Specifické a vývojové poruchy učení. Ovlivňují intelekt dítěte?
Specifickými a vývojovými poruchami učení se věda zabývá již více než jedno století. Kategoricky patří od roku 1963 mezi lehké mozkové dysfunkce (LMD) bez mentálního a fyzického postižení. Známe několik typů poruch učení, ale ani jedna z nich neovlivňuje inteligenci. Důkazem toho je známý vědec Albert Einstein trpící dysgrafií.
Obsah článku
- Lehké mozkové dysfunkce
- Specifické a vývojové poruchy učení
- Dysfázie – porucha vývoje řečových schopností
- Dyspraxie – porucha koordinace pohybů
- Dyslexie – porucha čtení psaného textu
- Dysgrafie - porucha psaní textu
- Dysortografie – porucha pravopisu
- Dyskalkulie – porucha v chápání matematických vztahů
- Dyspinxie - porucha osvojování si kreslení
- Dysmúzie - porucha smyslu pro hudbu a rytmus
- Další zajímavé zdroje:
- Otestujte se:
Downův syndrom lze zdiagnostikovat z plodové vody ještě před narozením dítěte. Také mikrocefalie či jiná fyzická postižení lze zjistit intrauterinně (nitroděložně). Mentální retardace (zastavení nebo nedokončení vývoje intelektu) lze pozorovat již v raném dětství. Lehké mozkové dysfunkce, mezi které řadíme i poruchy učení, jsou však odhaleny později, a to v předškolním, někdy až ve školním období.
Lehké mozkové dysfunkce
Lehké mozkové dysfunkce (LMD) jsou poruchy mozku, které vznikají ještě během vývoje nervového systému plodu, tedy v těle matky. Jsou to sice méně závažné poruchy, ale omezují běžný život dítěte. Nemají však vliv na jeho intelekt. I děti s LMD jsou inteligentní a mnohdy nadprůměrně.
Zajímavé: U toxikomatek (drogově závislých matek) dochází k závažným vývojovým poškozením plodu, a to nejen ve formě LMD. Časté jsou mentální retardace různého stupně v kombinaci s nejrůznějšími vývojovými anomáliemi (vrozené srdeční anomálie, dýchací potíže, poruchy střevní motility aj.). Komplikací bývá také nakažení plodu od matky virem HIV či hepatitidy, které bývají u narkomanek časté.
Jaké jsou nejčastější příčinu vzniku LMD?
Faktory ovlivňující vznik LMD jsou různé. Příčinou bývá genetická predispozice, nezodpovědnost matky (drogy, alkohol, cigarety, léky) ale také náhodné poškození vývinu plodu (infekce, úraz, jiné přidružené onemocnění matky, stres).
K poškození často dochází z důvodu porodních komplikací. Vliv různých faktorů těsně po porodu (infekce, úrazy) také mohou poškodit novorozence různými způsoby.
Předpokládané příčiny vzniku LMD
Nitroděložní poškození plodu |
|
Porodní komplikace |
|
Faktory působící těsně po porodu |
|
Nepřehlédněte varovné příznaky LMD
První příznaky poruch učení většinou řeší až učitelé ve škole, kde probíhá aktivní proces učení.
Jsou to právě oni, kdo se s těmito poruchami setkávají nejčastěji během výkonu svého povolání, a proto umí velmi brzy odhadnout, které dítěte má opravdu problém a u kterého se jedná jen o nepozornost či lenost.
Je potřeba si uvědomit i fakt, že učitel tráví s dítětem ve školním věku skoro tolik času jako rodič, proto by se jeho pozorování a postřehy neměly brát na lehkou váhu.
Samozřejmě erudovaný rodič může také zachytit první varovné signály, týkající se hlavně poruch koncentrace a pozornosti.
Dětičky s poruchami učení bývají v raném dětství zbrklé, ukvapené, nesoustředěné, žádné činnosti se neumí věnovat dostatečně dlouho vzhledem k věku, mají problém s rozhodováním, jsou citově labilní a jednají nejednou impulzivně.
Důležité: Proces učení je postupně se rozvíjející, kognitivní a zároveň aktivní, cílený proces navozování činností a zkušeností, vedoucí k ukládání a osvojování si poznatků (faktů) a souvislostí mezi nimi. Učení také pomáhá dětem získávat různé nové zkušenosti. Na základě tohoto procesu postupně dochází k formování osobnosti dítěte, jeho hodnot, postojů a výsledného chování.
Varovné projevy LMD, zachyťte je včas
Poruchy chování dítěte |
|
Motorické poruchy |
|
Senzorické poruchy |
|
Specifické a vývojové poruchy učení
Člověk se od zvířete liší nejen stavbou těla, ale v první řadě rozumovými schopnostmi. Schopnost učit se a zapamatovat si je u lidí na mnohem vyšší úrovni.
Základním rozdílem v myšlení lidí a zvířat je naše schopnost jednat plánovaně, organizovaně a předvídat následky vlastního jednání. Zvířata mají také schopnost učit se, ale jen do jisté omezené míry a jejich jednání je pudové, nepromyšlené.
Mozková kůra – srdce lidského myšlení
Za schopnost jednat plánovaně vděčíme rozsáhlým kůrovým oblastem čelních laloků v mozku. Mozková kůra je považována za "srdce" lidského myšlení, poznávání a procesu učení.
Tyto naše schopnosti jsou uloženy v kůře mozku a jsou dány genetickou predispozicí a dalším vývojem mozku, který se děje ještě v děloze.
Individuální vývoj jedince, rozdílnost základního genetického materiálu a faktorů působících na nervovou soustavu během jejího vývoje činí z každého jedince jedinečnou bytost. Jsou ve vysoké míře zodpovědné za to, jakým člověk bude během života.
Všechny negativní faktory, které působily na plod, když byl ještě v děloze, mohou mít následky v dalším vývoji osobnosti člověka a také v jeho schopnostech či poruchách.
Historie poruch učení
Období, kdy se lidé naučili číst a psát, bezpochyby patří mezi základní mezník rozvoje civilizace jako takové.
Dlouho poté byly tyto schopnosti výsadou vyšších vrstev společnosti, přičemž ty nižší vrstvy lidí trpěly negramotností. Umění psát a číst zajistilo jednotlivci vyšší společenský status.
V Česku se historie školství a vzdělávání váže k 9. století. Vzdělávání začalo s příchodem věrozvěstů Konstantina a Metoděje.
Zavedení pravidelné školní docházky však patří do pozdějšího 16. století a vděčíme za ni Janu Amosi Komenskému, který zavedl i formu vyučovací hodiny.
Logicky až po zavedení školství a učebních norem se mohlo začít mluvit o aktivním procesu učení a případných poruchách učení u individuálních jedinců. Historie poruch učení trvá více než 100 let.
Významné historické mezníky poruch učení:
- 1861 - byla jako první popsaná dyslexie (porucha řeči) neurologem P. Brocem, který v čelním laloku objevil centrum řeči
- 1874 - německý neurolog O. Wernick zjistil, že v blízkosti center řeči se nacházejí i jiná centra, zodpovědná za porozumění mluveného
- 1877 - německý lékař A. Kussmaul popsal afázii (neschopnost mluvit)
- 1885 - lékař O. Berkhan napsal první studii o poruchách řeči
- 1896 - v tomto r. došlo k objevu dyslexie jako vývojové poruchy řeči na více místech světa najednou
- 1990 - uveřejnění první monografie lékaře J. Hinshelwooda o poruchách čtení, druhá byla vydána v roce 1917
- 1925 - byla vydána práce O. Chlupa, která pojednávala o vědeckém výzkumu poruch jako jsou dysgrafie, dysortografie a dyslexie
- 1939 - vyšla publikace lékaře A. Strausse a H. Wernera, kde popisovali dítě s poruchami učení
- 1952 - vznik prvních psychiatrických léčeben a škol zabývajících se dětmi s poruchami učení s vývojem dosud
Od historie po současnost
V minulosti měli lidé problém s gramotností. Základním předpokladem pro vzdělání byla společenská vrstva, jejíž byli součástí.
Od zavedení škol a školní docházky jsou však tyto rozdíly dávno pryč. Děti navštěvují školku, poté školu, kde se vzdělávají a připravují na život.
Někteří žáci to mají jednodušší, u jiných se mohou objevit poruchy učení. Většinou se jedná o snadno zvládnutelné poruchy za podpory rodiny a dobrého učitele, který se dítěti věnuje.
Někdy je nutná návštěva psychologa. V dnešní době existují také speciální školy, kde se učitelé věnují menšímu počtu dětí s takovými poruchami.
Poruchy učení podle mezinárodní klasifikace nemocí:
- specifické poruchy vývoje řeči a jazyka
- specifické poruchy vývoje školních dovedností
- specifická porucha vývoje pohybové funkce
- smíšené specifické vývojové poruchy
- výrazné poruchy vývoje
- jiné poruchy psychického vývoje
- nespecifikovaná porucha psychického vývoje
Dysfázie – porucha vývoje řečových schopností
Dysfázie je porucha objevující se ve věku, kdy se dítě učí mluvit. Jedná se o vývojovou poruchu základních řečových schopností, postihující asi 7 % dětí, a zároveň je to nejčastější vývojová porucha učení. Ve školním období bývá příčinou dyslexie – poruchy čtení.
Projevy dysfázie
Řečový deficit se projevuje opožděným osvojením řečových schopností, což však neznamená, že jde automaticky o dysfázii.
Slovní zásoba těchto dětí bývá chudší pro zhoršení zapamatování a následného vybavování si slov.
Mají problém ve fonologickém uvědomování si stavby slov a automatickém pojmenovávání známých předmětů. Děťátko s dysfázií si pomaleji vybavuje vztahy mezi pojmenovávaným předmětem a správným pojmem. Nejednou dochází k nesprávnému pojmenovávání předmětů.
Dyspraxie – porucha koordinace pohybů
Dyspraxie se nazývá také tzv. vývojová koordinační porucha. Za normálních okolností mají lidé zachovanou koordinaci vůlí řízených pohybů. Při provádění různých činností jsou jednotlivé pohyby harmonizovány. Tuto souhru motorických pohybů bereme jako samozřejmost, ale u některých dětí to až tak samozřejmé být nemusí.
Projevy dyspraxie
Na rozdíl od ostatních specifických vývojových poruch učení se dyspraxie značně liší, a to nejen v příznacích, ale i v době jejich první manifestace. Tato porucha je patrná již v raném dětství.
Nedostatečná kontrola nad vlastním tělem se začíná projevovat poruchou zachování fyzické nečinnosti. Navenek dítě působí jako neposedné.
Později je patrný nesoulad mezi mluveným a provedeným.
Dítě nedokáže zkombinovat motorickou činnost k vyjádření svých myšlenek, obtížněji si osvojuje běžné pohybové dovednosti, je zpožděn vývoj hrubé a později i jemné motoriky. Působí jako nemotorné, neobratné, motoricky neklidné a má problémy se základními sebeobslužnými úkony.
Dyslexie – porucha čtení psaného textu
Dyslexie je jednou z nejznámějších poruch učení. Důvodem je i fakt, že byla popsána a zdiagnostikována jako první a ze všech se vyskytuje nejčastěji. Konkrétně jde o poruchu čtení psaného textu. Porucha se projevuje více atributy, které se většinou vzájemně kombinují.
Příznaky dyslexie
Porucha čtení se projevuje sníženou rychlostí čtení textu v porovnání s normou u zdravých dětí, chybovostí čteného textu jako například záměna písmen nebo vynechávání jednotlivých písmen, slabik či celých slov, přeskakování celých řádků.
V některých případech děti mylně čtou zprava doleva a také špatně vyslovují přečtené – takzvaná artikulační neobratnost (tvrdá a měkká písmena, délka, špatné kladení přízvuku a intonace).
Děti si rozdíl ve čtení textu mezi sebou a vrstevníky plně uvědomují. V případě posměšků od spolužáků se zvyšuje nervozita a psychomotorický neklid dítěte, což způsobuje ještě větší ztížení čtení a zvyšuje se nesoustředěnost na samotný text.
Dysgrafie - porucha psaní textu
Dysgrafie je nejednou důvodem, že děti jsou označovány za líné a málo snaživé. Také rodiče bývají obviňováni, protože se dětem "málo" věnují. Gramatické chyby nejsou způsobeny snížením intelektu dítěte ani leností, ale jeho soustředěním se na samotné psaní. To vyžaduje zvýšené úsilí a námahu.
Příznaky dysgrafie
Porucha psaní je specifická porucha, která se manifestuje narušením schopnosti a dovednosti psaní textu.
Dítě píše pomaleji, v popředí je tlak vyvíjený na tužku, konečný psaný text je neúhledný, roztřesený, pravopisně vadný s vynecháním či záměnou i písmen, slabik i celých slov.
Písmo má špatný sklon, jednotlivá písmena jsou rozdílně velká a mají bizarní tvary. Typickým znakem je zrcadlení písmen a číslic.
Děti s dysgrafií většinou nemají problém se čtením textu.
Důvodem dysgrafie je ve většině případů asymetrický, tonický šíjový reflex, který způsobuje natažení ruky, se kterou dítě píše při natočení hlavy na stejnou stranu.
Dysortografie – porucha pravopisu
Dysortografie je porucha osvojení si správného pravopisu. Navzdory dobře naučené gramatice mají děti problém ji aplikovat do běžné praxe. Inteligence bývá přitom nenarušena. Dysortografii lze považovat za podkategorii dysgrafie, resp. s ní úzce souvisí. Často se vyskytuje v kombinaci spolu s dyslexií.
Projevy dysortografie
Porucha se projevuje nesprávným pravopisem, jako je například chybění délky, háčků nebo čárek.
Rozlišování krátkých a dlouhých písmen jsou typickými dysortografickými chybami. Navzdory dobrým výsledkům se často vyskytují chyby v psaní y a měkkého i.
Časování a skloňování slov také není silnou stránkou dysortografika. V psaném textu se vyskytují i hrubší přešlapy, jako je záměna písmen, slabik a celých slov s problematickým dodržováním hranic.
S věkem, snahou dítěte, rodiče a učitele je chybovost menší. Dítě je schopno se naučit psát správně, ale je to pro něj rozhodně těžší než u zdravých jedinců.
Dyskalkulie – porucha v chápání matematických vztahů
Dyskalkulie znamená poruchu nebo zpoždění vývojových schopností v nabývání matematických dovedností, tedy počítání. Vyskytuje se ve stejné míře u obou pohlaví, častý je výskyt u předčasně narozených dětí.
Projevy dyskalkulie
Problémy v matematických dovednostech neznamenají jen samotné potíže v řešení a počítání matematických úkolů.
Jde také o neschopnost rozlišit jednotlivé číslice, jejich zrcadlení (psaní textu zrcadlově) a záměna číslic.
Tyto dovednosti mohou souviset s krátkodobou matematickou pamětí nebo s obtížemi v chápání matematických vztahů, ale dítě je schopno si je časem osvojit. Dyskalkulie může být spojena s poruchou čtení – dysgrafií, přičemž chápání počítání je zachováno.
Dyspinxie - porucha osvojování si kreslení
Dyspinxie je neschopnost osvojení kreslení, což úzce souvisí s poruchou plošného zobrazování a prostorové orientace. Problém může nastat i při neobratnosti práce s malířskými potřebami, což hraničí s dyspraxií.
Projevy dyspinxie
Jedná se o závadu, při které má postižený problém s přenosem představy na papír. Výsledný výtvor je bizarní, primitivní, plný nedokonalých a asymetrických tvarů.
Je viditelný tlak vyvíjený na tužku (nejednou rytina v papíře). Hodněkrát jde o neschopnost nakreslit jednoduché předměty.
Držení tužky je podobně jako u dysgrafie křečovité, což má za následek tvrdé a nejisté tahy a narušení pomyšlených hranic. Kresba je roztřesená a předměty na ní se někdy těžko rozeznávají.
Dysmúzie - porucha smyslu pro hudbu a rytmus
Dysmúzie je méně závažná vývojová porucha, protože dítěti nezpůsobuje výrazné společenské problémy. Vyskytuje se samostatně a nebývá většinou kombinována s předchozími poruchami učení.
Je to narušená schopnost vnímání a reprodukce hudby, tónů a rytmu. Děti s touto poruchou mají problém v rozeznání tónů, melodie, rytmu, a dokonce i hudebních nástrojů.
Tóny a písně nejsou schopny ani správně reprodukovat. Narušeno je i citové vnímání písní a nezájem o hudbu.
Porucha se projevuje i nesprávným notovým zápisem, neporozumění tomuto zápisu a neschopnost jej číst.
Co se týče hudebních nástrojů, je narušena i správná manipulace s nimi, což lze pozorovat jako neobratnost v hraní na jednoduché hudební nástroje.
Další zajímavé zdroje:
- neurologiepropraxi.cz - Vývojová dysfázie v předškolním věku – začátek dyslexie?
- poradnapsychologicka.sk - Dyspraxie
- solen.cz - Aktuální náhled na dyslexii a související poruchy čtení v dětství a dospělosti
- poradna-helpdys.sk - Efektivní práce s dětmi s dysgrafií
- reedys.sk - Náměty a doporučení pro práci se žáky se specifickými poruchami učení