Léčba: Jaké léky se používají při chronické obstrukční plicní nemoci?

Léčba chronické obstrukční choroby není jednoduchá.
Je třeba mít na zřeteli, že toto závažné poškození plic vznikalo chronickou inhalací škodlivých látek dlouhá léta.
Důležitým, avšak nepříliš pozitivním faktem zůstává, že vzniklé patologické změny dýchací soustavy jsou chronické, vážně a téměř ireverzibilní (nezvratné).

Farmakologická terapie, ale i nefarmakologické intervence však mohou do jisté míry zlepšit plicní funkce, kapacitu plic, zmírnit projevy onemocnění, zredukovat výskyt exacerbací, a tím zlepšit kvalitu života pacienta, mortalitu a morbiditu.

To znamená, že nejen léky, ale komplexnost léčby mohou významným způsobem modifikovat onemocnění, zpomalit jeho progresi, a tím prodloužit a zkvalitnit život nemocného.

Léčbu chronické obstrukční plicní nemoci lze rozdělit do tří základních skupin:

• Farmakologická léčba chronické obstrukční plicní nemoci – léková terapie
• Oxygenoterapie v léčbě chronické obstrukční plicní nemoci – terapie kyslíkem
• Nefarmakologická léčba chronické obstrukční plicní nemoci – ostatní nelékové intervence

Farmakologická léčba chronické obstrukční plicní nemoci

V léčbě chronické obstrukční choroby se používá několik léčiv současně.

Základem jsou bronchodilatancia. Jedná se o léky, které pomáhají rozšířit dýchací cesty, a tím zmírnit obstrukci.
Důležité jsou také inhalační kortikoidy, které zabraňují tomu, aby se u pacienta opakovaly exacerbace.
Kromě toho se používají také selektivní inhibitory PDE-4, systémové kortikosteroidy, mukolytika, antibiotika, antivirotika, antidepresiva a jiné.

Tabulka s léky používanými při chronické obstrukční plicní nemoci:

Nefarmakologická léčba chronické obstrukční plicní nemoci

Nefarmakologická léčba chronické obstrukční plicní nemoci v sobě zahrnuje prevenci a ostatní intervence.

1. Prevence vzniku onemocnění se doporučuje v době, kdy pacient daným onemocněním ještě netrpí, a tedy zabraňuje jeho vzniku. Avšak při chronické obstrukční chorobě je dodržování preventivních opatření obzvláště důležité, protože zamezuje progresi onemocnění.

Prevence vzniku chronické obstrukční plicní nemoci:

• nekuřte, případně se pokuste vyhýbat kuřáckému prostředí
• vyhýbejte se prašnému nebo rizikovému prostředí (práce, domov – tuhá paliva – odvětrávání)
• chraňte se před vznikem infekce a jejích recidiv (dezinfekce, léčba, roušku v rizikovém prostředí)
• pravidelně navštěvujte lékaře (kontrolní prohlídky)

2. Mezi ostatní intervence patří ty, které napomáhají pacientovi zlepšit plicní funkce, eliminovat symptomy, zvýšit fyzickou sílu a kvalitu života.

Ostatní intervence u chronické obstrukční plicní nemoci je možné provádět v domácím prostředí:

• osvojte si procházky v přírodě na čerstvém vzduchu
• pravidelně větrejte, abyste mohli doma dýchat čerstvý vzduch
• naučte se praktikovat dechová cvičení
• domácí oxygenoterapie – kyslíková léčba v domácím prostředí
• poproste příbuzného, aby si osvojil techniku vyklepávání hlenů
• používejte mechanické pomůcky pro odsávání hlenů, které nelze vykašlat (odsávačka)
• dejte se očkovat (chřipka, pneumokokové infekce)

Ostatní lékařské intervence při chronické obstrukční plicní nemoci:

• rehabilitace a cvičení na zvýšení fyzické aktivity za přítomnosti zdravotníka
• oxygenoterapie v nemocnici za současného měření okysličení krve a hyperkapnie (zvýšené nasycení krve oxidem uhličitým)
• neinvazivní plicní ventilace
• operace plic
• transplantace plic 

Oxygenoterapie v léčbě chronické obstrukční plicní nemoci

Oxygenoterapii, nebo také kyslíkovou terapii, lze zařadit mezi farmakologickou terapii, nefarmakologickou terapii, ale také ji lze uzavřít jako samostatnou kapitolu.
Oxygenterapie zvyšuje okysličení krve při její nízké saturaci kyslíkem (nízké nasycení arteriální krve kyslíkem). Zároveň posiluje imunitní systém, a tím pádem brání vzniku infekcí. Zlepšuje energetický stav, fyzickou výkonnost a příznivě ovlivňuje psychiku.

Léčba kyslíkem je nejen léčebná, ale i regenerační metoda, při které pacient inhaluje přiměřené dávky kyslíku pomocí kyslíkové masky nebo kyslíkových brýlí.

Proč přiměřené dávky?
Může inhalace kyslíku ublížit?

Víme, že kyslík ve vdechovaném atmosférickém vzduchu tvoří 21 %.
Vzduch se dále skládá ze 78 % dusíku, 0,93 % argonu, 0,03 % oxidu uhličitého a z jiných plynů (helium, neon a krypton).
Koncentrace kyslíku při inhalaci z kyslíkové bomby je však až 95 %!

Nadměrná a dlouhodobá inhalace koncentrovaného kyslíku může způsobit až poškození plicních sklípků. Případně může vyvolat otok plic.
Také snižuje srdeční frekvenci, čímž dochází k opaku požadovaného efektu, a to k hypoxii orgánů, až k jejich poškození.