- slovenskachirurgia.sk - hypoglykémie, hyperglykémie
- wikipedie.cz - hyperglykemie
- internimedicina.cz - akutní komplikace diabetes mellitus
- solen.cz - algoritmus farmakoterapie hyperglykemie u diabetiku
- pediatriepropraxi.cz - diferenciální diagnostika hyperglykémie u dětí a dospívajících
Hyperglykémie: Jak se projevuje nadbytek cukru v krvi a jaká je léčba?
Dnešní doba je v mnoha oblastech vyspělá, ale na mnohé stále krátká. Civilizační onemocnění se vyskytují ve vysoké míře. Jedním z nich je také cukrovka nebo diabetes mellitus. Co se týče incidence, patří jí třetí místo, hned po srdečně-cévních a nádorových onemocněních. Známe dva základní typy cukrovky a nespočet komplikací, které je doprovázejí. Jednou z nich je také hyperglykémie – nebo zvýšené množství cukru v krvi. Co to je, jaké jsou příčiny, co způsobuje a jaké jsou nejčastější dotazy pacientů?
Obsah článku
- Hyperglykémie a její příčiny
- Patofyziologie, symptomy a rizika hyperglykémie
- Příčiny kolísání cukru v krvi
- Nejčastější dotazy pacientů s hyperglykémií z praxe
- Mohu dostat cukrovku, když jím hodně sladkého?
- Jaká je normální hladina cukru a co je považováno za hyperglykémii?
- Jsem diabetik. Jaké hladiny cukru se považují ještě za normu?
- Co znamená na glukometru HI, LO a Er?
- Závisí kvalita glukometru na jeho ceně?
- Jaký glukometr je pro vás ten nejvhodnější?
- Co je to glykemický profil?
- Kdy je hladina cukru v nepořádku a je třeba ji změřit?
- Je možné zjistit nadbytek ketolátek v moči i doma?
- Váš příbuzný je diabetik, našli jste ho v bezvědomí a nemáte glukometr. Co dělat v takové situaci?
Cukrovka nebo diabetes mellitus je metabolické, civilizační onemocnění. Způsobuje ho nedostatek inzulínu v těle. Nadbytek cukru vede ke stavu zvanému hyperglykémie a zároveň se jedná o jednu z komplikací cukrovky.
Toto zvýšené množství cukru v krvi poškozuje cévy a orgány nemocného.
Hyperglykémie a její příčiny
Diabetes mellitus je metabolické onemocnění způsobené úplným nebo relativním nedostatkem inzulínu. Jeho hlavním znakem je intolerance cukru (glukózy). Za nedostatek inzulínu odpovídá porucha slinivky břišní (slinivky břišní).
Přečtěte si také: Cukrovka
Role slinivky břišní při regulaci cukru v krvi
Slinivka je asi 28 cm velký orgán. Jedná se o žlázu trávicí soustavy ležící v levé horní části břišní dutiny hned za žaludkem. Vyznačuje se vnější i vnitřní sekrecí.
Vnitřní sekreci, a tedy i tvorbu inzulínu, má na starosti asi 1,5 milionu takzvaných Langerhansových ostrůvků. Jejich stavba se nápadně odlišuje od ostatní tkáně slinivky břišní.
Langerhansovy ostrůvky tedy produkují peptidový hormon – inzulín – do krevního oběhu. Inzulín je přímo zodpovědný za vstup glukózy (cukru) do buněk celého těla kromě jater. Také řídí její využití v organismu, čímž přímo ovlivňuje množství glukózy v krvi.
Při jeho nedostatku se glukóza nespotřebovává tak, jak by se měla vstřebávat. Stagnuje v krevním řečišti. Takto dochází k hyperglykémii.
Nadbytečný cukr je zároveň vylučován močí. Tomuto stavu říkáme glykosurie a bývá průvodním jevem hyperglykémie.
Doživotní omezení diabetika
Nedostatek inzulínu si musí diabetik doživotně kompenzovat, a to podle typu a závažnosti onemocnění. V některých případech se omezení týkají stravy. Tehdy se jedná o cukrovku na dietě.
Pacienti by měli konzumovat potraviny s nízkým obsahem sacharidů.
Jiní zase musí užívat léky nebo si injekčně (subkutánně, pod kůži) píchat inzulín. V nejzávažnějších případech je nemocný nucen nosit inzulínovou pumpu, kterou mu je permanentně dodáván chybějící inzulín.
Hyperglykémii zabraňujeme více způsoby
- dietními omezeními (strava s nízkým obsahem sacharidů)
- léky – perorální antidiabetika
- inzulíny (injekce, pera, pumpy)
Patofyziologie, symptomy a rizika hyperglykémie
Příznaky hyperglykémie souvisejí s celkovou patofyziologií diabetu. Neschopnost využít energii z glukózy (stagnace v krvi a moči) vyvolává oxidaci mastných kyselin, které se uvolňují z jiných složek (tuky, bílkoviny).
To má za následek nadbytek ketolátek (acetoacetát, aceton a β-hydroxybutyrát) jako výsledného produktu této oxidace.
Stavu, kdy je v krvi zvýšena kyselost při nadbytku ketolátek, říkáme ketoacidóza. Ketolátky způsobují acetonový zápach z úst a zvýšený cukr zase sucho v ústech a pocit nadměrné žízně.
Pacienta to nutí nadměrně pít a následně i nadměrně močit. V moči je zvýšené množství cukru i ketolátek a také zapáchá po acetonu.
Jak vypadá pacient s hyperglykémií?
- červená barva kůže
- kůže teplá na dotek
- nadměrné pocení
- nadměrná žízeň
- suchost sliznic – pocit sucha v ústech
- acetonový zápach z úst
- zrychlené, prohloubené dýchání – Kussmaulovo
- nízký krevní tlak
- vysoká srdeční frekvence
- nevolnost
- zvracení
- nechutenství
- bolesti žaludku
- časté močení ve větším množství
- acetonový zápach moči
- celková slabost, malátnost, únava
- poruchy vidění
- neurologické příznaky, křeče
- poruchy vědomí, dezorientace, agresivita
- bezvědomí – hyperglykemické koma
Nejzávažnější rizika v souvislosti s hyperglykémií
Hyperglykémie může způsobit poruchu celkového metabolismu až metabolickou acidózu (překyselení organismu), poruchu elektrolytového, tekutinového a acidobazického hospodářství.
Pacientovi hrozí dehydratace a s ní související hyponatrémie (nízká hodnota sodíku) a hypokalemie (nízká hodnota kalia).
Metabolická porucha vede až k selhávání ledvin s nutností dialýzy. V konečném důsledku selžou úplně a pacient umírá.
Další komplikací je otok mozku s bohatou neurologickou symptomatologií, poruchami vědomí, bezvědomím až smrtí. U chronických, dlouholetých pacientů s dlouhodobě zvýšenými hodnotami cukru je vysoké riziko mikrovaskulárních a makrovaskulárních cévních poškození a poškození koncových orgánů.
Hyperglykemické koma – nejzávažnější důsledek hyperglykémie
Hyperglykemické koma je závažný stav bezvědomí z důvodu nadbytku glukózy a nedostatku inzulínu z různých příčin. Tento stav je bez rychlé a neodkladné pomoci nezvratný. Nemocný se sám, bez podání inzulínu a úpravy hladin cukru a inzulínu, neprobere. Vyžaduje hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení (jednotka intenzivní péče, metabolická jednotka), intenzivní observaci s kontrolou laboratorních parametrů a životních funkcí.
Častěji však dochází k hypoglykemickému kómatu, hyperglykemické je raritní.
Možná jste nevěděli:
Nesprávně léčená (porušení léčebného režimu) nebo neléčená cukrovka zhoršuje kvalitu života. Zkracuje jeho délku až o 30 % a je jednou z nejčastějších příčin slepoty.
Příčiny kolísání cukru v krvi
Fyziologická hodnota glykémie se pohybuje od 3,3 mmol/l do 6,6 mmol/l. U dlouholetých cukrovkářů to bývá více. Jejich norma, kdy nepociťují žádné potíže, může být nastavena až na 11 mmol/l.
Léty hladina "normy" u jednotlivce stoupá a je vysoce individuální u každého jednoho pacienta. Pokud je člověk nastaven na vyšší hodnoty, může mít příznaky hypoglykémie i tehdy, když skutečná měření ukazují normu nebo mírně vyšší hodnoty.
Každý cukrovkář by měl mít doma glukometr, aby si uměl v případě potřeby odkontrolovat glykémii z kapilární krve. Při dodržování léčebného režimu a za současné kontroly cukru dochází ke komplikacím sporadicky.
Nejčastěji si pacienti za zhoršení zdravotního stavu mohou sami. Stává se tak převážně při nedodržování diety. Méně často jde o zapomenutí denní dávky léky nebo inzulínu.
TIP: Přečtěte si také článek: Hypoglykémie je nízká hodnota cukru v krvi. Jaké má příznaky a komplikace?
Nedodržování léčebného režimu jako hlavní příčina
- Nedodržování dietních omezení znamená, že pacient navzdory vědomí závažné diagnózy konzumuje potraviny s nadměrným obsahem cukru (koláčky, sladkosti, slazené nápoje) nebo konzumuje vhodné potraviny v nadměrném množství (velké množství ovoce).
- Vynechání nebo špatné dávkování léků a inzulínu bývá čistě náhodné, a to hlavně u starších lidí s projevy demence, kteří jednoduše zapomněli. To vede k nedostatku inzulínu a nadbytku cukru – hyperglykémii. Nastává i situace, že pacienti zapomněli, že si inzulín píchli, a tak to udělají znovu. Tím ale dostanou dvojnásobnou dávku. Tehdy je v těle nadbytek inzulínu a nedostatek glukózy, což vede k opačnému stavu – hypoglykémii.
- Kombinace dietní vady a nesprávného dávkování bývá také častá. Děje se tak hlavně v situacích, kdy pacient ví, že z nějakého důvodu dietu poruší (plánovaná oslava, svatba), a proto užije dvojnásobnou dávku léku, případně si píchne větší dávku inzulínu. Zda u takového člověka dojde k hypoglykémii nebo hyperglykémii, závisí na několika faktorech (množství a typ jídla, alkohol, fyzická námaha, přidružená onemocnění, věk).
Zajímavé:
Dnešní doba se vyznačuje narůstajícím rozdílem v ekonomické situaci lidí. V minulosti tyto rozdíly nebyly tak výrazné. Velmi častým fenoménem, a to nejen co se týká cukrovky, ale i jiných onemocnění, je porušení léčebného režimu z důvodu nedostatku financí. V praxi se s touto situací setkáváme poměrně často a počet takových případů narůstá.
Nejčastější dotazy pacientů s hyperglykémií z praxe
Zajímavé je, že neustále bývá největší chybou diabetiků nedostatečná informovanost. Navzdory dostatku informací o diabetu existuje mnoho nemocných, kteří nejsou dostatečně informováni (lhostejnost, nezájem, vliv sociální situace).
Nedostatečné znalosti o vlastním onemocnění jsou nejčastějším důvodem závažných a nejednou fatálních chyb. Navzdory medicínským pokrokům, možnosti měření glykémie v domácím prostředí a možnosti léčby se neustále opakují u pacientů stejné otázky.
Mohu dostat cukrovku, když jím hodně sladkého?
Asi nejčastějším mýtem je spojování si přejídání se sladkostmi se vznikem cukrovky. Cukrovka nikdy nevznikne u člověka jako důsledek nadměrného příjmu sladkostí. Vzniká při poruchách slinivky břišní a také je dědičná.
Sladkosti představují problém až u pacienta, který cukrovku má.
Jaká je normální hladina cukru a co je považováno za hyperglykémii?
Normální hladina cukru v krvi se pohybuje v rozmezí 3,3 mmol/l-6,6 mmol/l. Jedná se o hladinu měřenou z kapilární krve (krev z prstu). V nemocnici se odebírá krev z žíly, kdy se normy pohybují v rozmezí 3,9 mmol/l-5,5 mmol/l.
Vyšší hodnoty cukru se považují za zvýšené hodnoty glykémie. Pacient by v takových případech měl vyhledat lékaře, který na základě dalších vyšetření potvrdí nebo vyloučí cukrovku. Za hyperglykémii se považuje stav, kdy hodnota cukru v krev překročí 11 mmol/l.
Samozřejmě každý pacient by se měl posuzovat individuálně.
Jsem diabetik. Jaké hladiny cukru se považují ještě za normu?
Pro diabetika je typické, že hladiny cukru v krvi jsou vyšší než u zdravého člověka. Při správné léčbě diabetu se hladiny cukru v krvi pohybují do 8,5 mmol/l.
Neměly by překročit 11 mmol/l.
Vše však závisí na typu cukrovky, délce onemocnění, přidružených onemocněních, věku a celkovém stavu pacienta, na jeho stravovacích návycích či dodržování léčby.
Co znamená na glukometru HI, LO a Er?
Bez ohledu na typ, velikost a cenu glukometru mají všechny přístroje jedno společné. Je to právě zobrazení hodnot a upozornění na displeji. Hodnoty glykémie se zobrazují v číslicích v milimolech na litr (mmol/l), na některých glukometrech lze hodnoty přepnout i na mg.
Co však když se na displeji nezobrazí čísla, ale neznámá písmena? Je velmi důležité, aby každý pacient správně rozuměl upozorněním, která mu přístroj hlásí.
Jedná se o tři základní parametry společné pro všechny typy glukometrů.
Upozornění glukometru na obrazovce v tabulce
Zobrazeno upozornění | Popis |
HI |
|
LO |
|
Er |
|
Závisí kvalita glukometru na jeho ceně?
Existuje více než 100 druhů glukometrů v různých cenových relacích. Každý z nich musí splňovat určitá kritéria a ISO směrnice. ISO je nevládní mezinárodní organizace, která odpovídá za kvalitu všech přístrojů, tedy i těch zdravotnických, a vypracovává standardy a požadavky, které musí splňovat.
Pokud má přístroj velké odchylky a nesplňuje standardy, nemůže být ve většině zemí registrován a nemůže se dostat na trh. To znamená, že jakýkoli registrovaný glukometr by měl být kvalitní bez ohledu na jeho cenu.
Jaký glukometr je pro vás ten nejvhodnější?
Každý preferuje něco jiného. U mladých diabetiků je vhodnější glukometr menších rozměrů, který si mohou bez problémů vložit do kapsy kalhot či kabelky a nezabere jim to moc místa.
Těžší cukrovkáři se špatně kompenzovaným diabetem zase dávají přednost přístrojům s větší pamětí, kde si dokážou zpětně překontrolovat měření hlavně při častém kolísání hladiny glykémie v krvi.
Tyto starší hodnoty jsou důležité i při lékařských kontrolách, kdy diabetolog získává lepší přehled o onemocnění pacienta a jeho vývoji. Starší lidé zase dávají přednost větším glukometrům s většími číslicemi.
Co je to glykemický profil?
Glykemický profil znamená takzvaný "selfmonitoring" hladiny glykémie během dne. Jedná se o opakovaná měření cukru u rizikové skupiny lidí.
Doporučuje se u těžkých a dekompenzovaných forem diabetu, hlavně těch, kteří mají inzulínovou pumpu, u diabetiků se současným akutním infekčním onemocněním, u malých dětí a těhotných žen.
Kdy je hladina cukru v nepořádku a je třeba ji změřit?
Každé kolísání cukru se kromě objektivních hodnot na přístroji také typicky projevuje. V případě jakékoli měny zdravotního stavu u diabetika je vhodné přeměřit glykémii. Pokud nemáte přístroj, je důležité vědět základní rozdíly příznaků typických pro hypoglykémii a hyperglykémii.
- barva obličeje a kůže – Při hypoglykémii je pacient výrazně bledý a zpocený, naopak při hyperglykémii dochází k náhlému zarudnutí kůže.
- chuť k jídlu – Pacient s hypoglykémií pociťuje velký hlad, s hyperglykémií zase nechuť k jídlu, nevolnost, zvrací a má zvýšený pocit žízně.
- zápach – Pro hyperglykémii je typický acetonový zápach z úst, zapáchat může také moč. Při hypoglykémii chybí.
- chování – Pro hypoglykémii je typická agresivita a dezorientace (pacient budí dojem opilého). Ta se sice vyskytuje i při hyperglykémii, ale zde spíše převládá únava, slabost a ospalost.
Je možné zjistit nadbytek ketolátek v moči i doma?
Zjištění ketolátek (nebo jiných látek a jejich zvýšených či snížených hodnot) v moči je možné i v pohodlí domova pomocí testovacích proužků. Je možné si je zakoupit v lékárně a jsou výborným ukazatelem různých parametrů v moči (krev, urobilinogen, bilirubin, bílkoviny, dusitany, glukóza, leukocyty, ketolátky, pH ale také hustota moči).
Proužek se používá přímo během močení nebo po vymočení se do čisté nádoby (je vhodné nádobu s močí před použitím proužku promíchat zatřesením). Proužek je třeba namočit do nádoby asi na jednu sekundu.
Výsledek se vyhodnocuje asi po jedné minutě podle změny barevné škály na proužku. Porovnává se s barevnou škálou představující normu, kterou naleznete na obalu z proužků.
Váš příbuzný je diabetik, našli jste ho v bezvědomí a nemáte glukometr. Co dělat v takové situaci?
V případě, že je pacient v bezvědomí a nedýchá, je nutné ho začít oživovat.
Když vezmeme v úvahu bezvědomí se zachovaným dýcháním a akcí srdce, musíme postiženého uložit do stabilizované polohy (pokud nevíte jak, stačí otočit ho na bok). Je třeba zkontrolovat dutinu ústní kvůli přítomnosti zvratků, které hadříkem vytřeme.
Nikdy nepícháme inzulín!
U diabetiků mnohem častěji dochází k hypoglykemickému kómatu z nedostatku cukru.
Hyperglykemické koma je raritní. Proto by píchnutí inzulínu znamenalo zhoršení stavu pacienta a prohloubení bezvědomí.
Rovněž při hyperglykémii by píchnutí inzulínu (nevědomost správné dávky) mohlo znamenat rychlý glykemický spád. Mohli bychom tak zapříčinit přechod z hyperglykémie až do hypoglykémie a způsobit i smrt nemocného.
Podání cukru neuškodí.
Není nesprávné, když pacientovi v kómatu z nejasné příčiny (i nediabetikovi, pokud se nejedná o úrazové bezvědomí) podáme cukr.
Pokud je v hypoglykémii, tak mu tím zvýšíme hladinu cukru a pacient se v některých případech probírá z bezvědomí.
Pokud je v hyperglykemickém kómatu, hladiny cukru jsou většinou tak vysoké, že trocha medu či kostka cukru mu závažně stav nepoškodí. Při jiných příčinách bezvědomí také trochu medu stav nezhorší.
U pacienta v bezvědomí, který leží na boku, dáváme cukr buď pod jazyk, nebo jím potíráme lícní sliznici (prostor mezi lící a zubořadím). Odtud se vstřebává do krevního oběhu. Vstřebání cukru a výstup hladiny může trvat různě dlouho.
Nikdy pacientovi nedáváme cukr či sladké nápoje přímo do úst – hrozí riziko vdechnutí a zadušení se.