Pečetění zubů u dětí: Má svůj význam a čím se pečetí?

Zubní lékař je strašákem hlavně pro děti. Zejména pokud je první návštěva u lékaře nepříjemným zážitkem.

Prevence před zubním kazem by proto měla být v povědomí každého zodpovědného rodiče. Víte, co všechno můžete udělat, abyste předešli, nebo alespoň minimalizovali bolestivou zkušenost vašeho dítěte u zubaře?

Jednou z možností je i pečetění zubů. Provádí se však jen za určitých podmínek.

Jak rostou dětské zoubky a čím se odlišují od těch dospěláckých, trvalých?

Mléčné zoubky hrají důležitou roli. Často je podceňován význam jejich péče. Tyto zuby drží místo pro trvalé zuby a jsou důležité pro růst čelisti. Jsou potřebné i při správném mluvení či vyslovování.

Pokud jsou mléčné zuby kazové či jinak poškozené, následky to má i pro ty trvalé.

Náchylnost ke kazivosti mléčných zubů je způsobena zejména jejich nedostatečnou mineralizací a výraznými jamkami a štěrbinami na jejich korunce. V těchto místech se snadno vytváří zubní plak a množí bakterie.

Jako první se v ústech dítěte objevují mléčné zoubky. Výjimkou bývají takzvané prelaktální zuby, které se mohou vyskytnout již při narození. Je to však ojedinělý jev.

Takové zoubky jsou nežádoucí a je třeba je odstranit.

Většinou kolem šestého měsíce se začínají prořezávat první mléčné zuby. Toto období, které nazýváme také obdobím mléčného chrupu, trvá zhruba do tří let. V tomto věku by měl být mléčný chrup kompletní.

Asi ve věku šesti let se prořežou první trvalé zuby, a to šestky. Ty nemají mléčného předchůdce a prořežou se v řadě za mléčnými pětkami. To je důvod, proč si jich mnozí rodiče nevšimnou. Většinou očekávají vypadnutí a proříznutí jednotek, ale ty většinou následují až po proříznutých dospěláckých šestkách.

Často jim není věnována taková pozornost, a i to je důvodem jejich časté kazovosti.

Přečtěte si také článek: Zubní kaz

Orientační doba prořezávání zoubků

Prořezávání mléčných i trvalých zubů je u každého jedince individuální. Údaje v tabulce jsou pouze orientační. Při pochybnostech však neváhejte kontaktovat svého zubního lékaře.

Více o zubech či péči o ně si přečtěte v článku: Jak na zdravé zuby

Co to je pečetění zubů?

Ústní dutina je první částí trávicí soustavy. Zde se jídlo kouše, žvýká či promíchává se slinami, které obsahují enzymy, důležité ke zpracování potravy.

Zuby tvoří důležitou součást celého trávicího systému. Jejich povrch však obsahuje různé rýhy či štěrbiny, ve kterých se mohou hromadit zbytky jídla. To představuje ideální prostředí pro množení bakterií. Ty po přísunu cukrů z potravin tvoří kyselinu.

Ta rozežírá zubní sklovinu, následkem čehož vzniká zubní kaz.

Tyto části zubního povrchu může být obtížné vyčistit. Štěrbiny, zejména dětských zubů, mohou být tak malé, že štětinky kartáčku jsou na jejich vyčištění příliš velké. A tak jsou hlavně žvýkací plochy zubů, které nejsou navíc ještě dostatečně mineralizované, náchylnější ke vzniku kazu. Jde hlavně o takzvané šestky a sedmičky.

Takto mohou snadno vzniknout kazy i u dětí, které si zoubky čistí důkladně.

Řešením může být právě jejich pečetění. Provést se musí však ještě na zdravých a nepoškozených zubech. Jde vlastně o jakési zalití těchto zubních štěrbin a nerovností něčím, jako je tmel. Takový zub má hladký povrch a jeho čištění je jednodušší a efektivnější.

Neznamená to však, že o dotyčný zub už není třeba pečovat. Jde jen o usnadnění čištění nerovností a štěrbin na žvýkacích plochách zubu. Takto se správným a pravidelným čištěním účinně předchází zubním kazům.

U koho a na kterých zubech se provádí pečetění?

Pečetění zubní lékaři většinou doporučují u dětí, a to co nejdříve po proříznutí prvních stálých zubů. Existují případy, kdy se pečetění může provést i na mléčných zubech. Jedná se zejména o děti, které mají vysokou kazivost zubů.

Důležitá je však i spolupráce dítěte.

Zákrok se provádí zejména na stoličkách, a to na takzvaných žvýkacích plochách. Tyto plošky se nejvíce dostávají do kontaktu s potravinou a nachází se zde nejvíce rýh. Místem pečetění může být i boční stěna zubu, kde se nacházejí jamky.

Jsou to nejčastější místa bočních ploch dolních šestek a patrových ploch horních šestek.

Nejčastěji se pečetí jen horní, žvýkací část zubu. Je tak možné dát dítěti zapečetit i zub, který ještě není úplně celý venku.

Možné je také zapečetit plombované zuby i zuby dospělé osoby. Záleží však na zhodnocení lékaře. V žádném případě se však nesmí provádět pečetění zubu, na kterém je kaz.

Jak probíhá pečetění, "zalévání" a čím se zuby pečetí?

Pečetit se může jen zdravý zub bez kazu.

Proto je prvním krokem vždy kontrola. Ta se může dělat i za pomoci RTG skusových snímků (bitewingů) nebo pomocí laserového vyšetření prostřednictvím přístroje, který se nazývá diagnodent.

Zub je třeba důkladně vyčistit. Lékaři k tomu používají rotační kartáček airflow (pískování) nebo takzvaný airpolishing, což je v jednoduchosti řečeno čištění či leštění využívající vodu, vzduch a speciální prášek. Následně se zub sterilizuje ozonem. Ten zničí mikroorganismy přítomné na zubu.

Na povrch se nanese malé množství kyseliny fosforečné.

+

Ta zajistí přichycení tmelící hmoty na povrch zubu.

+

Pomocí jemného štětce nebo malé stříkačky se nanáší samotný tmel.

+

Sondou se ověří, zda pod pečetidlem nevznikly nežádoucí bubliny.

Nakonec se místo ozáří UV světlem, které způsobí zatvrdnutí tmelu a zafluoriduje se. Výkon trvá zhruba 5 minut a po výkonu lze prakticky ihned jíst i pít.

Co je fluoridace zubů?

Fluoridace je vlastně další z alternativ prevence před zubním kazem. Může se provádět samostatně, ale preferuje se i při pečetění zubů. Jedná se o aplikaci fluoridů, které zvyšují odolnost zubů vůči kyselinám, které v plaku vytvářejí bakterie.

Fluoridace může být systémová nebo lokální. Systémová se provádí prostřednictvím přidávání fluoridů do stravy, například mléka, vody či užíváním fluoridových tablet.

Lokální se používá častěji. Při ní se látky s obsahem fluoru, lokálně aplikují na zuby.

Jaká pečetidla se používají?

Pečetidla jsou různá. Existují bílá či průsvitná, ale i v různých odstínech. Na výběr je tedy široká škála. Tak lze přizpůsobit barvě zubů. U dětí se používají spíše bílá, pro jejich snazší kontrolu.

U dospělých se z hlediska estetiky preferují spíše odstíny co nejblíže barvě jejich zubů.

Mezi ta estetičtější i trvalejší se řadí pečetidla na bázi pryskyřice. Používají se však jen u dobře spolupracujících pacientů, protože práce s tímto pečetidlem vyžaduje co nejsušší prostředí.

Méně náročná na suché prostředí v ústech jsou pečetidla na základě skloinomérních cementů. Ta se pro svoji nenáročnost používají zejména u dětí. Jsou však méně estetická.

Kontrola pečetěného zubu

Zuby ošetřené zapečetěním je třeba kontrolovat dvakrát ročně. Stejně často by se měly provádět běžné preventivní prohlídky.

Celistvost pečetidel, která jsou kontrastní, lze snadno zkontrolovat i laickým okem. I tak je samozřejmě nutná kontrola zubařem. Průsvitná pečetidla se prohlížejí pomocí sondy. V případě potřeby se pečetidlo může doplnit nebo zcela odstranit a nahradit novým.

Jak dlouho vydrží zapečetění zubů?

Obecně vydrží zapečetění zubu zhruba tři až pět let. Závisí to na mnoha faktorech. Jsou to zejména vnější vlivy jako konzumace potravy nebo dodržování ústní hygieny. Záleží také na postavení zubů v zubořadí.

Vliv na trvanlivost zapečetěných zubů má i to, že dětský chrup se vyvíjí, a to přibližně do věku 12-13 let.

Nevýhody a rizika pečetění

Mnoho rodičů spoléhá na to, že po zapečetění zubů nehrozí dětem vznik žádného kazu. Stává se tak, že zanedbávají ústní hygienu či správné stravovací návyky. Zub je však zapečetěn jen na určité, nejčastěji kousací části. V žádném případě tedy není uchráněn celý zub či jiné zuby.

I nadále je třeba, aby si dítě pravidelně a pečlivě zuby čistilo. Samozřejmostí je i minimální konzumace sladkých jídel či nápojů. Ty vytvářejí v ústní dutině kyselé prostředí, které je spolu se zubním plakem ideální pro bakterie a vznik zubního kazu.

Důležité je také používání mezizubního kartáčku či nitě.

Zajímavé informace si přečtete i v článku: Jak vybírat zubní kartáček

Dalším rizikem, které může nastat, je, pokud se před pečetěním přehlédne zubní kaz. Ten se pod zapečetěním může nepozorovaně zvětšovat.