny, jak se vjemům odborně říká, vznikají i při útlaku oka, po úrazu, při únavě, ale i při nízkém krevním tlaku. Někdy jsou příznakem onemocnění.

Bulka na víčku: Proč vzniká tuková, bílá a jiná bulka, cysta víčka?

Bulka na víčku

Bulky na očních víčkách vznikají v důsledku zvýšené námahy, nesprávné hygieny, při poruše metabolismu tuků i jako následek infekce. Časté jsou záněty ucpané mazové žlázy. Nejčastější onemocnění jsou ječné a vlčí zrno. Bulka nicméně může být i nádorového původu.

Bolest oka: Z průvanu, zánětu či z důvodu jiného onemocnění?

Bolest oka

Bolest je znakem toho, že něco není v pořádku. Její místo v životě člověka je nezastupitelné, i přes fakt, že je nepříjemná. Bolest oka, obou očí, bolest víček, ale i bolest v oblasti okolo oka je třeba řádně vyšetřit. Zanedbání tohoto příznaku může zanechat následky.

Oči jsou smyslový orgán reagující na světlo a lidské oko patří mezi nejkomplexnější orgány. Zajišťuje zrak a je plně přizpůsobitelné, aby dokázalo zaostřit paprsek světla na sítnici. Díky očím vidíme okolí a můžeme přijímat zrakové vjemy z okolí, které se z oka přes nervovou soustavu přenesou do mozku, kde je centrum zraku zpracovává, a člověk si tak uvědomuje, co vidí. Oko má poměrně složitou strukturu, která mu umožňuje přizpůsobit se i nepříznivým podmínkám okolí.

Hlavní částí oka je oční koule, která je složena z očního bělma na povrchu, rohovky, řasnatého tělíska, duhovky, čočky, cévnatky, sítnice, slepé skvrny a sklivce. Prostor mezi víčkem, oční koulí a oční dutinou vystýlá spojivka, což je blána růžové barvy. V dutině nad oční koulí je umístěna i slzná žláza, která vylučuje slzy, a zvlhčuje tak oko. K ochraně oka slouží vrchní a spodní víčko a k pohybu celou oční koulí okohybné svaly.

Paprsek světla je zaostřen na sítnici, přičemž aby byl paprsek na sítnici dobře zaostřený, rohovka i čočka zaostřují více světelných signálů do jednoho bodu v sítnici, kde se tyto světelné signály spojí. Následně světlo způsobí chemické přeměny v buňkách citlivých na světlo, což jsou tyčinky a čípky, a tyto buňky vysílají nervové signály přes zrakové nervy do mozku, kde je zpracuje zrakové centrum. Oko se může zároveň i hýbat, a to přes okohybné svaly.

Problémy v rámci očního aparátu mohou nastat prakticky kdekoli. Ať už jde o různé defekty v okolí oka na víčkách, spojivce, slzné žláze nebo okohybných svalech, nebo přímo v oku. To mohou postihnout záněty některých jeho částí, problémy se zaostřováním a různé refrakční vady, jako je krátkozrakost, astigmatismus nebo dalekozrakost, případně je problém nervového nebo cévního charakteru. Někdy dochází k problému přímo v zrakovém centru v mozku.

Problémy s víčkem

Víčka mohou trápit různé záněty, otok nebo jiné bolestivé či nebolestivé problémy, které mnohdy ovlivňují přímo i zrakové schopnosti. Často se vyskytuje na víčku bulka, což signalizuje zanícenou oční žlázu, a je typická pro vlčí i ječné zrno na oku. Tato onemocnění se projevují následně i otokem víčka, který ale může nastat i při virovém zánětu víčka herpetickými viry, bakteriálním zánětu spojivek nebo při některých alergiích či hypotyreóze.

Také zarudnutí víčka je spojeno se záněty přímo na víčku nebo v jeho okolí, například u již zmiňovaného ječného zrna. Zarudnutí ale může souviset i se syndromem suchého oka, zánětem Meibovy žlázy a zánětem okrajů víček. Padání a neustálý pokles víček má obvykle souvislost s problémem neurologického charakteru a nastává například při lymské borelióze, tuberkulózní meningitidě a při onemocnění zvaném myastenia gravis.

Příznaky spojené se slzením

Z oka lze někdy pozorovat zvýšené slzení, hyperlakrimaci. Nejčastěji jde o projev alergie, která se obvykle projevuje i zarudnutím oka a jeho okolí. Někdy se však jedná i o příznak hypertyreózy, černého kašle nebo adenovirové infekce. Zvýšené slzení může někdy být projev i při zánětech spojivek nebo rohovek. Naopak snížené slzení se jmenuje hypolakrimace, a pokud je spojeno s pálením a řezáním oka, může dojít k vysychání a poškození rohovky.

Obvykle snížené slzení je způsobeno bakteriálním nebo virovým zánětem, případně nastává u Sjogrenova syndromu nebo u syndromu suchého oka. Nastane-li z oka hnisavý výtok, jde nejčastěji o zánět spojivky nebo rohovky, případně může tento výtok jít i z ječného nebo vlčího zrna, které postihují víčko. Také některé nebezpečné nitrooční záněty jako zánět duhovky se takto projevují. Hnisavá sekrece z oka je i u některých alergií.

Zhoršení vidění

Zhoršení zraku může být příznakem poruchy přímo v oku nebo se může jednat i o problém způsobený nervovým přenosem signálů či o problém v mozku. Poruchy zraku nastávají tak například při astigmatismu, krátkozrakosti nebo při různých zákalech v oku, ale například i při adenomu hypofýzy, diabetické retinopatii, epilepsii, krvácení do mozku nebo při nedostatečném prokrvení oka. Někdy jsou úplné, jindy dochází jen k výpadkům v zorném poli.

Právě výpadky v zorném poli jsou spojeny nejvíce se zákaly, ať už šedým nebo zeleným zákalem. Také se může epilepsie, migréna nebo diabetická retinopatie projevit takovými výpadky, případně je mají i lidé s onemocněním zvaným albinismus. U epileptických záchvatů nebo optické neuritidě je typické i mlžení před očima. I při migréně mohou nastat někdy takové stavy, ale obvykle jsou jen dočasné, podobně jako když jsou spojeny s nízkým tlakem.

Poměrně častým problémem je i dvojité vidění. To může být příznakem očního kataru nebo poruchy nervu, někdy i příznakem začínajícího šilhání. Dvojité vidění se může vyskytnout i při diabetické neuropatii, migréně nebo při cévní mozkové příhodě. Pro různé poruchy vidění je typické i šilhání, které může mít několik forem, a někdy spolu s ním dochází i ke snížení ostrosti zraku. Jedná se o typický příznak tuberkulózní meningitidy, toxoplazmózy či diabetické neuropatie.

Větším problémem s viděním je citlivost na světlo, čili světloplachost. Může souviset buď s narušením struktury, funkce nebo inervování oka, nebo v horším případě jde i o příznak některých vážnějších infekčních chorob, jako například malárie, klíšťova encefalitida, lymská borelióza nebo tuberkulózní meningitida. Také některé neurologické poruchy či problémy jako migréna se mohou projevovat takovou citlivostí. Někdy s ní souvisí i onemocnění štítné žlázy.

Zřejmě nejvíc se lidé obávají úplné ztráty zraku. V případě například oslepnutí na jedno oko může být důvod cévní, nervový nebo přímo v oku v důsledku nějakého očního zákalu, který postihne jen jedno oko. Slepota na obě oči může být způsobena přímo v mozku poškozením zrakového centra, nebo k ní dochází při poškození nervů či cév. Slepota tak může být příznakem diabetické retinopatie i aterosklerózy. Někdy je jen dočasná, jindy trvalá.

Bolestivé a nepříjemné příznaky

Velmi časté je podráždění oka, což může být reakce například na nějakou formu alergie, případně zánětu v oku. Podrážděné oko je typický příznak při zánětu spojivky, ale i u očí s dioptrickou vadou, které jsou více namáhány a někdy doprovázeny i svěděním, bolestí a únavou. Typicky se takto projevují alergie, např. alergie na prach. Někdy je možné podrážděné oko zpozorovat i při syndromu suchého oka, kdy není dostatečné jeho zvlhčování.

Svědění oka je také jeden z projevů suchého oka, přičemž může jít jak o poruchu slzného aparátu, tak o alergickou reakci, která je však obvykle spojena i se zarudnutím oka. Při zánětech, akutních nebo chronických, může oko bolet i svědit, někdy dochází i k pocitům řezání v oku. Nejčastěji je svědění oka spojeno s nějakou alergií, v sezóně třeba i se sennou rýmou, která se projevuje nejen na očích, ale třeba i plným nosem.

Řezání a řezavý typ bolesti v oku může být způsoben například bakteriálním zánětem rohovky, někdy dokonce ječným zrnem na oku nebo různými jinými zánětlivými onemocněními, například i spojivky. Často souvisí v případě zarudnutí a pocitu svědění i s alergickou reakcí na prach, roztoče, pyl nebo jiné vnější faktory. Řezáním oka se projevuje také specifické onemocnění zvané trichiáza, které je charakteristické nesprávným růstem řas.

Pocit tlaku na oko může být způsoben nervovými problémy, někdy i bolestmi hlavy za okem, případně jde-li tlak z vnější strany, často jsou na příčině ječné nebo vlčí zrno na víčku. Velmi často je tlak zevnitř na oko příznakem neuritidy nebo roztroušené sklerózy, což jsou problematická onemocnění nervového systému. Také někdy může mít člověk pocit tlaku v oku při šedém nebo zeleném zákalu, a to zejména v důsledku změn nitroočního tlaku.

Ostatní symptomy související s očima

Součástí několika infekčních onemocnění v organismu je zarudnutí očních spojivek. Jedná se například o adenovirovou infekci a jiné infekční choroby. Někdy se však zarudnutí projevuje i při zánětu spojivek nebo při alergických reakcích. Zúžené zornice na oku jsou zase příznakem otravy alkoholem nebo symptomem jiné intoxikace, případně tento stav nastává během bezvědomí a jde i o příznak nervové soustavy, kdy dochází k poruchám mozku či nedostatku kyslíku.

Žlutá bělma očí namísto bílé barvy jsou příznakem nejčastější zvýšení bilirubinu v krvi, což obvykle souvisí s infekcí hepatitidy, a to zejména tehdy, je-li zažloutlá pokožka i sliznice. Také u některých onemocnění jater může být tento symptom přítomen, ale to již není pravidlem. Vystouplé oči jsou zase nejčastěji příznakem onemocnění štítné žlázy, ať už jde o hypertyreózu nebo Gawes-Basedovu chorobu. V každém případě tento příznak není třeba podcenit.