- publichealth.hscni.sk - Tuberkulóza. Choroba, léčba a prevence
- alphamedical.sk - Tuberkulóza - stále známý nepřítel
- jfmed.uniba.sk - Etiologie, patogeneze, epidemiologie, KO a diagnostika tuberkulózy plic
- jfmed.uniba.sk - Léčba tuberkulózy. Mimopolní tuberkulóza
- sav.sk - Tuberkulóza
- ecdc.europa.eu - Tuberkulóza - otázky a odpovědi
Tuberkulóza nepatří do minulosti, ročně zabíjí miliony lidí

Tuberkulóza v minulosti způsobila enormní ztráty na lidských životech. Počty nakažených a mrtvých byly eliminovány s objevem vakcíny, která přestala být povinnou pro klesající tendenci výskytu onemocnění. V současnosti se však objevují stále rezistentnější formy TBC, což by mohlo znamenat problém.
Obsah článku
Tuberkulóza – TBC nebo také tubera. Není ani v dnešní době minulostí a ročně zabije spoustu lidí. Poznejte s námi největší mýty a důležitá fakta.
Onemocnění se většinou připisuje romským spoluobčanům, sociálně slabým jedincům, bezdomovcům, alkoholikům či kuřákům.
Důvodem přetrvávajícího, neopodstatněného osočování a odsuzování nemocných TBC je nízké povědomí veřejnosti o této závažné diagnóze a také mylná představa, že může postihnout jen sociálně slabší vrstvy, případně osoby s nízkým hygienickým standardem.
U těchto rizikových skupin je sice koncentrace onemocnění nejvyšší (špatné podmínky, oslabená imunita). Ovšem neznamená to, že postihuje pouze je!
Rizikové skupiny lidí:
- lidé žijící v endemických oblastech (zdroj nákazy, dlouhá expozice)
- sociálně slabší jedinci (chudoba, nevyhovující podmínky)
- romští spoluobčané a jiná menšinová etnika (chudoba, nedostatečná hygiena a disciplína)
- bezdomovci (chudoba, nevyhovující podmínky, často alkoholismus)
- migranti (dočasně nevyhovující podmínky, přeshraniční migrace)
- vězni (dočasně nevyhovující podmínky, úzká komunita)
- alkoholici, kuřáci a drogově závislí jedinci (oslabená imunita, fyzikální faktory)
- imunitní onemocnění (HIV/AIDS)
- pacienti v nemocnicích (úzká komunita, dlouhá expozice)
- malé děti a starší lidé (nízká imunita)
Základní mýty a fakta o tuberkulóze
Tuberkulóza je bakteriální onemocnění, které postihuje primárně plíce (90 %) a mimoplicní struktury. Způsobuje dýchací potíže a potíže související s postiženým orgánem.
V minulosti zabila mnoho lidí. Později se mylně myslelo, že je eradikovaná, a poté se objevila v rezistentnější formě.
Co je pravda o tuberkulóze a co ne?
MÝTUS: Hlavním mýtem, respektive dezinformací o tuberkulóze je, že onemocnění patří pacientům se slabým sociálně-ekonomickým zázemím.
FAKT: TBC může znepříjemnit život komukoli z nás bez ohledu na sociální status.
MÝTUS: Tuberkulóza je onemocnění, které se vyskytovalo v dávné minulosti.
FAKT: I když je její výskyt ve srovnání s historií výrazně nižší, tuberkulóza není zcela eliminována ani v současnosti.
MÝTUS: Tuberkulóza je vysoce nakažlivá.
FAKT: K tomu, aby se člověk nakazil, musí být v bezprostřední blízkosti pacienta s aktivní formou tuberkulózou. Musí navíc dojít k delší expozici.
MÝTUS: Tuberkulóza je výhradně plicní onemocnění.
FAKT: Tuberkulóza napadá vedle plic i ostatní orgány (kosti, mozek, srdce, ledviny…).
MÝTUS: Tuberkulóza je neléčitelná. Při nakažení hrozí infikovanému bezprostředně smrt.
FAKT: Pravda je, že navzdory narůstajícímu počtu multirezistentních forem tuberkulózy je tuberkulóza stále léčitelným onemocněním.
MÝTUS: Myslíte si, že věda a výzkum v léčbě tuberkulózy je spolehl. Tím se nám vzdaluje i šance na jakýkoli pokrok.
Co je tuberkulóza a co ji způsobuje?
Tuberkulóza (zkratka TBC) je závažné infekční onemocnění vyvolané bakteriálním agens. V současnosti je nejčastěji způsobeno kmenem Mycobacterium tuberculosis hominis, známým také jako Kochův bacil, podle svého objevitele.
Onemocnění mohou způsobit i jiné mykobakterie:
- Mycobacterium abscessus
- Mycobacterium africanum
- Mycobacterium asiaticum
- Mycobacterium avium komplex
- Mycobacterium bovis
- Mycobacterium canetti
- Mycobacterium caprae
- Mycobacterium fortuitum
- Mycobacterium gordonae
- Mycobacterium haemophilum
- Mycobacterium chelonei
- Mycobacterium kansasii
- Mycobacterium malmoense
- Mycobacterium marinum
- Mycobacterium microti
- Mycobacterium pinnipedii
- Mycobacterium scrofulaceum
- Mycobacterium simiae
- Mycobacterium szulgai
- Mycobacterium xenopi
Jak se TBC přenáší a co se děje v organismu?
Tuberkulóza je onemocnění, které není vysoce nakažlivé. Dokonce se vyznačuje velmi nízkou mírou přenosu.
Postihuje výhradně lidi a některá zvířata. Přenáší se z člověka na člověka.
Důležitým aspektem přenosu je i delší expozice, zejména v uzavřeném prostoru a pacientem s aktivní formou onemocnění (domácnost, dopravní prostředek, vězení aj.). TBC se však přenáší několika způsoby.
Samotný přenos závisí na několika faktorech:
- infekčnosti zdroje
- vzdálenosti od zdroje
- doby expozice v blízkosti zdroje
- množství inhalovaných bakterií
- stavu imunitního systému
- přidružených onemocnění
Zajímavé:
Ne každý pacient s TBC je infekční.
Latentní forma TBC je neinfekční.
K nákaze dochází za předpokladu, že pacient má aktivní infekci a neužívá léčbu. Při kašli a kýchání vylučuje do okolí živé bakterie.
Pokud je správně léčen, ani při aktivní formě nemusí dojít k přenosu na jinou osobu.
Inhalační způsob přenosu onemocnění
Pod pojmem inhalační způsob přenosu rozumíme takový přenos, k němuž dochází po vdechnutí (inhalaci) patogenu.
K inhalaci dochází suchou a vlhkou cestou.
Suchá inhalace znamená vdechnutí infikovaného prachu.
K inhalaci vlhkou cestou dochází při vdechnutí infikovaných kapiček plicního nebo nosního sekretu nemocné osoby.
Zajímavé:
Rozptyl infikovaných kapiček dosahuje vzdálenosti 0,5 až 1 metr při běžné komunikaci s nemocnou osobou.
Rozptyl infikovaných kapiček se zvyšuje na vzdálenost až 3 m, například při kašli nebo kýchání.
Přenos nákazy inokulační cestou
Pod pojmem inokulační způsob přenosu rozumíme takový přenos, ke kterému dochází k infikování se přímým kontaktem s infekčním materiálem přes porušenou kůži.
Tímto způsobem jsou nejčastěji nakaženi zdravotničtí pracovníci. K infikování dochází pořezáním se infikovaným předmětem nebo píchnutím se kontaminovanou jehlou.
Přenos nákazy alimentární cestou
Pod pojmem přenos alimentární cestou rozumíme takový přenos, k němuž dochází přes sliznici zažívacího traktu.
K zanesení infekce může dojít špinavýma rukama nebo potravou.
Zdrojem nákazy bylo kdysi nepasterizované mléko a mléčné výrobky z nemocného zvířete.
K nákaze dochází primárně při výrobě a zpracování těchto produktů nebo sekundárně při jejich konzumaci.
Transplacentární přenos
Transplacentární přenos znamená přenos onemocnění z matky na plod prostřednictvím placenty.
U lehkých forem onemocnění a při správné léčbě není průběh těhotenství nijak zásadně ovlivňován.
Vyskytuje se ojediněle, jen při vážných formách TBC u matky.
Tuberkulóza se vyskytuje v mnohem menším měřítku ve srovnání s minulostí. Léčba je dostupná, vakcinace také.
Tak proč se jí tolik obáváme?
Toto onemocnění se většinou považuje za plicní infekci. Hlavním cílovým orgánem mykobakterií jsou sice plíce, ale mohou napadat i jiné mimoplicní struktury.
Často způsobuje závažné komplikace, hlavně proto, že se na ni nemyslí jako na první možnou diagnózu.
Rozdělení TBC podle mezinárodní klasifikace nemocí:
- respirační tuberkulóza potvrzená bakteriologicky nebo histologicky
- respirační tuberkulóza nepotvrzená bakteriologicky nebo histologicky
- tuberkulóza nervové soustavy
- tuberkulóza jiných orgánů
- miliární tuberkulóza
- infekce vyvolané jinými mykobakteriemi
- pozdní následky tuberkulózy
Na základě postiženého orgánu rozdělujeme tuberkulózu na tři základní kategorie, a to na plicní tuberkulózu, mimoplicní tuberkulózu a kombinovanou tuberkulózu.
Tabulka se základní kategorizací TBC podle cílového orgánu:
Typ TBC: | Plicní tuberkulóza | Mimoplicní tuberkulóza | Kombinovaná tuberkulóza |
Výskyt v %: | 90 % | zbývající % | zbývající % |
Postižený orgán: | plicní parenchym | mediastinum (hrudní prostor) mízní uzliny srdce kůže pojivová tkáň kosti mozek, mícha | plicní parenchym mimoplicní struktury |
Nespecifické projevy: | celková a svalová slabost malátnost, únava nadměrné pocení, hlavně noční subfebrility, méně často horečka nechutenství zažívací potíže úbytek na váze poruchy menstruačního cyklu | celková a svalová slabost malátnost, únava nadměrné pocení, hlavně noční subfebrility, méně často horečka nechutenství zažívací potíže úbytek na váze poruchy menstruačního cyklu | celková a svalová slabost malátnost, únava nadměrné pocení, hlavně noční subfebrility, méně často horečka nechutenství zažívací potíže úbytek na váze poruchy menstruačního cyklu |
Specifické projevy: | bolest na hrudi dlouhotrvající, málo produktivní kašel vykašlávání krve (hemoptýza) dušnost chrapot | bolest na hrudi bolest svalů a kostí zduření lymfatických uzlin poruchy srdečního rytmu bolesti hlavy závratě nevolnost, zvracení opozice šíje lupus, ulcerace kůže poruchy vědomí, bezvědomí | bolest na hrudi dlouhotrvající, málo produktivní kašel vykašlávání krve (hemoptýza) dušnost chrapot bolest svalů a kostí zduření lymfatických uzlin poruchy srdečního rytmu bolesti hlavy závratě nevolnost, zvracení opozice šíje lupus, ulcerace kůže poruchy vědomí, bezvědomí |
Nebezpečné formy mimoplicní tuberkulózy
Velmi nebezpečnou formou, a díky BCG vakcíně raritní, je tuberkulóza mozku či míchy. Vyskytuje se zřídka, většinou v zemích třetího světa.
Při napadení mozku a jeho obalů probíhá tuberkulóza podobně jako encefalitida a meningitida (zánět mozku a mozkových blan).
Jedná se o tzv. meningeální nebo encefalickou formu TBC, kterou jsou postiženy zejména malé děti do 3 let.
Pacienti mají vysoké horečky, jsou oslabení, trpí silnou bolestmi hlavy, závratěmi a zvracením.
Typicky mají ztuhlé svalstvo šíje (opozice šíje). Při snaze ohnout hlavu směrem dolů nebo přiložit bradu k hrudníku je pohyb omezený a bolestivý. Častá je přecitlivělost na světlo.
Při postižení nervového systému bývají také přítomny neurologické ložiskové příznaky.
Jedná se o lokální záchvaty křečí, částečné ochrnutí končetin (obrny, parézy) či výpadky konkrétních mozkových nervů (zrakový nerv – porucha zraku, okohybný nerv, obličejový nerv).
Tuberkulóza a těhotenství
V minulosti se těhotným ženám s tuberkulózou doporučovalo předčasné přerušení těhotenství. Dnes už víme, že to absolutně není nutné. Disciplinovanost a opatrnost v těhotenství je postačující k porodu nepoškozeného děťátka, navzdory onemocnění matky.
Transplacentární přenos tuberkulózy na dítě je sice možný, ale vzácný. Dochází k němu hematogenním rozsevem přes placentu a pupečník.
K infikování plodu může dojít i při vdechování plodové vody. Popsáno však bylo pouze několik málo případů kongenitální nákazy.
TBC nemá vliv na předčasný porod, spontánní potrat a neexistuje žádný důkaz, že by způsobovala anomálie plodu.
Jaký dopad měla tuberkulóza na lidstvo v minulosti?
Tuberkulóza je onemocnění staré jako samo lidstvo. Její výskyt je datován až do období pravěku, což dokazují pozůstatky bizona starého asi 18 000 let.
Není známo, zda se jednalo primárně o onemocnění člověka, nebo bylo na člověka přeneseno z infikovaných zvířat – zoonóza.
Kostní nálezy datované do období 7500 let př. Kr. dokazují tuberkulózu v období doby kamenné.
Také mladší kosterní pozůstatky z období neolitu, cca 5000 let př. Kr., poukazují na její kostní formu.
Podobný nález pochází z kostí páteře egyptských mumií z roku 3500 př. Kr.
První písemné zmínky o ní máme z dob, kdy lidé začínali žít ve skupinkách, celcích či menších komunitách.
Plicní formu TBC podrobně popsal již Hippokrates, zmiňoval se o ní také Galenos či Silvius.
Avicena zase upozorňoval na její nakažlivost a vliv na lidi.
Původce tuberkulózy však objevil až v roce 1882 německý lékař Robert Koch, díky mikroskopu. Za svůj objev dokonce získal Nobelovu cenu a bakterii způsobující TBC se dodnes říká Kochův bacil.
Tuberkulóza byla v minulosti nejčastější příčina úmrtí
Existuje mnoho důkazů o tom, že v nedávné minulosti patřila tuberkulóza mezi nejčastější příčiny smrti vůbec.
Byla příčinou každého čtvrtého úmrtí. Stáří patřilo až druhé místo, zbývající místa ostatním onemocněním a úrazům.
Důvodem této vysoké úmrtnosti byla nevědomost o tom, co ji způsobuje, a tedy i neschopnost lékařů ji adekvátně léčit.
Zajímavé:
O léčbu se nepokoušeli pouze lékaři a pacienti samotní.
Například majitel mamutí jeskyně, John Croghan, zkoušel mezi lety 1838 až 1845 léčit pacienty s tuberkulózou na základě teploty a čistoty vzduchu ve své jeskyni.
Nepřežil ani jeden z nich.
Objevení patogenu TBC
24. března 1882 je datum, které se zapsalo do dějin. Přesně v tento den objevil německý lékař Robert Koch původce do té doby záhadného onemocnění.
Původce tuberkulózy Mycobacterium tuberculosis je dosud v literatuře znám pod názvem Kochův bacil, podle svého objevitele.
Navzdory obrovskému objevu Roberta Kocha pacienti s tuberkulózou i nadále umírali.
Vyvinutí vakcíny totiž trvalo neuvěřitelných 14 let. Dalších 15 let uběhlo, než se začalo s očkováním.
Zajímavé:
Robert Koch objevil v roce 1894 látku tuberkulin, o které se domníval, že je lékem a zároveň vakcínou proti TBC.
Tato látka však způsobovala u pacientů prudké alergické reakce a smrt.
I když tuberkulin nebyl jako vakcína účinný, ukázalo se, že je výborným diagnostickým prostředkem.
Dokazuje nám přítomnost protilátek proti TBC v těle - tuberkulinový test.
BCG vakcína a léčba TBC – úspěch 19. století
Vakcínu objevili v roce 1906 Albert Calmette a Camille Guérin. Vakcína známá také jako BCG (Bacillus Calmette–Guérin) se začala reálně používat až v roce 1921 ve Francii, později i v ostatních zemích.
Účinná léčba tuberkulózy přišla mnohem později, a to v roce 1943. Právě tohoto roku objevil Albert Schatz antibiotikum streptomycin.
Léčba streptomycinem se ukázala jako velmi účinná až do doby, kdy se začaly objevovat nové rezistentní formy tuberkulózy.
Proto v roce 1993 oznámila Světová zdravotnická organizace nouzový stav.
Pohled na tuberkulózu v současnosti
Tuberkulóza je v současnosti vnímána jako celosvětový problém.
V 70. a 80. letech nastal dočasně mylný dojem mezi odborníky o eradikaci, tedy úplném vyhubení tohoto onemocnění. Tato situace byla důvodem sníženého dohledu nad TBC.
90. léta ukázala, že šlo pouze o mylný dojem. Počet onemocnění na TBC se začal opět zvyšovat.
Kromě toho se začaly objevovat multirezistentní formy onemocnění, které nezabíraly na běžná antibiotika a antituberkulotika, případně onemocnění vyžadovalo jejich kombinaci. Stoupal počet obětí i počet mrtvých a stoupá dodnes.
Epidemiologická situace v dnešní době
Jen v EU přibude denně 1176 nových případů, z toho až 168 končí smrtí. Ve světě ročně umírá přibližně 1,3 milionu lidí na tuberkulózu a komplikace s ní spojené. Bez léčby má toto onemocnění až 70 % úmrtnosti.
Proto se problematice TBC s plnou vážností věnují odborníci Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí ECDC.
Existuje reálná hrozba vzplanutí multirezistetních forem onemocnění a také zavlečení nemoci z rizikových zemí. Rizika stoupají z důvodu vysoké migraci lidí v současnosti.
BCG vakcína v současnosti
Tuberkulóza je jedno z onemocnění, ke kterým je vyvinuta vakcína. Vakcinace proti tuberkulóze patřila v minulosti mezi povinná očkování. Avšak pro rapidní snížení onemocnění se přestalo celoplošně očkovat.
Přečtěte si také:
Biomatky, pozor! Očkování má svůj význam, neohrozte své dítě - povinné očkování
Nepovinné očkování, kdy je vhodné
Očkování, jeho význam před cestou do zahraničí - cizokrajné nákazy
Momentálně však opět začíná představovat problém. Pro nové multirezistentní formy tuberkulózy a rezistenci antibiotik nám počet nemocných narůstá.
Podle Světové zdravotnické organizace vzniká až 8 milionů nových případů ročně. Úmrtím končí přibližně 2,8 milionů z nich. Zároveň doporučuje plošné očkování v případě, že dojde k výskytu více než 12 případů na 100 000 obyvatel v konkrétní zemi.
BCG vakcína se individuálně doporučuje těm lidem, kteří jsou vystaveni vyššímu riziku vzniku onemocnění. Své opodstatnění má zejména v zemích s vyšším výskytem a rizikem šíření tohoto závažného onemocnění.
Komu se doporučuje očkování proti tuberkulóze?
- očkování proti tuberkulóze se provádí u tuberkulin negativních lidí, kteří byli v kontaktu s aktivní tuberkulózou
- očkování proti tuberkulóze se provádí u tuberkulin negativních osob mladších 30 let profesionálně vystavených zvýšenému riziku nákazy před nástupem do zaměstnání
- očkování proti tuberkulóze se provádí u tuberkulin negativních zaměstnanců oddělení zdravotnických zařízení specializovaných na léčbu TBC a jiné respirační choroby
- očkování proti tuberkulóze se provádí u tuberkulin negativních zaměstnanců patologie, soudního lékařství, mikrobiologických laboratoří vystavených zvýšenému riziku nákazy TBC
- očkování proti tuberkulóze se provádí u tuberkulin negativních osob pracujících ve veterinárních zařízeních a při ošetřování nebo při utrácení zvířat nakažených tuberkulózou
- očkování proti tuberkulóze se provádí u tuberkulin negativních osob, které při svém zaměstnání přicházejí do přímého styku s tuberkulózou lidí nebo zvířat
Diagnostika a léčba TBC
Diagnostika TBC se odráží od anamnézy pacienta (cestovatelská anamnéza do endemických zemí, abúzy, komorbidity, kontakt s pacientem s aktivní formou, symptomatologie) a fyzikálního vyšetření (RTG, CT). Při podezření na toto onemocnění se následně provádějí specifická vyšetření (tuberkulinový test, bakteriologické vyšetření, kultivace).
V diagnostice se využívá vyšetření cerebrospinálního moku, tuberkulinový test, mikroskopický a kultivační důkaz mykobakterií. Také se využívají zobrazovací metody (RTG plic, magnetická rezonance).
Biologický materiál, který se používá v diagnostice TBC:
- krev
- vykašlané sputum (hleny)
- laryngální výtěr
- pleurální punktát
- cerebrospinální likvor
- stěry z píštěle při kožní formě
- perikardiální tekutina
- tekutina z ascitu
- žaludeční šťáva
- BALT
- stolice
- moč
- prostatický sekret
- synoviální tekutina
- jiný biologický materiál získaný biopsií
Tuberkulinový test je kožní test, který může být důkazem toho, že pacient trpí tuberkulózou.
Nicméně je mnoho důvodů jeho negativity i přesto, že pacient je infikován (vakcinace, věk).
Pod kůži do předloktí se aplikují 2 tuberkulinové jednotky PPD.
Tuberkulin je bílkovinná frakce, zkratka PPD, znamená purifikovaný proteinový derivát, která se získává z filtrátu bakteriální kultury M. tuberculosis.
Po 72 hodinách se odečítá kožní reakce.
Na předloktí může být zarudnutí, avšak indurace cév větší než 5 mm představuje pozitivní výsledek. Nejnověji se využívají tzv. IGRA testy (Interferon Gamma Release Assay Tests), které se zakládají na detekci produkce interferonu gamma.
Léčba TBC v kostce
Léčba tuberkulózy je opravdu velmi zdlouhavá. Jedná se o časově náročný proces. Trvá někdy i rok až dva. Pacientovi se dlouhodobě podávají léky a pravidelně se provádějí kontrolní testy za účelem zjištění efektivity podávané terapie.
Pacient by měl být hospitalizován na infekčním oddělení v trvání minimálně 2 měsíce, jakmile se u něj zjistí onemocnění.
Tato dvouměsíční lhůta není výmysl, ale minimální délka hospitalizace. V případech, které to vyžadují, se tato doba prodlužuje na takovou, jak je třeba v konkrétním případě.
Lékem číslo jedna zůstávají antituberkulotika. Ta by se měla podávat co nejdříve, a to již v době podezření na TBC. Z důvodu bakteriální rezistence je možné, že v úvodu léčby se bude zkoušet několik medikamentů, případně jejich kombinace. Používají se hlavně preparáty jako například. isoniazid.
Součástí je i komplexní terapie kortikoidy, která je spolu s antituberkulotiky velmi efektivní. Také redukuje počet úmrtí.
Zajímavé zdroje informací
