Nespavost u dětí: Miminka, děti i v pubertě. Řešit ji léky, čaji?

Co je spánek?

Spánek je opakem bdění. Je to alterovaný stav vědomí a motorické inhibice. Během spaní se zpomaluje srdeční frekvence, dýchání, metabolismus a snižuje se reaktivita na vnější podněty.

Paradoxně ve fázi snění (REM fáze), těsně před probuzením se tyto fyziologické funkce zvyšují.

V konečném důsledku je spánek periodický děj psychického a fyzického klidu a zároveň aktivním dějem mozkové aktivity, jehož skutečný důvod neznají ani vědci. Všichni ale vědí, že bez spánku není možný život.

Spánkové fáze – cirkadiánní rytmus

Spánek se skládá z několika fází. Tyto fáze se od sebe vzájemně liší, zároveň na sebe navazují a během noci se několikrát opakují. Tomuto procesu říkáme cirkadiánní rytmus.

Spánkové fáze:

1. Fáze bdění
2. Théta spánek (5 %)
3. Sigma spánek (20 %)
4. Delta spánek (50 %)
5. REM fáze (25 %)

TIP: Více o fázích spánku a příčinách nespavosti naleznete v článku Trápí vás nespavost? Podívejte se s námi blíže na její příčiny

Spánek a spánkové fáze jsou rozdílné vzhledem k věku. Fáze jako takové jsou stejné, liší se však jejich trvání během noci v závislosti na věku. To znamená, že potřeba spánku a doba jeho zahájení je rozličná u jednotlivých věkových kategorií.

Odlišnosti v procesu spaní u dětí

Věk ovlivňuje spánek a jeho fáze ve více aspektech. Odlišnosti spánku u dětí se projevují v jeho zahájení, délce spánku, délce jednotlivých fází ale i v četnosti probouzení se.

Nejviditelnější jsou rozdíly v délce spánku u nově narozených dětiček. Každá matka ví, že prospí většinu tohoto období. S věkem se tyto rozdíly mezi dospělými a dětmi sjednocují.

Proces spánku u děťátka během nitroděložního vývoje

U plodu je fáze bdění na minimu. Většinu času svého pobytu v děloze prospí. Podle nejnovějších výzkumů spánku jsou prokázány určité projevy chování už na začátku třetího trimestru těhotenství.

První stav, který se v tomto období objevuje, je aktivní REM spánek. Navenek se to u plodu projevuje mnohočetnými, jemnými pohyby a záškuby.

Klidový NON REM spánek se projevuje nesouvislou EEG křivkou s mezerami. Jedná se o aktivitu, která přetrvává přibližně do 6. týdne těhotenství, poté vymizí. Asi ve 3. měsíci těhotenství lze rozlišit jednotlivé spánkové fáze.

Proces spánku v novorozeneckém období

V novorozeneckém období jsou poruchy spánku velmi výjimečné, téměř se nevyskytují.

Novorozenec prospí denně až 20 hodin, 4 hodiny bdí. Budí se častěji, přičemž vydrží v bdělém stavu maximálně 10 minut a opět usíná.

Aktivní spánek (REM fáze) převládá nad klidovým spánkem (NON REM fáze) v procentuálním zastoupení asi 65 % aktivního spánku na 35 % toho pasivního. Cirkadiánní rytmus ještě nelze pozorovat.

Proces spánku u kojenců

V kojeneckém období se začíná utvářet denní a noční rytmus.

Miminko prospí už téměř celou noc, s maximem spánku mezi půlnocí a pátou hodinou ranní. Jelikož rytmus ještě není zcela vytvořen, není výjimečné ani častější buzení hlavně v prvních měsících.

Na rozdíl od novorozeneckého období aktivní fáze spánku prudce klesá hlavně v prvních třech měsících života. Stále se však nerovná poměru aktivní a pasivní fáze u dospělého.

Proces spánku u batolat

V tomto období je denní a noční režim zaveden. Děťátko se v noci budí spíše sporadicky.

Důvodem buzení se může být onemocnění, hlad či mokrá plenka. Pokud je spokojeno, spí celou noc.

Poměr aktivní a pasivní fáze spánku se začíná stabilizovat a podobat poměru u dospělého jedince. Aktivní spánek mezi druhým a pátým rokem života postupně klesá a v konečném důsledku dosahuje už asi jen 20 %.

Proces spánku v předškolním období

V předškolním věku je poměr aktivní a pasivní fáze spánku stejný jako u dospělých.

Aktivní a pasivní fáze však mohou být doprovázeny nočními můrami (nočními děsy), které jsou v tomto období poměrně časté. To způsobuje časté buzení a následně problémy s usínáním.

Dítě hůř usíná, vynucuje si přítomnost rodiče a asi 3 hodiny po usnutí se budí pro špatné sny bledé, schvácené, vystrašené, zpocené a pláče. Má strach. Opětovné usínání může trvat déle.

Specifika spánku v období puberty

Spánkové fáze se v pubertálním věku a dospělosti od sebe nějak výrazně neliší. Dospívání však sebou přináší velké změny, co se týče socializace.

To má za následek časté ponocování a posun fáze usínání. Ponocování způsobuje únavu, časté spaní během dne a s tím spojené poruchy koncentrace.

Vzhledem ke všem aspektům tohoto období jde o nejproblematičtější období vývoje člověka a poruchy spánku tvoří jen část celku. Jeho nedostatek však může způsobit znásobení poruch chování.

Orientační tabulka s přibližným přehledem doby spánku podle věku

Kdy víte, že vaše dítě trpí nespavostí?

Na rozdíl od dospělých, dětičky, a hlavně ty menší, spí hlubokým spánkem, ale s vysokým prahem vzbuditelnosti. To znamená, že navzdory adekvátní hloubce spaní stačí malé šoupnutí a už se ozývá ten lítostivý pláč z dětské postýlky.

Jak je možno vidět na základě specifik spánku podle vývojových období (tabulka výše), je potřeba spánku a jeho trvání vysoké a postupně klesá. Přechodně opět narůstá v období puberty. Při diagnostice insomnie je třeba tato fakta brát v úvahu.

Nespavost u dětí – definice a projevy

Nespavost (insomnie) je subjektivní vnímání neadekvátního spánku v rovině kvalitativní nebo kvantitativní, případně objektivní měření nedostatečného spánku s následnými obtížemi během dne. Za nespavost nelze považovat občasné probuzení se dítěte v noci, dokonce ani delší usínání.

Projevy nespavosti:

• problém se zahájením spánku
• časté noční probouzení se
• abnormální noční stavy (chození, mluvení, emoční labilita, pomočování)
• abnormální dýchání (chrápání, spánková apnoe)
• spánková paralýza
• náměsíčnost
• noční můry v netypickém věku
• nadměrná denní spavost
• nepravidelnosti spánku

Doprovodné potíže zapříčiněné nespavostí:

• snížená fyzická aktivita
• vyčerpanost, únava, ospalost během dne
• poruchy koncentrace, paměti a učení
• snížení reakčního času a procesu rozhodování
• nervozita, podrážděnost
• neklid, plačtivost, úzkost, emoční labilita
• zvýšená impulzivnost
• agresivita, jiné poruchy chování
• znaky bipolární poruchy
• paradoxně hyperaktivita u dětí
• poruchy příjmu potravy, hubnutí
• bledost ve tváři, kruhy pod očima

Děťátko a hlavně to, které ještě neumí mluvit, vyjadřuje všechny své potřeby neklidem a pláčem. To, že je plačtivé, ještě nemusí znamenat velký problém. Pláčem vyjadřuje například hlad, bolest, chorobný stav, pocit nepohodlí (zima, teplo, tlak, mokrá plenka, nevyhovující místo, alarmuje, že chce jít na ruce a jiné).

V pozdějším věku se snaží pláčem a protestem dosáhnout svého cíle, přičemž nemá žádné objektivní potíže. Jedná se pouze o cílenou manipulaci s rodiči.

Děti často pláčou v období separační úzkosti. Jedná se o vývojové období dítěte a tvoří samostatnou kapitolu.

Hlavní příčiny a řešení nespavosti vašeho miminka

Nespavost u dětí a dorostu není ničím výjimečným. Prevalence této poruchy spánku je asi 30 % z celkového počtu dětských pacientů. Některé studie dokonce odhalují mnohem vyšší čísla, až 50 %.

Zajímavé informace o možnostech léčby: Trnitá cesta k nerušenému spánku: Opravdu pomohou pouze léky na spaní?

Pozitivním předpokladem úspěšnosti řešení nespavosti u dítěte a následné léčby je správná diagnostika poruchy spánku za současné spolupráce rodiny. K diagnóze není zapotřebí žádné složité postupy. Postačující bývá anamnéza a pozorování během určitého období. Elektroencefalogram se indikuje jen u vážných a chronických stavů, které způsobují všemu miminku závažné problémy během bdění.

Řešení příčin buzení se dětí:

1. edukace rodičů (hodněkrát je problém úzkostlivý a přehnaně pečlivý rodič a ne dítě)
2. naučené asociace – správné návyky (děťátko se může budit, pokud například je zvyklé usínat na rukou a aktuálně se nachází v postýlce, také zvyk usínat s rodičem může být příčinou dlouhého usínání a buzení se)
3. správná výživa (děti často budí hlad nebo naopak přejídání, špatné odříhnutí)
4. správné klima (nadměrně navlečené děťátko, slabě oblečené děťátko)
5. správné hygienické návyky (častým problémem je plná plenka)
6. dobrý zdravotní stav (nespavost způsobuje bolest nebo onemocnění)
7. stabilita v rodině, emocionální zázemí (nestabilní a rozvrácená rodina ovlivňuje emocionální vývoj děťátka, kdy nespavost nemusí být konečným problémem)
8. eliminace rušivých elementů (zvuky, světla, vibrace a jiné)

Řešení nespavosti u dětí:

1. odstranění příčiny nespavosti (bolest, klima, strach)
2. odstranění organické příčiny nespavosti
3. vyloučení rozvíjejícího se psychického onemocnění
4. správný a láskyplný přístup rodičů (velkou roli hraje i trpělivost při dlouhodobém řešení problému)
5. psychoterapeutické postupy (úprava režimu, spánková hygiena)
6. hypnotika (preferují se spíše u dospělých jedinců, u dětí se téměř nepoužívají)

Důležité: Přednostně u menších dětí, ale i u dorostu se preferují nefarmakologické postupy řešení nespavosti před lékovou terapií! Hypnotika se používají jen minimálně a krátkodobě. Důvod bývají jiná závažná onemocnění, která jsou příčinou nespavosti, která dítě vyčerpává ve značné míře.

Další zajímavé zdroje:

• pediatriepropraxi.cz - Poruchy spánku u dětí a dorostu z pohledu pedopsychiatra
• scl.cz - Nespavost
• wikiskripta.eu - Hypnotika

Otestujte se: