Záhadná šestá nemoc dětí: Proč vzniká a jak se projevuje? + Léčba

Šestá nemoc je poměrně časté onemocnění typické pro dětský věk. Postihuje většinou děti do 3 let života. Projevuje se teplotami, vyrážkami, někdy se může přidružit i zvýšená sekrece z nosu.

Nejčastěji se objevuje v době prořezávání zoubků, při kterých stoupá teplota a imunita děťátka se snižuje. Tehdy je obecně náchylnější k onemocnění, a tedy i k šesté nemoci.

Co je šestá nemoc?

Šestá nemoc (exanthema subitum, roseola infantum) je virové onemocnění způsobené DNA virem, přesněji lidským herpetickým virem. Konkrétně je to HHV 6 (70 %), z čehož je odvozen i název. Sporadicky to může být i HHV 7 (asi 10 %).

Jedná se o stejnou skupinu virů jako virus herpes simplex nebo herpes zoster virus, které způsobují herpes na rtu či pásový opar.

Jak se může vaše dítě nakazit?

Onemocnění se velmi rychle šíří mezi dětmi, a to hlavně v kolektivních zařízeních, jako jsou školky či dětské tábory. K nákaze dochází kapénkovou infekcí, slinami, sekrety (z nosu).

Virus HHV 6 se však dokázal i v mateřském mléce. Přenos je proto možný i z matky na dítě. Rovněž byl přítomen v moči a poševním sekretu.

Inkubační doba se pohybuje od 5 do 12 dnů. Onemocnění přetrvává dva dny až jeden týden.

Zajímavé: Po prodělání šesté nemoci herpetický virus doživotně zůstává v organismu, stejně jako je tomu u planých neštovic. Zároveň se vytváří přirozená celoživotní imunita. Aktivní imunizace v podobě vakcíny neexistuje.

Izolace dítěte v domácím prostředí

Pod pojmem izolace si není třeba hned představit přísná karanténní opatření. Jde jen o dočasné separování nemocného dítěte z kolektivu i v jeho zájmu, ale i v zájmu ostatních zdravých dětí. Léčba virových onemocnění vyžaduje klid a zároveň se zamezí nakažení ostatních dětí.

Jak co nejjednodušeji rozpoznat příznaky

Není to pravidlo, ale šestá nemoc se nejčastěji objevuje v období prořezávání prvních zoubků. Zub miminka se vyvíjí již během nitroděložního vývoje. K prořezávání prvních párů však dochází mezi šestým až osmým měsícem.

Děťátko má oteklé dásně, svědí ho, bolí, je mrzuté, neklidné a dochází k vzestupu teplot.

Během tohoto období je náchylnější k různým onemocněním. Imunita je nižší a šestá nemoc útočí. Většinou začíná prudkým vzestupem teplot dosahujících až 40 °C. Horečka v průběhu virózy kolísá a končí druhý až pátý den.

Ojediněle se vyskytuje i jako jediný projev bez přítomnosti jiných symptomů nebo bez přítomnosti typického výsevu, což ztěžuje diagnostiku.

Charakterističtější pro toto onemocnění je exantém (výsev), který začíná po odeznění teplot. Přetrvává několik hodin až dva dny. Typicky se objevuje na hrudi a trupu a postupuje na končetiny. Na tváři úplně chybí.

Exantém je makulopapulózní a růžové až červené barvy (bez přítomnosti puchýřů). Je plošný, generalizovaný, nebolestivý a nesvědí. Ke svědění může dojít, když si dítě flíčky rozškrábe.

Během onemocnění je děťátko nervóznější, podrážděné, často pláče, nespolupracuje. Tento stav se střídá se spavostí z vyčerpání, únavou a vyčerpáním v souvislosti s horečkami.

Přítomno může být i pocení jako reakce na vyšší teploty, třes a zimnice jako kompenzační mechanismus horečky, respirační potíže jako například kašel, lehká laryngitida a zvýšená sekrece z nosu. Objevuje se i zvětšení regionálních lymfatických uzlin (na krku).

Vedle ostatních příznaků pozorujeme také nechuť k jídlu. Děťátko může mít řídkou stolici. Úporné průjmy spojené s dehydratací se však nevyskytují.

Průběh onemocnění, možné komplikace

Průběh onemocnění nebývá komplikovaný. Dramatičtější je reakce maminek (zejména pokud se jedná o jejich první dítě) a strach, když dítěti náhle a nečekaně z plného zdraví vystoupí teploty na čísla kolem 40 °C.

Horečnatému stavu nepředchází žádné varovné příznaky. Matky to nečekají a přirozeně se leknou.

Šestá nemoc rychle přijde a poměrně v krátké době i spontánně odchází. Ve většině případů má nekomplikovaný průběh bez trvalých a vážných následků. Komplikace popsané níže s výjimkou febrilních křečí se téměř nevyskytují.

1. Febrilní křeče způsobené teplotou jsou častou komplikací nejen šesté choroby, ale všech horečnatých stavů. Vyskytují se u dětí do 6 let. Projevují se náhlou ztrátou vědomí, tonicko-klonickými křečemi a většinou spontánní úpravou stavu. Někdy úprava nastává po snížení teploty. Stav trvá několik sekund až minut.
2. Zánět mozku a mozkových blan je závažnou komplikací, která není až tak častá. Jedná se o závažný stav, kdy je virovou infekcí napaden mozek nebo jeho obaly. Projevuje se kromě příznaků šesté nemoci i intenzivními bolestmi hlavy, světloplachostí, ztuhlostí šíje, nevolností a zvracením. Vyžaduje se hospitalizace děťátka na infekčním oddělení, případně dětské jednotce intenzivní péče.
3. Hepatitida (žloutenka) je infekční, zánětlivé onemocnění jater. V konečném důsledku může způsobit destrukci jaterních buněk (hepatocytů) až selhání jater a smrt.

Klíčová je diagnostika

Nejen laikům, ale i lékařům se stává, že na šestou nemoc nemyslí. Neudělají potřebná vyšetření a standardně při vysokých teplotách nasadí antibiotika. Tento postup je naprosto nesprávný a antibiotická léčba děťátku nepomůže.

Pozor:
Velmi často je toto onemocnění zaměňováno s neštovicemi, spalničkami, zarděnkami a jinými dětskými chorobami, které se typicky manifestují vysokými teplotami a výsevem na těle. Při těchto onemocněních je v rámci diferencování třeba vědět, jak vypadají různé exantémy, kde vznikají, kam se šíří a samozřejmě i doprovodné příznaky.

Pozdější vznik vyrážek je následně chybně připisován antibiotikům. Je považován za alergickou reakci. V některých případech je dokonce předepsána léčba proti alergii.

Přímá izolace viru

Ve vzorcích biologického materiálu (krev, moč, sliny...) lze přímo dokázat přítomnost herpetického viru. Jedná se o citlivou laboratorní metodu prostřednictvím přístrojů. Součástí je imunofluorescenční test jako důkaz imunologické reakce organismu.

Metoda ELISA

Elisa ve zkratce znamená enzyme linked immuno sorbent assay. Je to analytická metoda sloužící ke stanovení přítomnosti protilátek proti virům v séru. Rovněž se dokazuje přítomnost virových enzymů.

Je možné děťátko ochránit?

Specifická preventivní opatření proti roseole nejsou. Dá se říci, že si jí projde každé dítě. Zlepšit průběh onemocnění však může dobrá imunita, kterou miminko získává z mateřského mléka (colostra).

Má tam všechny živiny potřebné pro správné fungování malého dítěte.

Velkou chybou je krmení umělými náhražkami mléka i přesto, že matce se mléko tvoří v dostatečném množství. Připravuje tak své vlastní dítě o plnohodnotnou stravu.

V případě, že se v kolektivním zařízení vyskytla epidemie roseoly, je vhodné děťátko během jejího trvání chránit v domácím prostředí. Stejně důležité jsou také správné hygienické návyky.

Léčba šesté nemoci

Léčba nebývá náročná ani komplikovaná. Nejpodstatnější je správná diagnostika, aby nedošlo k nesprávné léčbě antibiotiky, což se stává poměrně často.

Důvodem je podobnost příznaků s jinými onemocněními a nedostatečné vyšetření lékařem – pediatrem.

Specifická terapie, prevence a ani vakcína, která by zaručila imunitu, neexistuje. Léčí se jen příznaky onemocnění jako teplota či bolest, čímž se zlepšuje celkový průběh a urychluje uzdravení.

• snižování teploty – antipyretika
• snižování teploty – sprcha, zábaly
• léčba bolesti – analgetika
• léčba febrilních křečí – benzodiazepiny
• rehydratace – tekutiny
• náhrada minerálů – tekutiny, zdravá strava
• dostatek vitamínů
• klid na lůžku, spánek
• dostatečné větrání

Šestá nemoc v dospělosti?

Dětské onemocnění může postihnout i dospělé. Nakažení dospělého jedince šestou nemocí je spíše vzácné, ale ne nemožné. Příznaky onemocnění klinicky připomínají spíše zánět v krku nebo infekční mononukleózu.

V popředí jsou teploty, zvětšené regionální, mízní uzliny a bolest v krku. Diagnostika a léčba je stejná jako u dětí.

Těhotné a kojící maminky

U těhotných žen se na rozdíl od páté nemoci neprokázal negativní dopad. Podle posledních dostupných poznatků šestá nemoc neohrožuje plod ještě nenarozeného dítěte.

Obezřetnější by měly být nemocné kojící matky, protože virus byl izolován i z mateřského mléka.

Proto je vhodné dočasně přerušit kojení během probíhajícího onemocnění u matky.