Léčba žilního onemocnění: Léky? Pohyb a životospráva jsou nutností
Léčba se provádí několika metodami.
Jde o součinnost konzervativních nefarmakologických a farmakologických forem. Případně je nutný chirurgický zákrok.
Důležitá je úprava životosprávy a zasažení do ovlivnitelných faktorů. Změna životního stylu je prvním stupněm k úspěchu.
Správný životní styl má i preventivní charakter. Proto při výskytu rizikových faktorů může jeho úprava předcházet vzniku či zhoršení chronického žilního onemocnění.
Úprava životosprávy a preventivní opatření zahrnuje:
- dostatečnou pohybovou aktivitu
- vhodné pohybové aktivity
- chůze
- běh
- turistika
- běh na lyžích
- cyklistika
- tanec
- plavání
- nevhodné aktivity
- tenis
- fotbal
- vzpírání
- zvedání těžkých břemen
- box
- vhodné pohybové aktivity
- omezení sedavého stylu života
- při práci vsedě či vestoje:
- častější změna polohy
- vykládání dolních končetin do vyšší polohy
- nedávat nohy přes sebe
- cvičení se svaly dolních končetin
- snížení tělesné hmotnosti při nadváze a obezitě
- nošení volného oblečení a pohodlné obuvi
- omezení pobytu v horkém prostředí
- sprchování dolních končetin studenou vodou
- nošení kompresních pomůcek – elastických punčoch
- vhodná strava, dostatek vlákniny, zamezení zácpy
Podstatná je kompresivní léčba. Zde se využívá podpora návratu krve z dolních končetin použitím elastických obvazů či punčoch.
Kompresivní léčba napomáhá svým mechanismem:
- zužuje roztažené žíly
- to pomáhá ke snížení rozsahu chlopenní nedomykavosti
- podporuje správné proudění krve a rychlost proudění krve
- čili upravuje žilní návrat z dolních končetin
- snižuje zvýšený žilní tlak
- snižuje míru otoku
- podporuje svalovou pumpu končetin
Následně se přidává farmakologická léčba. Léky mají za cíl zlepšit kondici žil, odstraňují projevy chronického žilního onemocnění, jako jsou bolesti, otok. Neodstraní však samotné křečové žíly.
Používají se různé léky. Pomoci mohou i speciální doplňky výživy.
Venofarmaka obsahují různé účinné látky, jako jsou flavonoidy, saponiny, výtažky z rostlin, jako je ginkgo, námelové deriváty, ale i jiné synteticky vyráběné látky. Patří mezi ně například diosmin, sulodexid a jiné.
Sklerotizační a chirurgická léčba se využívá pro přímý zásah do žil.
Miniinvazivní přístup v podobě sklerotizace žíly, skleroterapie, využívá vpravení látky do žíly, která pomáhá jejímu uzavření. Odstraní se tak rozšířená žíla.
Laseroterapie a radiofrekvenční ablace jsou endovaskulární metody se stejnou úlohou.
Chirurgický přístup v podobě klasické chirurgie má za úkol odstranění poškozeného úseku.