Jak se léčí koxartróza? Léky, cvičení až po operaci kloubu

Proč zahájit léčbu koxartrózy co nejdříve?

Léčbu artrózy je nutné zahájit již při prvních příznacích a zpomalit nebo zastavit degenerativní proces v kloubu. Pokud se neléčí a signály těla se ignorují, může se destruktivní proces v kyčelním kloubu vyvíjet urychleně.

Kromě samotné bolesti a omezení pohybu v kloubu se mohou vyvinout komplexní svalové dysbalance v pohybovém aparátu člověka.

Při bolesti je typická analgetická chůze. Tak se označuje chůze, při které "šetříme" poškozený kloub a více zatěžujeme druhý.

Dlouhodobé přetěžování opačného kyčelního kloubu může vést k rychlému opotřebení a vzniku artrózy i v druhém, zdravém kloubu.

Je přítomno nesprávné nastavení zad a šikmé postavení pánve, což má následný vliv na držení trupu, ramen a hlavy.

Po určité době je možný výskyt svalových bolestí i v nejvzdálenějších částech těla.

Léčba koxartrózy

Léčba artrózy kyčelního kloubu se dělí na konzervativní a chirurgickou.

Hlavním cílem léčby artrózy je oddálení invazivní léčby, konkrétně umělé náhrady kyčelního kloubu. Vždy záleží na objektivních a subjektivních příznacích pacienta a na dohodě s lékařem.

Obvykle se aplikuje konzervativní léčba. Následně se vyhodnocují výsledky, aby se určila vhodnost a nutnost operace. Pokud je bolest u pacienta pokročilá a akutní, doporučuje se náhrada kloubu (endoprotéza) ihned.

Konzervativní léčba

Konzervativní léčba je zaměřena na odstranění bolesti, zvýšení pohyblivosti kloubu, posílení oslabených svalů, uvolnění přetížených svalů, regulaci hmotnosti, úpravu fyzické aktivity a výuku správné ergonomie pro práci a běžné denní činnosti.

Hlavními představiteli farmakologické léčby jsou analgetika, nesteroidní protizánětlivé léky a chondroprotektiva.

Léčba je založena na účinné lokální výživě kloubu v podobě kyseliny hyaluronové, kolagenu a dalších chondroprotektiv. Lékař aplikuje bezbolestné injekce přímo do vnitřní strany kloubního pouzdra poškozeného kloubu.

Konzervativní léčba zahrnuje pasivní terapii s využitím pozitivních účinků fyzikální terapie, jako je elektroterapie, fototerapie, ultrazvuk, termoterapie nebo hydroterapie.

Volba konkrétního typu terapie vždy závisí na požadovaném účinku, který je obvykle analgetický (tlumící bolest) a hojivý (regenerační).

Fyzioterapie je nedílnou součástí terapie artritidy. Rehabilitaci předepisuje lékař jak preventivně, tak v předoperační a pooperační fázi léčby.

Koxartróza je jednou z nejčastějších ortopedických diagnóz, se kterou se fyzioterapeuti setkávají v ambulancích, nemocnicích a rehabilitačních ústavech.

Při kloubních sezeních fyzioterapeut uvolňuje a mobilizuje pacientovu kyčel, sakroiliakální kloub a klouby krční páteře. Pomocí měkkých a manuálních technik ovlivňuje a odstraňuje křeče ve svalech.

Procvičuje s pacientem cviky zejména na posílení a stabilizaci hýžďových svalů a svalů v blízkosti kyčelního kloubu.

Koxartróza a cvičení

Fyzioterapeut vybírá konkrétní cviky podle cíle terapie a zdravotního stavu pacienta. Cvičení se liší v preventivní fázi, předoperační fázi a pooperační fázi.

Po operaci pacient dodržuje určité pohybové zásady a omezení (zákaz křížení nohou, nízkého sedu, vysoké zátěže na kyčelní kloub, nadměrné rotace atd.).

Nejpoužívanějším cvikem je glute bridge, který slouží k posílení hýžďových svalů.

Pacient leží celými zády a hlavou na měkké podložce s nohama pokrčenýma v kolenou. Mezi podložkou a páteří není žádný prostor. Nohy jsou po celé délce přilepeny k podložce a paže jsou volně položeny vedle těla. Dbá se na pravidelné brániční a břišní dýchání.

S výdechem pacient postupně odlepuje obratle od podložky obratel po obratli a zvedá pánev ke stropu. Stahuje a zapojuje sedací svaly.

Ve vyšší poloze pacient setrvává. Několikrát se nadechne a vydechne do žeber, ale kontrakci hýžďových svalů nepovolí.

Poté se pacient s výdechem opět plynule pomalu položí zpět na podložku do výchozí polohy a uvolní hýžďové sedací svalstvo. Pro bezpečnost cvičení si pacient může mezi stehna položit měkký gymnastický míč nebo polštář, aby zabránil přílišné addukci a křížení nohou.

Variantou tohoto cviku pro posílení hýžďových svalů i abduktorů stehna (unožení) je použití polohy horního glute bridge, kdy při kontrakci hýžďové oblasti zároveň táhneme kolena od sebe (žabka).

Poté plynule přiblížíme kolena zpět k sobě na úroveň kyčelních kloubů. Je vhodné cvičit proti mírnému odporu (odporová látková guma nebo ruce terapeuta mírně kladoucí odpor pohybu cvičence).

Opět platí, že lopatky zůstávají po celou dobu cvičení přilepené k podložce. Pozornost věnujeme bráničnímu břišnímu dýchání (dýchání do stran dolních žeber).

Pro zefektivnění terapie a vyvarování se chyb při cvičení se doporučuje konzultace s terapeutem. Terapeut připraví cviky na míru pacientovi, jeho diagnóze a cíli terapie.

Biologická léčba

Biologická léčba je nejnovějším typem konzervativní léčby. Pro svou finanční náročnost se nepoužívá často.

Zahrnuje odběr tělu vlastních kmenových buněk z tuku, které se vstřikují přímo do poškozeného kloubu. Ty mají schopnost obnovovat, regenerovat buňky a tkáně v těle.

Pacienti s artrózou I. a II. stupně subjektivně hodnotili zlepšení svého zdravotního stavu v dotaznících. Přibližně 65 % pacientů pociťovalo 6 měsíců po zákroku snížení bolesti a určité zlepšení pohyblivosti poškozeného kloubu.

Léčba je tím účinnější a má tím trvalejší efekt, čím více je aplikována v nižším stadiu artrózy.

Vzhledem k pokrokům ve vývoji a medicíně se předpokládá, že biologická léčba může být v budoucnu nejúčinnější formou terapie osteoartrózy.

Náhrada kyčelního kloubu

Endoprotéza, náhrada kyčelního kloubu, je indikována, pokud se stav nezlepšil konzervativní léčbou. Často se doporučuje u vyšších stupňů artrózy a silných bolestí.

Nejčastějším důvodem pro náhradu kyčelního kloubu je koxartróza.

Endoprotézy jsou vyrobeny z titanu, kobaltu nebo chromu. Tyto materiály mají dlouhou životnost. Existují dva typy náhrad, a to částečné a celkové.

Při částečné náhradě je nahrazena poškozená část kloubu. Při totální náhradě jsou nahrazeny obě části kloubních ploch.

Moderní doba nabízí velký výběr implantátů. To lékařům umožňuje zvolit pro každý typ postižení adekvátní typ endoprotézy.

Implantáty se dělí na:

• cementované
• necementované
• hybridní

Cementovaná náhrada používající kostní cement je na povrchu hladší a plně zatížitelná brzy po operaci. Nevýhodou je případná výměna. Chirurg by měl následně ztížený přístup.

Používá se proto především u starších a neaktivních pacientů.

Necementovaná protéza je naproti tomu na povrchu drsná a k jejímu stabilnímu ukotvení dochází postupně. Nevýhodou je nemožnost plného zatížení brzy po operaci.

Jedná se však o snadnou chirurgickou variantu pro případnou náhradu v budoucnu. Je vhodná pro mladší a aktivnější pacienty.

U hybridních náhrad je každá kostní komponenta individuálně fixována jiným způsobem.

Rekonvalescence a komplikace

Ve většině případů je rekonvalescence po artroplastice kyčelního kloubu snadná a bezbolestná. Pacient i terapeut se snaží, aby "nový" kloub mohl co nejdříve po operaci plně používat.

Pacient může pociťovat bolestivost svalů v okolí kyčelního kloubu ve smyslu svalové nerovnováhy. To však lze při správné rehabilitaci poměrně rychle odstranit. Tělo a okolní struktury kloubu si na nový kloub postupně zvyknou.

Možné komplikace jsou spojeny s celkovou a místní anestezií, stejně jako u jiných chirurgických zákroků. Lokální komplikace jsou minimální, ale možné. Může jít o pooperační vykloubení endoprotézy, infekci nebo nervosvalové poruchy operované oblasti.

Rehabilitace začíná ihned v den operace. Probíhá za účasti fyzioterapeutů s využitím rehabilitačních pomůcek, jako jsou motorické dlahy, běžecké pásy nebo overbally a gymnastické míče.

Ve stoje je pacient cvičen v chůzi o dvou francouzských holích na rovném povrchu. Po jejím zvládnutí se postupně prodlužuje vzdálenost a učí se chůzi po schodech.

Prvních 6 týdnů po operaci (z toho přibližně 2 týdny v nemocnici) probíhá proces adaptace a hojení operovaného kloubu. Během této doby nesmí pacient končetinu plně zatěžovat a měl by chodit s pomocí berlí.

Pomalým zatěžováním operované strany se pacient berlí zbaví. Pacient cvičí s fyzioterapeutem ode dne operace v nemocnici a následně při setkáních v rehabilitační ambulanci.

Výsledkem je plnohodnotný návrat do života.