Léčba a dieta při pálení žáhy: Co jíst a které potraviny jsou nevhodné?

Pálení žáhy je nepříjemné a obtěžující. Omezuje nás v každodenním životě a nedovoluje nám jíst všechno to, co bychom chtěli. Některé příčiny pálení žáhy jsou dočasné či řešitelné. Ostatní nám kladou dietní omezení.

Co jíst a co nejíst při pálení?
Co nejlépe neutralizuje kyselý žaludek?

Proč dochází k pálení žáhy?

Nepříjemný pálivý pocit v jícnu (oesophagus) a krku pociťujeme tehdy, když se strava spolu se žaludečními kyselinami vrací ze žaludku (gaster) zpět směrem vzhůru. Žaludeční kyseliny, hlavně kyselina chlorovodíková (HCl), jsou dráždivé pro sliznici jícnu. Žaludeční šťávy mají kyselé pH. Kromě HCl obsahují převážně vodu, pepsin, gastrin, chymosin a lipázu. Jejich působení pociťujeme jako pálení a při jejich přetrvávajícím účinku mohou poškodit sliznici jícnu.

Specifickou komplikací poškození ezofageální sliznice je takzvaný Barretův jícen. Jedná se o poškození sliznice, při kterém je původně dlaždicový epitel nahrazen epitelem podobným tomu žaludečnímu – metaplastickým, cylindrickým epitelem. V horších případech dochází až ke krvácení. U pacientů s Barretovým jícnem je zvýšené riziko vzniku rakoviny v oblasti poškozené sliznice.

Důvodem refluxu a pálení je narušení antirefluxní bariéry z různých příčin. Ta je tvořena ezofageálním svěračem v jeho dolní části na hranici se žaludkem (pars abdominalis).

Co nás pálí?

Pálení žáhy (pyróza) je vlastně palčivý pocit v jícnu vlivem návratu žaludečních šťáv a kyselin, které jej vyvolávají. Jícen je první částí samotné trávicí trubice. Je to asi 25 cm dlouhý trubicový svalový orgán začínající za ústní dutinou a hltanem a končící před žaludkem.

Stěna jícnu se skládá ze čtyř vrstev (tunice mucosa, tela submucosa, tunica muscularis, tunica adventitia). Sestává z hladké svaloviny, plochého a cylindrického epitelu spolu s kolagenovými a elastickými vlákny, řídkým vazivem, mucinózními žlázkami.

Gastroezofageální reflux (GERD) – příznaky

Gastroezofageální reflux v překladu znamená žaludkovo-jícnový. Jde o samotný děj návratu žaludečního obsahu zpět do jícnu, který odborně nazýváme i regurgitace. Hlavním příznakem je pyróza (pálení žáhy), která imituje bolesti na hrudi různé etiologie (příčiny). Ta vyvolává nauzeu (nechutenství) až vomitus (zvracení).

Mezi mimojícnové symptomy patří chrapot, dráždivý kašel při aspiraci žaludečního obsahu s komplikacemi jako například zápal plic (pneumonie). Časté jsou také laryngitidy z chemického dráždění laryngu. Pokud se obsah dostane až do dutiny ústní, jeho chemické složení a pH způsobuje hořkou chuť v ústech, nepříjemný zápach, oslabení zubní skloviny a zvýšenou kazivost zubů.

GERD je doprovázen pálením žáhy a může být příznakem překyselení žaludku špatným stravováním a samotným pH refluxátu (vráceného obsahu) a poruch na úrovni svěrače. Vyvolávají ho některé druhy léků a potravin, ale vzniká i jako následek jiných onemocnění. Faktorů přispívajících k jeho vzniku je však mnohem více než například těhotenství či obezita.

Hlavní příčiny pálení žáhy

Příčiny pálení žáhy různorodé. Nejčastěji se jedná o kombinaci zvýšené kyselosti v žaludku s jiným onemocněním jako například pylorostena. Porucha svěrače způsobuje návrat šťáv a zvýšená acidita znásobuje palčivý pocit. Není však ani zdaleka jedinou příčinou a jejich kombinací.

Onemocnění žaludku

Pálení žáhy nemusí vyvolávat pouze onemocnění jícnu, ale i sousedních orgánů jako například žaludku. V žaludku se tvoří samotná kyselina chlorovodíková s ostatními složkami, které způsobují samotný palčivý pocit, když se dostanou do vyšších partií trávicího traktu.

1. Gastritida a žaludeční vřed jsou dvě onemocnění, která na sebe navazují. Vlivem různých patogenů se žaludeční sliznice mění a dochází k zánětlivému procesu. Je červená, kyprá, nadměrně prokrvená a zduřelá. Projevuje se to bolestí v oblasti žaludku, zvýšenou kyselostí s možností vzniku žaludečního vředu. Obě onemocnění se mohou projevit pálením žáhy.

2. Rakovina žaludku je zhoubné, nádorové onemocnění žaludku. V příčině vzniku hraje významnou roli genetika, obezita, strava, kouření či alkohol. Projevuje se bolestmi, nechutenstvím, opakovaným zvracením. Zvracení způsobuje dráždění jícnu, jeho pálení a následné změny na sliznici.

3. Pylorostenóza postihuje často novorozence a děti v útlém věku. Charakterizuje ji hypertrofie a hyperplazie (zhmoždění tkáně) pyloru – vrátníku (horní část žaludku). Dominantním příznakem je masivní zvracení někdy s příměsí krve, dehydratace, slabost, malátnost, bolesti a pálení jícnu, přetrvávající pocit hladu či vzácná stolice.

Onemocnění jícnu

1. Rakovina jícnu je velmi závažné zhoubné onemocnění, které je dlouho asymptomatické. První projevy se objevují, až když nádor postihuje více než dvě třetiny jícnu. Způsobuje bolesti v oblasti hrudníku, poruchy polykání z důvodu jeho zúžení a regurgitaci obsahu. Chemické složení nevhodné stravy je příčinou pálení. Vzniká hlavně u kuřáků, chronických alkoholiků a lidí s nevhodnými stravovacími návyky (mastná, kořeněná či příliš slaná jídla).

2. Infekční ezofagitida je zánětlivé onemocnění jícnu, jehož původcem jsou většinou viry (cytomealovirus, herpes virus) a mykotické infekce (candidy). Ohroženi jsou lidé s poruchou imunity nebo po časté léčbě antibiotiky. Projevuje se bolestmi, pálením žáhy, regurgitací, nechutenstvím, zvracením, poruchami polykání – bolestivé polykání.

3. Korozivní ezofagitida je zánětlivá reakce jícnu při jeho poleptání kyselinami a zásadami. Jedná se o jeho chemické poškození. Většinou k takovému stavu dochází při náhodných otravách. Projevuje se silnou bolestí, poškozením sliznice, jejím poleptáním, zánětem, pálením, nauzeou a zvracením. Nebezpečí spočívá v možnosti perforace (proděravění) jícnu a přechodem infekce do hrudní dutiny.

4. Jícnové varixy jsou rozšíření cévního pletence v oblasti jícnu. Vyvolávající příčinou je často alkohol a portální hypertenze (zvýšení tlaku v jaterním oběhu). Při alkoholovém poškození bývají kombinovány s gastritidou, žaludečním vředem, jaterní cirhózou nebo alkoholickou hepatopatií, erozivním procesem jícnové a žaludeční sliznice. Projevují se bolestmi, poruchami polykání, nechutenstvím, regurgitací, pálením a v pozdním stadiu jejich rupturou s možností vykrvácení.

Potraviny, kterým bychom se měli vyhnout

1. Sladká jídla – zákusky, bonbóny, čokoláda, slazené nápoje jako například cola...

2. Mastná a smažená jídla – fast food, hranolky, hamburgery, pizza, smažené vepřové, ale i jiné maso, krkovička, škvarky, slanina, sádlo...

3. Nadměrně slaná jídla – solené arašídy, celkově nadměrné solení jakýchkoli jídel

4. Kořeněná jídla – různé druhy koření, pikantní omáčky, chilli

5. Mléčné výrobky – mléko, hlavně plnotučné, a smetana (a případně výrobky z ní) zhoršují reflux. Někteří se mylně domnívají, že mléko pomáhá, a dokonce jej dodnes používají při pálení žáhy. Jeho neutralizací můžete chvilkově pocítit úlevu, ale v konečném důsledku přispívá k acidóze.

6. Alkohol má nepříznivý toxický účinek na jícen, žaludek i játra.

7. Cigarety obsahují nikotin a rakovinotvorné látky. Poškozují celý organismus v první řadě orgány, se kterými cigaretový kouř přichází do přímého kontaktu (rty, kůže, sliznice dutiny ústní, hrdlo, jícen, žaludek, hrtan a dýchací cesty).

8. Nepravidelné/nadměrné stravování – přejídání se zatěžuje trávicí trakt s hromaděním toxinů, acidózou (překyselením organismu) a následnými komplikacemi. Jednou z nich je také gastritida s postupnou tvorbou vředu a refluxu.

Léky vyvolávající GERD

1. Aminophilinum je preparát, respektive účinná látka preparátů používaných hlavně při léčbě dýchacích potíží. Jejich hlavní indikací jsou onemocnění dýchacího systému, jako například astma nebo zánět průdušek. Mají bronchodilatační účinek – rozšiřují průdušky. Přípravek je kontraindikován při trávicích onemocněních, například při selhávání jater či krvácení do trávicího traktu. Nežádoucím účinkem je nechutenství, zvracení, pálení žáhy a jiné.

2. Blokátory kalciových kanálů se používají ke snižování krevního tlaku a při léčbě anginy pectoris nebo laicky řečeno – bolestí na hrudi. Zvyšují přívod krve do srdečního svalu, čímž jej lépe prokrvují a zásobují kyslíkem. Podobně jako všechny léky i blokátory kalciových kanálů mají své nežádoucí účinky. Sice nepříliš často, ale způsobují potíže s játry, pankreatitidu či gastritidu s následným gastroezofageálním refluxem. Tyto problémy pozorujeme vzácně, většinou při dlouhodobém užívání léku.

3. Nitráty, známé také jako isosorbiddinitrát, isoket, monotap, olicard, se využívají nejčastěji v léčbě anginy pectoris. Zvyšují prokrvení srdečního svalu, čímž mírní bolesti na hrudi. Sekundárně snižují krevní tlak. Mezi negativní účinky tedy patří hlavně hypotenze (nízký krevní tlak) s reflexní tachykardií (zrychlená srdeční činnost). Způsobují také nevolnost, nauzeu, zvracení, pálení žáhy a jiné.

Jiné příčiny

1. Těhotenství je jednou z hlavních příčin pálení žáhy u žen. Vyskytuje se na začátku z důvodu hormonálních změn, může doprovázet celý průběh. Ke konci těhotenství za její vznik může tlak plodu na žaludek a zpětný návrat žaludečního obsahu do jícnu. Každopádně se vyskytuje velmi často, téměř u každé těhotné. Dokonce patří mezi první indikátory těhotenství.

V prvních týdnech jsou důvody pálení žáhy na hormonální bázi způsobeny konkrétně hormonem progesteronem patřícím mezi gestageny. Dalším důvodem je také změna motility žaludeční sliznice a častější zpětný návrat obsahu žaludečních šťáv a kyselin do jícnu.

Na konci těhotenství je plod již dostatečně velký, aby tlačil na sousední orgány. Tlačí také na střeva, což způsobuje časté zácpy, ale také na žaludek. Ženy trpí nechutenstvím, nauzeou, pálením žáhy až samotným zvracením.

2. Obezita je příčinou mnoha onemocnění, někdy je následkem i smrt. Stejně tak způsobuje zažívací potíže v neposlední řadě i pálení žáhy. Objemnost převážně v abdominální části (břišní) vytváří nadměrný tlak na žaludek a zatěžuje jícnový svěrač. Tím způsobuje jeho nadměrné otevírání a únik kyselin do jícnu.

Obezita jako taková je však většinou způsobena nesprávnými stravovacími návyky, které reflux znásobují, hlavně pokud v nich pokračujeme. Nevhodná jídla jsou popsána výše v potravinách způsobujících reflux.

3. Ascites je nahromadění volné tekutiny v dutině břišní. Vyskytuje se hlavně jako patologický proces primárního onemocnění jater. Nejčastěji ji lze pozorovat u alkoholiků jako takzvané "pavoučí břicho". Zvětšování objemu břicha podobně jako při těhotenství má za následek útlak, který způsobuje zažívací potíže ve smyslu zácpy, dyspepsie, nevolnosti, nauzey, pálení žáhy, zvracení.

Zvýšený tlak však nemusí působit pouze na orgány trávicího traktu, ale například i na plíce. Postižený má potíže například při dýchání, častěji se zadýchává, má nižší výkonnost. Tlak může mít vliv i na pohybový aparát a celkovou mobilitu.

4. Stres má za následek mnoho potíží. Hlavně jde o nespavost, poruchy koncentrace, zažívací potíže jako například nauzea, zvracení, pálení žáhy, zácpa, průjem nebo nadměrné nadýmání a plynatost.

Stres způsobuje také zvýšené užívání různých látek jako například alkoholu, cigaret, ale i zvýšený příjem různých jídel. Takové stravování spolu se stresujícím činitelem je ideální kombinací podílející se na vzniku refluxu.

Jak zabránit refluxu?

Tak jako u všech onemocnění a příznaků je nejdůležitější prevence jejich vzniku. Je jednodušší a méně náročná než následná léčba a potlačování symptomů. Při gastroezofageálním refluxu je také třeba léčit základní onemocnění a zároveň souběžně s léčbou tlumit vzniklé příznaky. K tomu nám slouží léky, ale i některé potraviny s velmi pozitivním vlivem na trávicí trakt jako takový.

Léková terapie

Při léčbě GERD se používají antacidy (z latiny anti – proti, acidum – kyselina). Snižují kyselost v žaludku neutralizací kyseliny chlorovodíkové a snižují peptickou aktivitu. Tím ochraňují sliznici žaludku, dvanáctníku, jícnu. Zamezují vzniku zánětů, vředů a nepříjemného pálení žáhy. 

Vhodné potraviny

Potraviny vhodné při pálení žáhy jsou v první řadě potraviny se zásaditým pH – alkalizující. Vzhledem k tomu, že kyselina se tvoří v žaludku a do jícnu se dostává později vzestupnou cestou při poruchách jícnového svěrače, je třeba primárně působit v žaludku. Z tohoto důvodu jsou totožné s potravinami, které se doporučují při žaludečním vředu.

Správný pitný režim – vodou se do těla dostávají důležité živiny a zplodiny metabolismu buněk jsou naopak odplavovány z těla pryč. Pomáhá udržovat zásadité prostředí organismu tím, že ředí přebytek kyselin buňkami, přičemž je udržuje ve zdravém zásaditém stavu. Nejvhodnější je hexagonální voda s pH 8,5 - zásaditá nebo i takzvaná "živá voda", která udržuje acidobazickou rovnováhu organismu. Získává se elektrolýzou pitné přefiltrované vody. Točená voda z vodovodu tyto schopnosti nemá. Snižují je i přidávané látky jako například chlór (vodovodní voda by se měla před pitím nechat odstát nebo převařit). Vhodné jsou i některé druhy čajů.

• Spirulina je řasa zelenomodré barvy zásaditého pH. Čistí žaludeční sliznici, čímž přispívá ke správné funkci žaludku, a detoxikuje organismus. Tím snižuje a potlačuje nadměrnou tvorbu žaludečních kyselin a snižuje riziko vzniku refluxu. Obsahuje mnoho minerálních látek jako například železo, křemík, vápník, fytonutrienty, enzymy, vitamíny, chlorofyl a aminokyseliny. Podobné účinky má také řasa chlorella pyrenoidosa produkující trávicí enzymy. Ta má ovšem větší účinky na sliznici střeva a jeho správnou funkci. Vhodná je spíše při obtížích se stolicí – zácpě.
• Mezi zeleninu, která napomáhá při léčbě vředů a následnému gastroezofageálnímu refluxu, řadíme brokolici. Obsahuje vitamin B, C, E a provitamin A. Je zdrojem železa a kyseliny listové, také betakarotenu, vápníku, síry, zinku a fosforu. Zabíjí Helykobactera pylori, který způsobuje vznik žaludečních vředů a pálení žáhy.
• Paprika má vysoké množství vitamínů A, B, C, E, K, železa, kyseliny listové, karotenoidů, hořčíku, vápníku a vlákniny. Obsahuje také draslík napomáhající při hospodaření s vodou.
• Špenát je zdrojem vitamínu A, B6, E, K, železa, vápníku, hořčíku, kyseliny listové, kyseliny L-askorbové, kobalaminu, flavonoidů s antioxidačními účinky. Je výborným pomocníkem v boji proti pálení žáhy, gastritidě či vředech.
• Zelí obsahuje vitamin B, B12, C, E a K, selen, draslík, železo, zinek, vápník, betakaroten, vlákninu. Vysoké množství vlákniny příznivě ovlivňuje trávení, zabraňuje vzniku žaludečních vředů a čerstvá šťáva ze zelí se používá k pálení žáhy.
• Celer jako zdroj B-komplexu obsahuje všechny vitamíny kategorie B. Najdeme v něm i vitamíny A, C, E a K. Z minerálních látek jsou to železo, zinek, draslík, hořčík, chrom, sodík, vápník či jód.
• Mrkev je nositelem vitamínů A, B, C, D, E, železa, vápníku a draslíku. Napomáhá při metabolismu, detoxikaci organismu a napomáhá správnému trávení, čímž zabraňuje překyselení organismu, vzniku zánětů, vředů a refluxu.
• Brambory mají v sobě vitamíny B1, B2, B3, B5, B6, B9, C, K, PP, železo, draslík, zinek, sodík, mangan, fosfor a vápník. Brambory pozitivně ovlivňují trávení z důvodu vysokého obsahu vitamínu C a sacharidů. Právě sacharidům vděčíme za pocit plnosti. Bramborová šťáva se používá k zánětu žaludku, i jako prevence vředové choroby a pálení žáhy.
• Avokádo obsahuje vitamíny A, B, C, E, K, obrovské množství draslíku, železo, kyselinu listovou, zinek, mangan, měď, fosfor, thiamin, riboflavin či niacin. Pro své pozitivní protizánětlivé účinky je vhodné v boji již při vzniklé gastritidě, vředech. Léčbou zánětlivých procesů na žaludku zmírňuje aciditu a zklidňuje palčivý pocit v jícnu.
• Protizánětlivě a proti překyselení organismu příznivě působí hrozny. Jedna bobule hroznů obsahuje 80% vody, sacharidy, vitamíny B6, C a E a z minerálních látek jsou to železo, hořčík, vápník, sodík, měď, mangan, fosfor. Obnovuje buněčnou strukturu, napomáhá trávení, podílí se na metabolismu tuků a působí detoxikačně.
• Meruňky jsou zdrojem betakarotenu, draslíku, fosforu, hořčíku, vápníku vitamínů A, B1, B2, B6, C a K. Regenerují buňky, příznivě ovlivňují sliznice (i žaludku a jícnu) hlavně u kuřáků. Celkově pomáhají trávicímu systému.
• Jablka obsahují vitamíny A, B, C, E, K, kyselinu listovou, kyselinu pantotenovou, draslík, fosfor, hořčík a sodík. Dezinfikují dutinu ústní, jícen, zbavují tělo toxinů vlivem jablečných kyselin, pomáhají léčit onemocnění jater a žlučníku. Regulují kyselost žaludku – zabraňují její zvýšené aciditě, čímž preventivně zabraňují refluxní chorobě. Mají význam v při prevenci a léčbě zvýšené kyselosti žaludku, gastritidě, vzniku refluxu a žaludečních vředů.
• Broskve jsou zdrojem vitamínu A, C, antioxidantů, draslíku, hořčíku, selenu, zinku a vlákniny. Působí na organismus detoxikačně (zbavují nás škodlivých toxinů) a projímavě. Pročišťují trávicí trakt, napomáhají při prevenci vzniku zánětu žaludku, zánětu jícnu, refluxu, vzniku vředové choroby a podporují hubnutí.
• Banán je jednou z nejvhodnějších potravin, protože nejméně dráždí jak sliznici žaludku, tak jícnu. Je rezervoárem vitamínů A, B, C, E, K, niacinu, kyseliny listové a pantotenové. Napomáhá trávení a doporučuje se hlavně při gastritidě, vředech žaludku a jícnu. Neměli by ho vynechat z jídelníčku kuřáci, protože zmírňuje abstinenční příznaky. Stejně tak lidé závislí na alkoholu, kteří mají zvýšené riziko výše popsaných onemocnění, by se mu neměli vyhýbat.
• Borůvky obsahují vitamin A, B, C, E, K, železo, vápník, sodík, zinek, selen, mangan, hořčík, draslík, fosfor a kyselinu listovou a pantotenovou. Působí protizánětlivě a detoxikačně. Napomáhají trávení. Jako jediné zmírňují zvracení a zabraňují tím zvýšenému riziku pálení žáhy.
• Pampeliška lékařská napomáhá trávení detoxikací žaludeční sliznice, přispívá k její správné funkci, odstraňuje nebezpečné zplodiny látkové přeměny. Tím zamezuje nadměrnému překyselení žaludku a následnému pálení žáhy.

Při gastritidě, vředové chorobě a GERD je třeba upřednostnit celozrnné pečivo před bílým, libové maso před tučným a také a je důležitá i příprava. Zelenina a ovoce jsou nejvhodnější v syrovém stavu. Neplatí to u brokolice, jež má zvýšený obsah síry, která se vypařuje varem. Uklidňujícím způsobem působí na sliznici žaludku a jícnu již zmiňovaný banán či tvaroh.