- MIKA K. Fytoterapia z pera lekára. Vres obyčajný. 2016. Osveta. s.119-120. [cit. 04.12.2024]. Dostupné z: ISBN 978-80-8063-436-0
- DUGAS D. 500 nejlepších receptů lidové medicíny. Vřes obecný. 2007. Knižní expres. s.53-55. [cit. 04.12.2024]. Dostupné z: ISBN 80-7347-036-5
- britannica.com - THE EDITORS OF ENCYKLOPAEDIA BRITANNICA. Heather. 2024. Britannica [online] [cit. 04.12.2024]
- pubmed.ncbi.nlm.nih.gov - VUČIĆ M DRAGANA a kol. In vitro activity of heather [Calluna vulgaris (L.) Hull] extracts on selected urinary tract pathogens. 2014. PubMed [online] [cit. 04.12.2024]
Vřes jako okrasná rostlina se zdravotními účinky? Pomáhá při léčbě močových cest, dny,...

Vřes je léčivá vytrvalá bylina rostoucí především na severní polokouli. Tradičně se používá při léčbě močových infekcí, ale také při poruchách trávení. Obsahuje účinnou látku arbutin.
Vlastnosti
Vřes obecný (Calluna vulgaris, syn. Erica vulgaris) je stálezelený keř patřící do čeledi vřesovcovitých (Ericaceae). Je rozšířen v Evropě, Asii, Severní Americe, ale také v Grónsku. Je hlavní vegetací pustin severní i západní Evropy.
Slovo calluna pochází z řeckého slova calluno, jehož původní význam je "zametat, čistit". Již staří Řekové tedy pravděpodobně používali tuto bylinu k zametání cest nebo obydlí.
Vřes byl oblíbený u starých Slovanů. Ženy nosily rostliny vřesu vetknuté do vlasů nebo za pasem pro šťastné manželství.
V tradiční medicíně se vřes používal k léčbě močových infekcí.
Mladé šťavnaté výhonky a semena této byliny jsou základní potravou jistého opeřence, kulíka. Je však známo, že zralá semena vřesu konzumuje několik druhů ptáků.
Bylina má fialový stonek, výhonky s malými listy a světlé klasy růžových zvonkovitých květů.
Je důležité znát rozdíl mezi vřesem a jitrocelem.
Vřes dává přednost stínu před vřesem a často začíná kvést v zimě.
Na chráněných místech může vřes dorůstat výšky až 90 centimetrů, ale na suchých svazích nevyroste více než několik centimetrů nad zem.
Vřes má velké hospodářské, ale i léčebné využití. Dlouhé stonky se používají při výrobě košťat, krátké při výrobě kartáčů. Rostlina se také používá k výrobě obložení polštářů. S rašelinou se vřes prezentuje jako účinné palivo.
V minulosti, a dokonce i dnes, se vřes používá k výrobě dočasných obydlí. Mísí se s rašelinou, suchou trávou a slámou.
Pro léčebné účely je důležitý zejména stahující (adstringentní) účinek na pokožku. Vřes má také protizánětlivé a mírné antiseptické účinky. V literatuře se uvádí jeho ochranný účinek na buňky (cytoprotektivní). Rostlina také vyvolává pocení.
Diuretické vlastnosti (močopudné) jsou dány především přítomností flavonoidů. Bylina obsahuje arbutin, který působí jako močová dezinfekce. Kromě ní se však předpokládá přítomnost nějaké účinné látky v květech rostliny, protože antibakteriální účinek na močové cesty je opravdu významný.
Hořké látky vřesu napomáhají vylučování žaludečních šťáv. Třísloviny působí adstringentně a zároveň protizánětlivě. Vřes je možné užívat při poruchách trávení (dyspepsii) s poruchou vylučování kyseliny chlorovodíkové, při řidší stolici apod. Vřes povzbuzuje chuť k jídlu.
Tuto rostlinu je také možné užívat pro její mírné sedativní (narkotické) účinky, tj. při nespavosti.
Vědci také zjistili, že droga z rostliny snižuje hladinu kyseliny močové v těle, což má velký terapeutický význam při léčbě dny. Je prospěšná i v pozdějších stadiích onemocnění, kdy se tato kyselina v těle hromadí, například ve formě krystalů.
Účinky (shrnutí)
- Adstringentní - Má mírně adstringentní účinek na kůži a podkožní tkáň. Snižuje její prokrvení.
- Antiflogistický - Protizánětlivý účinek, vyhledávaný zejména při chronických bolestech spojených s otoky tkání.
- Antioxidační - Extrakt z rostliny snižuje oxidační stres, bojuje proti volným radikálům a stává se tak významným kardioprotektivem. Má také antimutagenní účinky (cytoprotektivní).
- Mírné antiseptikum - Má mírné antibakteriální účinky.
- Diuretikum - Působí močopudně.
- Urodesinficiens - Při zánětech ledvinové pánvičky, zánětech močového měchýře, ale i močových cest, ale je vhodný i při sekundárně infikované urolitiáze (močové kameny). Vřes je však vhodný i při onemocnění prostaty.
- Antiuretikum - Snižuje koncentraci kyseliny močové v krvi, prevence dny (pakostnice).
- Žaludeční - Zlepšuje trávení, normalizuje vylučování kyseliny chlorovodíkové, zlepšuje chuť k jídlu.
- Sedativní - Má mírné narkotické účinky. Navozuje ospalost a zlepšuje spánek.
- Diaforetikum - Zvyšuje vylučování potu.
Přečtěte si také: Zánět močových cest: Jaké jsou příznaky a příčiny? + Prevence
Vnitřní použití
Odvar: Průměrná dávka je 1,5 g odvaru. Důležité je užívat 2-3 šálky 3% odvaru denně. Při dodržení správného dávkování nebývají vedlejší účinky.
Nálev: Na jeden šálek se používá 1 čajová lžička drogy. Ta se pije 2-3krát denně.
Nálev z květů: 10–15 g na 2 sklenice vody, užívá se 2–3krát denně po třetině až polovině sklenice.
Čajová směs: Při ledvinových konkrementech (kamenech) se doporučuje směs vřesu spolu s petrželí, kořenem jehlice, plodem fazolu bez semen a snítkou zlatobýlu.
Tinktura: Lze si ji vyrobit, ale je k dostání i volně prodejná. Vyrábí se z pupenů vřesu a 40 % alkoholu. Užívá se 3krát denně po 20 kapkách.

Vnější použití
Sedací koupel: Je možné použít hrst vřesu, nechat ji 12 hodin louhovat ve studené vodě a poté ji použít jako přísadu do horké koupele. Ta by neměla trvat déle než 15 minut. Je účinná při močových infekcích i při urolitiáze (močových kamenech).
Sběr a skladování
Vřes roste na půdách chudých na živiny. Někdy tvoří celé pestré plochy, zvané vřesoviště. V mírných podmínkách se s ním setkáme poměrně často, spíše ve vyšších polohách. Má rád slunné stanoviště. Sbíráme lodyhu (Herba callunae) a květ (Flos calunnae).
Divoký vřes kvete od srpna do října.
Rostlinu lze pěstovat i v zahradách, zejména jako pěstovaný okrasný keř.
Ve volné přírodě se větvičky řežou, dokud jsou ještě zdřevnatělé. Vřes je možné zakoupit také v lékárně ve formě doplňků stravy nebo čaje.
Vřes skladujte na suchém místě, nejlépe v tmavém skle. Je dobré nevystavovat ho přímému slunečnímu záření.
Vřesová větvička obsahuje katechinové třísloviny, flavonoidy (kvercetin, myricitrin), alkaloid erikolin, glykosid arbutin a metylarbutin, silici, sliz, magnézium, pryskyřici, kyselinu křemičitou, ursolovou, citronovou. Obsahuje také minerální látky.
Ve výzkumu z roku 2014 bylo zjištěno, že bakterie Proteus vulgaris, která způsobuje močové infekce, je citlivá na výtažky z vřesu.
Calluna vulgaris je bylina, kterou opyluje celá řada opylovačů, včetně včel. I z toho vyplývá potřeba dalších studií, například zaměřených na včelí produkty získané z vřesu.
Ve větvičkách vřesovcovitých rostlin byla prokázána přítomnost fenolových sloučenin neutralizujících volné radikály.
Bílý vřes je symbolem štěstí.
Vřes je dobře snášen. Nebyly provedeny žádné studie o toxické dávce vřesu, proto je důležité dodržovat optimální dávkování. Při vyšších dávkách může dojít k zesílení narkotického účinku.
Pokud se po požití objeví alergická reakce (vyrážka, otok, dýchací potíže), je nutné požití rostliny přerušit a vyhledat lékařskou pomoc.
Vřes je léčivá bylina tvořící rozsáhlé vřesoviště. Rostlina pomáhá při zánětech močového ústrojí.