- psychiatriapreprax.sk - Podávání psychofarmak během těhotenství - antidepresiva a anxyolytika
- solen.sk - Aktuálně o rozštěpech rtu a patra
Deprese v těhotenství. Co ji u budoucích maminek způsobuje?
Krásné, baculaté a šťastné – to je idylický obraz v souvislosti s těhotenstvím. Skutečnost se ale od této zkreslené představy v mnohém liší. Různé vlivy způsobují časté změny nálad, od euforie až k depresi. Deprese v těhotenství není ničím ojedinělým. Nevysvětlitelný pláč a slzy zná většina budoucích maminek.
Obsah článku
Těhotenství není jen krásným obdobím před příchodem miminka na svět, ale také obdobím mnoha fyzických a psychických změn u budoucí rodičky. Fyzické změny, jako je například nárůst bříška, zná každý. Psychické změny si těhotná někdy ani neuvědomuje. Často ji na ně upozorní okolí.
Deprese vyskytující se v období těhotenství není ničím zvláštním. Pozorujeme ji u více než jedné čtvrtiny těhotných žen. Mírnější depresivní stavy má však téměř 70 % z celkového počtu.
Pokud jste si tedy dosud mysleli, že se to týká jen vás, tak jste na omylu.
Co znamená předporodní deprese?
Poporodní deprese je známý a často pojednávaný termín. Předporodní deprese je méně vyskytující se pojem. Některé budoucí maminky o ní možná slyšely, ale většina si jí prošla, aniž by o ní věděly.
Předporodní deprese (prenatální) může být indikátorem vzniku té poporodní. Proto je důležité zachytit první varovné signály, ať už maminkou, rodinou, nebo lékařem (gynekologem). Existuje mnoho nefarmakologických metod, které ji pomáhají zmírnit nebo odstranit.
Proč vzniká nebo se projevuje deprese ve vyšší míře právě v těhotenství a před porodem, je pro někoho záhadou, pro jiného pochopitelné. Dítě je zázrak. S výjimkou neplánovaných a nechtěných těhotenství je obvykle důvodem k radosti. Jak už to bývá, radost znamená i starost.
Mnoho žen má strach z toho, jestli vše proběhne dobře, z možných komplikací nebo z porodu. Dosud sebevědomá a připravená na všechno, těhotná žena najednou začne pochybovat o svých schopnostech.
Obavy jsou do jisté míry normální, ale nic by se nemělo přehánět. Obavy a strach mohou přerůst do něčeho hlubšího a být příčinou depresivního smýšlení.
Deprese vyskytující se v předchozí anamnéze
Deprese je závažné psychiatrické onemocnění, které může být dědičné nebo se vytváří během života. Na jejím vzniku se podílí mnoho faktorů, které působí dlouhodobě, jsou velmi stresující a negativně ovlivňují myšlení člověka. V konečném důsledku je depresivní nálada součástí osobnosti člověka.
Genetická predispozice je proto jen jedním z více činitelů, které mají za následek její vznik či těžší průběh.
Diagnóza deprese u budoucí maminky
Deprese a psychiatrická onemocnění jako taková se vyskytovaly v minulosti, přetrvávají v přítomnosti a s nejvyšší pravděpodobností a rostoucím stresem a nároky na jednotlivce zde s námi budou i v budoucnosti.
Mnohdy bývaly tabu, ale dnes je považujeme za běžná onemocnění jako všechna ostatní. Deprese jsou poměrně časté. Dokonce mají rostoucí tendenci, a to navzdory lepším možnostem psychoterapie.
Přechodnou depresí si prošel asi každý člověk. Střední a vážnou depresí trpí až 25 % lidí. Mnoho nemocných ovšem nevyhledá lékařskou pomoc, a proto jsou skutečné statistiky pravděpodobně mnohem vyšší.
Diagnostikovaná deprese může být v těhotenství problémem. Zejména pokud je pacientka držena na farmakologické léčbě.
Léky pomáhají zvládat život snadněji. Ale pokud přijde nečekané těhotenství s nutností léky vysadit, může to znamenat rapidní zhoršení stavu. Nevysazení léků je zase velkým rizikem pro nenarozené dítě.
Ke snižování léčby by mělo docházet postupně, aby to matka zvládala. Nárazovým vysazením léčby se většinou dosáhne jen prohloubení depresivního stavu u těhotné ženy, někdy s nutností opětovného nasazení psychofarmak.
Důležité:
U žen trpících depresí je vhodné těhotenství plánovat předem.
Před otěhotněním se postupně snižují dávky léků až do bodu nula.
V případě, že to pacientka zvládá, je připravena na otěhotnění.
Deprese vyskytující se v rodinné anamnéze
Výzkum v oblasti genetiky je průlomem tisíciletí a dokázal dědičnost různých onemocnění. Výjimkou nejsou ani psychiatrická onemocnění. Také na vzniku deprese se do jisté míry podílí genetika. To značí, že deprese je dědičná.
To, že ženy trpí depresemi častěji než muži, není náhoda. Poslední studie dokazují vyšší vznik tohoto onemocnění v ženské rodové linii. Znamená to, že je větší šance vzniku deprese u žen, jejichž matky nebo babičky trpěly stejným onemocněním.
Pokud máte depresi nebo jiné psychické onemocnění v rodině, velmi pravděpodobně jím můžete trpět vy, případně vaši potomci. Deprese se ale obvykle projeví v průběhu života, ještě před otěhotněním. Není časově vázána jen na období těhotenství.
Projevy se však mohou během těhotenství zintenzivnit. Příčiny jsou stejné jako u zdravých těhotných žen.
Je třeba si uvědomit, že ne každé onemocnění automaticky zdědíme. Jeho výskyt v rodinné anamnéze jen zvyšuje tu možnost. Pokud jste neměly žádné příznaky patologicky smutné nálady před otěhotněním, nemusíte se příliš obávat.
Zajímavé:
Výzkumy v oblasti genetiky ani zdaleka nekončí.
Další bádání vědců nám může v blízké budoucnosti přinést mnoho cenných informací.
Navzdory dosavadním výsledkům a spojitosti různých chorob s geny je dědičnost jen jedním z mnoha faktorů přispívajících ke vzniku konkrétního onemocnění.
V úvahu je třeba brát všechny.
Strach z těhotenství a porodu
Pozitivní těhotenský test, potvrzení těhotenství gynekologem a radostné oznámení tohoto stavu partnerovi a rodině jsou nezapomenutelnými momenty v životě ženy. Ne všechny ale tyto okamžiky prožívají stejně.
Otěhotnění v mladém věku, v nefunkčním vztahu, náhodně či nedej bože násilným způsobem vyvolávají negativní pocity. Ty mohou mít za následek vznik deprese. Mnohdy mladé ženě chybí i podpora od nejbližších a přidruží se zdravotní a ekonomické komplikace. V takovém případě se deprese prohlubuje.
Zdravotní komplikace během těhotenství
Ať už těhotenství začalo tak či tak, přináší s sebou stavy nevolnosti, zvracení, nadměrné únavy a poruch spánku. Jejich intenzita a četnost je velmi individuální. Některé těhotné tyto symptomy ani pořádně nepocítí a postupně u nich vymizí. Ty méně šťastné se s nimi potýkají převážnou část těhotenství.
V horších případech vzniká těhotenská cukrovka, problémy s tlakem, zažívací potíže, zvýšené množství bílkoviny v moči, otoky nohou, křečové žíly, hyperpigmentace nebo nadměrné vypadávání vlasů.
Nejzávažnější zdravotní rizika v souvislosti s těhotenstvím:
Název | Příznaky | Příčiny | Léčba |
Preeklampsie |
|
|
|
Eklampsie |
|
|
|
HELLP syndrom |
|
|
|
Strach ze samotného porodu (tokofobie)
Strach z porodu je naprosto normálním a častým jevem. Výraznější bývá u prvorodiček, které s ním zatím neměly žádnou zkušenost. Také u vícenásobných rodiček se špatnými předchozími zkušenostmi s porodem mohou být obavy větší.
Tokofobie je chorobný stav, kdy má žena až nepřirozený a iracionální strach z blížícího se porodu. To vyvolává stavy deprese a tendenci se této situaci za každou cenu vyhnout.
Tokofobií trpí asi 10 až 15 % těhotných. V některých závažnějších případech je těhotenství ukončeno na žádost matky císařským řezem. Důvodem operačního řešení tedy není zdravotní indikace, ale psychický stav matky.
Pocit nepřipravenosti na příchod miminka a rodičovství
Před otěhotněním si možná mnoho žen myslelo, že jsou připraveny na mateřství a rodičovství. Během těhotenství však mnoho z nich tuto jistotu ztrácí. Důvodem jsou nové informace, zážitky a problémy, které se k nám donesou od ostatních rodičů.
Začínají se objevovat myšlenky na nejrůznější možné situace a možnosti jejich řešení. Tehdy si budoucí maminka uvědomí, že existuje mnoho strastí v souvislosti s rodičovstvím, s nimiž nepočítala a kterým bude muset v budoucnu čelit. Objevuje se strach z toho, jak to bude zvládat.
Pokud i vás napadají takové myšlenky, nezoufejte. I když se sebevíc snažíte a připravujete na budoucnost, 100% se na všechno připravit nedá. To je život.
Každá situace, pozitivní i negativní, by se měla řešit, až když k ní dojde. Zbytečné a hlavně neopodstatněné stresy v předstihu nejsou na místě.
Obavy ze zdravotního stavu novorozence
„Chcete chlapečka, nebo holčičku?”
„Je to jedno, hlavně ať je to zdravé.”
Mít zdravé dítě je zbožným přáním všech rodičů. Hlavně v dnešní době, kdy si můžeme na internetu vyhledat nejrůznější onemocnění vyskytující se všude ve světě, jsou tyto obavy větší.
Mnoho nemocí, které najdeme, je však velmi vzácných. Proto jejich vyhledávání a modlení se, aby se mi nenarodilo děťátko s tímto postižením, není potřeba.
Potřebná je jen zdravá strava, dodržování omezení v těhotenství a pravidelné návštěvy gynekologa. Myšlenky na diagnózy, které vaše děťátko ani nemusí mít, jen vyvolává stres a depresivní stavy. A ty bychom měli během těhotenství eliminovat.
Obavy z poškození zdraví v souvislosti s porodem
Převážná část porodů probíhá přirozeně a bez komplikací. Jsou také takové, kterým je třeba pomoci léky. Jisté procento porodů je rizikových. V takových případech porodník preferuje císařský řez.
Jeho indikace je medicínská za předpokladu zdravotních komplikací při porodu buď na straně matky, nebo plodu.
Důležité:
V dnešní době je nejnovějším trendem porod v domácím prostředí. Všechny maminky, které se tak rozhodly, by ale měly brát v úvahu vysoké riziko poporodních komplikací.
Následný převoz do zdravotnického zařízení totiž nemusí být proveden včas. Ohrožují tím nejen svůj život, ale také život svého dítěte.
V případě aspirace nebo hypoxie novorozence jsou v domácím prostředí, kde není neonatolog, bezmocné.
Navzdory dostatečným informacím a dlouholetým zkušenostem porodníků vždy může dojít k nepředvídatelným zdravotním komplikacím, které se musí řešit tady a teď.
Komplikace při porodu
Komplikace vzniklé na straně matky | Komplikace vzniklé na straně novorozence |
|
|
Obavy z genetických onemocnění novorozence
Genetická onemocnění, vrozené vývojové vady orgánů a systémů či nejrůznější malformace plodu zde byly i v minulosti. Lidé si však neuměli vysvětlit, proč vznikají a jak o poškozené dětičky správně pečovat. Proto děti umíraly brzy po porodu nebo v útlém dětství.
Pokrok v medicíně nám umožnil pochopit tato onemocnění lépe a poznat ta, o kterých se dříve nevědělo. To neznamená, že se nevyskytovala, ale jejich projevy byly minimální.
U různých vývojových poruch, hlavně u poruch chování, poruch učení či autismu, se děti nepovažovaly za nemocné, ale jednoduše za podivné.
Tip: Máte doma hyperaktivní dítě? Jak rozlišit hyperaktivitu od ADHD
Obavy z těchto poruch přímo úměrně stoupají se spoustou informací, které o nich máme. Pozitivní je, že většina i hrozně znějících chorob jako například Aspergerův syndrom nejsou tak strašné, jak znějí.
Správným přístupem jsou zvládnutelné. Dětičky trpící Aspergerovým syndromem mívají často nadprůměrné IQ, proto není třeba hned všechno brát tragicky.
Závažnější jsou vrozené, vývojové vady a malformace plodu a orgánů. Setkáváme se s různými onemocněními, jako je například Downův syndrom, defekt septa komor, rozštěp patra, vývojové chyby mozku, Klinefelterův syndrom a jiné.
Jak se vyhnout depresi během těhotenství?
Na depresi během těhotenství se podílí hlavně genetika, zdravotní stav matky a vnější faktory působící na její psychiku během těhotenství. Genetická predispozice depresivního stavu se ovlivňuje nejhůř.
Při depresi matky před těhotenstvím se doporučuje plánované těhotenství a postupné vysazování léků. Nejsnáze ovlivnitelná je deprese vzniklá během těhotenství z důvodu strachu z neznámého.
Jak na to?
Edukace o těhotenství
Vzdělávání se o tom, co je těhotenství a jak probíhá, je velmi důležité. Pomáhá budoucím matkám získat dostatek informací o tom, co je čeká a na co by se měly připravit.
Edukace znamená informovanost a vzdělanost. Nemělo by však jednat o nadměrné vyhledávání raritních situací, komplikací a nemocí, které ženu zbytečně stresují.
Vyhýbání se stresujícím faktorům
Vyhýbání se stresu je důležité v běžném životě a obzvláště u těhotných žen. Stres způsobuje nejrozmanitější poruchy zdraví a u těhotné matky může způsobit například falešné kontrakce nebo předčasný porod.
Proto je důležité zachovat si pozitivní myšlení a radost z přírůstku. Není třeba si toto krásné období kazit.
Setkání s jinými maminkami, vyměňování informací
Existují různá centra, kde se budoucí maminky setkávají, komunikují spolu, vyměňují si informace, zkušenosti nebo spolu cvičí či jinak relaxují. Tato setkání a rozhovory pomáhají odbourávat stres v těhotenství a také slouží jako předpříprava na samotný porod.
Těhotenství, deprese a psychofarmaka
Všeobecné informace související s užíváním léků během těhotenství jsou dobře známé. Mnoho léků přímo poškozuje plod. Účinky velkého množství farmak na nenarozené dítě nejsou zcela prokázány, ale předpokládají se.
Důležité:
Léky k léčbě psychických stavů a onemocnění – psychofarmaka a jejich metabolity – procházejí placentou. Proto představují pro dítě velký problém. Na tento fakt je třeba myslet, proto je třeba jejich užívání zvážit předem.
Psychofarmaka se indikují u těhotné ženy jen velmi výjimečně. Většinou to bývá u závažných psychiatrických diagnóz, méně často u depresivních stavů. Léčba bývá krátkodobá (pouze po dobu nutnosti) a dávky léků nižší.
Jaké negativní vlivy mají psychofarmaka na plod?
Negativních vlivů na ještě nenarozený plod je hned několik. Mohou způsobit předčasný porod, potrat a různá vývojová poškození plodu na úrovni jak fyzické, tak psychické.
Neznamená to, že automaticky každá gravidní žena užívající léky porodí poškozené dítě. Riziko ovšem v mnohých případech převyšuje výhody léčby psychofarmaky.
Tabule působnosti léků na plod
Vlivy léku | Konkrétní účinky na plod |
Toxické působení léku |
|
Vznik orgánových malformací |
|
Vznik poruch chování |
|