- pediatriepropraxi.cz - Poruchy spánku u dětí a dorostu z pohledu pedopsychiatra
- scl.cz - Nespavost
- wikiskripta.eu - Hypnotika
Nespavost u dětí: Miminka, děti i v pubertě. Řešit ji léky, čaji?
Nespavost je porucha spánku, která trápí nejen dospělé, ale i děti. Definice nespavosti má svá specifika a ne každé noční probuzení znamená onemocnění. Hlavně u dětí je často jejich aktuální stav mylně chápán jako nespavost. Spánek v dospělosti se liší od spánku dítěte, dokonce i mezi dětmi jsou rozdíly s ohledem na věk. K tomu, aby mohla být stanovena diagnóza insomnie, je třeba znát tyto odlišnosti a také ostatní přidružené potíže během bdění.
Obsah článku
Co je spánek?
Spánek je opakem bdění. Je to alterovaný stav vědomí a motorické inhibice. Během spaní se zpomaluje srdeční frekvence, dýchání, metabolismus a snižuje se reaktivita na vnější podněty.
Paradoxně ve fázi snění (REM fáze), těsně před probuzením, se tyto fyziologické funkce zvyšují.
Spánek je periodický děj psychického a fyzického klidu a zároveň aktivním dějem mozkové aktivity, jehož skutečný důvod neznají ani vědci. Všichni ale vědí, že bez spánku není možný život.
Spánkové fáze – cirkadiánní rytmus
Spánek se skládá z několika fází. Tyto fáze se od sebe vzájemně liší. Zároveň na sebe navazují a během noci se několikrát opakují. Tomuto procesu říkáme cirkadiánní rytmus.
Spánkové fáze:
- Fáze bdění
- Théta spánek (5 %)
- Sigma spánek (20 %)
- Delta spánek (50 %)
- REM fáze (25 %)
Tip: Více o fázích spánku a příčinách nespavosti naleznete v článku: Trápí vás nespavost? Podívejte se s námi blíže na její příčiny
Spánek a spánkové fáze jsou rozdílné vzhledem k věku. Fáze jako takové jsou stejné, liší se však jejich trvání během noci v závislosti na věku. To znamená, že potřeba spánku a doba jeho zahájení je rozličná u jednotlivých věkových kategorií.
Odlišnosti v procesu spaní u dětí
Věk ovlivňuje spánek a jeho fáze ve více aspektech. Odlišnosti spánku u dětí se projevují v jeho zahájení, délce spánku, délce jednotlivých fází, ale i v četnosti probouzení se.
Nejviditelnější jsou rozdíly v délce spánku u nově narozených miminek. Každá matka ví, že děti prospí většinu tohoto období. S věkem se tyto rozdíly mezi dospělými a dětmi sjednocují.
Proces spánku u miminka během nitroděložního vývoje
U plodu je fáze bdění na minimu. Většinu času svého pobytu v děloze prospí. Podle nejnovějších výzkumů spánku jsou prokázány určité projevy chování už na začátku třetího trimestru těhotenství.
První stav, který se v tomto období objevuje, je aktivní REM spánek. Navenek se to u plodu projevuje mnohočetnými, jemnými pohyby a záškuby.
Klidový non-REM spánek se projevuje nesouvislou EEG křivkou s mezerami. Jedná se o aktivitu, která přetrvává přibližně do 6. týdne těhotenství. Poté vymizí. Asi ve 3. měsíci těhotenství lze rozlišit jednotlivé spánkové fáze.
Proces spánku v novorozeneckém období
V novorozeneckém období jsou poruchy spánku velmi výjimečné, téměř se nevyskytují.
Novorozenec prospí denně až 20 hodin, 4 hodiny bdí. Budí se častěji. V bdělém stavu vydrží maximálně 10 minut a opět usíná.
Aktivní spánek (REM fáze) převládá nad klidovým spánkem (non-REM fáze). V procentuálním vyjádření se jedná asi o 65 % aktivního spánku a 35 % pasivního. Cirkadiánní rytmus ještě nelze pozorovat.
Proces spánku u kojenců
V kojeneckém období se začíná utvářet denní a noční rytmus.
Miminko prospí už téměř celou noc, s maximem spánku mezi půlnocí a pátou hodinou ranní. Jelikož rytmus ještě není zcela vytvořen, není výjimečné ani častější buzení hlavně v prvních měsících.
Na rozdíl od novorozeneckého období aktivní fáze spánku prudce klesá hlavně v prvních třech měsících života. Stále se však nerovná poměru aktivní a pasivní fáze u dospělého.
Proces spánku u batolat
V tomto období je denní a noční režim zaveden. Děťátko se v noci budí spíše sporadicky.
Důvodem buzení se může být onemocnění, hlad či mokrá plenka. Pokud je spokojené, spí celou noc.
Poměr aktivní a pasivní fáze spánku se začíná stabilizovat a podobat poměru u dospělého jedince. Aktivní spánek mezi druhým a pátým rokem života postupně klesá a v konečném důsledku dosahuje už asi jen 20 %.
Proces spánku v předškolním období
V předškolním věku je poměr aktivní a pasivní fáze spánku stejný jako u dospělých.
Aktivní a pasivní fáze však mohou být doprovázeny nočními můrami (nočními děsy), které jsou v tomto období poměrně časté. To způsobuje časté buzení a následně problémy s usínáním.
Dítě hůř usíná, vynucuje si přítomnost rodiče a asi 3 hodiny po usnutí se budí pro špatné sny bledé, schvácené, vystrašené, zpocené a pláče. Má strach. Opětovné usínání může trvat déle.
Specifika spánku v období puberty
Spánkové fáze se v pubertálním věku a dospělosti od sebe nějak výrazně neliší. Dospívání však s sebou přináší velké změny, co se týče socializace.
To má za následek časté ponocování a posun fáze usínání. Ponocování způsobuje únavu, časté spaní během dne a s tím spojené poruchy koncentrace.
Vzhledem ke všem aspektům tohoto období jde o nejproblematičtější období vývoje člověka a poruchy spánku tvoří jen část celku. Jeho nedostatek však může způsobit znásobení poruch chování.
Orientační tabulka s přibližným přehledem doby spánku podle věku
Věková kategorie | Celková doba spánku | Celková doba bdění | Specifika |
narození až 1 týden | 20 hodin | 4 hodiny | bdí maximálně 10 minut |
1 týden až 4 týdny | 16 až 18 hodin | 6 až 8 hodin | časté spaní ve dne, bdění v noci |
4 týdny až půl roku | 15 hodin | 9 hodin | postupné utváření režimu den – noc |
půl roku až 1 rok | 14 hodin | 10 hodin | zaveden režim den–noc |
1 rok až 2 roky | 13 hodin | 11 hodin | zaveden režim den–noc |
2 roky až 3 roky | 12 hodin | 12 hodin | zaveden režim den–noc |
3 roky až 6 let | 11 hodin | 13 hodin | noční můry – probuzení asi 3 hodiny po usnutí |
6 let až 12 let | 10 hodin | 14 hodin | sporadicky špatné sny |
12 až 15 let | 9 hodin | 15 hodin | režim je podobný dospělému |
období puberty | 10 až 12 hodin | 11 až 14 hodin | ponocování, posun fáze usínání, denní spaní |
17 let až dospělost | 7 až 8 hodin / 5 až 7 | 16 až 17 hodin / 17 až 19 hodin | režim spánku dospělého / pracovní režim (norma) |
Kdy víte, že vaše dítě trpí nespavostí?
Děti, hlavně ty menší, na rozdíl od dospělých spí hlubokým spánkem, ale s vysokým prahem vzbuditelnosti. To znamená, že navzdory adekvátní hloubce spaní stačí malé šoupnutí, a už se ozývá ten lítostivý pláč z dětské postýlky.
Jak je možno vidět na základě specifik spánku podle vývojových období (tabulka výše), potřeba spánku a jeho trvání s postupem věku klesá. Přechodně opět narůstá v období puberty. Při diagnostice insomnie je třeba tato fakta brát v úvahu.
Nespavost u dětí – definice a projevy
Nespavost (insomnie) je subjektivní vnímání neadekvátního spánku v rovině kvalitativní nebo kvantitativní, případně objektivní měření nedostatečného spánku s následnými obtížemi během dne. Za nespavost nelze považovat občasné probuzení se dítěte v noci, dokonce ani delší usínání.
Projevy nespavosti:
- problém se zahájením spánku
- časté noční probouzení se
- abnormální noční stavy (chození, mluvení, emoční labilita, pomočování)
- abnormální dýchání (chrápání, spánková apnoe)
- spánková paralýza
- náměsíčnost
- noční můry v netypickém věku
- nadměrná denní spavost
- nepravidelnosti spánku
Doprovodné potíže zapříčiněné nespavostí:
- snížená fyzická aktivita
- vyčerpanost, únava, ospalost během dne
- poruchy koncentrace, paměti a učení
- snížení reakčního času a procesu rozhodování
- nervozita, podrážděnost
- neklid, plačtivost, úzkost, emoční labilita
- zvýšená impulzivnost
- agresivita, jiné poruchy chování
- znaky bipolární poruchy
- paradoxně hyperaktivita u dětí
- poruchy příjmu potravy, hubnutí
- bledost ve tváři, kruhy pod očima
Děťátko, které ještě neumí mluvit, vyjadřuje všechny své potřeby neklidem a pláčem. To, že je plačtivé, ještě nemusí znamenat velký problém. Pláčem vyjadřuje například hlad, bolest, chorobný stav, pocit nepohodlí (zima, teplo, tlak, mokrá plenka, nevyhovující místo, alarmuje, že chce do náruče, a jiné).
V pozdějším věku se snaží pláčem a protestem dosáhnout svého cíle, i když nemá žádné objektivní potíže. Jedná se pouze o cílenou manipulaci s rodiči.
Děti často pláčou v období separační úzkosti. Jedná se o vývojové období dítěte a tvoří samostatnou kapitolu.
Hlavní příčiny a řešení nespavosti vašeho miminka
Nespavost u dětí a dorostu není ničím výjimečným. Prevalence této poruchy spánku je asi 30 % z celkového počtu dětských pacientů. Některé studie dokonce odhalují mnohem vyšší čísla, až 50 %.
Zajímavé informace o možnostech léčby: Trnitá cesta k nerušenému spánku: Opravdu pomohou pouze léky na spaní?
Pozitivním předpokladem úspěšnosti řešení nespavosti u dítěte a následné léčby je správná diagnostika poruchy spánku za současné spolupráce rodiny. K diagnóze nejsou zapotřebí žádné složité postupy. Postačující bývá anamnéza a pozorování během určitého období. Elektroencefalogram se indikuje jen u vážných a chronických stavů, které způsobují všemu miminku závažné problémy během bdění.
Řešení příčin probouzení u dětí:
- Edukace rodičů – Často je problémem úzkostlivý a přehnaně pečlivý rodič a ne dítě.
- Naučené asociace a správné návyky – Děťátko se může budit, pokud například je zvyklé usínat na rukou a aktuálně se nachází v postýlce. Také zvyk usínat s rodičem může být příčinou dlouhého usínání a buzení se.
- Správná výživa – Děti často budí hlad nebo naopak přejídání, špatné odříhnutí.
- Správné klima – Nadměrně navlečené děťátko, slabě oblečené děťátko.
- Správné hygienické návyky – Častým problémem je plná plenka.
- Dobrý zdravotní stav – Nespavost způsobuje bolest nebo onemocnění.
- Stabilita v rodině, emocionální zázemí – Nestabilní a rozvrácená rodina ovlivňuje emocionální vývoj děťátka, kdy nespavost nemusí být konečným problémem.
- Eliminace rušivých elementů – Zvuky, světla, vibrace a jiné
Řešení nespavosti u dětí:
- odstranění příčiny nespavosti (bolest, klima, strach)
- odstranění organické příčiny nespavosti
- vyloučení rozvíjejícího se psychického onemocnění
- správný a láskyplný přístup rodičů (velkou roli hraje i trpělivost při dlouhodobém řešení problému)
- psychoterapeutické postupy (úprava režimu, spánková hygiena)
- hypnotika (preferují se spíše u dospělých jedinců, u dětí se téměř nepoužívají)
Důležité: Přednostně u menších dětí, ale i u dorostu se preferují nefarmakologické postupy řešení nespavosti před lékovou terapií! Hypnotika se používají jen minimálně a krátkodobě. Důvodem bývají jiná závažná onemocnění, která jsou příčinou nespavosti.