Tuberkulóza nepatří do minulosti, ročně zabíjí miliony lidí

Tuberkulóza nepatří do minulosti, ročně zabíjí miliony lidí
Zdroj fotografie: Getty images

Tuberkulóza v minulosti způsobila enormní ztráty na lidských životech. Počty nakažených a mrtvých byly eliminovány s objevem vakcíny, která přestala být povinnou pro klesající tendenci výskytu onemocnění. V současnosti se však objevují stále rezistentnější formy TBC, což by mohlo znamenat problém.

Tuberkulóza – TBC nebo také tubera. Není ani v dnešní době minulostí a ročně zabije spoustu lidí. Poznejte s námi největší mýty a důležitá fakta.

Onemocnění se většinou připisuje romským spoluobčanům, sociálně slabým jedincům, bezdomovcům, alkoholikům či kuřákům.

Důvodem přetrvávajícího, neopodstatněného osočování a odsuzování nemocných TBC je nízké povědomí veřejnosti o této závažné diagnóze a také mylná představa, že může postihnout jen sociálně slabší vrstvy, případně osoby s nízkým hygienickým standardem.

U těchto rizikových skupin je sice koncentrace onemocnění nejvyšší (špatné podmínky, oslabená imunita). Ovšem neznamená to, že postihuje pouze je!

Rizikové skupiny lidí:

  • lidé žijící v endemických oblastech (zdroj nákazy, dlouhá expozice)
  • sociálně slabší jedinci (chudoba, nevyhovující podmínky)
  • romští spoluobčané a jiná menšinová etnika (chudoba, nedostatečná hygiena a disciplína)
  • bezdomovci (chudoba, nevyhovující podmínky, často alkoholismus)
  • migranti (dočasně nevyhovující podmínky, přeshraniční migrace)
  • vězni (dočasně nevyhovující podmínky, úzká komunita)
  • alkoholici, kuřáci a drogově závislí jedinci (oslabená imunita, fyzikální faktory)
  • imunitní onemocnění (HIV/AIDS)
  • pacienti v nemocnicích (úzká komunita, dlouhá expozice)
  • malé děti a starší lidé (nízká imunita)

Základní mýty a fakta o tuberkulóze

Tuberkulóza je bakteriální onemocnění, které postihuje primárně plíce (90 %) a mimoplicní struktury. Způsobuje dýchací potíže a potíže související s postiženým orgánem.

V minulosti zabila mnoho lidí. Později se mylně myslelo, že je eradikovaná, a poté se objevila v rezistentnější formě.

Co je pravda o tuberkulóze a co ne?

MÝTUS: Hlavním mýtem, respektive dezinformací o tuberkulóze je, že onemocnění patří pacientům se slabým sociálně-ekonomickým zázemím.
FAKT: TBC může znepříjemnit život komukoli z nás bez ohledu na sociální status.

MÝTUS: Tuberkulóza je onemocnění, které se vyskytovalo v dávné minulosti.
FAKT: I když je její výskyt ve srovnání s historií výrazně nižší, tuberkulóza není zcela eliminována ani v současnosti.

MÝTUS: Tuberkulóza je vysoce nakažlivá.
FAKT: K tomu, aby se člověk nakazil, musí být v bezprostřední blízkosti pacienta s aktivní formou tuberkulózou. Musí navíc dojít k delší expozici.

MÝTUS: Tuberkulóza je výhradně plicní onemocnění.
FAKT: Tuberkulóza napadá vedle plic i ostatní orgány (kosti, mozek, srdce, ledviny…).

MÝTUS: Tuberkulóza je neléčitelná. Při nakažení hrozí infikovanému bezprostředně smrt.
FAKT: Pravda je, že navzdory narůstajícímu počtu multirezistentních forem tuberkulózy je tuberkulóza stále léčitelným onemocněním.

MÝTUS: Myslíte si, že věda a výzkum v léčbě tuberkulózy je spolehl. Tím se nám vzdaluje i šance na jakýkoli pokrok.

Co je tuberkulóza a co ji způsobuje?

Tuberkulóza (zkratka TBC) je závažné infekční onemocnění vyvolané bakteriálním agens. V současnosti je nejčastěji způsobeno kmenem Mycobacterium tuberculosis hominis, známým také jako Kochův bacil, podle svého objevitele.

Onemocnění mohou způsobit i jiné mykobakterie:

  • Mycobacterium abscessus
  • Mycobacterium africanum
  • Mycobacterium asiaticum
  • Mycobacterium avium komplex
  • Mycobacterium bovis
  • Mycobacterium canetti
  • Mycobacterium caprae
  • Mycobacterium fortuitum
  • Mycobacterium gordonae
  • Mycobacterium haemophilum
  • Mycobacterium chelonei
  • Mycobacterium kansasii
  • Mycobacterium malmoense
  • Mycobacterium marinum
  • Mycobacterium microti
  • Mycobacterium pinnipedii
  • Mycobacterium scrofulaceum
  • Mycobacterium simiae
  • Mycobacterium szulgai
  • Mycobacterium xenopi

Jak se TBC přenáší a co se děje v organismu?

Tuberkulóza je onemocnění, které není vysoce nakažlivé. Dokonce se vyznačuje velmi nízkou mírou přenosu.
Postihuje výhradně lidi a některá zvířata. Přenáší se z člověka na člověka.

Důležitým aspektem přenosu je i delší expozice, zejména v uzavřeném prostoru a pacientem s aktivní formou onemocnění (domácnost, dopravní prostředek, vězení aj.). TBC se však přenáší několika způsoby.

Samotný přenos závisí na několika faktorech:

  • infekčnosti zdroje
  • vzdálenosti od zdroje
  • doby expozice v blízkosti zdroje
  • množství inhalovaných bakterií
  • stavu imunitního systému
  • přidružených onemocnění

Zajímavé:
Ne každý pacient s TBC je infekční.
Latentní forma TBC je neinfekční.
K nákaze dochází za předpokladu, že pacient má aktivní infekci a neužívá léčbu. Při kašli a kýchání vylučuje do okolí živé bakterie.
Pokud je správně léčen, ani při aktivní formě nemusí dojít k přenosu na jinou osobu.

Inhalační způsob přenosu onemocnění

Pod pojmem inhalační způsob přenosu rozumíme takový přenos, k němuž dochází po vdechnutí (inhalaci) patogenu.
K inhalaci dochází suchou a vlhkou cestou.
Suchá inhalace znamená vdechnutí infikovaného prachu.
K inhalaci vlhkou cestou dochází při vdechnutí infikovaných kapiček plicního nebo nosního sekretu nemocné osoby.

Zajímavé:
Rozptyl infikovaných kapiček dosahuje vzdálenosti 0,5 až 1 metr při běžné komunikaci s nemocnou osobou.
Rozptyl infikovaných kapiček se zvyšuje na vzdálenost až 3 m, například při kašli nebo kýchání.

Přenos nákazy inokulační cestou

Pod pojmem inokulační způsob přenosu rozumíme takový přenos, ke kterému dochází k infikování se přímým kontaktem s infekčním materiálem přes porušenou kůži.
Tímto způsobem jsou nejčastěji nakaženi zdravotničtí pracovníci. K infikování dochází pořezáním se infikovaným předmětem nebo píchnutím se kontaminovanou jehlou.

Přenos nákazy alimentární cestou

Pod pojmem přenos alimentární cestou rozumíme takový přenos, k němuž dochází přes sliznici zažívacího traktu.
K zanesení infekce může dojít špinavýma rukama nebo potravou.
Zdrojem nákazy bylo kdysi nepasterizované mléko a mléčné výrobky z nemocného zvířete.
K nákaze dochází primárně při výrobě a zpracování těchto produktů nebo sekundárně při jejich konzumaci.

Transplacentární přenos

Transplacentární přenos znamená přenos onemocnění z matky na plod prostřednictvím placenty.
U lehkých forem onemocnění a při správné léčbě není průběh těhotenství nijak zásadně ovlivňován.
Vyskytuje se ojediněle, jen při vážných formách TBC u matky.

Tuberkulóza se vyskytuje v mnohem menším měřítku ve srovnání s minulostí. Léčba je dostupná, vakcinace také.

Tak proč se jí tolik obáváme?

Toto onemocnění se většinou považuje za plicní infekci. Hlavním cílovým orgánem mykobakterií jsou sice plíce, ale mohou napadat i jiné mimoplicní struktury.

Často způsobuje závažné komplikace, hlavně proto, že se na ni nemyslí jako na první možnou diagnózu.

Rozdělení TBC podle mezinárodní klasifikace nemocí:

  1. respirační tuberkulóza potvrzená bakteriologicky nebo histologicky
  2. respirační tuberkulóza nepotvrzená bakteriologicky nebo histologicky
  3. tuberkulóza nervové soustavy
  4. tuberkulóza jiných orgánů
  5. miliární tuberkulóza
  6. infekce vyvolané jinými mykobakteriemi
  7. pozdní následky tuberkulózy

Na základě postiženého orgánu rozdělujeme tuberkulózu na tři základní kategorie, a to na plicní tuberkulózu, mimoplicní tuberkulózu a kombinovanou tuberkulózu.

Tabulka se základní kategorizací TBC podle cílového orgánu:

Typ TBC: Plicní tuberkulóza Mimoplicní tuberkulóza Kombinovaná tuberkulóza
Výskyt v %: 90 % zbývající % zbývající %
Postižený orgán: plicní parenchym mediastinum (hrudní prostor) mízní uzliny srdce kůže pojivová tkáň kosti mozek, mícha plicní parenchym mimoplicní struktury  
Nespecifické projevy: celková a svalová slabost malátnost, únava nadměrné pocení, hlavně noční subfebrility, méně často horečka nechutenství zažívací potíže úbytek na váze poruchy menstruačního cyklu celková a svalová slabost malátnost, únava nadměrné pocení, hlavně noční subfebrility, méně často horečka nechutenství zažívací potíže úbytek na váze poruchy menstruačního cyklu celková a svalová slabost malátnost, únava nadměrné pocení, hlavně noční subfebrility, méně často horečka nechutenství zažívací potíže úbytek na váze poruchy menstruačního cyklu
Specifické projevy: bolest na hrudi dlouhotrvající, málo produktivní kašel vykašlávání krve (hemoptýza) dušnost chrapot bolest na hrudi bolest svalů a kostí zduření lymfatických uzlin poruchy srdečního rytmu bolesti hlavy závratě nevolnost, zvracení opozice šíje lupus, ulcerace kůže poruchy vědomí, bezvědomí   bolest na hrudi dlouhotrvající, málo produktivní kašel vykašlávání krve (hemoptýza) dušnost chrapot bolest svalů a kostí zduření lymfatických uzlin poruchy srdečního rytmu bolesti hlavy závratě nevolnost, zvracení opozice šíje lupus, ulcerace kůže poruchy vědomí, bezvědomí

Nebezpečné formy mimoplicní tuberkulózy

Velmi nebezpečnou formou, a díky BCG vakcíně raritní, je tuberkulóza mozku či míchy. Vyskytuje se zřídka, většinou v zemích třetího světa.

Při napadení mozku a jeho obalů probíhá tuberkulóza podobně jako encefalitida a meningitida (zánět mozku a mozkových blan).
Jedná se o tzv. meningeální nebo encefalickou formu TBC, kterou jsou postiženy zejména malé děti do 3 let.
Pacienti mají vysoké horečky, jsou oslabení, trpí silnou bolestmi hlavy, závratěmi a zvracením.
Typicky mají ztuhlé svalstvo šíje (opozice šíje). Při snaze ohnout hlavu směrem dolů nebo přiložit bradu k hrudníku je pohyb omezený a bolestivý. Častá je přecitlivělost na světlo.

Při postižení nervového systému bývají také přítomny neurologické ložiskové příznaky.
Jedná se o lokální záchvaty křečí, částečné ochrnutí končetin (obrny, parézy) či výpadky konkrétních mozkových nervů (zrakový nerv – porucha zraku, okohybný nerv, obličejový nerv).

Tuberkulóza a těhotenství

V minulosti se těhotným ženám s tuberkulózou doporučovalo předčasné přerušení těhotenství. Dnes už víme, že to absolutně není nutné. Disciplinovanost a opatrnost v těhotenství je postačující k porodu nepoškozeného děťátka, navzdory onemocnění matky.

Transplacentární přenos tuberkulózy na dítě je sice možný, ale vzácný. Dochází k němu hematogenním rozsevem přes placentu a pupečník.

K infikování plodu může dojít i při vdechování plodové vody. Popsáno však bylo pouze několik málo případů kongenitální nákazy.

TBC nemá vliv na předčasný porod, spontánní potrat a neexistuje žádný důkaz, že by způsobovala anomálie plodu.

Jaký dopad měla tuberkulóza na lidstvo v minulosti?

Tuberkulóza je onemocnění staré jako samo lidstvo. Její výskyt je datován až do období pravěku, což dokazují pozůstatky bizona starého asi 18 000 let.

Není známo, zda se jednalo primárně o onemocnění člověka, nebo bylo na člověka přeneseno z infikovaných zvířat – zoonóza.

Kostní nálezy datované do období 7500 let př. Kr. dokazují tuberkulózu v období doby kamenné.
Také mladší kosterní pozůstatky z období neolitu, cca 5000 let př. Kr., poukazují na její kostní formu.
Podobný nález pochází z kostí páteře egyptských mumií z roku 3500 př. Kr.

První písemné zmínky o ní máme z dob, kdy lidé začínali žít ve skupinkách, celcích či menších komunitách.
Plicní formu TBC podrobně popsal již Hippokrates, zmiňoval se o ní také Galenos či Silvius.
Avicena zase upozorňoval na její nakažlivost a vliv na lidi.

Původce tuberkulózy však objevil až v roce 1882 německý lékař Robert Koch, díky mikroskopu. Za svůj objev dokonce získal Nobelovu cenu a bakterii způsobující TBC se dodnes říká Kochův bacil.

Tuberkulóza byla v minulosti nejčastější příčina úmrtí

Existuje mnoho důkazů o tom, že v nedávné minulosti patřila tuberkulóza mezi nejčastější příčiny smrti vůbec.

Byla příčinou každého čtvrtého úmrtí. Stáří patřilo až druhé místo, zbývající místa ostatním onemocněním a úrazům.

Důvodem této vysoké úmrtnosti byla nevědomost o tom, co ji způsobuje, a tedy i neschopnost lékařů ji adekvátně léčit.

Zajímavé:
O léčbu se nepokoušeli pouze lékaři a pacienti samotní.
Například majitel mamutí jeskyně, John Croghan, zkoušel mezi lety 1838 až 1845 léčit pacienty s tuberkulózou na základě teploty a čistoty vzduchu ve své jeskyni.
Nepřežil ani jeden z nich.

Objevení patogenu TBC

24. března 1882 je datum, které se zapsalo do dějin. Přesně v tento den objevil německý lékař Robert Koch původce do té doby záhadného onemocnění.

Původce tuberkulózy Mycobacterium tuberculosis je dosud v literatuře znám pod názvem Kochův bacil, podle svého objevitele.

Navzdory obrovskému objevu Roberta Kocha pacienti s tuberkulózou i nadále umírali.

Vyvinutí vakcíny totiž trvalo neuvěřitelných 14 let. Dalších 15 let uběhlo, než se začalo s očkováním.

Zajímavé:
Robert Koch objevil v roce 1894 látku tuberkulin, o které se domníval, že je lékem a zároveň vakcínou proti TBC.
Tato látka však způsobovala u pacientů prudké alergické reakce a smrt.
I když tuberkulin nebyl jako vakcína účinný, ukázalo se, že je výborným diagnostickým prostředkem.
Dokazuje nám přítomnost protilátek proti TBC v těle - tuberkulinový test.

BCG vakcína a léčba TBC – úspěch 19. století

Vakcínu objevili v roce 1906 Albert Calmette a Camille Guérin. Vakcína známá také jako BCG (Bacillus Calmette–Guérin) se začala reálně používat až v roce 1921 ve Francii, později i v ostatních zemích.

Účinná léčba tuberkulózy přišla mnohem později, a to v roce 1943. Právě tohoto roku objevil Albert Schatz antibiotikum streptomycin.

Léčba streptomycinem se ukázala jako velmi účinná až do doby, kdy se začaly objevovat nové rezistentní formy tuberkulózy.

Proto v roce 1993 oznámila Světová zdravotnická organizace nouzový stav.

Pohled na tuberkulózu v současnosti

Tuberkulóza je v současnosti vnímána jako celosvětový problém.

V 70. a 80. letech nastal dočasně mylný dojem mezi odborníky o eradikaci, tedy úplném vyhubení tohoto onemocnění. Tato situace byla důvodem sníženého dohledu nad TBC.

90. léta ukázala, že šlo pouze o mylný dojem. Počet onemocnění na TBC se začal opět zvyšovat.

Kromě toho se začaly objevovat multirezistentní formy onemocnění, které nezabíraly na běžná antibiotika a antituberkulotika, případně onemocnění vyžadovalo jejich kombinaci. Stoupal počet obětí i počet mrtvých a stoupá dodnes.

Epidemiologická situace v dnešní době

Jen v EU přibude denně 1176 nových případů, z toho až 168 končí smrtí. Ve světě ročně umírá přibližně 1,3 milionu lidí na tuberkulózu a komplikace s ní spojené. Bez léčby má toto onemocnění až 70 % úmrtnosti.

Proto se problematice TBC s plnou vážností věnují odborníci Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí ECDC.

Existuje reálná hrozba vzplanutí multirezistetních forem onemocnění a také zavlečení nemoci z rizikových zemí. Rizika stoupají z důvodu vysoké migraci lidí v současnosti.

BCG vakcína v současnosti

Tuberkulóza je jedno z onemocnění, ke kterým je vyvinuta vakcína. Vakcinace proti tuberkulóze patřila v minulosti mezi povinná očkování. Avšak pro rapidní snížení onemocnění se přestalo celoplošně očkovat.

Přečtěte si také:
Biomatky, pozor! Očkování má svůj význam, neohrozte své dítě - povinné očkování
Nepovinné očkování, kdy je vhodné
Očkování, jeho význam před cestou do zahraničí - cizokrajné nákazy

Momentálně však opět začíná představovat problém. Pro nové multirezistentní formy tuberkulózy a rezistenci antibiotik nám počet nemocných narůstá.

Podle Světové zdravotnické organizace vzniká až 8 milionů nových případů ročně. Úmrtím končí přibližně 2,8 milionů z nich. Zároveň doporučuje plošné očkování v případě, že dojde k výskytu více než 12 případů na 100 000 obyvatel v konkrétní zemi.

BCG vakcína se individuálně doporučuje těm lidem, kteří jsou vystaveni vyššímu riziku vzniku onemocnění. Své opodstatnění má zejména v zemích s vyšším výskytem a rizikem šíření tohoto závažného onemocnění.

Komu se doporučuje očkování proti tuberkulóze?

Doporučuje se (případně je v některých zemích povinné) očkování osob, které jsou vystaveny zvýšenému nebezpečí vybraných nákaz:
  • očkování proti tuberkulóze se provádí u tuberkulin negativních lidí, kteří byli v kontaktu s aktivní tuberkulózou
  • očkování proti tuberkulóze se provádí u tuberkulin negativních osob mladších 30 let profesionálně vystavených zvýšenému riziku nákazy před nástupem do zaměstnání
  • očkování proti tuberkulóze se provádí u tuberkulin negativních zaměstnanců oddělení zdravotnických zařízení specializovaných na léčbu TBC a jiné respirační choroby
  • očkování proti tuberkulóze se provádí u tuberkulin negativních zaměstnanců patologie, soudního lékařství, mikrobiologických laboratoří vystavených zvýšenému riziku nákazy TBC
  • očkování proti tuberkulóze se provádí u tuberkulin negativních osob pracujících ve veterinárních zařízeních a při ošetřování nebo při utrácení zvířat nakažených tuberkulózou
  • očkování proti tuberkulóze se provádí u tuberkulin negativních osob, které při svém zaměstnání přicházejí do přímého styku s tuberkulózou lidí nebo zvířat

Diagnostika a léčba TBC

Diagnostika TBC se odráží od anamnézy pacienta (cestovatelská anamnéza do endemických zemí, abúzy, komorbidity, kontakt s pacientem s aktivní formou, symptomatologie) a fyzikálního vyšetření (RTG, CT). Při podezření na toto onemocnění se následně provádějí specifická vyšetření (tuberkulinový test, bakteriologické vyšetření, kultivace).

V diagnostice se využívá vyšetření cerebrospinálního moku, tuberkulinový test, mikroskopický a kultivační důkaz mykobakterií. Také se využívají zobrazovací metody (RTG plic, magnetická rezonance).

Biologický materiál, který se používá v diagnostice TBC:

  • krev
  • vykašlané sputum (hleny)
  • laryngální výtěr
  • pleurální punktát
  • cerebrospinální likvor
  • stěry z píštěle při kožní formě
  • perikardiální tekutina
  • tekutina z ascitu
  • žaludeční šťáva
  • BALT
  • stolice
  • moč
  • prostatický sekret
  • synoviální tekutina
  • jiný biologický materiál získaný biopsií

Tuberkulinový test je kožní test, který může být důkazem toho, že pacient trpí tuberkulózou.
Nicméně je mnoho důvodů jeho negativity i přesto, že pacient je infikován (vakcinace, věk).

Pod kůži do předloktí se aplikují 2 tuberkulinové jednotky PPD.

Tuberkulin je bílkovinná frakce, zkratka PPD, znamená purifikovaný proteinový derivát, která se získává z filtrátu bakteriální kultury M. tuberculosis.

Po 72 hodinách se odečítá kožní reakce.

Na předloktí může být zarudnutí, avšak indurace cév větší než 5 mm představuje pozitivní výsledek. Nejnověji se využívají tzv. IGRA testy (Interferon Gamma Release Assay Tests), které se zakládají na detekci produkce interferonu gamma.

Léčba TBC v kostce

Léčba tuberkulózy je opravdu velmi zdlouhavá. Jedná se o časově náročný proces. Trvá někdy i rok až dva. Pacientovi se dlouhodobě podávají léky a pravidelně se provádějí kontrolní testy za účelem zjištění efektivity podávané terapie.

Pacient by měl být hospitalizován na infekčním oddělení v trvání minimálně 2 měsíce, jakmile se u něj zjistí onemocnění.

Tato dvouměsíční lhůta není výmysl, ale minimální délka hospitalizace. V případech, které to vyžadují, se tato doba prodlužuje na takovou, jak je třeba v konkrétním případě.

Lékem číslo jedna zůstávají antituberkulotika. Ta by se měla podávat co nejdříve, a to již v době podezření na TBC. Z důvodu bakteriální rezistence je možné, že v úvodu léčby se bude zkoušet několik medikamentů, případně jejich kombinace. Používají se hlavně preparáty jako například. isoniazid.

Součástí je i komplexní terapie kortikoidy, která je spolu s antituberkulotiky velmi efektivní. Také redukuje počet úmrtí.

fsdílet na Facebooku

Zajímavé zdroje informací

Cílem portálu a obsahu není nahradit odborné vyšetření. Obsah má pouze informativní a nezávazný charakter, nikoli poradní. V případě zdravotních potíží doporučujeme vyhledat odbornou pomoc, navštívit nebo kontaktovat lékaře, lékárníka.