Léčba poranění páteře – léky a protišoková opatření / první pomoc

Léčba při úrazech začíná již na místě úrazu. Nejde o farmakologickou léčbu, ale o první pomoc a režimová opatření.

Důležité je dodržování 5 zásad – ticho, teplo, tekutiny, tišení bolesti a transport.

Protišoková opatření:

1. ticho – v okolí i samotného postiženého
2. teplo – bránit ztrátám tepla, v létě na slunci bránit přehřátí a působení přímého slunce
3. tekutiny = nic do úst, ani vodu
4. tišení bolesti = fixace končetin, správná poloha do příchodu odborné pomoci, nehýbat se
5. transport – šetrný transport, zavolání pomoci

Při poskytování první pomoci a odborné přednemocniční péče je důležité zjistit mechanismus úrazu. Při podezření na poranění páteře postupovat tak, aby nešetrnou manipulací nedošlo ke zhoršení stavu.

Důležité je také přivolání záchranné zdravotní služby.

Nutné je komunikovat klidně a odpovídat na otázky.

Jako první zjistit přítomnost a kvalitu vědomí, dýchání a krvácení. Podle stavu pokračovat vhodnou první pomocí.

Významné je znehybnění krční páteře. Improvizovaně nebo krčním límcem.

Do příjezdu záchranné služby opakovaně kontrolujeme vědomí a dýchání. S dotyčným člověkem nehýbeme. Nedáváme mu nic do úst, i když pociťuje výraznou žízeň.

Výjimkou je provedení život zachraňujících úkonů. Jako například při zástavě dýchání, krevního oběhu a při krvácení.

Život ohrožující je například i hořící auto a člověk v bezvědomí.

V těchto případech by se s dotyčným mělo manipulovat. Je důležité přenášet ho bez ohýbání napříč páteří a se zafixováním krku, pokud to časová tíseň dovoluje.

Při poskytování první pomoci bereme ohled na vlastní bezpečnost.

Správná poloha by měla zajistit, že tělo a hlava zraněného budou v jedné ose, což zajistí lepší postavení pro celou páteř.

Jednoduchý a rychlý způsob = kleknout si za hlavu postiženého a držet hlavu na stranách v pevném úchopu, nehýbat s ní.

A to až do doby, než dorazí na místo zdravotník a převezme si dotyčnou osobu.

Při bezvědomí jsou zásady stejné, až na potřebné uvolnění dýchacích cest. V případě viditelného ztíženého dýchání je nutné mírné a šetrně zaklonit hlavu.

Samozřejmě stále udržujeme vhodnou polohu hlavy.

Závažným stavem je porucha až zástava dechu přetrvávající po uvolnění dýchacích cest. V tom momentě pokračujeme stlačováním hrudníku (komprese), kardiopulmonální resuscitací.

Při poranění krční páteře se nesmí hýbat hlavou.

Úkolem je udržovat prokrvení životně důležitých orgánů, a to je hlavně mozek, srdce a plíce.

Poměr stlačování (komprese) a vdechnutí zacvičených zachránců je 30:2.
Pokud kardiopulmonální resuscitaci provádí člověk bez znalosti první pomoci, tak se pokračuje pouze v kompresi ve frekvenci 100 za minutu. Jejich hloubka by měla být 5 až 6 centimetrů.

Pokud si postup nepamatujete, nevadí.

V každém případě volejte zpět na tísňovou linku a informujte je o zhoršeném stavu. Operátor vás navede na správný postup provádění resuscitace.

V těchto situacích má přednost oživování před čímkoliv. Příčinou zastavení oběhu a dýchání nemusí být pouze poškozená mícha. Ta se však nevylučuje.

Při volání na linku tísňového volání:

• klidné vystupování může být ztíženo stresovou reakcí, přirozeně a pochopitelně
• spolupráce s operátorem
• nutné je sdělit informace:
  • kdo volá (spíše informaci, zda je svědek nebo účastník nehody, jméno není k záchraně života zraněných důležité)
  • kde se to stalo 
    • spolu s orientačními body
    • neznámé místo – pomohou GPS souřadnice
  • co se stalo – druh události, dopravní nehoda, motocykl, autobus a jiné
  • komu se co stalo – důležitý je počet zraněných, při větších událostech alespoň odhadem
  • kdy se to stalo
  • ostatní otázky klade operátor tísňové linky, například o:
    • zraněních
    • bezpečnosti
    • provedené první pomoci
    • poskytuje instrukce k první pomoci
    • i ke kardiopulmonální resuscitaci po celou dobu až do příjezdu odborníků

Odborná léčba

Úkolem léčby je zmírnit následky a komplikace poškození míchy. Důležitá je včasná mobilizace člověka, rehabilitace a psychická podpora.

Závažná poranění míchy s přítomným neurologickým deficitem jsou velkou změnou v životě člověka, která negativně ovlivňuje psychiku. A to z několika aspektů.

Odborná pomoc začíná již na místě, vhodným způsobem vyproštění, polohování a fixace na transportních pomůckách.

Při zastavení dýchání nebo jeho poruchách i intubací (zajištění dýchacích cest kanylou) a řízeným dýcháním.

Dále následuje kontrola vitálních funkcí a podle toho odborná léčba. Jak na místě, tak i v nemocnici se provádí orientační neurologické vyšetření.

Z lékové terapie se podávají kortikoidy, kyslík, léčba šoku, doplnění tekutin a náhrada ztracené krve.

V případě potřeby se provádí neurochirurgický zákrok, a to například stabilizace páteře a dekomprese míchy (uvolnění tlaku na míchu).

V následném léčebném období je včas zařazena rehabilitace, ošetřovatelská péče, polohování a prevence dekubitů při imobilizaci postiženého.

Kromě proleženin je u imobilních lidí důležitá prevence zánětu plic, močového ústrojí, péče o kůži, dostatečný pitný režim.