Kardiogenní šok – Léčba léky i operačně. V nouzi 155

Léčba na ulici či v domácnosti bez pomůcek v případě šoku je nemožná. Nelze doporučit nic, co by zaručeně pomohlo.

Bez odborného zásahu, pomůcek a léků je terapie nemožná.

Při výskytu obtíží, které by mohly vést k široké paletě rizikových onemocnění, je nutné odborné vyšetření. V konkrétních případech, jako je například srdeční infarkt nebo akutní srdeční selhání, je žádoucí absolutní klid, uvolnění těsného oděvu, poloha vsedě nebo polosedě (nemocný si ji sám zaujímá, je to vynucená ortopnoická poloha).

Následuje přivolání záchranné zdravotní služby na telefonu 155.

Číslo 112 se využívá při událostech, při kterých je nutný zásah více složek IZS (Integrovaného Záchranného Systému), jako jsou hasiči, záchranná služba či policie – dopravní nehoda.

Pro laika a člověka, který neumí zhodnotit stav, je těžké doporučit i jen vhodnou polohu. Nevhodná poloha při plicním edému může zhoršit zdravotní stav člověka. Podobně i při krvácení.

Absolutně nevhodná poloha v případě plicního otoku je poloha vleže.
Poloha při vnějším krvácení může být protišoková se zvednutými dolními končetinami – takzvaná protišoková poloha.
Poloha v bezvědomí bez přítomného dýchání je vleže na zádech s nutností stáčení hrudníku – KPR.

V případě kardiogenního šoku nevidíme krvácení či jinou vyvolávající příčinu. Potřebný je odborný zásah.

Odborná léčba

V jejím případě je cílem podpořit srdeční činnost, stabilizovat krevní oběh a dýchání. Zabraňuje zhoršení stavu a vzniku komplikací.

Používají se léky na podporu srdeční činnosti – inotropní podpora, kardiotonika, jako jsou dopamin či dobutamin. Vazopresory při nízkém krevním tlaku.

Důležitá je kyslíková terapie, kdy se podává kyslík kyslíkovou maskou a to v 100% koncentraci a s průtokem 8–12 litrů za minutu.

Aplikují se i léky na zmírnění bolesti, jako je například morfin či fentanyl, proti srážení krve – heparin a jiné antiagregační přípravky. Při otoku i diuretika či antiarytmika při arytmii.

V případě, že není dýchání dostatečné nebo přítomné, volí se umělá plicní ventilace – UPV. Při zastavení činnosti srdce i KPR – kardiopulmonální resuscitace, jejímž úkolem je náhrada srdeční pumpy – zachování alespoň částečného prokrvení mozku a srdce.

Při infarktu myokardu se provádí koronární angiografie se zprůchodněním ucpané cévy - revaskularizační léčba. Jinou formou je například BYPASS - srdeční operace.

V dnešní době je možná i mechanická podpora srdce – označuje se jako intraaortální balónková kontrapulzace (pumpa) IAPC či IABP.

Prevence – vždy nejlepší

Jakékoliv srdečně-cévní onemocnění snižuje kvalitu života. I v tomto případě je nejlepší prevence. Myslete na změnu životního stylu, dostatečný pohyb, nekuřte, omezte příjem alkoholu, snižte příjem soli a tuků.

Je třeba odpočívat, relaxovat a vyhýbat se stresu.

Důležité je udržovat normální tlak krve a dostatečná léčba hypertenze nebo cukrovky.

Nezapomínejte, že při výskytu obtíží je vždy nejlepší volbou odborné vyšetření a včasná léčba. Nicméně ne vždy je to možné, protože masivní infarkt může být první potíž z plného zdraví.