Zaražené větry: problém dospělých, dětí a těhotných žen?

Zastavení větru nebo jeho odchod jsou běžnou součástí našeho života. Tento projev je stále považován za společensky nepřístupný, a tak se mnohokrát snažíme větry zadržet.

To se nám však příliš nedaří.

Co jsou to větry?

Větry (flatus) jsou lidově nazývané také prdy. Jsou směsí plynů tvořících se ve střevě, většinou s nepříjemným zápachem. Jsou vylučované konečníkem. Odborně se tento jev nazývá flatulence. Pokud nepřijde konečná fáze (vypuštění větru), dochází k bolesti. Tento jev označujeme jako zaražené větry.

Složení větrů:

• 59 % dusíku
• 21 % vodíku
• 9 % oxidu uhličitého
• 7 % metanu
• 4 % kyslíku

Tato směs je hořlavá kvůli obsahu vodíku a metanu.
Zápach plynu je způsoben sulfanem, který obsahuje síru.
Teplota plynu před vypuštěním je přibližně stejná jako teplota těla.
Průměrná úniková rychlost plynu je 3 m/s.

Je třeba si uvědomit, že zaražené větry nejsou primárním problémem. Nadměrné nahromadění plynu ve střevě nebo dokonce jeho zadržování způsobuje zaražené větry.

Zaražené větry v těhotenství

Nadměrná plynatost větrů v těhotenství je způsobena především zvýšenou hladinou progesteronu v těle těhotné ženy.

Tento hormon způsobuje ochabnutí střevní stěny, což má za následek pomalejší pohyb potravy ve střevech.

Nadýmání se obvykle zhoršuje ve 3. trimestru těhotenství, kdy je děloha velká a tlačí na žaludek.

Je třeba vzít v úvahu pro mnoho žen nevýznamný faktor, a to omezený pohyb ve vysokém stupni těhotenství.

Plynatost a nadýmání jsou v těhotenství přirozeným jevem a v zásadě nejsou pro matku ani vyvíjející se plod nebezpečné.

Výjimkou jsou případy, kdy se objeví některé další rizikové příznaky.

Při dlouhodobém nadýmání a plynatosti se mohou objevit pocity tlaku nebo mírné bolesti či křeče v podbřišku.

Pokud se však jedná o intenzivnější příznaky, které přetrvávají delší dobu, mějte se na pozoru.

Nejdůležitější je vyhnout se zácpě. Právě zácpa způsobuje nadměrnou tvorbu plynů a její následné zaražení.

Doporučuje se též:

• Upravit jídelníček během dne – jíst menší porce jídla (častěji), jíst a žvýkat pomalu. Tím se sníží polykání vzduchu.
• Jezte hlavně dužnaté ovoce a zeleninu, vhodné jsou probiotické nápoje nebo nízkotučné jogurty.
  • Libové kuřecí nebo krůtí maso, králík (všechny masité potraviny musí být dostatečně tepelně upravené).
• Z jídelníčku je třeba vyloučit zejména fazole, hrách a čočku, ale také švestky, hrušky, bílé a kyselé pečivo nebo zelí.

Ve většině případů se obejdete bez lékařské pomoci, ale někdy se přidruží příznaky jako např.:

• Intenzivní křeče a bolesti
• Ztvrdnutí břicha
• Krev ve stolici
• Dlouhodobá zácpa

V takovém případě neváhejte kontaktovat svého lékaře!

Často se ptáte:

Které potraviny a nápoje nezpůsobují nadměrnou plynatost?

Odpověď:

Konzumujte především potraviny, které mohou upravit jak samotnou plynatost a peristaltiku, tak i střevní mikroflóru. V těhotenství byste proto měla do svého jídelníčku zařadit následující potraviny:

• Rajčata
• Okurky
• Brambory
• Libové maso
• Jogurty s živými kulturami
• Celozrnné pečivo
• Rýže
• Acidofilní mléko
• Nízkotučné jogurty
• Pomeranče
• Nesycené a neslazené nápoje

Lék

Běžné nadýmání nebo plynatost lze bez větších komplikací vyřešit doma.
Důležité je mít:

• Pravidelný pohyb v rámci svých možností a schopností – ideální jsou každodenní malé procházky (podpoříte tím střevní peristaltiku).
• Možnost léčby volně prodejnými přípravky – těhotná žena by se o jejich užívání měla vždy poradit s lékařem.
• Dodržování předchozích dietních doporučení.

Zaražení větrů. Postihuje více muže, nebo ženy?

Základním faktem je, že tvorba plynů je naprosto přirozená. Problém nastává, když se tyto plyny nadměrně hromadí a způsobují nafukování břicha nebo když se odchod větrů zastaví úplně.

Zvláštností je, že plynatost (nadýmání) postihuje především ženy. U těch je pocit nafouklého břicha mnohem častější než u mužů.

Může se objevit před menstruací, kdy většina žen pociťuje nafouklé, napjaté břicho a s ním spojenou plynatost.

Meteorismus souvisí se zadržováním vody v těle, které je u žen výraznější než u mužů.

Zajímavé: Nadýmání

Nemoci, jejichž příznakem je nadýmání

Nemoci, u nichž je nadýmání dominantním příznakem, mohou vznikat horní a dolní části trávicí soustavy, žlučníku a žlučových cest a také slinivky břišní.

Lze je rozdělit na organické a funkční.

Tabulka organických a funkčních poruch dolní části trávicího traktu

Všechna onemocnění uvedená v tabulce jsou doprovázena nadměrnou produkcí plynů, což může vést k jejich úplnému zastavení.

Je potřeba vyloučit nadměrný příjem potravy způsobující nadýmání, časté polykání vzduchu při jídle nebo mluvení. Když problémy s hromaděním plynu neustupují, přicházejí bolesti, křeče nebo problémy s vylučováním stolice, je nutné navštívit lékaře.

Diagnostika

• Odebrání anamnézy – Důkladný rozhovor s lékařem k objasnění současných a předchozích problémů.
• Lékařské vyšetření – Lékař prohmatá (palpuje) břicho.
  Pomocí fonendoskopu auskultuje (poslouchá) přítomnost/nepřítomnost peristaltiky.
• Laboratorní vyšetření – Základní soubor krevních testů dle ordinace lékaře + speciální testy k odhalení případné chronické hepatitidy (zánět jater), pankreatitidy (zánět slinivky břišní), cholecystolitiázy (zánět žlučových cest a případná přítomnost kamene).
• Zobrazovací metody – Pomocí USG (ultrazvuku), RTG (rentgenu), případně MRI (magnetické rezonance) nebo CT (počítačové tomografie) zobrazení je možné zjistit a určit hladiny plynu ve střevech.
• Vyšetření odborným lékařem – Po zvážení praktickým lékařem může být pacient odeslán k dalšímu vyšetření ke specializovanému gastroenterologovi, který provede další speciální vyšetření.

Další vhodná vyšetření jsou např.:

1. vyšetření stolice na okultní (skryté) krvácení
2. vyšetření stolice na parazity
3. vyšetření na histaminovou intoleranci
4. test tolerance laktózy
5. gastroskopie
6. kolonoskopie

Léčba

Přímá léčba zaražených větrů neexistuje. Důležitým faktorem je vždy onemocnění, které zástava větrů provází. Podle diagnózy a konečné diagnózy určí lékař vhodnou léčbu.

Nejčastěji se jedná o tyto případy:

• Režimová opatření – Změna životního stylu.
• Léky – Lékař předepíše vhodné léky podle potřeb a stavu pacienta.
• Chirurgická – U závažných život ohrožujících stavů je indikována chirurgická léčba (ileózní stavy).

Zaražené větry u novorozenců

Tzv. novorozenecká kolika představuje pro rodiče stresující situaci, která je nutí k častým návštěvám pediatra. Předpokládá se, že příznaky souvisejí s abnormalitami střev nebo jiných částí trávicí soustavy.

Co je vlastně kolika?

Určitý typ chování dítěte charakterizovaný záchvaty dlouhodobého neutěšitelného pláče a neklidu bez zjevné příčiny. Objevuje se převážně v prvních třech měsících života.

Záchvaty se nejčastěji objevují odpoledne nebo večer a nejsou způsobeny hladem nebo neuspokojenými biologickými potřebami novorozence. Statisticky se vyskytují častěji u chlapců a u dětí, jejichž sourozenec v dětství také trpěl kolikou.

Často se ptáte:

Co je příčinou koliky?

Odpověď: 

Příčina koliky je stále nejasná. Vyskytuje se u plně kojených dětí, ale také při umělé výživě. Předpokládá se, že příčinou je nesprávný způsob krmení a případné polykání vzduchu. Pokud si dítě dostatečně neodříhne, vzduch se dostane do žaludku, kde později způsobí tlak na střevo. To může vyvolat příznaky.

Jsou to však stále jen domněnky.

Příčina výskytu v pozdním odpoledni a večer není jasná. Nesouvisí se socioekonomickým zázemím ani zdravotním stavem rodičů.

Předpokládá se, že na vzniku novorozenecké koliky se podílí gastroezofageální reflux, překrmování nebo naopak nedostatečná výživa, potravinová alergie (alergie na kravské mléko).

Příznaky koliky:

• Záchvaty obrovského pláče.
• Pláč se liší od normálního pláče při potřebě jíst nebo přebalovat.
• Dítě je schvácené, ruce má zaťaté v pěstičky, je strnulé, tlačí nožičky k bříšku.
• Objevují se problémy s vyprazdňováním.
• Záchvaty přicházejí náhle a náhle odeznívají.
• Nejčastěji se vyskytují v odpoledních a večerních hodinách.
• Nesouvisí s jídlem a potřebou přebalování.
• Vyšetření dítěte neprokazuje žádné abnormality, dítě normálně přijímá stravu a prospívá.
• Když neprospívá, je možná kolika v kombinaci s jiným onemocněním.

Diagnostika u novorozenců

Diagnózu koliky u novorozenců lze stanovit až po vyloučení mnoha jiných onemocnění s těmito příznaky.
O potřebných vyšetřeních rozhodne pediatr. Je třeba vyloučit gastroezofageální reflux a alergii na kravské mléko.
Je třeba vyloučit také anomálie a onemocnění trávicího traktu. Také intoleranci laktózy.

Jaká je léčba v novorozeneckém období?

Speciální léčba se neprovádí. Preventivními opatřeními a podpůrnou léčbou však můžeme příznaky zmírnit.

Důležitá jsou režimová opatření:

• Včasné krmení kojence. Tím se odstraní nervozita kojence a také hltavé jídlo při velkém hladu.
• Včasné přebalování. Úprava podmínek prostředí (vhodná teplota).
• Nikdy s dítětem netřeste a neházejte ho na ruce, nedělejte prudké pohyby, například při přebalování nebo koupání.
• Pomáhá masáž bříška ve směru hodinových ručiček a teplé obklady, cvičení s nožičkami. Tím se usnadní odchod plynů a stolice.
• Úprava stravy matky u kojených dětí. Je nutné vyloučit potraviny, které způsobují plynatost.
• Důležitá je poloha dítěte (poloha "letadlo", nohy pokrčené).

Postihují zaražené větry zejména těhotné ženy?

Odpověď zní: NE!

Zaražené větry postihnou každého alespoň jednou za život. Bez ohledu na věk, pohlaví a případné nemoci, kterými trpíme.

A právě proto...

Nejdůležitější je prevence nadměrné tvorby větrů a jejich následné zastavení.

Pokud vás často trápí nadýmání nebo zaražené větry, je načase zamyslet se nad změnou životního stylu.

• Dopřejte si dostatek času na jídlo – žvýkejte pomalu, abyste omezili velký přísun vzduchu a pomohli svému trávení.
• Omezte (nebo v případě nesnášenlivosti zcela vylučte) potraviny obsahující nestravitelné cukry.
• Vylučte kouření, žvýkání žvýkaček, pití sycených nápojů.
• Jezte méně a častěji. Snažte se rozdělit si jídlo na několik částí denně.
• Sestavte si dietní plán – pomocí systematického vedení deníku zjistěte, které potraviny vám nevyhovují. Vyřaďte je ze svého jídelníčku.

Důležitým faktorem je pohyb.

Chůze, lehká sportovní aktivita nebo i práce na zahradě příznivě napomáhá snadnějšímu odchodu větrů a sama o sobě je dobrou prevencí zaražených plynů.

Pomoci mohou také bylinky:

• Máta peprná
• Řebříček obecný
• Zázvor (v malém množství)
• Fenykl