Léčba pemfigu: Léky a lokální terapie

Cílem léčby pemfigu je především zastavení tvorby puchýřků, zmírnění nebo dokonce vymizení projevů onemocnění.

Jaký je průběh léčby?

Pemfigus patří do skupiny chronických puchýřovitých kožních onemocnění. Jedná se tedy o dlouhodobé onemocnění. Pacient si musí uvědomit, že léčba je zdlouhavá a vyžaduje obrovskou dávku trpělivosti.

Obecně platí, že pomalé hojení projevů obvykle trvá 1 až 3 měsíce.

Při léčbě pemfigu se používají kortikosteroidy. Jejich terapeutická dávka se volí podle rozsahu onemocnění.

Lékař může snížit dávku systémových kortikosteroidů až po dosažení stupně kontroly onemocnění. Nebo pokud se již netvoří nové puchýře a staré puchýře se zhojily.

Po 14 dnech může lékař snížit dávku kortikosteroidů o 25 %. Pokud se však objeví méně než 3 puchýře, musí se vrátit k poslední dávce.

Pokud dojde k recidivě (opětovný výskyt, zhoršení příznaků), musí být dávka kortikosteroidů opět zvýšena. Po 2 týdnech lze dávku opět snížit.

V následující tabulce uvádíme různé léky ze skupiny kortikosteroidů, které se používají při léčbě pemfigu

Pokud léčba kortikosteroidy nezabírá, může lékař k léčbě přidat imunosupresiva:

Imunosupresiva I. volby

• azathioprin
• mykofenolát mofetil

Imunosupresivní léčba má kromě léčebných účinků také mnoho vedlejších účinků. Výskyt nežádoucích účinků závisí na délce podávání. Velký význam mají také jejich vyšší dávky.

Nežádoucí účinky lze rozdělit do následujících skupin:

• mineralokortikoidy – zvýšení krevního tlaku, retence tekutin a sodíku
• glukokortikoidní – obezita, osteoporóza, porucha glukózové tolerance
• psychiatrické – deprese, paranoidní stavy

Lokální léčba

Lokální léčbě pemfigu je přikládán velký význam.

Aplikují se opakované příměsové koupele:

• dezinfekční
• adstringentní látky (tanin)
• redukční prostředek (ichthamol)

K lokální léčbě lze použít emoliencia, epitelizační krémy a lokální kortikosteroidy.