S jakými onemocněními si laici často pletou cévní mozkovou příhodu?

Cévní mozková příhoda se v určitých znacích také podobá i jiným onemocněním. Která jsou ta nejčastější?

• Strnula vám ráno po probuzení polovina těla, případně horní končetina?
  Možná jste jen špatně spali.
• Máte kocovinu, máte bolesti hlavy, závratě a zvracíte?
  A kdo ne?
• Máte hyperventilační tetanii či tetanický syndrom a po rozrušení vás brní horní končetiny a rty?
  Nebojte se, mrtvici určitě nemáte.
• Máte doma staršího příbuzného s demencí, který je dezorientovaný?
  Je to jeho normální stav vzhledem k diagnóze.

Tyto a mnoho dalších onemocnění a stavů mohou mít podobné znaky jako cévní mozková příhoda. Některé jsou dokonce naprosto totožné.

Rozdíl je v ostatní symptomatologii typické pro konkrétní onemocnění a také v chybějící symptomatologii. Důležité je také to, co předcházelo danému stavu (fyzická aktivita, úraz, spánek, rozčilení).

Zajímavé:
S cévní mozkovou příhodou se často zaměňuje i syndrom sobotní noci. Jedná se o strnutí jedné horní končetiny. Důvodem je déle vyvíjející tlak, například z důvodu přeležení. Z toho je odvozen i název syndromu, protože muži často leží na rameni žena :-)

Onemocnění imitující cévní mozkovou příhodu typická pro starší věk

Starší lidé mají vzhledem k věku řadu onemocnění. Pacient s mnoha diagnózami se nazývá polymorbidní pacient. Kromě svých základních diagnóz je polymorbidní pacient rizikovějším ke vzniku nových.

Tělo, orgány a také cévy starých lidí jsou opotřebovanější a slabší. Proto je u této kategorie pacientů vyšší riziko výskytu mozkové mrtvice, ale i jiných chorob, které se jí mohou podobat. O které nejčastěji jde?

Dehydratací až k poruše vědomí

U žen tvoří voda 50 % celkové hmotnosti těla, u mužů až 60 %. Větší část (až 60 %) se nachází uvnitř buněk (intracelulární prostor). Zbývajících 40 % v jejich okolí (extracelulární prostor).

Z procentuálního hlediska je jasné, že voda je naší součástí. Je důležitá pro normální fungování vnitřního prostředí (homeostázy) a pro život.

Nedostatečný příjem tekutin znamená snížení jejich celkového tělesného objemu. Při chronickém zanedbávání pitného režimu dochází k negativní bilanci vody v organismu. Tomuto stavu říkáme dehydratace.

Dehydratace se nejčastěji vyskytuje u malých dětí během úporných průjmů a zvracení. V letních měsících se vyskytuje u všech věkových kategorií a především u starých lidí, kteří ztrácejí pocit žízně.

V některých případech je denní příjem tekutin u starého člověka jeden šálek čaje, což je velmi málo. Při takovém denním příjmu dochází k odvodnění organismu velmi rychle.

Tabulka se základními rozdíly mezi dehydratací a mrtvicí:

Febrilní stavy, přehřátí organismu

Za normální teplotu těla považujeme teplotu v rozmezí 36,0–36,9 °C.

Febrilní stav znamená horečnatý stav. Vzniká z důvodu napadení orgánu nebo těla infekcí (bakterie, viry, plísně, parazity). K přehřátí organismu dochází při dlouhodobém vystavení organismu vysokým teplotám (infekce, sluneční úpal, popáleniny).

Při zvýšené teplotě, horečce či úplném přehřátí organismu se člověk nadměrně potí, čímž ztrácí vodu a minerály. Je jedno, zda jde o infekci, popálení se zánětlivou reakcí těla, nebo přehřátí na slunci. Vždy je tento stav doprovázen nechutenstvím a zvracením.

Zvracením také dochází k nadměrné ztrátě tekutin a dehydrataci.

Tabulka se základními rozdíly mezi febrilitami a mrtvicí

Dementní stav a dezorientace

Demence nebo dementní stav se vyskytuje především u starších lidí, kteří trpí Alzheimerovou nebo Parkinsonovou chorobou. Může se ovšem vyskytnout i v mladém věku.

Demence je oslabení rozumových schopností a se zvyšujícím věkem se stav zhoršuje. Do jisté míry se dají mírnit příznaky, ale léčba neexistuje, stejně jako neexistuje lék na nesmrtelnost.

Někteří lidé si demenci velmi často zaměňují s mrtvicí, a to právě pro dezorientaci, nepoznávání příbuzných, halucinace a jiné projevy. I pacient, který pravidelně bere léky, může čas od času takovou ataku dostat.

Pokud svému příbuznému s demencí nedávkujete a nepodáváte léky přímo do úst, on sám je pravděpodobně neužívá.

Právě neužívání léků tlumících projevy jako dezorientace či agresivita může způsobit, že takové projevy nás překvapí.

Tabulka se základními rozdíly mezi demencí a mrtvicí:

Onemocnění imitující cévní mozkovou příhodu typická pro mladší lidi

Nejen u starších jedinců, ale také u mladých lidí existují onemocnění, která v nás mohou mylně vyvolat pocit, že jsme dostali mrtvici.

Většinou se jedná o nepříliš vážná onemocnění, někdy až banální. To, jak je někteří jedinci prožívají, je katastrofální, někdy až směšné.

Hyperventilační tetanie navozuje dojem různých onemocnění

Hyperventilační tetanii můžeme klidně nazvat i „onemocněním moderní doby”. V minulosti se také vyskytovala. Ale tehdy se tito lidé (většinou ženy) nazývaly hysterickými. Do značné míry je to pravda.

Hyperventilační tetanie je v první řadě psychicky podmíněný stav. Vždy mu předchází nějaký psychický stav jako rozčilení, hádka, hněv, stres, strach, onemocnění, zvracení, fyzická námaha.

Postižený na základě určitého vyvolávajícího mechanismu začne podvědomě rychleji dýchat. Tomuto jevu říkáme hyperventilace. Jejím následkem si vydýchá mnoho oxidu uhličitého, který se vyskytuje v krvi.

To vyvolává nejprve brnění horních končetin, případně úst a hlavy, což může způsobit problém s mluvením. Při progresi stavu brní i dolní končetiny. Postupně mravenčení přechází až ke křečím a vykrucování rukou a nohou.

Pacient má pocit na omdlení. Velmi často dochází ke kolapsům, nikdy však ne k bezvědomí. A co je nejhorší, málokdo si to přizná. Svému trápení tito lidé připisují gigantické rozměry.

Zajímavé:
Hyperventilační tetanie je častým důvodem volání na tísňovou linku a výjezdů ambulancí záchranných složek. Hyperventilační tetanie však pacienta nikdy neohrožuje na životě. Jedná se o psychicky podmíněný stav, který při uklidnění a zpomalení dýchání spontánně a bez jakékoli léčby ustupuje. Důvod, proč se u těchto stavů objevuje sanitka, je nevědomost a panika okolí.

Tabulka se základními rozdíly mezi hyperventilací a mrtvicí:

Parestézie, bolesti hlavy a závratě jsou i při onemocnění páteře

Kdo má v dnešní době krásně rovnou páteř? Kdo nikdy neměl bolesti zad nebo trnutí ruky či nohy vyplývající z onemocnění nebo přetížení páteře? Pokud takový člověk existuje, tak už teď mu závidím.

Všude ve světě jsou lidé utahaní a vyčerpaní každodenní prací. Většina lidí pracuje 5 dní v týdnu a někteří i o víkendech. První, co si takový nápor odnese, je samozřejmě páteř.

Bolest postižené části zad není ničím výjimečným. Vyskytuje se často, u některých povolání je dokonce na denním pořádku. Pokud zatím nemáte problémy s páteří, zkuste popřemýšlet nad svým povoláním. Namáháte se? Zvedáte těžká břemena? Máte paradoxně sedavou práci? Vězte, že jste na seznamu.

Poškození páteře se nemusí projevit pouze bolestí konkrétní části. Při postižení krční páteře se objevují často výrazné závratě spolu s bolestmi hlavy, krku, nevolností a zvracením. Hrudní část má tendenci způsobovat mravenčení v jedné nebo i obou horních končetinách. Bederní a křížová část způsobuje brnění dolní končetiny a její oslabení.

Tabulka se základními rozdíly mezi onemocněními páteře a mrtvicí:

Bolesti hlavy a migrény

Při hemoragické cévní mozkové příhodě je výrazným příznakem náhle vzniklá bolest hlavy. To ale neznamená, že teď si při každé bolesti hlavy budeme myslet, že máme krvácení do mozku. Je nemyslitelné, aby každá bolest hlavy byla řešena záchrannou službou a odeslána na počítačovou tomografii.

Při bolestech hlavy je třeba trošku přemýšlet a pátrat po možných příčinách, kterých jsou tisíce. Ne za každou bolestí hlavy je automaticky závažné či smrtelné onemocnění.

Bolest hlavy, která doprovází cévní mozkovou příhodu, se nikdy nevyvíjí postupně. Přichází náhle, nečekaně, bývá silné intenzity. Spolu s bolestí se dostavují i ostatní příznaky mrtvice, jako je porucha řeči či jednostranné oslabení těla. V předchorobí pacienta není úraz, v případě chronických onemocnění, jako je například migréna, jsou bolesti jiné, netypické, neočekávané.

Lidé nejčastěji volají na tísňovou linku při (tabulka)

Ostatní onemocnění připomínající cévní mozkovou příhodu

Výše popsané stavy, syndromy a nemoci jsou jen zlomkem mezi všemi, které se svou symptomatologií mohou podobat cévní mozkové příhodě.

Pro četnost byly zmíněny pouze ty, které jsou nejčastějšími důvody přivolání ambulance záchranné zdravotní služby a návštěvy ambulance obvodního lékaře.

Mezi další podobná onemocnění patří:

• komplikace cukrovky – hypoglykémie a hyperglykémie s poruchou psychického stavu a vědomí
• zánět sedacího nervu s bolestí a trnutím dolní končetiny
• Meniérova choroba typická intenzivním točením hlavy
• zánět trojklanného nervu (obličejová část), s ochrnutím obličeje a asymetrií
• intoxikace léky a drogami
• dezorientace a halucinace na podkladě psychiatrického onemocnění
• jiné