Jaký je život po srdečním infarktu? Má omezení, způsobí pracovní neschopnost?

Nebylo to tak dávno, co na infarkt myokardu lidé umírali. Dnes je léčba infarktu na vysoké úrovni. Při zachycení prvních příznaků včas, takzvaná „zlatá hodina”, je možná náprava ad integrum (bez následků). To pacientovi zaručuje plnohodnotný život bez omezení.

Podceňování projevů, neopodstatněné čekání na jejich vymizení nebo rozsáhlý infarkt s poškozením větších nebo současně více srdečních cév způsobuje trvalé následky a omezení do konce života.

Co znamená infarkt myokardu?

Pro lepší pochopení je třeba blíže specifikovat dva pojmy. Infarkt a myokard.

Infarkt znamená ucpání krevní cévy a její následnou obstrukci. Obstrukci může tvořit například krevní sraženina, embolus nebo tuková kapička. Postižena může být kterákoli céva v těle. Podle lokalizace dělíme infarkt na infarkt myokardu, infarkt mozku, infarkt ledviny, infarkt oka a jiné.

• Částečně obturovaná (ucpaná) céva má zúžený lumen (průsvit, průměr). Prokrvení orgánu, který dříve vyživovala, je omezené.
• Úplná obturace zamezí přístup krve do orgánu nebo jeho části a ten odumírá.

Myokard je srdeční svalovina. Tvoří střední vrstvu srdce. Z vnitřní strany ji obklopuje endokard (vnitřní výstelka srdce). Na povrchu jej kryje vazivo epikard přecházející do vnějšího obalu srdce (perikardu).

Krevní zásobení srdce – koronární oběh

Cévy, které zásobují srdeční svalovinu, se nazývají věnčité tepny (lat. arteria coronaria cordis). Odstupují ze srdcovnice (aorta) a mají dvě hlavní větve – pravou a levou (dextra et sinistra). Ty se v srdci rozvětvují na menší tepny a zásobují tak krví a kyslíkem celý myokard.

Patofyziologie vzniku infarktu: co se děje v srdci po ucpání cévy

Krevní sraženina se může vytvořit přímo v srdci nebo i v jiné části těla. Závažným faktorem jsou onemocnění žil dolních končetin (např. záněty, křečové žíly), ve kterých se nejčastěji sraženiny tvoří. Při prudkém pohybu se odtrhnou a putují krevním oběhem. Zastaví se až v místě zúžení cévy, jímž dále neprojdou. Vytvoří obstrukci.

Její vznik bývá také výsledkem nezdravého životního stylu (kouření, alkohol, u mladých lidí drogy a steroidy, stres, nezdravá strava). Faktory podporující vznik sraženiny se navzájem kombinují a zvyšují tak riziko.

Tromby (sraženiny krve) se mohou dostat až do koronárních tepen srdce, ale i do plic (infarkt plic), do mozku (cévní mozková příhoda – apoplexie), do ledvin (infarkt ledviny) a do kterékoli části lidského těla.

Orgán nebo jeho část, který byl dříve zásoben touto cévou, není vyživován krví ani kyslíkem. Postupně odumírá. Tento děj trvá několik hodin až do úplného a nezvratného úmrtí orgánu nebo části. Proto v léčbě infarktu hraje roli čas. Čím dříve je sraženina rozpuštěna, tím menší jsou zdravotní následky a trvalá poškození.

Riziko trombózy zvyšuje ateroskleróza. Ateroskleróza je onemocnění cév, které vzniká potichu a bez varovných příznaků. Někdy se zjistí až po prodělání infarktu. Je to poškození vnitřní výstelky cév vlivem. Na porušené endotely se snadno zachytávají tuky. Zvýšený cholesterol je proto rizikovým faktorem jejího vzniku. Zachycené částečky tuku zužují cévu, a tak vytvářejí ideální prostředí pro uchycení trombu.

Zajímavé:
Počet infarktů neustále stoupá. Úmrtnost na infarkty je však vzhledem k pokroku v medicíně každým rokem nižší.

Léčba infarktu – nejdůležitější je čas

Léčba infarktu se provádí ve specializovaných zdravotnických zařízeních. Tato zařízení jsou vybavena personálně i technicky k léčbě akutních stavů spojených s onemocněními srdce.

Patří sem infarkt myokardu, ale i jiná závažná onemocnění srdce, jako například poruchy srdečního rytmu vyžadující implantaci kardiostimulátoru (u arytmií s vysokou frekvencí srdce například fibrilace) nebo kardioverteru (u arytmií s nízkou srdeční frekvencí například AV-blokáda III stupeň).

Zlatá hodina

Takzvaná „zlatá hodina” je pojem velmi známý mezi kardiology, ale i lékaři a zdravotnickými pracovníky prvního kontaktu (záchranná služba). Jedná se o časový horizont od zahájení prvních příznaků infarktu myokardu až po podání léčby, případně jiné intervence (trombektomie, stent) v jednom z těchto specializovaných pracovišť.

Proč je tento čas tak důležitý? Do jedné hodiny není srdeční sval poškozen i přes zamezení přísunu krve a kyslíku. Jeho postupné odumírání začíná po hodině. Proto je-li léčba infarktu zahájena v časovém okně, je stav pacienta reverzibilní (zvratný). Náprava je v tomto případě ad integrum (lat. zcela nebo celkem).

Pacient přežívá, a to bez jakýchkoli následků a omezení.

Záchranné složky a výše uvedená pracoviště spolu komunikují a konzultují telefonicky prostřednictvím dispečinku, telemetrie (posílání EKG záznamů) nebo pomocí mobilní aplikace.

Mohlo by vás zajímat:
Velmi rozšířená je například aplikace Stemi Stroke. Jedná se o aplikaci v mobilu záchranných složek, do které se nafotí EKG záznam a zašle se do nejbližšího specializovaného pracoviště. Aplikace kilometrově vyhodnotí, které pracoviště je nejblíže, a barevně odliší případnou obsazenost. V konečném pracovišti automaticky přijímají zprávu. Je-li to nutné, kardiolog může kontaktovat posádku záchranné služby v případě jakýchkoli otázek (čas dojezdu a čas na přípravu operačního sálu). Pokud je pracoviště příliš vzdálené, lze přes dispečink aktivovat vrtulníkovou záchrannou službu, kvůli časovému benefitu pro pacienta. Tento systém spolupráce zlepšuje možnosti a minimalizuje časové okno v léčbě infarktu.

Časové okno do tří hodin

Pacienti často nevědomky podceňují příznaky infarktu. Bolesti na hrudi připisují potížím s páteří nebo jiným onemocněním. Jak čas plyne, pacientovi utíká možnost léčby ad integrum. Léčba do tří hodin od zahájení příznaků nemusí zanechat následky, případně jen minimálně, většinou bez omezení. Vzniklá omezení se týkají hlavně prevence, a to úpravou stravy a eliminací zlozvyků (kouření).

Podstatné je znát příznaky infarktu myokardu a včas si přivolat pomoc. Typickým příznakem je například bolest na hrudi, která se však může vyskytovat i při jiných banálních obtížích. Níže v tabulce jsou uvedeny základní rozdíly kardiálních a nekardiálních projevů. Přítomnost jednotlivých příznaků nemusí být u každého stejná. Téměř vždy je však přítomna bolest na hrudi, pocit nedostatku vzduchu, pocení a nevolnost.

Zajímavé:
Některé infarkty myokardu hlavně při postižení větších a více cév přicházejí náhle. Pacient upadá do bezvědomí dříve, než stihne přivolat pomoc. Takto závažné stavy většinou končí neúspěšnou resuscitací a smrtí.
Někdy je jediným příznakem točení hlavy a kolaps.
Pro diabetiky je typická absence bolesti na hrudi. Infarkt se projevuje tlakem v oblasti žaludku, jeho bolestí, nevolností, zvracením, výraznou bledostí, pocením a závratí.

Tabulka základních rozdílů kardiálních a nekardiálních příznaků

Po časovém okně...

Někdy se stává, že pacient je do specializovaného zařízení přivezen po časovém okně. Může to být způsobeno jeho pozdní prosbou o pomoc, dlouhým příjezdovým časem do nemocnice (velká kilometrová vzdálenost, neletovost vrtulníkové záchranné služby nebo noční hodiny, kdy je vrtulník v nočním režimu a příprava na vzlet, aby byl bezpečný, je 45 min).

Po časovém okně dochází k ireverzibilnímu (nezvratnému) poškození srdečního svalu, které s sebou přináší i následky. Jejich závažnost samozřejmě závisí na několika faktorech, jako je místo poškození myokardu, závažnost poškození myokardu, velikost poškozené plochy a na předchozím zdravotním stavu pacienta.

Většinou se jedná o oslabení srdeční stěny, poruchy přenosu nervových vzruchů v srdci a vznik širokého spektra poruch srdečního rytmu. Může dojít ke snížení ejekční frakce srdce a k srdečnímu selhávání.

Tyto následky již přinášejí omezení.

Následky a omezení v životě po prodělání infarktu myokardu

Jak bylo již výše zmíněno, následky závisí na velikosti postižení srdce, časového okna a rychlosti zahájení léčby a také na celkovém zdravotním stavu a věku pacienta. Postižení malých cév a částí srdečního svalu s léčbou v okně se hojí ad integrum bez trvalých následků. Problémem jsou větší infarkty, předchozí onemocnění srdce a pozdní léčba.

Přestože část srdečního svalu odumírá, zbytek jeho svaloviny funguje normálně. Krátce po infarktu je jeho výkonnost nižší. Při malých poškozeních se časem uzdravuje a výkon srdce se zvyšuje. Čas úplné rekonvalescence po infarktu je jeden až dva měsíce.

U velkých infarktů zůstává výkonnost srdce natrvalo snížena. Odumřelá část svaloviny se hojí jizvou. Jizva však nemůže nikdy nahradit původní tkáň. Takové srdce je citlivější na zátěž a může být porušena i funkce přečerpávání krve. Ta stagnuje v malém i velkém krevním oběhu, zatěžuje srdce i plíce a vzniká srdeční selhání.

Omezení se týkají také stravování a redukce obezity

Omezení tuků – Jednou z příčin uchycení trombu na koronární cévě je ateroskleróza. Ta vzniká následkem obezity nebo zvýšeného cholesterolu. Poškozené srdce je mimořádně citlivé a jeho nadměrné zatížení stravou plnou tuků není vhodné. Obezita a zvýšený cholesterol i nadále poškozují srdce a cévy, čímž zhoršují jeho již tak sníženou funkci.

Je vědecky dokázáno, že vysoký BMI index způsobuje vysoký krevní tlak. Arteriální hypertenze je rizikovým faktorem pro vznik recidivy infarktu, zhoršuje ischemickou chorobu srdeční, arytmie a podílí se na zhoršení vývoje srdečního selhávání.

Omezení solí – Porucha přečerpávání krve má za následek její stagnaci v malém a velkém krevním oběhu. To způsobuje hromadění tekutiny v srdci a v plicích. Tekutina v plicích se nazývá plicní edém (otok) - laicky voda na plicích. Plíce plné tekutiny způsobují poruchy dýchání až udušení se pacienta a smrt. Tekutina v srdci brání jeho správné funkci a způsobuje jeho selhání. Soli zadržují vodu v těle, čímž tento stav zhoršují. Proto by se kardiaci a lidé po infarktu měli stranit přesoleným jídlům.

Plicní edém a srdeční selhání se projevuje poruchami dýchání. Pacient se dusí. Barva obličeje se mění z bledé až voskové na popelavou, sinavou až modrou. Modré zbarvení začíná na akrálních částech, jako jsou rty, sliznice, ušní lalůčky a konečky prstů. Při progresi stavu pacient zmodrá celý v obličeji. Při dýchání jsou na dálku slyšitelné vlhké fenomény, chropy. Zvuk lze přirovnat ke zvuku vycházejícího ze sklenice s vodou, když do něj foukáme brčkem (bublání).

Zajímavé:
Vědecké studie ve Francii neprokázaly vliv soli na vznik arteriální hypertenze. Odborníci analyzovali její účinky až na 8670 lidech.

Omezení cukrů – Nejhorší na funkci srdce jsou cukry. Dokonce mají horší vliv na ucpávání a poškozování cév, vznik arteriální hypertenze a vznik recidivy infarktu než tuky. Mohou za to triglyceridy. U lidí, kteří přijímají větší množství cukrů denně, než je doporučená dávka, je riziko vzniku opakovaného infarktu až dvojnásobně vyšší.

Lidé, kteří infarkt prodělali, by měli být mnohem opatrnější. Jejich cévy jsou většinou poškozeny aterosklerotickým procesem a nadměrný příjem cukrů by tento stav mohl jen zhoršit. Vyhýbat by se měli hlavně nadměrnému slazení, sladkostem a slazeným nápojům. Jedna plechovka slazeného nápoje obsahuje od 30 do 40 g cukru (asi 5 lžiček krystalového cukru).

Pozor na tekutiny – Již v 6 st. př.n.l. řekl Thales: „Bez oběhu tekutin by nebylo života.” A měl pravdu. Člověk se skládá převážně z vody a celý život je závislý na jejím neustálém přísunu. Tekutiny ředí krev a zamezují tím i riziku vzniku krevních sraženin. Pokud pacienti nebudou dodržovat pitný režim, tak jim hrozí, že se infarkt zopakuje.

Důležité:
Starší lidé, kterým selhává srdce, berou léky na odvodňování.
To je neustále nutí jít na WC, z čehož jsou pochopitelně otráveni. Proto někteří mohou buď léky vysadit, nebo začnou málo pít.
Ani jedno řešení není správné.
Vysazení léků může způsobit srdeční selhání a nedostatek tekutin zvyšuje riziko vzniku trombů.

Srdce poškozené infarktem a selhávající je paradoxně velmi citlivé na přetížení tekutinami. Někteří doživotně užívají diuretika – léky na odvodňování právě k zamezení přetížení srdečního selhání jako pumpy. To však neznamená, že by měli omezit pitný režim. Není však vhodné vypít půl litru tekutin najednou a rychle.

Tekutiny by měli přijímat v menších množstvích a častěji.

Fyzická aktivita je důležitá, ale s mírou

Fyzická aktivita a sport je zdraví prospěšná.

Napomáhá při metabolismu a odbourávání tuků i cukrů. Zabraňuje vzniku obezity a hypertenze a redukuje množství tuků u již obézních pacientů.

Nadměrná námaha v posilovnách či v práci naopak může škodit.

Nadměrná aktivita u lidí, kteří prodělali infarkt, způsobuje přechodné zvýšení tlaku, srdeční frekvence, riziko vzniku arytmie až fibrilace srdce.

Při ischemické chorobě srdeční, která je velmi často diagnostikována v souvislosti s infarktem, dochází k nadměrnému zužování koronárních cév, nedostatečnému prokrvení srdce a příznakům totožným s příznaky infarktu.

Samozřejmě toto onemocnění zvyšuje opakovaný infarkt. Při nadměrné fyzické aktivitě dokonce způsobuje a urychluje srdeční nedostatečnost a vznik plicního edému. Stav rychle progreduje a často končí smrtí.

Pacienti po infarktu by se v žádném případě neměli vyhýbat procházkám a sportovním aktivitám. Vše je však třeba dělat s mírou, a ne běhat maraton. Někteří lidé by ovšem měli minimalizovat fyzickou aktivitu na co nejnižší minimum. Jedná se o ty, kteří prodělali opakované infarkty, mají chronické srdeční selhávání s nízkou ejekční frakcí, a jsou tedy vysoce rizikoví. I sebemenší námaha je může ohrozit.

Délka pracovní neschopnosti závisí na několika faktorech, rozsahu infarktu či včasné diagnostice a léčbě. Samozřejmě záleží také na celkovém stavu osoby.

Upozornit na tak závažný stav by měl lékař.

Na minulé zlozvyky rovnou zapomeňte

Zlozvyky poškozují zdraví na více úrovních. Nejsou zdraví prospěšné, ale přesto jim podléháme. Může za to závislost na těchto látkách. Patří sem kouření, nadměrná konzumace kofeinových nápojů, alkoholismus, abúzus drog a v dnešní době stále častěji braní steroidů.

Nikotin způsobuje zužování cév, tedy i koronárních a ischemii srdečního svalu. To má za následek bolesti na hrudi. Spolu s ostatními látkami v cigaretě zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin. Ohroženy jsou hlavně ženy, které kouří a zároveň užívají antikoncepci, která má podobný efekt. Také muži kuřáci, kteří podlehli touze po dokonalém těle a píchají si steroidy.

Alkohol naopak cévy rozšiřuje, čímž nutí nemocné srdce pracovat rychleji a přečerpávat potenciálně nedostatečný krevní oběh. Způsobuje zrychlenou akci srdce a zvyšuje riziko arytmií. Samozřejmě známý je také jeho destruktivní vliv na cévy a celý organismus.

Po infarktu zůstává trvalá léčba a pravidelné kardiologické kontroly

Nemocné srdce patří do rukou lékaře. Po prodělání vážného infarktu myokardu mohou zůstat následky, a proto je nutno chodit na pravidelné kontroly na kardiologickou ambulanci. Tam lze včas odhalit, zda se stav zlepšuje, reaguje na léčbu, nebo progreduje.

Na ambulanci lékař točí EKG, kde umí zachytit různé změny ve funkci srdce. Rovněž se měří krevní tlak, který by mohl zvýšit riziko recidivy infarktu. Odebírá se i krev pro laboratorní vyšetření. V krvi se dá brzy zjistit zvýšený cholesterol nebo její konzistence a hustota, která může způsobit opakovanou tvorbu sraženin.

Pacienti musí po překonání infarktu brát natrvalo léky. Téměř všichni užívají léky na ředění krve jako aspirin, warfarin, prasugrel, klopidogrel a jiné preparáty. Individuálně podle stavu se nasazují léky na vysoký krevní tlak (antihypertenziva), léky na podporu srdeční činnosti a odvodňování nebo léky na cholesterol.