Virová hepatitida typu A: Může za přenos nedostatečná hygiena?

Virová hepatitida typu A – patologie a rizika

Virová hepatitida typu A je akutní zánětlivé onemocnění jater způsobené RNA virem hepatitidy typu A. Jedná se o velmi odolný virus. Odolává nejen velmi kyselému pH, ale také teplotám od -70 ºC do 60 ºC.

Neexistuje její chronická forma a prolongovaný výskyt nemoci trvající déle než půl roku bývá velmi vzácný. Většinou probíhá jako akutní forma a inkubační doba do objevení se prvních příznaků trvá přibližně 28 dní. Méně často to mohou být i dva měsíce.

Onemocnění většinou nebývá příliš vážné, přičemž dochází ke spontánní úpravě stavu. Málokdy je nutná léčba glukokortikoidy ve zdravotnickém zařízení. U imunodeficientních pacientů, starších a nemocných lidí může být průběh komplikovanější.

Tip: Přečtěte si také: Dyzenterie, červenka, úplavice, shigelóza nebo prostě nemoc špinavých rukou

Je možné se dát očkovat?

Kromě dobré prognózy je pozitivem i dlouhodobě dostupná vakcína. Je léty ověřená, bezpečná a zároveň vysoce účinná.

Očkování by měli absolvovat v rámci své bezpečnosti zdravotničtí, případně sociální pracovníci nebo turisté, kteří plánují vycestovat do rizikové země se zvýšeným výskytem onemocnění. Očkují se i příslušníci hasičského a policejního sboru.

Jak se žloutenka typu A projevuje?

Žloutenka probíhá různě v závislosti na věku pacienta a přidružených onemocněních. Může proběhnout bez příznaků, s mírnými nespecifickými příznaky nebo s příznaky typickými pro hepatitidu. Nejtypičtějšími příznaky je žluté zbarvení kůže, z čehož je odvozen název žloutenka, a bolesti pod pravým žeberním obloukem.

Asymptomatický průběh onemocnění

Až v 90 %, hlavně u dětských pacientů, má onemocnění bezpříznakový průběh. Zjistí se čistě náhodně na základě laboratorních výsledků, kdy jsou v krvi přítomny protilátky a bilirubin (žluté barvivo).

Nespecifické doprovodné příznaky

U starších dětí a dospělých lidí probíhá jako akutní forma s typickými projevy. Onemocnění začíná nespecificky zvýšenou teplotou, slabostí, malátností, únavou, bolestmi hlavy a svalů, nevolností, zvracením. Přidružují se příznaky připomínající infekci dýchacích cest jako kašel a zvýšená sekrece z nosu.

Typický akutní průběh onemocnění

Mezi základní symptomy patří ikterus. Jedná se o žluté zbarvení kůže a očních sklér (podobně jako u jaterní cirhózy nebo jaterního selhání). Také moč bývá tmavě zbarvená. Stolice je naopak cholická – bledě zbarvená. Pacienti mají bolesti břicha v oblasti jater pod pravým žeberním obloukem. Játra jsou zvětšená, někdy bývá zvětšená i slezina.

Fulminantní forma s akutním jaterním selháním

Vyskytuje se sporadicky. Postihuje asi jednoho pacienta z tisíce. Pacienta ohrožuje na životě právě selháním jater. Projevuje se stejnými příznaky jako akutní typ žloutenky A, spolu s neurologickou symptomatologií.

Ústup onemocnění

Asi po dvou týdnech až měsíci začíná onemocnění spontánně ustupovat. Příznaky se stávají mírnějšími a ustupuje také žluté zbarvení kůže.

Jak se můžete nakazit?

Hepatitida A se vyskytuje hlavně u lidí s nízkým hygienickým standardem, tedy převážně u sociálně slabšího obyvatelstva. Ojedinělý výskyt neznamená velký společenský problém. Rozšíření nákazy a epidemický výskyt je však závažným sociálním, ale i ekonomickým problémem.

Možné cesty přenosu

1. Zdrojem nákazy je nemocný člověk. Přenáší se již během doby, kdy se onemocnění ještě neprojevilo navenek, ale virus je vylučován stolicí. K nakažení dochází fekálně-orální cestou, a to přímým kontaktem – špinavýma rukama.
2. K přenosu dochází také alimentární cestou, a to kontaminovanou vodou a potravinami.
3. Možný, ale raritní přenos je také pohlavním stykem hlavně mezi homosexuálními partnery.
4. Rovněž k nakažení může dojít kontaminovanou jehlou u narkomanů nebo zdravotnických pracovníků.

Tip: Přečtěte si také: Co znamená otrava jídlem a nemoc špinavých rukou?

Jak se chránit před žloutenkou typu A?

U rizikových jedinců, jako jsou laboranti, zdravotníci, policie, hasiči, sociální pracovníci, pracovníci v krizových centrech či pracovníci a dobrovolníci v romských komunitách, je důležité očkování. Možnost nakažení se u těchto jednotlivců je při nedodržování bezpečnostních opatření vysoká.

Zajímavé: Vakcinaci lidským imunoglobulinem proti hepatitidě typu A využili američtí vojáci v roce 1945, na konci druhé světové války. V tomto období propukla velká epidemie žloutenky. Vakcína snížila výskyt onemocnění téměř o 80 %.

Základem prevence je hygiena. Správné hygienické návyky jsou důležité nejen v souvislosti se žloutenkou, ale také s jinými onemocněními, která je možné dostat ze špíny.

Léčba virové hepatitidy A

Onemocnění ustupuje spontánně bez nutnosti medikamentózní léčby. Pro pacienta je důležitý klidový režim, tekutiny, rehydratace, vhodná je úprava stravy zaměřená na lehce stravitelné a rozložitelné látky.

• klid na lůžku
• dostatečný příjem tekutin
• infuzní rehydratační terapie při horším průběhu onemocnění
• glukóza v infuzi při úporném zvracení
• strava se zvýšeným přísunem sacharidů
• omezení bílkovin a tuků ve stravě
• vitamíny skupiny B a C

Které oblasti jsou rizikové?

Obecně jsou nejohroženější oblasti nebo komunity sociálně slabších lidí, s nízkým hygienickým standardem. I žloutenku lze nazvat nemocí špinavých rukou.

Kam cestovat s vysokou opatrností?

Nejvíce ohroženy jsou chudé země. Nejvyšší výskyt žloutenky je zaznamenán v severní Africe, v Jižní Americe, hlavně v Brazílii a Venezuele, v Mongolsku, Indonésii, Íránu a Indii. Méně postižené země jsou Grónsko, Rusko, Čína, Kazachstán, Argentina a Chile.

Zajímavé informace: O cestování a letních problémech

Kde, kdy a kdo onemocní nejčastěji?

Navzdory statistikám se žloutenka vyskytuje celosvětově, především ve výše zmíněných komunitách. Nakazit se lze v každém ročním období, ale hlavně v září a říjnu. Onemocnění nejčastěji postihuje děti ve věku od jednoho do čtyř let.