Vitamin A pro dobrý zrak? Kde všude je ho zapotřebí? + Zdroje v potravinách

Vitamin A (axeroftol) je jednou ze základních esenciálních mikroživin. Tělo si ho nedokáže samo vyrobit, proto je nutné ho do těla doplňovat stravou. Jakou roli hraje v našem těle a jak najít rovnováhu v jeho příjmu?

Na začátek trochu historie...

První informace o významu vitaminu A pocházejí z roku 1819, kdy fyziolog Francois Magendie pozoroval rychle se rozvíjející vředy na oční rohovce u podvyživených psů.

Nebylo však známo, která chybějící složka potravy je příčinou.

Tento jev byl odhalen až v roce 1913. Vědci Elmer McCollum a Marguerite Davisová při výzkumu funkce tuků v potravě náhodou objevili neznámé sloučeniny. Zjistili, že omezení příjmu těchto sloučenin způsobuje u potkanů stav zvaný xeroftalmie (vysychání oční rohovky).

V roce 1920 byly tyto "neznámé sloučeniny" označeny jako vitamin A. Postupně se začaly rozšiřovat poznatky o jeho účincích. Dnes se ví, že má v našem těle několik nezastupitelných rolí.

Vitamin A je po vitaminu B1 druhým nejstarším vitaminem.

Jaká je úloha vitaminu A v těle?

Vitamin A se do těla dostává stravou ve dvou formách:

• z živočišné stravy jako retinol nebo retinylestery
• z rostlinných potravin jako prekurzory vitaminu A

Mezi prekurzory vitaminu A patří karotenoidy betakaroten, alfakaroten a betakaryptoxantin. Ty se po příjmu stravou přeměňují v těle na vitamin A v závislosti na aktuální potřebě organismu.

Známý a často zmiňovaný beta-karoten patří spolu s dalšími karotenoidy k antioxidantům. Proto má velmi příznivé účinky i nezávisle na přeměně na vitamin A.

Retinylestery a prekurzory vitaminu A se po vstupu do tenkého střeva metabolizují na retinol (označovaný jako vitamin A1).

Pomocí lipidů, žlučových kyselin a pankreatických enzymů přechází retinol do enterocytů (buněk krvinek). Poté je zabalen do tzv. lipoproteinových chylomikronových částic. V této formě je vyloučen do lymfatického systému a krevního oběhu.

Retinol je hlavní aktivní formou vitaminu A. V těle se chemickými reakcemi přeměňuje na dvě další sloučeniny – retinal a kyselinu retinovou.

Nejdůležitějším místem metabolismu vitaminu A v těle jsou játra. Pro tento proces jsou důležité dva typy buněk jater – parenchymové buňky jater (hepatocyty) a tzv. hvězdicové buňky.

Hepatocyty se centrálně podílejí na vstřebávání a zpracování retinolu v játrech.

Úkolem hvězdicovitých buněk je ukládat retinol do jaterních zásob ve formě retinylesterů. Ty se v případě potřeby reverzibilně rozkládají na retinol.

Retinol, retinylestery, retinal a kyselina retinová se souhrnně označují jako retinoidy.

Kyselina retinová vykazuje největší biologickou aktivitu vitaminu A.

Proč je vitamin A důležitý?

1. Chrání zrak a zdraví očí

Retinal, sloučenina přeměněná z retinolu, je klíčovou molekulou pro tvorbu zrakových pigmentů – rodopsinu a jodopsinu.

Rodopsin zajišťuje, že můžeme rozpoznávat předměty i při slabém osvětlení nebo ve tmě. Tento pigment se pravidelně tvoří v tyčinkách sítnice a je mimořádně citlivý na světlo.

Jodopsin se nachází v sítnicových čípkách a je nezbytný pro barevné vidění při vyšší intenzitě světla.

Vyčerpání jodopsinu při fotochemické reakci oka je přibližně 4krát pomalejší než u rodopsinu. To je také důvod, proč je nedostatek retinolu v organismu projevem glaukomu. Rodopsin se pak v tyčinkách sítnice nedokáže doplňovat a tzv. noční vidění je omezeno.

Kromě toho může vitamin A zpomalit věkem podmíněné zhoršování zraku, tzv. makulární degeneraci.

Předpokládá se, že makulární degenerace je důsledkem buněčného poškození sítnice, které lze přičíst oxidačnímu stresu. V tomto procesu může být vitamin A prospěšný, zejména jako antioxidant.

2. Zlepšuje funkci imunitního systému

Vitamin A hraje také důležitou roli při udržování přirozené obranyschopnosti našeho těla.

Důležitým metabolitem vitaminu A v tomto procesu je kyselina retinová. Ta podporuje růst, diferenciaci a distribuci T-buněk.

T-buňky jsou typem bílých krvinek, které chrání tělo před infekcí.

3. Podporuje zdravý růst a reprodukci

Vitamin A je také nezbytný pro udržení zdravého reprodukčního systému u mužů i žen. Hraje důležitou roli při vývoji spermií a vajíček.

Je také nezbytný pro zajištění normálního růstu a vývoje embrya během těhotenství. Tento účinek je zprostředkován především kyselinou retinovou.

4. Chrání sliznice, podporuje zdraví pokožky

Diferenciace a růst epitelových buněk v celém těle je ovlivňována zejména přítomností vitaminu A.

Kyselina retinová zde opět hraje ústřední roli. Při jejím nedostatku se epitelové buňky sliznic a kůže nedokážou obnovovat, zplošťují se a hromadí keratin.

Důsledkem je snížená slizniční sekrece, vysychání a keratóza tkání.

Vitamin A působí v kožních buňkách jako antioxidant. Může proto být prospěšný i při zpomalování stárnutí a udržování mladšího vzhledu pokožky.

Také v boji proti akné...

Kyselina retinová je široce používanou molekulou při léčbě středně těžkých až těžkých forem akné. V dermatologii se označuje jako izotretinoin (13-cis kyselina retinová).

Snižuje velikost a sekreci mazových žláz, což snižuje množství bakterií způsobujících akné.

Vnitřní léčba isotretinoinem je zdlouhavá, pracná a není vhodná pro každého. Je obzvláště nebezpečná pro ženy, které v blízké budoucnosti plánují těhotenství nebo jsou těhotné. Jedná se totiž o lék s teratogenními účinky.

Léčba perorálním isotretinoinem musí probíhat pod lékařským dohledem!

V případě léčby akné retinoidy se kromě vnitřního užívání používá také lokální aplikace přímo na kůži.

Kromě isotretinoinu může být účinnou látkou v zevních přípravcích také moderní syntetický retinoid adapalen. Tyto přípravky jsou vázány na lékařský předpis a léčbu indikuje dermatolog.

V běžně dostupných kosmetických přípravcích se používá především retinylpalmitát. Ten se rozkládá na retinol a v kůži se metabolizuje na kyselinu retinovou. Jeho použití se doporučuje při akné, ale také při stárnutí a udržování celkového zdraví pokožky.

Během léčby pleti retinoidy (perorálními i lokálními) je důležité:

• Vyvarovat se extrémních vlivů na pokožku (nadměrné slunění, solárium, studený vítr, sauna, peeling)
• Používat přípravky s UV faktorem (50+)
• Dbát na hydrataci pokožky
• Dbát na dodržování správného pitného režimu a zdravého životního stylu

Přečtěte si více informací o akné a jeho léčbě.

5. Ovlivňuje metabolismus železa

Vitamin A (konkrétně kyselina retinová) se podílí na vazbě železa s transferinem. Tím je zajištěno další využití železa v organismu, např. při syntéze hemoglobinu.

6. Reguluje metabolismus kostí

Pevnost kostí je ovlivňována nesčetným množstvím faktorů, včetně faktorů stravovacích. Mezi ně patří zejména dostatečný příjem vápníku, vitaminu D, vitaminu K2 a pravidelný pohyb přiměřeného charakteru.

Až donedávna nebyl vitamin A s regulací kostního metabolismu spojován.

Nyní je však prokázáno, že různé hladiny kyseliny retinové v organismu mohou potlačovat nebo podporovat aktivitu osteoklastů a osteoblastů.

Během života kosti neustále procházejí procesem remodelace, který zahrnuje jejich resorpci a následnou přestavbu. Během resorpce se osteoklasty připojují k povrchu kosti, ničí ji a uvolňují z ní vápník. Osteoblasty v takto zničené kosti následně tvoří novou kostní tkáň a zajišťují její správnou hustotu.

Zajímavé je, že jak nízká, tak velmi vysoká hladina vitaminu A je spojena s rizikem zlomenin. To znamená, že v takových případech je zvýšena aktivita osteoklastů a snížena aktivita osteoblastů. Hustota kostí se proto snižuje a mnohem snadněji může dojít ke zlomeninám.

Metabolismus kostí tedy může být nepříznivě ovlivněn vitaminem A jak při snížené, tak při zvýšené hladině v těle. Přesný mechanismus, kterým k tomu dochází, je stále předmětem zkoumání.

Proto je také nutné dodržovat doporučenou denní dávku.

Jaká je denní dávka vitaminu A?

Doporučená denní dávka vitaminu A se označuje jako tzv. ekvivalent aktivity retinolu (RAE). To proto, aby se zohlednila rozdílná bioaktivita karotenoidů (provitaminu A) a samotného retinolu v organismu.

Jeden mcg (mikrogram) RAE odpovídá:

• 1 mcg retinolu
• 12 mcg betakarotenu z přírodních zdrojů
• 24 mcg alfa-karotenu a beta- kryptoxanthinu z přírodních zdrojů
• 2 mcg syntetického betakarotenu z doplňků stravy

0,3 mcg RAE odpovídá 1 IU retinolu.

V tabulce je uvedena doporučená denní dávka vitaminu A pro zdravé lidi.

Horní hranice denního příjmu vitaminu A pro dospělého člověka je 3000 mcg RAE. Vyšší dávky již mají velmi vážná zdravotní rizika.

Referenční hodnoty pro vitamin A (ve formě retinolu) ve vzorku krve:

• Děti ve věku 1–6 let: 0,7–1,5 µmol/l
• Děti ve věku 7–12 let: 0,91–1,71 µmol/l
• Děti ve věku 13–18 let: 0,91–2,09 µmol/l
• Dospělí: 1,05–2,09 µmol/l

V jakých potravinách se nachází?

Pestrá a zdravá strava poskytuje našemu tělu dostatečné množství vitaminu A.

Následující tabulka uvádí seznam vybraných potravin bohatých na vitamin A

Mrkev pouze s olejem...

Vitamin A je organická lipofilní sloučenina. Je rozpustný pouze v tucích, což hraje hlavní roli ve způsobu jeho konzumace.

Pro optimální vstřebávání vitaminu A v tenkém střevě musí být do těla přijímán společně s tukem.

Tuk je důležitý pro usnadnění přenosu všech forem vitaminu A z lumenu tenkého střeva do enterocytů.

Tip: Zeleninové saláty je vždy prospěšné pokapat trochou oleje. Vhodný je například extra panenský olivový olej, ale můžete si oblíbit i lněný nebo dýňový olej. Pokud máte rádi salátové zálivky, sáhněte po těch, které si můžete sami připravit.

Nedostatek vitaminu A

Nedostatek vitaminu A je způsoben především minimální konzumací potravin, které ho obsahují.

Běžně se vyskytuje v chudých zemích třetího světa. Vyskytuje se však i v rozvinutých zemích.

Nedostatek vitaminu A v těle představuje koncentrace retinolu v krvi nižší než 0,7 µmol/l. Velmi závažný nedostatek představuje koncentrace nižší než 0,35 µmol/l.

Kdo je ohrožen nedostatkem vitaminu A?

• Předčasně narozené děti
• Lidé s cystickou fibrózou
• Lidé se špatnými stravovacími návyky nebo s omezeným příjmem potravy
• Lidé trpící malabsorpčním syndromem

Důležitou molekulou podporující vstřebávání, transport a metabolismus vitaminu A v těle je zinek. Nedostatek zinku proto může způsobit následný nedostatek vitaminu A nebo jeho nedostatečnou biologickou aktivitu.

Klinické projevy nedostatku vitaminu A:

• Xeroftalmie – vysychání rohovky, které může vést až ke slepotě
• Nyktalopie (glaukom, zhoršené noční vidění)
• Nepravidelné skvrny na očním bělmu
• Suchost kůže, sliznic, nehtů a vlasů
• Kožní defekty
• Zvýšené riziko infekcí
• Anémie související s nízkou schopností vázat železo
• Zlomeniny

Řešením nedostatku vitaminu A v těle je především zvýšená konzumace potravin, které jsou na něj bohaté. Zároveň je nutné léčit základní příčinu.

Doplňky stravy obsahující vitamin A mohou být prospěšné pouze v případě závažného nedostatku. Nikdy by neměly být náhradou pestré a rozmanité stravy.

Můžeme mít v těle nadbytek vitaminu A?

Ano. Vitamin A je rozpustný v tucích. Proto mu ve srovnání s vitaminy rozpustnými ve vodě trvá mnohem déle, než se z těla vyloučí.

Navíc pokud příjem vitaminu A přesáhne potřeby organismu, hromadí se v tkáních a ukládá se v játrech.

Předávkování vitaminem A

Nadbytek vitaminu A spojený s předávkováním je vzácný.

Může k němu dojít při nepřiměřeně vysokém příjmu vitaminu A z živočišných zdrojů nebo z doplňků stravy a léků (např. perorálních retinoidů).

Předávkování vitaminem A nebylo nikdy pozorováno při příjmu vitaminu A ve formě přírodních karotenoidů z rostlinných potravinových zdrojů.

Nadměrný příjem karotenoidů může způsobit karotenodermii (neškodné oranžovožluté zbarvení kůže).

Klinické projevy předávkování:

• Nevolnost, zvracení
• Rozmazané vidění
• Bolest hlavy, zvýšený intrakraniální (nitrolební) tlak
• Bolest břicha
• Vypadávání vlasů
• Nespavost
• Zlomeniny
• Poškození jater

Ideálním zdrojem vitaminu A pro tělo je zdravá a pestrá strava. Zdravá a pestrá strava znamená vyváženou kombinaci živočišných i rostlinných potravin. Tímto způsobem je možné dosáhnout bezpečné hladiny vitaminu A bez zdravotních rizik spojených s jeho nedostatkem nebo nadbytkem.