Léčba GERD: Pomohou léky, změna životního stylu či chirurgie?

Léčba GERD zahrnuje několik forem.

Změna životního stylu

Úpravy životního stylu zahrnují:

• hubnutí (pokud máte nadváhu)
• vyhýbání se alkoholu, kávě, čokoládě, citrusové šťávě a výrobkům na bázi rajčat, cibulovinám a mátě peprné
• vyhýbání se velkým porcím jídla
• počkejte 3 hodiny po jídle, než si lehnete
• mírné zvednutí hlavy lůžka

Úpravy životního stylu jsou první linií managementu u těhotných žen s GERD.

Farmakologická terapie

• antacida

Antacida (léky snižující kyselost v žaludku) byla standardní léčbou v sedmdesátých letech minulého století a jsou stále účinná při kontrole mírných symptomů GERD. Antacida by měla být užívána po každém jídle a před spaním.

• antagonisté H2 receptorů a terapie H2 blokátory

Antagonisté H2 receptorů (histaminové receptory) jsou léky první linie u pacientů s mírnými až středně závažnými symptomy a ezofagitidou I.-II. stupně. Možnosti zahrnují cimetidin, famotidin, ranitidin.

Antagonisté H2 receptoru jsou účinné pro vyléčení pouze mírné ezofagitidy u 70 % až 80 % pacientů s GERD a pro poskytování udržovací terapie k prevenci relapsu.

Byla pozorována tachyfylaxe (rychlé oslabování účinku opakovaných dávek léčiva). To naznačuje, že farmakologická tolerance může snížit dlouhodobou účinnost těchto léků.

U pacientů se závažným onemocněním (zejména u pacientů s Barrettovým jícnem), u nichž došlo k nočnímu průniku kyseliny, je další léčba blokátorem H2 užitečná.

• inhibitory protonové pumpy (PPI)

PPI jsou nejsilněji dostupné léky pro léčbu GERD. Tyto prostředky by se měly používat jen tehdy, když byl tento stav objektivně zdokumentován.

Mají málo nepříznivých účinků. Jejich užívání může zasahovat do metabolismu kalcia a to může způsobit poruchy srdečního rytmu.

Dlouhodobé používání těchto léčiv bylo také spojeno se zlomeninami kostí u žen po menopauze, chronickým onemocněním ledvin, akutním onemocněním ledvin, komunitní pneumonií a střevní infekcí Clostridium difficile.

Dostupné PPI zahrnují omeprazol, pantoprazol, lansoprazol, rabeprazol a esomeprazol. Podávají se 30–45 minut před jídlem (k dosažení jejich maximálního účinku) jednou denně ve standardním dávkování po dobu 4 týdny.

Výzkumný průzkum Agentury pro výzkum a kvalitu zdravotní péče dospěl k závěru, na základě důkazu stupně A, že PPI byly lepší než antagonisté H2 receptoru při řešení symptomů GERD po 4 týdnech a při hojení ezofagitidy po 8 týdnech.

• prokinetické léky a inhibitory refluxu

Prokinetická činidla jsou mírně účinná, ale pouze u pacientů s mírnými symptomy. Ostatní pacienti obvykle vyžadují další léky na potlačení kyseliny, jako jsou PPI. U dospělých se používá metoklopramid, itoprid a domperidon.

Dlouhodobé používání prokinetických látek může mít vážné, dokonce potenciálně smrtelné komplikace. Proto by se tomu mělo zabránit.

Dlouhodobá (udržovací) léčba GERD

Symptomy nebo samotný GERD se vrátí až u 80 % pacientů po ukončení antisekreční léčby v průběhu 1 roku. Tím pádem je u většiny pacientů nutná dlouhodobá léčba.

Cílem dlouhodobé léčby je použít co nejmírnější léčbu (podávání PPI v co nejnižším dávkování), která pacientovi zaručí život bez symptomů a zabrání vzniku komplikacím GERD.

V prevenci recidivy GERD se doporučuje u pacientů s NERD nebo u pacientů s lehkou formou erozivní GERD podávání PPI 1krát denně.

Často je dostačující podávání nejmenší možné dávky, popřípadě dávkování podle potřeby pacienta (terapie "on demand"). Prokinetika v této indikaci nejsou doporučena.

Chirurgická léčba

Nejčastěji prováděnou operací dnes u dětí i dospělých je tzn. Nissenova fundoplikace. Provádí se laparoskopicky a je zapotřebí asi u 10 % pacientů s GERD.

Chirurgickou léčbu vyžadují:

• Pacienti se symptomy, které nejsou plně kontrolovány léčbou PPI, lze u nich zvážit operaci. Chirurgický zákrok lze zvážit i u pacientů s dobře kontrolovaným GERD, kteří si ale přejí definitivní, jednorázovou léčbu
• Pacienti s ezofagitidou nebo s přítomným Barrettovým jícnem jsou indikováni k operaci
• Pacienti s extraezofageálními projevy GERD mohou vyžadovat potřebu chirurgického zákroku. Tyto projevy zahrnují následující:
  1. respirační projevy (např. kašel, sípání, aspirace)
  2. projevy v uchu, nose a krku (např. chrapot, bolest v krku, zánět středního ucha)
  3. projevy na zubech (např. eroze skloviny)
• Mladí pacienti
• Špatná spolupráce (compliance) pacienta při užívání léků
• Ženy po menopauze s osteoporózou
• Pacienti s poruchami srdečního vedení
• Vysoké náklady na léčbu