Jsou příznaky svrabu u dětí stejné jako u dospělých? Jak se léčí?

Svrab (lat. scabies) patří mezi infekční onemocnění kůže s vysokou nakažlivostí.

Jeho původcem je ektoparazit zákožka svrabová (lat. Sarcoptes scabiei).

Postihuje lidi a jiné savce. Zvířata ovšem bývají napadána jinými druhy zákožek než člověk, proto přenos onemocnění ze zvířete na člověka není možný.

Svrab způsobuje parazit – zákožka svrabová

Zákožka svrabová je mikroskopický ektoparazit patřící mezi roztoče, který je zároveň původcem onemocnění svrabu.

Samička dorůstá velikosti 0,2 až 0,5 mm a je zodpovědná za vznik onemocnění.  
Sameček je mnohem menší, měří asi 0,2 mm.

Zákožka má zploštělé tělo a osm malých zakrslých nožiček kuželovitého tvaru.

Navzdory přítomnosti nožiček se tito paraziti pohybují velmi pomalu, a to rychlostí asi 2 až 2,5 cm za minutu. Proto se při krátkodobém kontaktu potencionálního hostitele s nakaženým jedincem málokdy infekce šíří.
K šíření nákazy je pro pomalou zákožku nutný delší kontakt s infikovaným člověkem.

Jak se svrab přenáší mezi lidmi?

1. K přenosu onemocnění mezi lidmi dochází hlavně přímým kontaktem kůže po delší expozici.
2. Nepřímý přenos je méně častý. Člověk se většinou nakazí prostřednictvím kontaminovaných předmětů (převážně textilie – ručník, ložní prádlo, oblečení).

Rizikem přenosu svrabu je nedostatečná hygiena, zanedbanost.

Nejčastěji dochází k přenosu v kolektivních zařízeních, jako jsou sociální zařízení, ubytovny, ale i školy, školky a jiné instituce.

Kolektivní přenos má za následek vznik menších epidemií v konkrétním zařízení.

Proč dochází často ke vzniku svrabu u dětí?

Nákaza se obecně vyskytuje často u děté. K přenosu onemocnění dochází z infikované matky či jiného příbuzného nebo při pobytu v dětském zařízení s výskytem svrabu.

Svrab v dětských zařízeních se šíří poměrně rychle (ložní prádlo, ručníky, oblečení).

Dalším důvodem je blízký kontakt dětí při hraní.

Má vaše dítě příznaky svrabu?

Projevy svrabu u dospělého a dítěte jsou stejné.

• Onemocnění začíná nočním svěděním kůže, které nabírá na intenzitě. Později se objevuje i během dne.
• Na kůži se objevují zarudlé plochy a škrábance.
• Je možné vidět i podélné nebo esovité chodbičky v podkoží, které si zákožka vyvrtala svojí činností.
• Na konci zaslepené chodbičky lze pozorovat zákožku ve formě tečky.
• Na kůži se objevují také vyrážky až papulózní útvary.
• Úporné škrábání způsobuje sekundární kožní léze, jako jsou škrábance, odřeniny, lokální krvácení kůže a krusty.
• Svědění má za následek také nespavost, podrážděnost a nervozitu.

Rozdílem v manifestaci svrabu u dětí a dospělých je lokalizace kožních lézí. U dítěte se nacházejí i na místech, na kterých je u dospělého jedince neuvidíte.

Tabulka se základními rozdíly lokalizace kožních lézí při svrabu u dětí a dospělých:

Proč je diagnostika svrabu u dětí obtížnější?

Diagnostika svrabu u dětí je mnohem obtížnější než u dospělých.
Jak je vidět ve výše uvedené tabulce, lokalizace kožních projevů je rozdílná.
U dětí se léze nacházejí převážně v obličejové části a nevynechají také dlaně a chodidla. Právě na těchto místech u dospělých chybí.

Kožní léze postihují u dětí převážně obličejovou část kůže.
Jak bývá zvykem, u malých dětí jsou často na tváři pozorována jiná onemocnění, a to různé ekzémy, alergie, atopie či vyrážky.
Pravděpodobnost, že se může jednat o onemocnění svrabu, je minimální. Proto se na něj mnohokrát nemyslí.

Dalším diagnostickým problémem u malých dětí je těžká identifikace podkožních chodbiček pohledem.
Svrab způsobuje intenzivní svědění, které nutí malé pacienty se škrábat. Z toho důvodu se jim na kůži vytvářejí škrábance, odřeniny a strupy.
Rozškrábaná léze je pak jen obtížně identifikovatelná.

V neposlední řadě je třeba brát v úvahu nespolupráci dítěte při vizuálním prohlížení.
Děti často nespolupracují za běžných okolností, natož když jsou nervózní a podrážděné svědivým onemocněním.

Zajímavé:
U dětí, na rozdíl od dospělých, bývá někdy přítomen tzv. Darierův příznak.
Tento příznak se diagnostikuje mechanickým podrážděním postižené části kůže.
Ta se následkem dráždění zduří.
Tomuto zduření říkáme urticaria pigmentosa.
Pozor!
Urticaria pigmentosa bývá přítomna i při mastocytóze.

Při podezření na svrab, které vzniklo na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření, je nutné mikroskopické vyšetření.
Za pomoci mikroskopu lékař získává přímý důkaz parazita v pokožce a může zahájit adekvátní léčbu.

Jak se léčí svrab u dětí?

Léčba svrabu u dětí je podobná jako u dospělých.
Jediným problémem zůstává disciplína dítěte během léčby a dodržování správných hygienických návyků.
Tyto aspekty jsou v individuální režii každého rodiče.

Základem terapie je zničení zákožky svrabové, preventivní, hygienická a protiepidemiologická opatření.
Konkrétní léčiva se aplikují většinou ve formě lokálních mastí a vazelín s obsahem síry.
K tlumení alergických projevů, jako je například svědění, se používají antihistaminika a kortikosteroidy.
V případě vzniku sekundární kožní infekce je nutné léčení antibiotiky.

Nejčastěji používané preparáty pro léčbu svrabu

Sulphuris praecipitati je vazelína s obsahem síry. Používá se u dospělých a u dětí. U malých dětí do tří let se doporučuje vazelína s 2,5% obsahem síry. Do šesti let by obsah síry neměl přesáhnout 5 %, do deseti let 7,5 %. Vazelína s obsahem síry 10 % může být používána pouze u dětí nad 10 let. Používá se 2x denně po dobu 3 až 5 dnů bez koupání. Po kúře je nutná očistná koupel a smytí zbytků vazelíny z kůže dítěte.

Permethrin 5% krém se používá k natírání celého těla od brady dolů. Tímto 5% preparátem je možná i léčba dětí od dvou měsíců věku. U dětí lze natřít i většinou nejvíce postiženou část obličeje, s výjimkou oblasti kolem očí. Krém se nechává působit cca 8 až 12 hodin, poté následuje koupání. V některých případech postačuje jednorázová aplikace krému. V případě přetrvávání potíží lze kúru opakovat po dvou týdnech.

Ivermectin jsou tablety, které lze použít pouze u dětí starších 5 let a u dospělých jedinců. Přesné dávkování je obsaženo v písemné instruktáži k léku. Dávkování je rozdílné u dětí a dospělých, rovněž je závislé na hmotnosti dítěte a dospělého. Tablety se většinou podávají jednorázově u dospělého člověka, u dětí je to ve třech dávkách. Mezi každou dávkou musí být dvoutýdenní přestávka.

Kromě léčby je nutná karanténa a protiepidemiologická opatření

Svrab je vysoce infekční onemocnění, které se poměrně rychle šíří převážně v komunitních zařízeních.

Aby se zamezilo tomuto šíření a vzniku větší epidemie, je nutné každý případ svrabu povinně hlásit na regionální hygienickou stanici.

Většinou podává hlášení pediatr nebo obecný lékař, který toto onemocnění diagnostikoval.

Nemocné dítě a také lidé, kteří s ním byli v kontaktu, mají nařízenou domácí karanténu, léčbu a přísné hygienické a protiepidemiologické postupy.

Avšak i mezi námi se najdou i tací, kteří se z důvodu zahanbení rozhodnou nezajít s dítětem k lékaři, a zkoušejí vyléčit nemoc babskými recepty.

Tím ohrožují nejen své dítě, ale také sebe, ostatní příbuzné, ostatní děti ve školce...