Léčba syndromu dráždivého tračníku + Jak s ním účinně bojovat? + Dieta

Při léčbě je nejdůležitější spolupráce lékaře a osoby s IBS. Postižený si musí uvědomit, že se jedná o syndrom dráždivého tračníku. Následně mu lze vysvětlit podstatu a význam nefarmakologické léčby.

Nefarmakologická léčba má větší podíl než léčba farmakologická. Důležitá jsou režimová opatření a změna životního stylu. Bez těchto opatření je úspěch vyloučen. Je třeba se vyvarovat stresu, nadměrné zátěže. Člověk by dokonce neměl pracovat v noci.

Asi 30 % lidí s IBS žije celý život.

Důležitá je úprava stravovacího režimu. Člověk by měl jíst menší porce a pokud možno častěji. Do jídelníčku patří, zejména u formy se zácpou, postupné zvyšování příjmu vlákniny. Ke změně jídelníčku patří také pravidelný pohyb, dostatečný odpočinek a spánek.

Úprava jídelníčku zahrnuje:

• Úprava stravy, menší porce a častěji
• Příjem dostatečného množství vlákniny – je třeba dbát na její postupné přidávání, a nikoliv najednou
• Úpravu střevní mikroflóry, tj. podávání probiotik
• Omezení dráždivých potravin, jako je mléko nebo tučná jídla

Nefarmakologická léčba je založena také na psychosociální podpoře. Člověk by se neměl stydět vyhledat radu psychologa nebo psychiatra. Výsledky přináší také hypnoterapie, akupunktura a kognitivně behaviorální terapie. Důležitá jsou také dechová cvičení, nácvik správného dýchání a biologická zpětná vazba.

Jde zejména o osvojení technik zvládání stresu a nadměrné psychické zátěže. Psychika hraje významnou provokující roli.

V případě potřeby je k dispozici také farmakologická léčba. Při ní se používají spasmolytika a analgetika, absorpční látky (např. živočišné uhlí), léky proti průjmu (antidiarrhoika) a naopak přípravky na vyvolání stolice. Velký význam mají již zmíněná probiotika.

V případě potřeby také psychofarmaka.