- DUBOVÁ, Olga a Michal ZIKÁN. Gynekologie a porodnictví: praktické repetitorium. 2. vydání. Vydání druhé: Maxdorf, [2022]. Jesseniova lékařská fakulta. ISBN 978-80-7345-716-7
- MAREŠOVÁ, Pavlína. Moderní postupy v gynekologii a porodnictví. 3., přepracované a doplněné vydání. Praha: Ústav gynekologie a porodnictví AV ČR, v. v. i: Medica (Maxdorf). ISBN 978-80-7345-709-9
- urologiepropraxi.cz - Inkontinence moči v těhotenství. Ivan Huvar, CSc.
- Healthline.com - Těhotenská inkontinence: Proč k ní dochází a co dělat. Ashley Marcin
- pubmed.ncbi.nlm.nih.gov - Inkontinence moči v těhotenství. Je rozdíl mezi prvním a třetím trimestrem? Národní lékařská knihovna
Únik moči v těhotenství a po porodu: Co ho způsobuje? 3 cviky, které můžete provádět doma
Únik moči je častým průvodním jevem, který vzniká během těhotenství nebo po samotném porodu. Jaká je příčina inkontinence a jaké jsou možnosti terapie a prevence?
Obsah článku
Inkontinence znamená samovolný nekontrolovatelný únik moči. Téma inkontinence bývá tabu, ale je to běžný jev, se kterým se žena může během těhotenství setkat.
Proč k úniku moči u žen dochází, jak lze s inkontinencí bojovat a mnoho dalších zajímavých informací se dozvíte v článku.
Únik moči v těhotenství
Žena prochází v období těhotenství mnoha hormonálními změnami. Vyvíjející se dítě v matčině břiše fyziologicky roztahuje stěny dělohy a svým objemem utlačuje okolní orgány dutiny.
Ve většině případů rostoucí dítě tlačí na močový měchýř, který je v těsné blízkosti dělohy.
Močový měchýř má pod neustálým tlakem dělohy menší kapacitu. Důsledkem je pocit na močení, když je jen částečně plný. V některých případech může kopání dítěte vyvolat únik moči v důsledku oslabených stěn močového měchýře.
Obvykle se však jedná o několik kapek moči.
Na počátku těhotenství může žena pociťovat častý pocit na močení. Tento jev je rovněž způsoben zvýšeným prokrvením orgánů malé pánve. Do určité míry se mění úhel, který svírají močový měchýř a močová trubice.
Inkontinence v těhotenství však převažuje ve třetím trimestru těhotenství v důsledku výrazného zvětšení dělohy a dítěte.
Přibližně 30 % žen se v těhotenství setkává s inkontinencí.
Z neustálého tlaku a růstu dělohy následně dochází k ochabnutí a uvolnění svalstva pánevního dna. Svalové svěrače (sfinktery) se stávají mírně ochablými a těhotná žena pociťuje v určitých situacích inkontinenci.
Jedná se především o momenty, jako je kašel, kýchání, smích nebo skoky.
Nejčastěji se jedná o únik pouze několika kapek moči. V některých případech se však problém inkontinence může vyskytnout s větší intenzitou. V horších případech může dojít k mírnému úniku stolice.
Těhotenství, oslabená imunita a časté močení jsou také spojeny s rizikem vzniku infekce nebo zánětu močových cest. Je proto vhodné pravidelně močit, navštívit toaletu co nejdříve a dodržovat zásady intimní hygieny.
Pokud se u ženy v období těhotenství vyskytne inkontinence, je třeba se svěřit lékaři, který pacientce doporučí vhodnou terapii.
Výskyt inkontinence je individuální a závisí na řadě faktorů. V mírné formě je však běžná i u zdravých žen bez určité predispozice.
Ne každá těhotná žena trpí inkontinencí a ne u každé ženy dojde k úniku moči ve stejnou dobu. Může se objevit na začátku těhotenství, na konci těhotenství nebo krátce před porodem, někdy dokonce po samotném porodu.
Faktory zvyšující výskyt inkontinence v těhotenství:
- Vyšší věk matky
- Vícečetné porody
- Genetický faktor
- Oslabené pánevní dno
- Svalová nerovnováha v oblasti pánve
- Časté záněty močového měchýře
- Urogynekologické operace
- Vystavení stresu
- Diabetes mellitus
- Onemocnění páteře a míchy
Únik moči po porodu
Následnou nadměrnou zátěží pro orgány malé pánve po těhotenství je samotný porod. Tělo ženy je fyziologicky přednastaveno na průběh porodu a následnou rekonvalescenci.
Při nadměrném tlaku v druhé porodní jamce během vypuzovací fáze dochází ke zvýšenému tlaku na močový měchýř.
Svaly pánevního dna a poševní dutiny musí být dostatečně napnuté, aby porod proběhl bez komplikací.
V některých vzácných případech může během porodu dojít k narušení nervů ovládajících močový měchýř, k poškození svalů pánevního dna nebo k asistovanému porodu speciálními kleštěmi. To může následně způsobit poporodní inkontinenci.
Podle National Institutes of Health je u žen, které rodí přirozeně vaginálně, o 50 % vyšší pravděpodobnost vzniku poporodní inkontinence než u žen, které rodí císařským řezem.
S císařským řezem jsou však spojeny i další komplikace. O vhodném způsobu porodu byste se měla poradit se svým lékařem.
Po porodu v době šestinedělí se opět mění poměry v dutině břišní a malé pánvi. Zmenšující se děloha postupně dosahuje svých původních rozměrů.
Je nutné dodržovat lékařské pokyny, určitou úpravu životního stylu a aplikovat poporodní cvičení – rehabilitaci pro posílení pánevního dna a odstranění diastázy břicha.
Faktory zvyšující výskyt poporodní inkontinence:
- Vyšší věk matky
- Vícečetné porody
- Vysoká tělesná hmotnost dítěte
- Dvojčata, trojčata
- Udržení těhotenské hmotnosti po porodu
- Urogynekologické operace
- Fyzická práce matky v těhotenství
- Psychický stres
- Diabetes mellitus
- Onemocnění páteře a míchy
- Oslabené pánevní dno
- Svalová nerovnováha v oblasti pánve
Možnosti léčby močové inkontinence
Cvičení během těhotenství je třeba konzultovat s gynekologem vzhledem k individuálnímu zdravotnímu stavu ženy, fázi těhotenství, poloze dítěte, anamnéze a možným zdravotním komplikacím.
Při rehabilitaci v těhotenství se volí jednoduchá, nenáročná cvičení. Jejich cílem je posílit, aktivovat a uvědomit si pánevní dno, uvolnit přetížené svaly krční páteře a seznámit pacientku s ergonomií pohybu.
Léčba inkontinence v těhotenství a po porodu závisí na její formě a závažnosti. Pokud se jedná o mírný únik moči v důsledku fyziologického růstu dělohy nebo v důsledku krátkého poporodního období, měly by být použity inkontinenční pomůcky.
Při lehkém úniku moči jsou užitečné inkontinenční vložky a kalhotky. Jedná se o moderní diskrétní pomůcky, které jsou absorpční a chrání před zápachem a vlhkostí. Široká nabídka umožní ženě vybrat vhodnou variantu podle velikosti a stupně inkontinence (absorpce).
Hlavním klíčem k léčbě poporodní inkontinence jsou speciální cviky na posílení pánevního dna.
Poporodní rehabilitace zahrnuje posílení svalů pánevního dna, zpevnění břišní stěny a středu těla, výuku správného dýchání a odstranění pohybové nerovnováhy v oblasti pánve.
Cílem cvičení je odstranění případného prolapsu (snížení) orgánů vylučovací soustavy, posílení pánevního dna a posílení svalových svěračů včetně močové trubice.
Fyzioterapeuti naučí ženy speciální, ale jednoduché cviky na aktivaci pánevního dna. Mezi ty dobře známé v rámci široké veřejnosti patří např. Kegelovy cviky amerického lékaře, gynekologa Arnolda Kegela.
Zaměřují se na izolovanou aktivaci svalů pánevního dna ženy.
Další možností je trénink samotných svalů močového měchýře, který pacientce vysvětlí lékař na míru. Cílem je postupně prodlužovat dobu mezi jednotlivými močeními a současně zvyšovat uvědomění svalů pánevního dna i svěračů.
K posílení a zvýšení uvědomění pánevního dna se používají také vibrační intravaginální přístroje. Jejich cílem je aktivovat svaly svěračů, zvýšit citlivost a uvědomění této oblasti.
Jejich použití je nutné konzultovat s gynekologem, protože nejsou vhodné v těhotenství a v období krátce po porodu.
Možnost chirurgické léčby je indikována zejména u žen, u nichž selhala konzervativní léčba. Jedná se o případy, kdy je stále přítomno snížení orgánů a pánevního dna, vysoká míra inkontinence, únik stolice a další přidružené zdravotní komplikace.
Volba a typ konkrétní operace je vždy individuální. Volba operace závisí také na opakovaném plánovaném těhotenství.
Oslabené pánevní dno
Pánevní dno je skupina svalů tvořících uzávěr pánevní dutiny. Jejich úkolem je udržovat správnou polohu, stabilitu a pohyblivost orgánů malé pánve (pohlavního, vylučovacího a trávicího systému).
Pánevní dno hraje také velkou roli při vlastní funkci daných orgánů. Pro ženu má pánevní dno velký význam během těhotenství, porodu a při prožívání sexuality.
Pomůcka pro aktivaci pánevního dna: Aktivace pánevního dna u ženy je pocit podobný izolovanému stahu hlubokých svalů při zadržování malé nebo velké potřeby nebo stahu (zúžení) poševní trubice.
Je vhodné udržovat svalstvo pánevního dna silné a funkční ještě před otěhotněním. Snižuje se tím riziko inkontinence, poporodních komplikací a také se urychluje doba rekonvalescence.
Prevence ke snížení rizika inkontinence
Prevence ke snížení rizika úniku moči během těhotenství a po něm začíná již před samotným těhotenstvím.
Je vhodné mít aktivní, funkční pánevní dno, stabilní střed těla a dostatek fyzické aktivity.
Vhodná je úprava životního stylu, jako je omezení kouření, kontrola hmotnosti, odborná léčba případných zdravotních potíží a v neposlední řadě eliminace infekcí močových cest.
Do fyzické aktivity je vhodné zařadit cviky zaměřené na pánevní dno a pánevní oblast, aby se eliminovalo následné oslabení svalových svěračů v těhotenství.
3 jednoduché cviky, které můžete provádět doma pro aktivaci pánevního dna
Aktivace a relaxace pánevního dna
Výchozí pozice je vleže na zádech s dolními končetinami pokrčenými v kolenních kloubech a chodidly přilepenými k podložce. Hlava je v prodloužení páteře a ramena volně spočívají na podložce směrem od uší.
Úkolem cvičení je izolovaná kontrakce pánevního dna.
Žena se snaží uvědomit si a vtáhnout svalstvo pánevního dna dovnitř a chvíli vydržet s plynulým dýcháním do bránice.
Poté svaly pánevního dna uvolní a zrelaxuje. Při aktivaci pánevního dna se doporučuje stahovat jednotlivé hýžďové svaly zvlášť a během cvičení jemně podsadit pánev.
Stažení a následné uvolnění svalů je možné kontrolovat dlaní položenou pod hýžděmi.
Pozor na zadržování dechu během cvičení a nevnímání oblasti pánevního dna.
Most (glute bridge) s aktivací pánevního dna
Základní poloha je stejná jako u předchozího cviku. Kolena pokrčená, lopatky opřené o podložku a páteř přilepená k měkké podložce. Kolenní klouby jsou na úrovni šířky kyčelních kloubů. Ruce jsou volně položeny u těla, dlaněmi dolů.
Ruce jsou volně položené na podložce směrem od uší. Dochází k postupnému zvedání a podsazování pánve směrem ke stropu. Lopatky zůstávají po celou dobu cvičení opřené.
V horní poloze mostu dochází k izolované kontrakci svalů pánevního dna a aktivaci hýžďových svalů.
Žena setrvá v této aktivované poloze několik sekund a volně dýchá do bránice.
S výdechem žena opět klesne na podložku a uvolní aktivované svalstvo.
Pozor na zadržování dechu během cvičení a nedostatečnou aktivaci pánevního dna.
Stoj s aktivací a uvolněním pánevního dna
Výchozí polohou je mírně rozkročný stoj, váha těla spočívá rovnoměrně na obou chodidlech. Špičky chodidel směřují mírně od sebe. Záda jsou v rovné natažené poloze a hlava v jejím pomyslném prodloužení. Ramena jsou po celou dobu v klidu spuštěná od uší.
Cvičící se opírá dlaněmi o hýždě. Dýchání je po celou dobu cvičení plynulé. Aktivuje se pánevní dno, stahují se hluboké vnitřní svaly pánve směrem nahoru (dovnitř).
Dochází také k izolované aktivaci a kontrakci hýžďových svalů.
Žena plynule dýchá a snaží se nepovolit aktivaci svalů po dobu několika sekund.
Poté aktivované svaly uvolní a dojde k příjemnému uvolnění napětí a relaxaci.