Otrava oxidem uhličitým a uhelnatým, jak se projevuje a jaká má rizika?

Otravy oxidem uhličitým a oxidem uhelnatým významně ohrožují zdraví a život člověka.

Poznejte intoxikaci výfukovým či kvasným plynem i kouřem.
Vytápíte sporákem na tuhé palivo?
Jaké jsou projevy otravy?
A kde všude se dá přiotrávit?

Na první pohled podobné, avšak odlišné intoxikace nepatří mezi nejčastější, ale o to jsou nebezpečnější.

Ptáte se: Co je to intoxikace?

Intoxikace = otrava či otrávení.

Jed při dočasném nebo trvalém působení na organismus způsobí jeho poškození. To má za následek vznik zdravotních potíží, ohrožení zdraví a v nejhorším důsledku i života, tedy usmrcení.

Jed, otrava po vniknutí do organismu se odborně označuje jako noxa.

Intoxikace se dělí na:

• akutní, čili náhle vzniklé
• chronické, a to při dlouhodobém působení nižších dávek a koncentrací
• úmyslné, jako způsob sebevraždy
• neúmyslné, náhodné

Jed se do organismu může dostat různým způsobem, mechanismem. A tedy ve formě plynu dýcháním, trávicím traktem po jeho požití, přes kůži a sliznice, ale i injekční aplikací (drogy, léky).

Akutně při vdechnutí jedovatého plynu. 
Chronicky při užívání vyšších dávek léků. 
S úmyslem poškodit sebe či druhého.
Náhodně se občas stane,
že někdo vypije benzín či jinou chemikálii z platové láhve,
ve které byla dříve minerálka.

Celková závažnost intoxikace se odvíjí od několika vlastnostech jedovaté látky. A to od množství, koncentrace, rychlosti vstřebávání a metabolismu i rychlosti eliminace z těla, čili od vylučování.

Otravu mohou zapříčinit rozličné chemické látky obsažené v našem okolí. Nejčastější otravy jsou způsobeny alkoholem či léky, ale také domácími čistícími prostředky.

Známá je také intoxikace houbami. 

Otrava oxidem uhličitým i oxidem uhelnatým nepatří v naší oblasti mezi časté. Naopak v USA patří sebevražda výfukovými plyny mezi ty častější.

Samotné otravy jsou nebezpečné. Plus riziko poškození zdraví a úmrtí navyšují přidružené komplikace.

K bezvědomí, které je součástí většiny, se přidružuje aspirační zápal plic jako následek proniknutí obsahu žaludku do plic. Dále jde o zastavení buněčného dýchání, poškození cév, orgánů, poruchy srdečního rytmu a poruchy srážlivosti krve nebo případně úrazy.

Velkým podílem úrazovost způsobuje především nadměrné požití alkoholu, léků či drog.

Projevy otrav mají širokou paletu. Od poruchy vědomí, dýchání a srdeční činnosti, přes zažívací potíže a bolesti břicha, jako například nevolnost, pocit na zvracení až zvracení, bledost, pocení, křeče a jiné.

I proto jsou prvotní informace z místa intoxikace či od postižené osoby důležité.
Za krátkou dobu může být dotyčná osoba v bezvědomí, což znemožní získat potřebné údaje.

Chcete vědět více o otravě oxidem uhličitým a uhelnatým?
Jak se liší,
jaké mají projevy?
Čtěte s námi.

Oxid uhličitý a intoxikace

Oxid uhličitý se běžně nachází v okolním prostředí. Jedná se o bezbarvý plyn, který nezapáchá.

V atmosféře se vyskytuje v poměru 0,02–0,04 % (uvádí se i přibližně 0,038 %) což je asi 300–400 ppm, čili částic na milion částic vzduchu.

Množství CO₂ se ročně navyšuje.
Stoupání množství CO₂ ve vzduchu se připisuje globální oteplování, skleníkový efekt, jehož hlavní příčinou je spalování fosilních paliv a úbytek lesů.

Patří k běžným složkám atmosféry, přičemž jeho koncentrace se může lišit v závislosti na místních podmínkách, jako je nadmořská výška, vlhkost vzduchu, emise z průmyslu, navyšuje se ve vulkanické oblasti a v blízkosti některých přírodních minerálních vod.

Je těžší než vzduch a kyslík. A to znamená, že při vyšší koncentraci se hromadí při zemi. Proto v těchto oblastech je možné značné ohrožení zdraví a života zvířat a lidí.

Oxid uhličitý = CO₂
Není reaktivní,
není hořlavý a
je pouze mírně dráždivý.
Sám o sobě není jedovatý.

Využívá se v průmyslu, a to i v potravinářství, jako ochranná atmosféra, v sycených nápojích, v hasicích přístrojích, jako chladicí médium či při chemické výrobě.

V pevné formě se označuje jako suchý led při -80 °C.

Vzniká během biologických procesů, při dýchání, kvašení a také jako produkt hoření sloučenin uhlíku ve vzduchu.

Intoxikace CO2

Za otravou je nahromadění oxidu uhličitého v okolním prostředí.

Plus.

Oxid uhličitý je důležitý dýchací plyn a je součástí chemických pochodů v našem organismu. Prostřednictvím sledování jeho parciálního tlaku (paCO₂) je regulováno dýchání.

Ne na základě parciálního tlaku kyslíku v krvi.

Transportuje se krví, kde je buď chemicky vázán na hemoglobin – barvivo červených krvinek, nebo je rozpuštěn v plazmě.

Přičemž klidový metabolismus vyžaduje dodávku 240 ml O₂ a odvod 200 ml CO₂ během jedné minuty.

Kyslík je dodáván z atmosféry.

Oxid uhličitý se získává během metabolismu. Protože jeho množství ve vdechované atmosféře je zanedbatelné.

Při dýchání dochází k výměně kyslíku a oxidu uhličitého mezi krví a plicními sklípky (alveolami). Oxid – kyslík – se přes alveoly přesouvá do krve, a to za současného přesunu oxidu uhličitého do alveolu. Následně se z alveolu a z organismu CO₂ odstraňuje výdechem.

CO₂ se přesouvá z místa s vyšší koncentrací na místo s nižší.

Plyn vždy přestupuje z místa vyšší koncentrace na místo s nižší koncentrací.

Což je základem problému, pokud se nahromadí více oxidu uhličitého ve vdechovaném vzduchu. CO₂ se tehdy v nižší míře uvolňuje z krve. Je navázán na hemoglobin, což brání navázání kyslíku a jejich vzájemné výměně.

Dochází k otravě – intoxikaci CO₂.

Ve vydechovaném vzduchu je jeho koncentrace přibližně 4,5 %. Přičemž už koncentrace nad 5 % je pro zdraví a život nebezpečná. Koncentrace CO₂ ve vdechovaném vzduchu 0,5 % po dobu 8 hodin je škodlivá.

Samotný plyn není tedy jedovatý.
Při jeho hromadění se v prostředí se ale situace mění.

Kde je třeba předpokládat zvýšené riziko hromadění oxidu uhličitého?

K intoxikaci CO₂ nedochází až tak často.

Pro jeho průmyslové využití se však musí na těchto provozech předpokládat možné hromadění v pracovním prostředí. Proto je nutné dodržovat bezpečnostní zásady stejně je důležité jeho monitorování.

Tím se předchází vzniku nebezpečí a situace intoxikace.

Příkladem jsou různé provozy, kde se využívá při výrobě. V zemědělství jsou to také obilná sila, kvasírny, drožďárny, skleníky či sklady ovoce.

Sezónně se rizikovost i počet intoxikací zvyšuje během vinné sezóny ve vinných sklepech. A to hlavně v menších domácích, kde se nemyslí na toto riziko.

Pozor během sezóny kvašení hroznů ve vinných sklepech.

Zvýšení koncentrace – vznik CO₂ = produkt kvašení a přeměny cukrů na ethanol a oxid uhličitý.

Příkladem možného hromadění jsou i přírodní oblasti v okolí minerálních pramenů, při vulkanické činnosti, v jeskyních, šachtách či ve studnách. A dokonce je možná i intoxikace při potápění.

Příznaky otravy CO₂

V případě výskytu potíží na uvedených místech je třeba předpokládat intoxikaci. A o to pozorněji je třeba přistupovat k osobě v bezvědomí. Bezpečnost je na prvním místě.

Pozor však!

Záchrana jednoho člověka v bezvědomí ze sklepa může skončit potřebou záchrany i aktivních zachránců.

Příznaky při intoxikaci:

• hořká a nakyslá chuť v ústech při určité koncentraci
• štípání v nose
  • jako při pití syceného nápoje oxidem uhličitým
• únava
• poruchy koncentrace
• nevolnost až zvracení
• zpocená a teplá kůže
• červená cihlová kůže
• poruchy vidění
• bolest hlavy
• závratě
• hučení v uších
• zrychlení dýchání, tachypnoe a hyperventilace
• pocit nedostatku vzduchu a dušení
• ospalost, somnolence – přehnaná spavost
• křeče
• tachykardie a bušení srdce
• hypertenze
• poruchy dýchání
• kolaps, mdloby
• hlubší porucha vědomí, sopor až bezvědomí
• při setrvávání v prostředí s vyšší koncentrací smrt

Podle koncentrace v ovzduší má vliv na organismus:

• 0,035–0,045 % = čerstvý vzduch
• 0,06 % = pokojový vzduch
• 0,1–1,5 % = mírné účinky, jako je únava a poruchy koncentrace
• 0,3 % = únava, ospalost, změny dýchání, bolest hlavy
• 0,5 % = je nejvyšší přípustný limit v pracovním prostředí
• 1 % = nastupuje zrychlené dýchání a hypoxie – snížení okysličení tkání
• 4–5 % = stimulace dechového centra + příznaky otravy po 30 minutách, a to výrazně zrychlené dýchání a dušnost, pocit dušení
• 6–10 % = ztráta úsudku, poruchy vědomí až bezvědomí
• nad 10 % = bezvědomí za 1 minutu a během několika minut i smrt

Potíže nastupují akutně, tedy náhle. Chronické otravy jsou výjimečné.

Co je třeba udělat v případě intoxikace?

V tomto případě je důležité vysvobodit postiženou osobu z místa hromadění oxidu uhličitého. Je ale třeba dbát na vlastní bezpečnost. I proto je lepší součinnost více lidí, kteří se mohou navzájem překontrolovat a dát na sebe pozor.

Jak bylo již uvedeno, v případě vysokých koncentrací dochází rychle k poruše a ztrátě vědomí. Při záchraně může zachránce zůstat u zachraňovaného.

Stalo se tak již ve více případech.

Proto je nutné volat o pomoc kromě záchranné zdravotní služby i hasiče. Ti mají technické pomůcky na tyto situace a umí i detekovat hladinu plynů v prostoru.

+

• vysvobození postižené osoby, osob, odborná a technická pomoc – HZS
• je-li člověk při vědomí, poloha v sedě
• v případě bezvědomí – stabilizovaná poloha
• sledování dýchání a v případě nedostatečného dýchání kardiopulmonální resuscitace

Osoba se při osvobození rychle zotavuje, a to při lehkých otravách. Následně se nepodává žádná specifická léčba. Případně pouze inhalace kyslíku ústní maskou.

U těžkých otrav pokračuje odborná léčba podle stavu člověka.

Monitoring plynů má proto na predispozičních místech velký význam.

Oxid uhličitý je těžší než vzduch, hromadí se povrchu u podlahy.
Člověk potom, co omdlí, leží na zemi, což podporuje intoxikaci.

Jednoduchý a ověřený tip:
Starší vinaři neměli moderní monitorovací zařízení,
ale používali zapálenou svíčku.
Ta byla umístěna na podlaze.
Při zvýšení koncentrace CO₂ zhasla.

Otrava oxidem uhelnatým

Oxid uhelnatý je jiným typem plynu, který může zapříčinit otravu až úmrtí.

Oxid uhelnatý = CO.

Rovněž má podobné vlastnosti a je:

• bezbarvý
• nezapáchá
• nemá chuť
• nedráždí
• je lehčí než vzduch

Vzniká při nedokonalém spalování organických materiálů.

A to hlavně při požárech.
K nedokonalému spalování ovšem může docházet a také dochází při ohřevu vody plynovým průtokovým ohřívačem, bojlerem.

Ve velmi malém množství je přítomen také v atmosféře, a to v nižší než 0,001 %, což je asi 10 ppm částic na milion. Je hlavním produktem nedokonalého spalování fosilních paliv či biomasy.

CO je JED. 
Nebezpečná je koncentrace 0,05 %.

Pro člověka je oxid uhelnatý vysoce toxický. Uvádí se, že pravděpodobně je nejčastější příčinou intoxikací v historii lidstva.

Kde je možné předpokládat jeho zvýšený výskyt:

• spotřebiče na zemní plyn a propan-butan
  • koupelny s průtokovým ohřívačem
  • malé vytápěné prostory
  • plynové ohřívače, kotle, trouby
• při hoření
  • požáry
  • ohniska
  • kamna, krby
• výfukové plyny
  • spalovací motory, automobily
  • nedostatečně větraný prostor
  • přenosné generátory
  • kabiny řidičů kamionů
  • garáže
  • výrobní haly
  • sportovní haly
  • podzemní garáže
  • velkoměsta a frekventované křižovatky
• průmysl
  • vysoké pece
  • výroba oceli
  • kotelny
  • uhelné doly

Jedovatý CO

CO se během dýchání váže na hemoglobin, tedy červené krevní barvivo. Toto navázání a následně vzniklá vazba je 200–300krát silnější než vazba s kyslíkem.

CO vytěsní O₂.

CO + hemoglobin = karbonylhemoglobin nebo karboxyhemoglobin se zkratkou COHb.

Oxid uhelnatý tedy vytěsní a zároveň vyblokuje místo pro navázání kyslíku na hemoglobin.

Tím následně zhoršuje svalovou práci, a to i srdeční funkci. Výsledkem jsou srdeční arytmie. Plus nedostatek se projeví i na citlivých buňkách mozku.

Jak se projeví intoxikace CO

Oxid uhelnatý způsobuje nedostatek okysličení tkání. Přičemž nejcitlivější na nedostatek O₂ je právě mozek a srdeční sval.

Otrava způsobí poškození mozku a srdce.
Těžká forma až usmrcení.

Příznaky otravy jsou v prvním momentě nespecifické a připomínají jiná onemocnění. Jako je například chřipka či nachlazení, trávicí potíže či cévní mozková příhoda.

V případě velkých měst může být případná intoxikace prohlédnuta. Přičemž na účinek zplodin přesycené dopravy a průmyslu se nemyslí. Plus doplňkem při tomto mechanismu je působení specifických povětrnostních podmínek (inverze).

Uvádí se, že právě období topné sezóny je nejrizikovějším.
Stoupá počet intoxikací CO.

Průběh a intenzita příznaků závisí na koncentraci CO a délce jeho vdechování.

Mezi příznaky otravy CO se řadí:

• únava
• slabost
• celkové chřipkové příznaky
• psychické potíže, nervozita, unavitelnost, poruchy koncentrace, zmatenost
• nespavost
• nevolnost a tíha
• průjem
• bolest břicha
• inkontinence moči a stolice – samovolný odchod
• zvracení
• kůže a sliznice – syté růžové až červené barvy
• poruchy zraku
• závratě
• bolest hlavy
• bolest na hrudi
• bušení srdce – palpitace
• vysoký nebo také nízký krevní tlak
• ztížené dýchání a zrychlené dýchání
• až otok plic, otok mozku
• neurologické potíže pro poruchu činnosti mozku, porucha mobility, dezorientace
• svalová slabost a křeče
• mdloba, kolaps
• porucha vědomí, bezvědomí, kóma
• smrt

Při omdlení se přidružuje riziko úrazu, a to zejména poranění hlavy, podchlazení, popáleniny, případně utopení.

Zvlášť pozornost vyžadují situace, pokud se zhoršení zdravotního stavu vyskytuje u více osob.

Uvádí se odstupňování koncentrace v %:

1. 10 % COHb – lehká porucha koncentrace
2. 20 % COHb – bolest hlavy, závratě
3. 30 % COHb – bolest hlavy, nauzea, zvracení, dušnost – dyspnoe
4. 40–50 % COHb – psychické poruchy, zmatenost, poruchy vědomí, křeče, bezvědomí
5. nad 60 % COHb – hluboké koma až smrt

U kuřáků je běžně přítomna hladina COHb 5 % – u nekuřáků přibližně 1 % COHb.

Jaká je první pomoc?

Stejně jako při otravě oxidem uhličitým, tak i v případě CO je nutno osobu vysvobodit z prostředí. A také je důležité myslet na bezpečnost během záchrany.

První pomoc při otravě CO:

• vyvětrání prostoru, otevření oken a dveří
• vysvobození postižené osoby
• bezpečnost při pomoci, alespoň dva zachránci
• přivolání technické pomoci neboli hasičů – HZS 150
• přivolání záchranné zdravotní služby 155
  • v tomto případě je vhodné volat linku 112, tedy IZS – integrovaný záchranný systém
  • policie 158 součinná při cizím zavinění, poškození majetku a zdraví
• po příchodu odborné pomoci inhalace kyslíku maskou
  • a to po dobu 6 hodin 100% kyslík
  • následovně 3 dny kyslík s vyšším průtokem
  • vhodné použití hyperbarické komory
• osobě s poruchou dýchání se při intoxikaci CO neaplikují dechy z úst do úst – hrozí otrava

Po odstranění působení se COHb udržuje na 50 % i po 4 hodinách. 
Podávání kyslíku urychluje proces eliminace z těla.

+ 

Důležitá je prevence.

Při ní se uplatňuje pravidelná kontrola (revize, servis) topných spalovacích zařízení, kotlů, průtokových ohřívačů, plynových spotřebičů.

Nejlépe před topným obdobím.

Pomoci by měla výměna starého kotle za nový. Přičemž problém může být i ve špatném tahu komína.

Průtokový kotel či ohřívač potřebuje pro dostatečné hoření kyslík.
Pokud je v malé místnosti vyšší spotřeba kyslíku,
nastává nedokonalé hoření plynu a
s tím je spojeno stoupání hodnoty CO v prostředí.

To vede k intoxikaci.

Stává se tak hlavně po rekonstrukcích starších domů, kde je v malém prostoru v koupelně použit plynový průtokový ohřívač. Nová plastová okna těsní a nedochází k potřebnému větrání a proudění vzduchu.

V průmyslu či v domácnostech má proto význam monitoring prostřednictvím detektorů = detektor CO.

Zdroj informací

• solen.sk - REPETITORIUM URGENTNÍ MEDICÍNY, Akutní intoxikace léky a chemikáliemi – obecné zásady léčby, Viliam Dobiáš, Life Star Emergency – záchranná zdravotní služba, Limbach
• wikiskripta.eu - Intoxikace oxidem uhelnatým
• sszp.eu - Oxid uhličitý v pracovním prostředí
• thermona.sk - K otravám oxidem uhelnatým nedochází jen v zimě
• reacon.cz - Otrava oxidem uhelnatým – tichý zabiják, který nebolí
• zachranaoz.sk - odborná prezentace
• solen.sk - pdf s článkem Intoxikace oxidem uhelnatým a její možné komplikace – kazuistika
• vinko.sk - článek Nebezpečný oxid uhličitý.