Léčba intoxikace – jak se léčí otrava?

Léčba otrav je náročná a složitá.

Přinášíme vám obecné zásady léčby. Vyhledejte lékařskou pomoc!

Základem léčby většiny otrav jsou "megadávky" aktivního uhlí.

Případné antidotum se podává ihned k danému jedu. Antidotum je látka, která se specializuje na přímé blokování toxického účinku jedu.

Při otravě těžkými kovy se podávají tzv. chelatační látky. Chelatační látky vážou molekuly těžkých kovů a snaží se je z těla vyloučit.

V případě zasažení kůže, sliznic a očí jsou důležité dekontaminační postupy zasaženého místa.

Provádí se oplachování teplou vodou nebo ideálně fyziologickým roztokem.

Neutralizace kyselin však není příliš vhodná, další teplo kůži ještě více poškodí.

Při dalším postupu se používají inaktivační prostředky.

V případě inhalační expozice je třeba postiženého vyvést z kontaminovaného prostředí.

Vysoké dávky aktivního uhlí indikuje právě lékař.
Neznamená to, že si v domácích podmínkách vezmete dvě tablety aktivního uhlí v domnění, že jste se z otravy dostali!

Mýtus: Při léčbě jakékoli otravy se musí provést výplach žaludku.

To není pravda. Mohlo by to způsobit další zhoršení stavu. Také vyvolání zvracení jedu se nesmí provádět vždy. Zvláště se zvracení nevyvolává při konzumaci kyselin, pěnotvorných látek, při vypití benzinu, nafty, petroleje.

Důležité místo v léčbě otravy má intenzivní symptomatická léčba. Snaží se zmírnit a odstranit příznaky, např. při zmatenosti a agresivitě léky na zklidnění, při křečích léky na uvolnění svalstva. Nezastupitelné místo má podpůrná léčba.

Při otravách se podle potřeby používá také tzv. forsírovaná diuréza. Do žíly se vstříknou léky na vyvolání močení a udržuje se nebo se podporuje močení pacienta.

Při léčbě otrav se používají dialyzační metody, někdy až výměna krve zvaná exsanguinační transfuze.